Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Cena energií v příštím roce poškodí naše podnikatele. Janeček, Niedermayer a Nacher na Prima NEWS

Cena energií v příštím roce poškodí naše podnikatele. Janeček, Niedermayer a Nacher na Prima NEWS

Cena energií v příštím roce poškodí naše podnikatele. Pavel Janeček, Luděk Niedermayer a Patrik Nacher v pořadu 360° na CNN Prima News.

Sledujte 360 stupňů na CNN Prima News. Děkujeme za to. Debatujeme o cenách energií. Dnes jsme se dozvěděli finálně tedy, že půjdou nahoru. Se mnou ve vysílání jsou stále europoslanec Luděk Niedermayer, Patrik Nacher, místopředseda poslaneckého klubu ANO. Pozvání přijali také René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu a Pavel Janeček, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské. Pánové, díky, že jste zůstali. Patriku Nachere, vy jste se při slovech vašeho předřečníka Luďka Niedermayera usmíval. Já jsem se ho ptala na to, jak teď vlastně se stavět k těm, kteří říkají, říkali jste, tepelné čerpadlo je skvělý nápad a teď pláčou. Tak, protože ať se na mě nezlobí kolega, s veškerou úctou, mně to připomíná ten příběh s vajíčkem, jak se říká. Jednu dobu se říká, že kdo jí vajíčko, tak je to zdravé. Pak se to úplně otočí 180 stupňů, že jíst vajíčka je nezdravé. A takto se to různě mění. No tak v tomto případě to nějak nevadí, ale pokud jde o tu energii a o to, jakým způsobem se mají spotřebitelé na to připravovat, tak tam jsou to dlouhodobé věci a tady se nejdřív podporovaly nákupy plynových kotlů, různé dotace, pak se zase přechází k tepelným čerpadlům, a teďka, jak říkal můj kolega Pavel Janeček, tak vlastně právě pro tyto lidi, kteří mají ta tepelná čerpadla, tak ta současná situace je nejméně výhodná a my prostě nemůžeme těm lidem, pro něž jsou to investice v řádech desítek tisíc korun, možná i více a je to plánování na několik let dopředu, tak jakoby přecházet a říkat, teď je moderní toto, teďka půjdeme tímto stylem, teď si dejte na střechu soláry, za deset, za pět let to zase bude úplně jinak. Prostě toto, to je to, co mě na tom vadí a myslím si, už to tady řekl někdo, mám pocit, že právě pan, pan Janeček, že prostě za mě páchá v tomto Evropa jako celek energetickou sebevraždu. Když se podíváte, jak se dneska nakupují ty jednotlivé druhy energií a ČR se prostě nemůže srovnat třeba s příměstskými státy, pokud jde o ty obnovitelné zdroje energie. A my si tady furt hrajeme na něco a z té základní, to je poslední věta, z té základní konkurenční výhody, kterou bychom my měli mít, že vyrábíme tolik elektřiny, že ji dokonce jsme schopni vyvážet, že by měla být konkurenční výhoda v podobě levné elektřiny pro firmy, které budou potom levněji vyrábět a vyvážet, tak dneska se to stalo. To, že my máme komoditu, kterou vyrábíme, vyvážíme, ale máme ji dražší než ty země, které ji od nás kupují, to je úplně absurdní. Díky, že jste to shrnul a připomněl jste pro nás pamětníky, že jsme kdysi, ještě dávno na konci 90. let, byli vyzýváni, ať si dáme všude přímotopy. Pane Nedělo, já se vrátím do To je dávno. Vy to určitě nepamatujete. Asi čtyřicet. Já si to pamatuji, že to bude skvělý nápad. Tak skvělý nápad to nebyl. To byla čistě česká záležitost – ty přímotopy. Teď jsme u těch čerpadel, zareagujte na to. Jestli se nepletu, vy v tom máte přímo prsty v těch čerpadlech. Ano. Zrovna sazbu D57d jsem zaváděl, ještě