Fialova vláda o sobě prohlašuje, že je vládou pravice a zárukou svobody. Přitom kroky, které činí, jdou proti svobodě jednotlivce a podněcují v lidech udavačství a práskačství. Alespoň si to myslí předseda Svobodných Libor Vondráček, podle kterého veřejná média označovala podobné kroky během vlády Andreje Babiše za estébácké praktiky.
„Web Branmecesko.cz veřejně vybízí k nahlašování dezinformací a média k tomu mlčí. Na stejnou rovinu tak společně dávají odlišný politický názor s kriminálním činem. Oznamování trestných činů Policii ČR není žádné žalobníčkování. Udávání někoho, že napsal špatný komentář nebo sdílel nějakou informaci, je udáváním. Na to se díváme skrz prsty a rozhodně odmítáme relativizování takového práskačství. Navíc považujeme za velmi nebezpečné, že stát motivuje své občany k podobným činům. Se lží by měl stát bojovat pravdou a k tomu má také motivovat občany,“ uvedl ve svém videu na sociálních sítích Libor Vondráček, předseda Svobodných.
Jak by boj pravdy proti lži mohl vypadat, nabízí předseda Svobodných vzápětí. „Web Manipulatori.cz pana Cempery zveřejnil, že česká vlajka na profilovce je symbolem kolaborování. To je samozřejmě lež. Ale nebudeme tuto lež potírat tím, že pana Cemperu udáme, ale budeme tuto lež vyvracet jednoduchou pravdou. Nad Pražským hradem nemá vlát vlajka někoho, kdo nám diktoval dříve, nebo někoho, kdo by nám chtěl diktovat nyní. Má nad ním vlát jediná vlajka, a to česká. Jednoduše, chceme být suverénní a nelze připustit, že by mohl kolaborovat někdo, kdo si váží české vlajky,“ uzavírá svůj příspěvek předseda Svobodných Libor Vondráček.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.
Svoboda projevu a kritika na Národní třídě
Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.
Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury
Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.
Osobní zkušenost z Národní třídy
Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.
Kritika pokrytectví kolem svátku
Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.
Střet zájmů Andreje Babiše
V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.
Ústavní otázky
Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.
Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání
Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.
Závěr
Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.
