Českou politickou scénou již několik měsíců hýbe kauza výměny ministra kultury, kterou považujeme za krajně nešťastnou. Celá situace zjevně vznikla vinou hlavních aktérů – prezidenta republiky, předsedy vlády a prvního místopředsedy vlády – a to ať už jejich přímým protiústavním chováním nebo neschopností ústavní systém bránit.
Respekt nejvyšších ústavních činitelů k základním ústavním pravidlům považujeme za extrémně důležitý pro zachování demokratického právního státu a s tím související zachování volné soutěže politických stran, jíž se naše strana již 10 let účastní a hodlá se jí účastnit i nadále.
Tři jmenovaní aktéři však tento respekt v právě probíhající kauze bohužel neprojevují. Prezident republiky podle našeho názoru (shodného s názorem drtivé většiny akademických autorit i názorem samotného prezidenta republiky z r. 1998) ústavní pravidla prolamuje, když zcela svévolně neplní své ústavní povinnosti. Premiér a první vicepremiér pak nejsou schopni či ochotni takovému jednání zabránit, přestože na to mají příslušné ústavněprávní nástroje, jakými jsou kompetenční žaloba, demise vlády nebo rozpuštění Poslanecké sněmovny. V souhrnu pak chování všech tří působí mimořádně destruktivně na ústavní systém i politickou kulturu.
Z těchto důvodů plně podporujeme návrh ústavní žaloby proti prezidentu republiky podle článku 65 odst. 2 Ústavy ČR, schválený Senátem Parlamentu ČR. Nepovažujeme za šťastné využívat tak silný ústavněprávní prostředek v rámci politického boje, v současné situaci však vnímáme tento krok jako poslední možnost, jak zabránit úplnému vykolejení českého ústavního systému. Doufáme, že návrh Senátu schválí také Poslanecká sněmovna a dá tak šanci Ústavnímu soudu ČR autoritativně posoudit přípustnost aktuálních kroků prezidenta republiky.
V souvislosti s výše uvedeným je nutné připomenout, že Svobodní jako jediná z českých politických stran dlouhodobě nabízí voličům vizi minimálního státu, který bude bezvýhradně respektovat svobodu jednotlivce. Součástí tohoto konceptu je také razantní redukce výdajů mnoha státních institucí včetně Kanceláře prezidenta republiky nebo Úřadu vlády. Hodláme také zrušit více než 30 úřadů.
Svévolné vrtochy a vzájemné spory politických představitelů pak nebudou pro běžného občana tolik ohrožující, protože nebudou mít tak velký reálný vliv na jeho život. Pro uskutečnění této vize ovšem považujeme za bezpodmínečně nutný respekt klíčových aktérů k ústavním a zákonným pravidlům omezujícím politickou moc.
Tomáš Pajonk – předseda Svobodných
Tomáš Štampach – předseda pražského krajského sdružení Svobodných, zastupitel Hl. m. Prahy a MČ Praha 3
Marek Šoška – předseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných a zastupitel obce Ladná
Miroslav Havrda – předseda královehradeckého krajského sdružení Svobodných
Oldřich Peprla – místopředseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných
Jan Tichý – místopředseda jihomoravského krajského sdružení Svobodných
David Pokorný – člen Republikového výboru Svobodných a zastupitel statutárního města Brna
Terézia Mlýnková Išková – členka Republikového výboru Svobodných a radní města Hodonín
Jan Dočekal – člen Republikového výboru a zastupitel MČ Praha 6
Pavel Mises – člen Republikového výboru a zastupitel MČ Brno-střed
Roman Kříž – člen Republikového výboru Svobodných
Roman Bartolšic – člen Republikového výboru Svobodných
Zenon Kuder – člen Republikového výboru Svobodných
Jan Šebelík – člen Republikového výboru Svobodných
Eva Ivánová – předsedkyně Kontrolní komise Svobodných
Petr Čermák – místopředseda Volební komise Svobodných
Michaela Hejlová Barlatovová – členka Volební komise Svobodných
Josef Sekava – člen Volební komise Svobodných
Jiří Zapletal
Jaroslav Marsa
Dominik Hrubý
Martin Halva
Václav Veselka
Tomáš Božek
Jan Mikula
Roman Nepšinský
Marek Hejduk
Tomáš Pařík
Gianluigi Zampr
Jiří Šebek
David Král