když jsem byl na Energetickém regulačním úřadu a byla to právě sazba speciální pro tepelná čerpadla. Tak byl to dobrý nápad. Určitě to byl dobrý nápad. I vzhledem k té situaci, která dnes panuje? Ano, ono když se podíváme na spotřebu tepelných čerpadel, když jsou správně nadimenzována, zhruba v průměru se pohybuje někde okolo osmi, 8,5MWh spotřeba za rok elektrické energie. V porovnání třeba když u toho máme plynový kotel, tak ta spotřeba se pohybovala někde okolo 20MWh. Takže tam ta úspora je, i když ten náklad na tu elektrickou energii je vyšší. Topný faktor tepelného čerpadla je zhruba třikrát. Takže to, co vy dostanete ze země nebo ze vzduchu, tak třikrát z toho máte. Když opustíme toto téma, byť je bizarní v tom čase, z hlediska průmyslu, tak jak dnes čtu zprávy z průmyslu, jde v tuto chvíli o skokové zdražení energií a šokující. Jste překvapen, že to průmysl šokuje? Bylo to očekávatelné, to, co teď sledujeme. Takto očekávatelné to bylo, protože každý ví, jak existuje metodika, jak se regulují ty jednotlivé subjekty, jaké jsou náklady právě na distribuční síť a každý ví, že ty náklady na distribuční síť jsou prostě meziročně téměř stejné. Takže když jeden rok se zadotují a ten následující rok se už nezadotují, tak je jasné, že tam ten nárůst bude. Zároveň ale je potřeba se podívat spíš na ty okolní státy kolem nás, co dělají, jestli pomáhají průmyslu nebo nepomáhají. A jsou státy, které nepomáhají, protože si to už nedokážou dovolit. A pak jsou ekonomicky silné státy, které to dotují. Ale dotují to tak, že pak zdaňují ať už průmysl nebo domácnosti tak, aby mohly rozpočtu dotovat určité sektory. Pane Janečku, vy jste ten průmysl zmiňoval už na začátku, že toto bude veliký problém. Průmysl hovoří o zásadních škodách, které to může přinést pro konkurenceschopnost českého průmyslu. Přesto, podepsali jsme Green Deal, stali se součástí Zelené dohody a bylo přece zřetelné, je to už roky zřetelné, že zkrátka dobře se na to bude muset někde vysbírat. Proč je to navyšování v tuto chvíli tak šokantní pro ty firmy, když toto vlastně mohly předpokládat? Já si myslím, že firmy podcenily situaci speciálně přes svoje organizace, ať už se jedná o svaz průmyslu a obchodu nebo přes Hospodářskou komoru, protože tato situace skutečně předvídatelná byla. To akorát, že přišla maličko dřív, třeba o dva roky. Já bych asi se vrátil k tomu, co říkal pan Nacher. On to krásně zhodnotil, ale veškerý ty problémy jsou způsobené regulací a dotací. Průmysl, ty jednotlivé, jednotlivé zdroje, ty regulované, ty obnovitelné zdroje apod. by se v žádném případě neuživily, pokud by nebyly dotovány. A nějaké krátké časové území, časové úseky, kdyby, kdyby byly soběstačné, na věci vůbec nic nemění. A co se týče průmyslu, no, tak víte, ono pan Neděla se zabývá regulatorikou mnoho roků. Já se jenom domnívám, že ta situace je velmi podobná jako plyn na burze nebo elektrická energie na burze. Když plynu je dostatek, tak burza skvěle funguje. A v momentě, kdy jaksi plynu nebyl dostatek, tak burza fungovat přestala. Minimálně přestala fungovat. Ne technicky, technicky fungovalo, ale přestala fungovat akceptovatelně pro průmysl a jde o to, že prostě komodita není zboží jako každé jiné a má obrovské politické a sociální a ekonomické souvislosti a není možné prostě, aby takto prudce ta cena elektrické energie a plynu jaksi fluktuovala. Ano, a