Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

ROZHOVOR: “Psal Prymulovi, psal Hamáčkovi, nic. Nový senátor: Půjde o přežití. Je třeba snížit daně a po vzoru podnikatelů zásadně odtučnit úřady”

ROZHOVOR: “Psal Prymulovi, psal Hamáčkovi, nic. Nový senátor: Půjde o přežití. Je třeba snížit daně a po vzoru podnikatelů zásadně odtučnit úřady”

Snažil se zprostředkovat nákup plicních ventilátorů a od ministerstev Romana Prymuly a Jana Hamáčka se nedobral ani relevantní kontaktní osoby. Nově zvolený senátor Jaroslav Chalupský (Svobodní), který na Pelhřimovsku porazil senátního matadora Milana Štěcha, varuje vládu před situací v Česku. Lidé v důsledku omezení kvůli epidemii covidu-19 dluží už i na energiích, nemluvě o hypotékách. Vzhledem k výkonům vlády v době koronaviru už nebudou mít chuť odvádět daně ani z toho mála, co teď na trhu získají.

Premiér Andrej Babiš si pochvaloval, jak jsme ekonomicky předběhli Španělsko a Itálii, není to ale spíše tak, že tyto státy se o to více propadly? Nezapomíná premiér při takových výrocích trochu na to, že je v Česku hodně lidí, kteří po Novém roce budou mít vážné ekonomické problémy?

Uvědomil jsem si, že premiérova slova už tak nějak pouštím jedním uchem tam a druhým ven. V jeho slovech stále chybí obsah a argumenty, upnul se jen na reklamní výkřiky, proto nemám důvod jeho tvrzení brát příliš vážně.

Když se člověk podívá, v jaké kondici je Itálie nebo Španělsko, kde je dlouhodobě nezaměstnanost mladých do 25 let okolo 55 %, pak si nemyslím, že bychom se měli srovnávat právě s těmito státy.

V příštím roce se jistě něco ekonomicky zlomí. Myslím si, že vývoj nás dovede k nějaké změně. Už jen pro to, že budou sněmovní volby. My jen musíme udělat vše potřebné, aby to byla změna očistná, taková, která nás opět nahodí do správných kolejí. Musíme se vrátit k osvědčeným principům, že hodnotu nelze vytvořit z ničeho, že ten, kdo hodnotu vytváří a směňuje jí na trhu, nemůže se mít nejhůře ze všech díky upířím daním a odvodům pro nenasytný aparát včetně politických neziskovek okusujících svobody občanů.

Nesmíme dopustit, abychom se vrátili k socialisticko-totalitnímu nastavení země, kde nás budou obsluhovat tři zahraniční řetězce a dva internetové obchody a lidé do nich budou nosit jen peníze získané z dávek a podpor, které si vláda na jejich účet bude neustále víc a víc půjčovat. Možná budeme mít šanci zažít opět svobodu devadesátek, ale již s daleko větší zkušeností.

Desetitisíce drobných podnikatelů odtuční až na kost a budou bojovat o své přežití. To samé bude muset udělat státní aparát. Tedy pokud mu nedovolíme si dál na náš úkor půjčovat.

Až skončí kurzarbeit a další podpůrné programy, hrozí zde opravdu kolaps té nejslabší sociální skupiny? Např. samoživitelek? Jak jim pomoct?

Já si paradoxně myslím, že kolaps zažije především státní sféra. Po tom, co zažili drobní podnikatelé ve službách, v maloobchodu, OSVČ a všichni, kdo se živí přímou směnou svých poskytovaných služeb za peníze, nebudou mít žádnou ochotu z toho, co si horko těžko na trhu vybojují, odvádět něco státu. Snad nějaký ten příslovečný desátek, pokud uvidí, že za něj dostávají nějakou adekvátní veřejnou službu. Rozhodně nebudou odvádět polovinu svých příjmů. A i za tento desátek budou chtít vidět více a lépe zaplaceného zdravotního personálu v nemocnicích, hasičů v záchranném systému, policistů pomáhajících na ulicích. Maximálně jeden skleňák se všemi ministerstvy jako řídicí ústředí veřejných služeb. Nebudou chtít platit tuny lidí přisátých na státních penězích.

Ten, kdo něco umí a je schopen druhému poskytovat nějakou hodnotu, ten ji vždy smění za peníze. Ať už jsou to kadeřnice, maséři, šéfkuchaři, maloobchodní speciálky, servisy, zedníci, instalatéři, tesaři, truhláři, lékaři, zubaři atd atd.

