Členové Svobodných k aktuální kauze: hlavní političtí aktéři ničí ústavní systém a politickou kulturu

Členové Svobodných k aktuální kauze: hlavní političtí aktéři ničí ústavní systém a politickou kulturu

Českou politickou scénou již několik měsíců hýbe kauza výměny ministra kultury, kterou považujeme za krajně nešťastnou. Celá situace zjevně vznikla vinou hlavních aktérů – prezidenta republiky, předsedy vlády a prvního místopředsedy vlády – a to ať už jejich přímým protiústavním chováním nebo neschopností ústavní systém bránit.

Respekt nejvyšších ústavních činitelů k základním ústavním pravidlům považujeme za extrémně důležitý pro zachování demokratického právního státu a s tím související zachování volné soutěže politických stran, jíž se naše strana již 10 let účastní a hodlá se jí účastnit i nadále.

Tři jmenovaní aktéři však tento respekt v právě probíhající kauze bohužel neprojevují. Prezident republiky podle našeho názoru (shodného s názorem drtivé většiny akademických autorit i názorem samotného prezidenta republiky z r. 1998) ústavní pravidla prolamuje, když zcela svévolně neplní své ústavní povinnosti. Premiér a první vicepremiér pak nejsou schopni či ochotni takovému jednání zabránit, přestože na to mají příslušné ústavněprávní nástroje, jakými jsou kompetenční žaloba, demise vlády nebo rozpuštění Poslanecké sněmovny. V souhrnu pak chování všech tří působí mimořádně destruktivně na ústavní systém i politickou kulturu.

Z těchto důvodů plně podporujeme návrh ústavní žaloby proti prezidentu republiky podle článku 65 odst. 2 Ústavy ČR, schválený Senátem Parlamentu ČR. Nepovažujeme za šťastné využívat tak silný ústavněprávní prostředek v rámci politického boje, v současné situaci však vnímáme tento krok jako poslední možnost, jak zabránit úplnému vykolejení českého ústavního systému. Doufáme, že návrh Senátu schválí také Poslanecká sněmovna a dá tak šanci Ústavnímu soudu ČR autoritativně posoudit přípustnost aktuálních kroků prezidenta republiky.

V souvislosti s výše uvedeným je nutné připomenout, že Svobodní jako jediná z českých politických stran dlouhodobě nabízí voličům vizi minimálního státu, který bude bezvýhradně respektovat svobodu jednotlivce. Součástí tohoto konceptu je také razantní redukce výdajů mnoha státních institucí včetně Kanceláře prezidenta republiky nebo Úřadu vlády. Hodláme také zrušit více než 30 úřadů.

Svévolné vrtochy a vzájemné spory politických představitelů pak nebudou pro běžného občana tolik ohrožující, protože nebudou mít tak velký reálný vliv na jeho život. Pro uskutečnění této vize ovšem považujeme za bezpodmínečně nutný respekt klíčových aktérů k ústavním a zákonným pravidlům omezujícím politickou moc.

 

Tomáš Pajonk – předseda Svobodných

Tomáš Štampach – předseda pražského krajského sdružení Svobodných, zastupitel Hl. m. Prahy a MČ Praha 3

Marek Šoška – předseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných a zastupitel obce Ladná

Miroslav Havrda – předseda královehradeckého krajského sdružení Svobodných

Oldřich Peprla – místopředseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných

Jan Tichý – místopředseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných

David Pokorný – člen Republikového výboru Svobodných a zastupitel statutárního města Brna

Terézia Mlýnková Išková – členka Republikového výboru Svobodných a radní města Hodonín

Jan Dočekal – člen Republikového výboru a zastupitel MČ Praha 6

Pavel Mises – člen Republikového výboru a zastupitel MČ Brno-střed

Roman Kříž – člen Republikového výboru Svobodných

Roman Bartolšic – člen Republikového výboru Svobodných

Zenon Kuder – člen Republikového výboru Svobodných

Jan Šebelík – člen Republikového výboru Svobodných

Eva Ivánová – předsedkyně Kontrolní komise Svobodných

Petr Čermák – místopředseda Volební komise Svobodných

Michaela Hejlová Barlatovová – členka Volební komise Svobodných

Josef Sekava – člen Volební komise Svobodných

Jiří Zapletal

Jaroslav Marsa

Dominik Hrubý

Martin Halva

Václav Veselka

Tomáš Božek

Jan Mikula

Roman Nepšinský

Marek Hejduk

Tomáš Pařík

Gianluigi Zampr

Jiří Šebek

David Král

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31