to se v podstatě stalo teďka s regulovanou složkou. Já si prostě myslím, že ten vzorec, podle kterého se počítá ono navýšení, takže je špatný, že měl být rekalkulován, že je potřeba se podívat, jaké jsou faktory, které prostě zvyšují tu regulovanou složku. A podíváme se tady na dotaci na obnovitelné zdroje a podíváme se v podstatě na komoditu, elektrickou energii, kterou nakupujeme primárně pro krytí ztrát apod. A já se domnívám, že třeba obnovitelné zdroje by mohly být klidně dotovány napřímo bez toho, že by byly zahrnuty v regulované složce a že by tam možná mělo dojít k nějakému, řekněme, vyjednávání s producenty a provozovateli obnovitelných, obnovitelných zdrojů. A ta druhá část, to je v podstatě něco, co by asi mělo být také diskutováno. To si prostě myslím, že stát tím zatěžuje v podstatě firmy naprosto, naprosto irelevantně a že by například měl, měl lobbovat za to, a nejenom lobbovat, ale vytvořit takové podmínky, aby třeba ty regulované subjekty byly nuceny nakupovat elektrickou energii pro krytí ztrát na základě vzorce usměrněných cenách, to znamená náklady a přiměřený zisk a ne na trhu. A to si myslím, že by velmi pomohlo. To, co teď logicky se zvyšuje, je ta regulovaná složka, stále o ní mluvíme, zopakujme si to, že ta zahrnuje poplatky na obnovitelné zdroje a taky poplatky na distribuci. Luďku Niedermayere, svaz průmyslu říká, že to, co se teď děje, bude mít proinflační vliv. Zmínil to i Patrik Nacher. Pro filmy, pro firmy je to nepřijatelné a mají pocit toho šoku. Teď se jak pan náměstek Neděla, tak pan Janeček shodli na tom, že vlastně tak překvapivé by to pro ty firmy být nemělo. Firmy říkají, může nás to zničit, ale jednáme s vládou dál. Je tam nějaká vůle tedy jednat dál, co se vlastně může stát, o čem mohou v tuto chvíli jednat, aby ten dopad na ty firmy nebyl tak zničující, jak říkají. Já myslím, že vůle tam může být, ale zdá se, že nejsou peníze prostě proto, že před těmi pár lety jsme dostali náš státní rozpočet do strukturálního schodku někde kolem tři sta miliard korun. To je prostě absolutně neudržitelná částka. Jsme nyní v situaci, kdy úroky ze státního dluhu jsou nějakých sto miliard, což je prostě částka, která bude, bude nesmírně zatěžovat státní rozpočet do budoucna. A já bych byl samozřejmě velmi rád, kdybychom měli státní rozpočet ve stavu jako Německo a opravdu bychom si mohli dovolit těm velkým firmám pomoci rozložit, řekněme, to navýšení ceny energie v čase. Ale holt nevznikla, nepodařilo se v rámci toho státního rozpočtu tady toto vyjednat. To, co stát může dělat a měl by to dělat mnohem masivněji, měl by pomoct těm firmám se adaptovat na tu ekonomiku, ve které, ve které bude třeba využívat obnovitelné zdroje a bude potřeba těmi energiemi šetřit. Na toto my máme opravdu velké množství peněz, které přicházejí z rozpočtu EU. Ten modernizační fond má nějakých 500 miliard a měli bychom rychle hledat cesty, jak tyto peníze využít. Ale tyto peníze nemohou být používané na dotování energií, ty musí být používané na investice do právě těch nových čistých efektivních energií. Já bych ještě zmínil jednu věc, jenom na závěr. Nic není schopné, ani v ČR žádný nový zdroj elektrické energie ji nevyrobí levněji než obnovitelné zdroje. Čím více bude těch levných efektivních obnovitelných zdrojů, což nejsou ty malé instalace na střeše rodinného domku, ale jsou to ty velké