Je třeba zásadně snížit daňové břemeno. Člověk s průměrnou mzdou odvede státu celkově téměř 65 % ze svého výdělku na daních. V peněžence pracujícím zbývá málo na uživení rodiny, a to je neúnosné. Nejsem velkým fanouškem programů jako kurzarbeit v době, kdy vláda nezakazuje chodit do práce. Bez práce nejsou koláče. Lidé musí mít motivaci pracovat a jsem si jist, že víc než sociální dávky pomáhá zdravým lidem to, když si mohou peníze vydělat vlastní prací. Proto je lepší si případně aktivně a rychle najít novou práci třeba tam, kde šikovné ruce a bystrá hlava zrovna chybí. To je lepší varianta, než když jsou zavázáni smlouvou u firmy, která jejich místo stejně už nikdy neobnoví, ale v rámci kurzarbaitu si je stále udržuje (doma).

Když už jsme u toho kurzarbeitu, dává vám smysl? Není to tak, že s jeho koncem prostě skokově zaniknou i ta pracovní místa, která byla touto státní podporou jen uměle „udržována na přístrojích“?

Smysl mi to dává v této chvíli. Když zaměstnavatel nemůže plnit roli zaměstnavatele a dávat zaměstnancům práci, protože stát zakázal jeho provoz. V takovém případě by naopak nebylo logické, aby jim dával plat bez kurzarbeitu. Po ukončení zákazů, ale kurzarbeit nepodporuji. Ale to už jsem řekl v minulé otázce.

„Nechápu, proč bychom měli mít 40 tisíc hospod. Možná se budeme divit, až skončí tato fáze uzavřené společnosti, že zjistíme, že restaurací potřebujeme jen polovinu. Naštěstí stále běží a funguje průmysl,“ pronesl předák druhé největší odborové organizace v zemi, Bohumír Dufek. Kdyby část OSVČ skončila na úřadu práce, trhu práce by to prý prospělo. Jak na jeho slova pohlížíte?

O tom, kdo na trhu přežije a kdo zanikne, musí rozhodovat jen poptávka, nabídka a zákazník. Ne politici nahodilými plošnými zákazy. A už vůbec ne nějaký populistický mimoň jako pan Dufek, který si chce vrážením klínů mezi lidi získat pozornost.

Stát má dodávat servis podnikatelské sféře a statisíce drobných a středních podnikání má tvořit stabilitu obslužnosti ve státě. Když některý zleniví nebo něco podcení, vypadne z trhu a nahradí ho jiný, přirozený koloběh jde dál.

Restaurace a kavárny si v posledních letech prošly mnoha komplikacemi, zvláště hospody na vesnicích prošly tvrdou zkouškou (částečný zákaz kouření, EET, úplný zákaz kouření atd.). Na vesnicích jsou dnes často jediným místem, kde se lidé mohou scházet a utužovat sousedské vztahy, tato funkce hospod je podobně důležitá jako ta ekonomická.

Nenutil bych pana Dufka stoupnout si chvíli za pípu, aby si to vyzkoušel. Stačilo by, kdyby za ty svoje služby, které nyní svým členům poskytuje, vybíral na svou výplatu peníze přímo a v hotovosti. Aby přišel za každým a řekl: „Šáhni do peněženky a dej mi 300 Kč, já za ně půjdu do médií okopávat kotníky podnikatelům“. Jak dlouho by mu taková odborářská živnost prosperovala?

Je podle vás, s ohledem na současnou situaci, kdy počty nakažených klesají, na místě prodlužovat nouzový stav i za datum 20. listopadu? Ministr vnitra Jan Hamáček to bude požadovat…

V březnu bylo leccos omluvitelné. Byla zde spousta neznámých a bylo na místě postupovat opatrně. Nyní po roce zkušeností, a to i celosvětových, jako daňový poplatník skoro nechci slyšet o nějakých zákazech a příkazech. Za ty stovky miliard, které má vláda k dispozici, chci, aby se postarala s co nejmenším dopadem do běžného fungování každé rodiny. Za to si ten aparát platíme. Na to si platíme zdravotní pojištění. Na to mu dáváme každý přes 63 % ze svých peněženek a navíc nám k tomu stát nadělal ještě pěkné dluhy. Není tedy řešením, že nám vezme zbývajících 40 % tím, že zamkne provozovny, pokladny, znemožní jakýkoli příjem, uvězní nás doma s naprostou odevzdaností na papírování COVID almužny. Pokud vůbec nějaká přijde. A pokud přijde, tak jsou to peníze vypůjčené na náš vrub a budeme je muset splácet. Jsou to naše budoucí peníze, peníze našich dětí.

