„Mohlo by být daleko líp, kdybychom věci dělali úplně jinak. Tato současná vláda v podstatě navazuje na Andreje Babiše. Přijalo se velké množství nových státních úředníků, vytvořily se nové úřady s novou agendou. To vše je potřeba platit. Žádná změna se nekoná. Pokud bychom chtěli vyměnit tuto vládu zase zpátky za Andreje Babiše, zase by se žádná změna nekonala. Čím déle se v této politice pojede a čím déle budeme odkývávat nesmysly z Bruselu, jak to dělá tato vláda i Andrej Babiš, tím to bude pro nás horší,“ je přesvědčen Libor Vondráček, předseda Svobodných.
Na začátku září, konkrétně 2. 9. od 18 hodin v Domě Radost v Praze, bude přednášet o „euronesmyslech“ právník, předseda Svobodných Libor Vondráček.
„Přednášku mám zaměřenou na vztah našeho práva k právu EU a na boření mýtů, které kolem našeho vztahu k Evropské unii panují. Hodně politiků argumentuje tak, jak se jim to účelově hodí, jestli jsme, nebo nejsme něco povinni zavádět. Snažím se během dvou 45minutových bloků udělat úvod do tohoto tématu, aby lidé tušili, v čem se podřizovat musíme, a co je spíše alibismus. Ono se to také mnoha politikům hodí, říci, že musíme něco zavést, protože nás do toho tlačí EU,“ poznamenal.
Co třeba nemusíme zavést, ač je nám tvrzeno, že musíme?
„Třeba v případě biopaliv to byl nesmysl, když se argumentovalo, že to po nás chce Evropská unie, abychom lili řepkový olej do našich aut,“ konstatoval předseda Svobodných. „Nebo když jsme řešili změnu Listiny práv ohledně zavedení věty, že lidé mají právo bránit sebe, zdraví a životy ostatních se zbraní v ruce, pan Dienstbier, když už mu došly argumenty, začal říkat, že stejně si můžeme dávat do Ústavy ČR, co chceme, ale když nám to přikáže Evropská unie, tak ji nějaká ústava nezajímá. To je scestné tvrzení a na přednášce to vysvětluji,“ objasnil Vondráček.
Místo více spolupráce… více zloby
„Projekt, který měl prý přinést více spolupráce, přináší více zloby právě svým diktátem jednotných pravidel pro všechny.“ Tak popsal svůj pohled na Evropskou unii Libor Vondráček ve chvíli, kdy Česká republika přebírala předsednictví v Radě EU.
„Je to jedna z věcí, které se nyní prokazují ve větší míře. Sjednocování zejména v energetice vytváří daleko víc zla, než původní myšlenka, která mohla být dobrá. To, že máme ekonomicky spolupracovat, je myšlenka správná. Když však se začne tlačit stejné řešení pro národní státy, které nemají stejné výchozí podmínky, to je špatně. Typicky Česká republika těžko může přistoupit na sankce ohledně dovozu plynu, když na rozdíl od přímořských států nemůžeme čerpat dovezený plyn, který přijede tankerem.
A je tu spousta dalších věcí, které jsou historicky dané, že jsou různé. Tím, že se navzájem tlačíme do toho, všechno unifikovat, vytváříme nové bariéry. Díváme se zle, když nám někdo chce zakázat auta s klasickými motory. Pro náš stát, který je na automobilovém průmyslu závislý, je to daleko citelnější, než když zakážou vyrábět auta se spalovacími motory třeba v Irsku, kde nevyrábějí žádná auta,“ konstatoval.
Bylo „za Babiše líp“, jak zní předvolební heslo hnutí ANO? „Někomu určitě ano. Nechtěl bych to však srovnávat. Mohlo by být daleko líp, kdybychom věci dělali úplně jinak. Tato současná vláda v podstatě navazuje na Andreje Babiše. Jen jak se v tom trendu jede už dlouho a jak je schopná pokazit další věci navíc, tak současný pocit lidí je, že za Babiše možná bylo trochu líp,“ upozornil předseda Svobodných.
„To, jak je dneska, velkou měrou ovlivnil nejen Andrej Babiš a jeho vláda, ale už i vláda předchozí Bohuslava Sobotky, protože se přijalo velké množství nových státních úředníků, vytvořily se nové úřady s novou agendou. To vše je potřeba platit. Když pak přijde ekonomicky těžší rok, tato břemena znamenají, že nejsme schopní mít vyrovnaný rozpočet a že nejsme schopní slevit lidem na daních v takové míře, jak to dělají jiné státy. Což si myslím, že by aktuálně naše vláda dělat měla. Německo, Polsko a další snižovaly daně, aby se s tím lidé dokázali vypořádat,“ upozornil.