instalace. Čím víc jich bude v tom energetickém mixu, tím víc to bude tlačit cenu energie dolů. Mimochodem to, že vyvážíme energii, není vůbec měřítko toho, že ji budeme mít konkurenceschopnou. Přece každý, kdo trochu sleduje vývoj energie, a předpokládám, že jsme to tady všichni, ví, že nás čeká obrovský problém, který se jmenuje ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny z uhlí a na ten my budeme muset velmi rychle reagovat a máme na to strašně málo času. Děkuji. Pane Niedermayere. Připomínám jenom, kdo si nevšiml, že pan Janeček nesouhlasí. Patriku Nachere, vy jste vrtěl hlavou, nicméně já bych shrnula to, co bylo řečeno, že vlastně firmy nemají být proč překvapeny, že se to dalo čekat. Já jsem se ptala, jestli se jedná tak, jak tvrdí průmyslníci, že se stále s vládou jedná. Jestli jsem dobře poslouchala pana Niedermayera, může se jednat, ale neumí si představit, že by se v rozpočtu nějaká podpora pro průmysl v tomto ohledu, za této, za těchto okolností našla. Pokud se nenajde, jak to bude? To je dotaz na mě. Ano. Děkuji. No, to já nevím, to je dotaz na koalici, protože tady my nevíme dne a noci, co se jak bude dít, protože, dám jiný příklad, abyste, abyste měla porovnání. Schválil se konsolidační neboli daňový balíček, který podepsal asi před týdnem pan prezident a teďka už v Senátu koaliční, ne opoziční, ale koaliční, senátoři ze stanu a KDU uvažují o tom, že by kojeneckou vodu nakonec opravdu dali do té nižší sazby. Dále se jedná o tom, jakým způsobem se teda popasovat s tím, s tou novou sazbou spotřební daně u tichého vína. Jinými slovy, my máme týden starý daňový balíček, který vláda s velkou pompou schválila a už se začíná uvažovat ze strany koaličních politiků o různých změnách, jo, to znamená. Pojďme zůstat u energií. Kam tím míříte? No, já tím mířím tam, že já nevím. Já opravdu férově říkám, že nevím. Proto. Já se zeptám, co se stane s průmyslem, s českým průmyslem za předpokladu, že ta situace tak, jak je teď popsaná, vznikne a průmysl žádnou subvenci nedostane. No. Pokud to tak bude, tak nastane to, co jsem já dneska říkal v PS, že u těch firem a u některých obzvlášť, může dojít ke skokovému nárůstu cen za energie a dochází právě k tomu dvojnásobnému paradoxu, že my jako v zemi, která vyrábí elektřinu, prodává ji ven, tak místo aby se vlastně ty ceny energií, ceny elektřiny, staly konkurenčním bonusem a výhodou pro ty firmy, tak se stanou paradoxně zátěží, a to i ve vztahu, je to ve vztahu ke svým sousedům, které máme, ať už je to Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko. To si myslím, že je, že je evidentní, jasné. Za mě je to těžko skousnutelné, jo, takže já si myslím, že to dopadne podobně jako s těmi lékaři dneska, že nakonec ta vláda prostě bude přinucena se nějak jako dohodnout. Jenom my vždycky jako v opozici říkáme, že čím déle to trvá, tak tím to nakonec bude stát více peněz, bude to méně přehledné, méně transparentní, to je celé. Pane náměstku, je to politických rukou, nicméně zeptám se, je tam o čem jednat podle vás v tuto chvíli? Mluvím teď o podpoře, subvencím, co se energií týče, firmám. Určitě je. A zároveň ve zmiňovaném konsolidačním balíčku, my jsme tam připravili návrh, který vlastně umožňuje vládě, pokud se najdou další prostředky, tak i v průběhu roku měnit ten poplatek za obnovitelné zdroje, takže. To znamená o tom se teď s firmami