Nouzový stav je silný nástroj na uskutečňování potřebných kroků v krizi. Ale o to víc by měl být následně zkontrolován.

Pomáhal jsem jedné firmě získat kontakt, na který by mohli zaslat k posouzení nabídku plicních ventilátorů z Izraele, protože sami nebyli týden schopni najít správný stůl, na který tu nabídku položit. Využil jsem nejvyšších pák, psal sms přímo panu Prymulovi, nakonec i panu Hamáčkovi, který alespoň odpovídal, přeposlal jsem veškerou korespondenci jako senátor na osobní e-mail pana Hamáčka, mezi tím ta dodavatelská firma ještě na kontakty týmu nákupčích covid-19, ale bez odezvy. Situace, kdy rozhodují hodiny, ventilátory chce celá planeta, mizí pod rukama, my můžeme mít do dvou dnů 480 ks, tak jako například dodali slovenské vládě, česká vláda není schopna za 3 týdny ani sdělit e-mailovou adresu či osobu, komu se má nabídka předat, aby ji posoudil a rozhodl o ní. A těmto „krizovým manažerům“ máme věřit? Máme jim dát do ruky možnosti nouzového stavu? Máme si od nich nechat zruinovat podnikání, sedět doma a nečinně sledovat zprávy, jak nakupují nehomologovaný zdravotnický materiál s rizikem pro personál? Možná kdyby mi pan Prymula odpověděl na sms a začal ten večer řešit ventilátory místo návštěvy restaurace, mohl být dnes ještě ministrem.

Vláda měla prostřednictvím nějakého konzilia odborníků jasně a plošně vysvětlil vše, co ví o viru. Vysvětlit podstatu, vysvětlit rizika, která hrozí a co lze účinně dělat, abychom ta rizika eliminovali nebo snížili na minimum. Dát doporučení, návod jak postupovat. A pak měla nechat každého podnikatele či živnostníka, aby si sám vyhodnotil svou konkrétní situaci a přistoupil k tomu individuálně a zodpovědně. Aby mohl i nadále fungovat a sám se živit, starat se o své zákazníky, byť v omezeném režimu. Samozřejmě to má vláda kontrolovat, ne represivně, ale konzultačně, kdy přijde někdo z hygieny a řekne, kde co ještě třeba doladit, komu se co kde ještě navíc osvědčilo atp. Nikdo se nechce nakazit, dostat reputaci, že nakazil své zákazníky, ale zároveň si nikdo nechce umotat kolem krku oprátku z dluhů.

Pokud by tedy nouzový stav a tvrdá opatření trvala i po 20. 11., lze očekávat narůstající nespokojenost a také otevřenou ignoraci pravidel?

Ano lze. Půjde o holé přežití. V regionu už má většina na krku dluhy za energie, za nájmy, za zboží dodané na fakturu, kde naběhla splatnost. Nezmiňuji už vůbec rodinné hypotéky, půjčky atd. Oproti tomu praktická zkušenost, že vláda vás nikdy nezachrání, že je to čistě na vás a budou to jen lidé kolem vás, kteří vám pomohou, to přinese odpor dávat daně na něco, co nefunguje a přinese i v krizi prospěch jen někomu. Danit z toho mála bolí mnohem víc než danit v době, kdy se firmám daří. Proto bych raději nad scénářem dlouhého udržování zavřených obchodů ani nepřemýšlel. Obchody jsou přitom často papežštější než papež a hygienicky byly dobře vybaveny už v první vlně. Jako vždy zareagovaly rychleji a efektivněji, proto bych se nebál tu odpovědnost převést na ně. Nechal bych otevřeno a dal bych určitá hygienická pravidla, která podnikatelé sami vědí, že se vyplatí dodržovat. Minimálně proto, aby si nevyřadili personál z provozu. Protežovat řetězce naprosto neřeší tu deklarovanou snahu ministra Havlíčka o „snížení mobility obyvatel“. Spíš naopak, všechny dáváme dohromady na jednom místě, už ani košíky se nedezinfikují. Jde o diskriminační chování na trhu.

Mají například děti zůstat nadále mimo školy? Jaký má v tuto chvíli smysl distanční výuka?

