Šichtařová: Zrušme dotace a průměrný důchod bude 50 tisíc. Vláda je na špatné cestě

Šichtařová: Zrušme dotace a průměrný důchod bude 50 tisíc. Vláda je na špatné cestě

Pokud budeme mít veřejné finance nadále napnuté, jak jsou teď, bude docházet k dalším propadům důchodů, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomka a kandidátka do Senátu za Svobodné Markéta Šichtařová. K reformě důchodového systému je podle ní nutná revize veřejných financí. Seškrtala by zejména dotace, které považuje za „ideologické“.

Z demografické prognózy podle Šichtařové vyplývá, že pokud vláda radikálně nezreviduje veřejné finance, bude docházet k neúměrné zátěži pracujícího lidu, dalšímu zvýšení věku pro odchod do důchodu a chudnutí penzistů. „Můžeme si vybrat, co z toho je horší, či jak to zkombinujeme. V současných mantinelech to ale udržitelné není,“ řekla Šichtařová.

Vládou navrhovaná penzijní reforma podle Šichtařové představuje pouze změnu několika málo parametrů. „To pomůže na dva až tři roky, ale pak budeme tam, kde jsme dnes,“ sdělila ekonomka.

„Budou muset pokračovat a půjdou cestou nejmenšího odporu. Salámovou metodou, aby si toho nikdo nevšiml, budou posouvat všechny tři parametry, aby se postupně zvyšoval věk pro odchod do důchodu, aby se snižovaly penze, a současně budou daněmi neustále zvyšovat odvody do systému. Podle mě je to špatná cesta,“ řekla Šichtařová.

Postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu potvrdil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Prodlužuje se doba dožití a snižuje se porodnost, chybí nám 900 tisíc dětí za 30 let, které se už nenarodí. Zároveň mladí přicházejí na trh práce později. To jsou neoddiskutovatelné věci, které nelze pominout,“ vysvětlil ohledně změn ministr.

Podle hnutí ANO je nutné najít další příjmy pro důchodový systém, hovoří o „motivačním důchodovém pilíři“, do něhož by občané mohli přispívat dobrovolně. Podle Šichtařové je však takovýto systém v českých podmínkách nerealizovatelný. „Celý ten nápad je založen na naivní představě, že stát může dělat něco lépe než soukromý sektor. Historie nikdy nic takového nedokázala. Pokud stát založí nějaký fond, výnosy z něj jistě nebudou vyšší než v soukromém sektoru. Aby rozdíl vyrovnal, bude to muset dotovat a pak jsme tam, kde jsme dnes. Jen by se to jmenovalo fond, a ne průběžný systém,“ řekla ekonomka.

Hlavní problém podle Šichtařové neleží na straně příjmů, ale na straně výdajů. „Kdybychom všechno, co je momentálně směřováno na ideologické přerozdělování, přesměrovali na důchody, tak by dnešní důchodci měli asi 50 tisíc. Vláda si musela vybrat, jestli směřovat peníze na důchodce, nebo na dotace, a vybrala si dotace,“ sdělila Šichtařová. Jediné smysluplné řešení, které znovu nastartuje penzijní systém a celou ekonomiku, je podle Šichtařové výrazné seškrtání veškerých dotací.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31