jedná. A je tam i ten legislativní nástroj, který to umožní potom zrealizovat, protože kolikrát se stává, že opravdu pak legislativa neumožňuje, aby se to dokázalo promítnout do té finální ceny, plus jestli mohou prostě jeden případ, ono se tady zmiňuje, že když nějaký stát má dostatek těch surovin, tak ve finále že na tom velmi výhodně a že ty ceny jsou nízké. Pojďme se podívat do Norska. Norsko dováží plyn do Evropy, prakticky sami ho téměř nespotřebovávají a mají velmi vysoké ceny energií. Právě díky tomu, že je vysoká cena energií v celé. Dobrá, ale visí tu ta základní otázka, kterou opakuje nejen Patrik Nacher, a totiž, že elektrickou energii vyvážíme, vyvážíme jí poměrně levně. Proč my ji tady máme drahou? A ta odpověď na to nějaká jednoduchá, srozumitelná, abychom tuto debatu skončili. Je jednoduchá. Určitě nevyvážíme levně energii, abychom ji draze kupovali. To nikdo tak nedělá. Jak to tedy děláme, že je u nás tak drahá, přestože ji vyvážíme? Za prvé už nevyvážíme tolik, kolik jsme vyváželi v minulosti, a v těch následujících letech budeme více dovozní zemí. A když se podíváme na to, tak naopak jakoby mi spíš dovážíme více té energie z Německa a jsou tady hodiny, kdy vyděláváme na to, že ta energie v Německu je opravdu nízká. A můžeme se podívat i na loňské dny v Německu, není jich málo, ale zároveň jich je poměrně, poměrně hodně, kde je dokonce vidět, že ty ceny v Německu byly výrazně nižší než v ČR a bylo to právě díky zmiňovaným obnovitelným zdrojům. Samozřejmě byly dny, kdy to bylo obráceně, ale určitě je cesta jako hledat na to, ať máme vyvážený energetický mix, určitě energetické úspory a určitě i investice do obnovitelných zdrojů. Pavle Janečku, poslední slovo. No, pan náměstek můžu si dovolit to malinko korigovat. Když se podíváme na poslední tři, čtyři roky, tak se vývoz elektrické energie zvyšuje, nesnižuje. A to, co připravili, je, jak vařila myšička kašičku. Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic. Jenom pořád se tady bavíme o dotacích, přerozdělování dotací. My vůbec neřešíme systémově energetický mix a neřešíme českou konkurenční výhodu. Děkuji vám, pane Janečku, že jste s námi byl. Pro tuto chvíli díky a přeji vám pěkný večer. Loučím se i s vámi, pane náměstku. Díky, že jste tady s námi byl. Děkuji za pozvání. A obrátím se na politiky, kteří se mnou ještě zůstávají, za což jim patří dík. Průlomová dohoda mezi lékaři a vládou. Premiér Petr Fiala lékařům slíbil zhruba o miliardu víc, než jim o dva dny dříve nabídl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Výpovědi přesčasů lékaři stáhnou až v momentě, kdy bude dohoda podepsaná. Nemocnice nicméně očekávají, že díky dohodě nebudou od příštího týdne omezovat péči. Luďku Niedermayere, je to taková otázka na komoru. Máme neschopného ministra zdravotnictví, který je mimochodem tedy ze stáje TOP 09, který s lékaři jednal s nulovým výsledkem, a tak to za něj musel zkrátka a dobře vzít premiér a tu situaci vyřešit. To bych řekl, že jsem ten poslední, kdo toto může hodnotit. Stejně tak jako, vracím se k tomu minulému tématu, já nevím, jestli vláda bude schopna najít nějaké prostředky na to, aby v budoucnu třeba podpořila ceny energií pro firmy. Já u tohoto opravdu nejsem a myslím si, že ten problém našeho zdravotnictví je mnohem širší než to, co vedlo k té dnešní dohodě. Je to otázka nalezení souladu mezi tím, kolik