Distanční výuka je velmi náročná pro učitele, ale i pro rodiče. Vím, jak to probíhá u nás doma. Opět bych se nebál převést pravomoci a odpovědnost níže, na samotné školy. Ony samy si nejlépe poradí a nejlépe odhadnou svoje síly.

Aktuálně jsem od učitelů dostal do mailu návrh ohledně „turnusové výuky“, kterým by se mohla vláda inspirovat. Myslím, že by školám mělo být umožněno, aby pokud na to mají děti, učitele i rodiče vybavení, učili turnusově. Bylo by jen na nich, zda to využijí. Například děti budou chodit do školy, kde paní učitelka bude mít zapnutý notebook a svůj výklad bude druhé půlce vysílat distančně, jak to dělala v minulých týdnech, když je učila z domova.

Vláda nyní pracuje na třech scénářích vývoje v prosinci, s ohledem na Vánoce. I z opozice zaznělo, že to je poprvé, co se vláda na něco připravuje dopředu. Domníváte se, že normálně prožité Vánoce jsou pro Čechy tak důležité, že si premiér Babiš nedovolí provádět zásadní omezení?

Nedokážu odhadnout, co udělá premiér Babiš, ale jak už jsem říkal, mohou zachránit statisíce pracovních míst u desetitisíců podnikatelů, služby dnes u nás zaměstnávají 60 % pracujících a oproti průmyslu, který zaměstnává jen 30 %, služby opravdu trpí.

Obávám se, že letošní vánoční sezona, natož pak nějaká vánoční pohoda mezi lidmi, je nenávratně pryč. Obchodníci mají sezonu od půlky října do konce ledna. Jakmile to nečekaně zdrcneme na 14 dnů před Štědrým dnem, pak to nikomu nic dobrého nepřinese.

Ministr vnitra Jan Hamáček plánuje zřízení parlamentní vyšetřovací komise pro analýzu chyb před druhou vlnou koronaviru. Je to podle vás dobrý nápad?

Z chyb je potřeba se poučit tak, aby se na ně nezapomnělo. Za 3 roky si nikdo nebude pamatovat, co kdo udělal a řekl. Zároveň bych byl nerad, kdyby to bylo zneužito k předvolebnímu boji v příštím volebním roce do Poslanecké sněmovny. Takže pokud půjde opravdu o hledání „nejlepší zkušenosti“, abychom chyby neopakovaly, tak ano, je to dobrý nápad.

Pro pana Hamáčka bych měl hned jeden námět – zkontrolovat, jak vláda v nouzovém stavu vůbec komunikuje a proč není schopna tři týdny sdělit jméno či e-mail kompetentní osoby, která by rozhodla o nabídnuté dodávce 480 ks nedostatkových plicních ventilátorů? Pan Prymula nekomunikuje vůbec, pan Hamáček tak, aby se neřeklo. A to i na apel senátora. Jaké možnosti má pak běžný občan, úřad či firma? Ale o tom už jsem mluvil v předchozí otázce.

Měly by výstupy této vyšetřovací komise být politické nebo i trestně právní? A vůči komu?

Hmotná odpovědnost za prokazatelné způsobení škody u politiků i úředníků je v pořádku. Tady ale těžko rozklíčujeme, kdo konkrétně chybu udělal. Vláda je kolektivní a nese sdílenou odpovědnost, takže moc nerozumím tomu, jak si to pan Hamáček představuje, protože pokud se najdou chyby, on na nich bude mít velký podíl jako vicepremiér a šéf krizového štábu. Nouzový stav je režim, který všechny podivnosti přikryl. Roušku, která stávala pár korun můžete nakupovat za stokoruny až tisíce a je to v tomto režimu v pořádku, je přece nouze, ne? Proto se nemusíme dívat nalevo napravo.

Kdo podle vás během druhé vlny koronavirové krize nejzásadněji pochybil?

Celá vláda. Využila krizi na úkor podnikatelů a hospodářství jako svůj předvolební marketing, prodávala premiéra jako vůdce, červený svetr jako spasitele. Místo, aby poskytla účinnou pomoc v první linii, podle toho, jak si kdo řekne a co bude potřebovat, centralizovala na sebe velkou odpovědnost, chtěla být hodně chválena a chtěla pochvaly i za věci, které nemohla ovlivnit. V lidech vytvořila dojem, že se o ně postará, zachrání jejich životy a teď tedy musí nést stejně velkou měrou odpovědnost za negativní následky. Nelze si nechat navýšit pravomoci a pak se tvářit odpovědně jen když se daří.

Odkaz na původní článek na parlamentních listech

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31