„Naše vláda toto nedělá. Žádná změna se nekoná. Pokud bychom chtěli vyměnit tuto vládu zase zpátky za Andreje Babiše, myslím si, že by se zase žádná změna nekonala. Čím dál víc by se to zhoršovalo. Čím déle se v této politice pojede a čím déle budeme odkývávat nesmysly z Bruselu, jak to dělá tato vláda i Andrej Babiš, tím to bude pro nás horší,“ sdělil Libor Vondráček.
Příliš mnoho agentů a různých trafik
Ve vládě do vážných potíží upadli zvláště Starostové a nezávislí – STAN, těžkou hlavu má jejich předseda a ministr vnitra Vít Rakušan, nejaktuálněji ze jmenování šéfa rozvědky ÚZSI Petra Mlejnka, na kterého vyplavalo, že měl deset let kontakty s jiným Petrem, a to Redlem, toho času ve vazbě kvůli kauze Dozimetr. O čem to svědčí?
„Spíš vidím obecně problém v tom, že těch trafik a pozic, zpravodajských služeb a těch, kdo dělají agenty, je strašně moc. Je otázka času kdy vznikne průšvih ve chvíli, kdy politici jsou propojení s podniky typu dopravního podniku. To vše vytváří podhoubí, aby tu korupce vznikala. My to vysvětlujeme krátkým heslem – čím víc koryt, tím víc korupce,“ konstatuje předseda Svobodných Libor Vondráček.
Za několik měsíců nás čekají opět prezidentské volby. Je lepší přímá volba, nebo nepřímá?
„Když se zamyslím nad důvody, proč byla zavedena přímá volba prezidenta, tak vidím, že stále zůstávají. Volba oběma komorami parlamentu byla dost složitá, zdlouhavá a bylo to spojené s mnoha nejrůznějšími zákulisními dohodami a bylo okolo toho dost zvláštností. Spousta lidí si už na to období nepamatuje, a tak dělá zkratkovité závěry, že přímá volba je špatná. Musíme si ale srovnat současnou volbu s předchozím způsobem výběru. Myslím si, že pořád z toho přímá volba vychází jako lepší řešení,“ sdělil.
„Přímou volbu bych v současnosti nerušil. Lidé si potom nesou zodpovědnost za to, koho si vyberou na nejvyšší ústavní funkci. Můžou se z toho buď poučit, nebo si to pochvalovat. Podstatné je, že mají volbu ve svých rukách, že nemají pocit, že někdo pomocí zákulisních her si takto prestižní funkci vylobboval, protože něco slíbil poslancům nebo senátorům. Spíš bych se zabýval změnou formy prezidentské volby tak, aby přímá volba byla jednokolová a aby se zavedl australský systém, který je schopen lépe zohlednit nálady ve společnosti – než systém dvoukolový, kde mezi prvním a druhým kolem je 14 dní plných emocí, v nichž vzniká spousta nepřátelství, která se hojí delší dobu. Takže cesta je – přímou volbu vylepšit, než ji rušit,“ doporučuje.
Libor Vondráček je sportovně založený, hraje nižší fotbalové soutěže a sportovní klání i sleduje, nyní například mistrovství Evropy v atletice. Na facebooku si postěžoval, že „současná diskriminační pravidla ničí i atletiku a křiví historické tabulky, stejně jako v tenisových grandslamech pokřivila letošní Wimbledon a Australian Open“.
ParlamentnímListům.cz k tomu ještě dodal: „V současnosti probíhá mistrovství Evropy v atletice. Atletika je královnou sportu. Mě moc mrzí, že tam nemohou být ruští a běloruští sportovci, stejně jako by mě to mrzelo u jakéhokoliv jiného státu, kterému by bylo zabráněno vyslat své sportovce. Je to škoda i pro ostatní sportovce, protože titul má větší váhu, kdy porazíte i Rusy a Bělorusy. Podobně to bylo i na nedávném mistrovství světa v atletice, kde navíc nemohli být i sportovci neočkovaní. Což mně přijde jako velká škoda, zejména pro atletiku, která víceméně nedává prostor pro to, aby si někdo platil rozhodčího. Tam se opravdu měří na metry, centimetry i čas na vteřiny přesně. Není prostor, aby někdo vyhrál podfukem. A to, že někomu zabráníme se zúčastnit, trochu takový podfuk je,“ vysvětlil Libor Vondráček.
Zdroj: Parlamentní listy