peněz jde do zdravotnictví a tady se musím zrovna tomuto ministrovi podařilo vyjednat vlastně určitou průlomovou dohodu o tom, že bude valorizován příspěvek za státní pojištěnce, což je něco strašně důležitého pro finanční stabilitu zdravotnictví. Druhá část toho trojúhelníku je, jaká služba bude poskytována. A třetí část toho trojúhelníku je, jaké budou mzdy. A je jasné, že ty mzdy prostě musí být takové, abychom tady měli dostatek doktorů, dostatek zdravotního personálu. A mám pocit, že to, co dostává ten systém do nerovnováhy, je rozsah některých služeb. Pane Niedermayere, já vás nechci do toho. Ministerstvo, já to jenom dopovím, budu hned hotový s tím. Chci jenom říct, že ten náš zásadní problém, který podle mě ministerstvo primárně řeší, je, co udělat s tím, že některých služeb je prostě nabízeno příliš mnoho a ten systém to prostě není schopný ufinancovat. To je ten zásadní problém. Dobrá, já to, já to velmi zjednoduším. Tady se schylovalo k omezení péče v důsledku nedohody s ministrem zdravotnictví. Nejen Miroslav Kalousek, také vaše stáj, ale i někteří komentátoři se shodují na tom, že zkrátka a dobře ministr Válek operoval, byl vybaven informacemi, že může lékařům nabídnout maximálně něco a dva dny na to přijde premiér a přihodí miliardu a je to jinak. To znamená, neptám se vás na věci v zákulisí, ale váš dojem z toho? Je to od premiéra této vlády vůči jeho ministrovi fér, nebo je to podraz? Kdyby to takto bylo, jak říkáte, tak to podle mě není úplně dobrý způsob řešení problémů. Ale já nevím, jestli to prostě takto je. Určitě ministr zdravotnictví nebo jakýkoliv ministr nemá pravomoc si navyšovat nějakou rozpočtovou kapitolu. Pokud na nejvyšší úrovni vlády existovala nějaká dohoda o nějakém manévrovacím prostoru, tak to, tak to prostě trochu tu situaci mění. Ale já si netroufám říct, jestli ten popis, který jste řekla, je úplně přesný. Kdyby to tak bylo, tak bych asi jako ministr nebyl úplně nadšený, ale je otázka, jestli to přesně takto bylo. Sami nevíme, jestli to tak je. To je dojem, který to na mě dělá. Pane Nacher, jaký dojem to dělá na vás? No. Tady je podle mě úplně očividné, že jsou dvě jasné možnosti a nechť si pan kolega vybere, jaká z nich to je. Buď je to ta, že pan ministr zdravotnictví je neschopný a zároveň pan premiér je extra schopný, to je ta jedna možnost. Anebo druhá možnost, že premiér prostě prohodil svého ministra zdravotnictví, protože jestliže on domluvil osm a půl miliardy, jestli si dobře vzpomínám, a dneska on přišel s tím, že odsouhlasil 9,8. Tak buď někde vykouzlil za ty dva dny 1,3 miliardy, anebo, jak říkám, nebo je extrémně, extrémně schopný, ale v té chvíli je neschopný ministr zdravotnictví a měl by rezignovat, anebo prostě jaksi, jak říká Miroslav Kalousek, zradil svého ministra zdravotnictví ale je to o tom, aby si tam na vládě řekli: „Neexistuje verze, že by to bylo něco mezi. Je to buď tak, nebo tak.“ A jak jsem řekl v tom předchozím tématu, tady vidíte, že ono, ono se to vyvíjí, je to dynamické, takže to, co vláda říkala ještě minulý týden, tak platit nemusí. Takže já bych byl velmi opatrný s tím, s těmi cenami energií. Budu rád, když to bude optimistický scénář, ale jak vidíte, jakoby nedá se moc věřit tomu, co říkají vládní představitelé. Luďku Niedermayere, rozhodně je jistým způsobem překvapující, ať už jde o deset miliard, které to nakonec plus minus jsou, které se dají tedy těm lékařům na ty platy, mzdy, anebo jsou to ty tři miliardy navíc. Ať je to jak chce, Vám nepřipadá překvapující, za situace, kdy jste sám v souvislosti s energiemi popsal ten rozpočet jako zubožený, jako absolutně napjatý, že se tady najednou pod tlakem najednou najde tolik peněz, vás to nepřekvapuje? Myslím si, že každé jednání o rozpočtu obsahuje spoustu tlaků a koneckonců našly se nějaké prostředky do školství, do vědy a do vědy a výzkumu. Čili řekl bych, že toto není úplně šokující suma. Jeden, jedna miliarda není taktéž úplně šokující. Mě připadá na tomto hrozně důležité dvě věci. Já chápu, že představiteli opozice se nelíbí to, že nedojde k omezení zdravotní péče, čili že vlastně tu dohodu nevítá. Ale já z hlediska zájmu občanů jsem rád, že nějaká dohoda vznikla a myslím si, že to největší drama, které před námi stojí a které musíme řešit, je dostat do souladu tu poskytovanou péči s požadavky na, oprávněnými požadavky na platy lékařů a zdravotních zařízení a s tím, kolik do zdravotnictví je naše země schopna dát. A já myslím, že na tom se právě teďka pracuje v rozsahu, který jsme v minulosti v ČR nezažili. Já bych byl hrozně rád, kdyby se to povedlo, protože není vůbec jasné, jestli se to povede. Pardon, že Vás přerušuji. Patriku Nachere, vy nesouhlasíte. Ne, já se omlouvám, ale toto byla fakt jako demagogie. My máme samozřejmě radost naopak, že nedojde k omezení té zdravotní péče, ale já jsem tady se snažil. Tak já to přeložím extra pro pana europoslance. Buď tedy selhal pan ministr zdravotnictví a pak ho má premiér odvolat, anebo prostě premiér dával, a ministr financí, špatné informace a podklady ministru zdravotnictví. Nechť si vybere jednu z těch dvou variant. Prostě není možné, abychom se dostali do stavu, kdy tady bude, kdy tady bude vlastně vyhrožovat a někdy i oprávněně, omezením zdravotní péče a teprve poté se ledy pohnou. Tímto způsobem je to precedent, že takto budou teďka s vládou vyjednávat všichni ostatní. A na to se chci zeptat. Myslíte si, že to může mít tyto konsekvence, že teď si odboráři řeknou, aha, tlačit se vyplatí? Pane Nachere. To je dotaz na mě? Ano, pane, Nachere. No, ne, tak vyvolávat, vyvolává to ten dojem, ale jak říkám, jakoby tady jsou za mě dvě nějaké čistokrevné situace. Miroslav Kalousek se jednoznačně rozhodl, protože pan premiér zradil svého ministra zdravotnictví. Může to být to, že ministr zdravotnictví třeba nekomunikoval a nebyl schopen vyjednávat a musel to zachránit premiér. Prostě ale je to jedna nebo druhá situace. Pan kolega, který je z TOP 09, na tom klouže, nechce zradit svého ministra zdravotnictví, zároveň podtrhnout pana premiéra. Dovedu si představit, že toto, kdyby se stalo za předchozí vlády, což je setrvalá snaha pětikoalice to furt srovnávat, jak to bylo minule, tak bychom dneska slyšeli od pana Niedermayera, že pan Babiš je populista, který vyčaroval miliardu tři sta milionů. Děkuji. Děkuji, pane Nachere. Já už nemůžu nechat pana Niedermayera zareagovat, jenom zopakuji, že je to europoslanec a že férově řekl, že tady s námi v tom problému tak detailně není a my ho hlavně budeme dál sledovat. Pánové, díky, že jste se mnou byli. Mějte hezký večer. Na shledanou. Pěkný večer. No a tématu se samozřejmě budeme věnovat i zítra, debata totiž běží.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31