Estonsko: podezření z korupce a odstoupení premiéra.
Dne 13. 1. 2021 oznámil estonský premiér Jüri Ratas rezignaci kvůli korupčnímu skandálu, ve kterém je zapojena jeho strana Estonská strana středu. Korupční kauza se týká developerského projektu v centru metropole Tallinnu, ve kterém je zapojena právě premiérova strana. Nekončí ve své funkci pouze samotný premiér Ratas, ale i celá současná koaliční vláda. Estonské vyšetřovací orgány podezřívají v případu 5 lidí a Estonskou stranu středu z korupce kvůli půjčce ve výši 39 milionů eur, kterou Estonsko poskytlo v loňském roce společnosti Porto Franco pro developerský projekt v centru Tallinnu, přičemž finanční prostředky byly určeny pro podporu podnikání zasaženého pandemií covidu 19.
Odstupující premiér Ratas prohlásil, že nic špatného neudělal a o detailech ohledně vyšetřované půjčky neměl informace, nicméně po jednání strany se rozhodl odstoupit. „Určitě existují i jiné cesty, jak se zachovat, ale pouze tato se jevila jako správná,“ nechal se slyšet. Podotkl, že podezření prokuratury neznamená, že je někdo dozajista vinen. Nicméně připustil, že vyšetřování „vrhá závažný stín na všechny zúčastněné“.
Finsko: premiér odstupuje po tlaku stávkujících poštovních zaměstnanců.
Začátkem prosince 2019 odstoupil finský premiér Antti Rinne poté, co se jeho vláda dostala pod tlak v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních zaměstnanců. Rezignoval nejenom premiér Rinne, ale i všichni členové koaliční vlády.
Premiér Rinne byl zvolen za stranu Sociálnědemokratické strana Finska, která tehdy těsně zvítězila v parlamentních volbách. Premiér Rinne vládl s liberální stranou Finský střed v koalici, která tvořila celkem 5 stran. Finský střed kritizoval sociální demokraty za jejich postup při řešení problému stávkujících poštovních zaměstnanců a nakonec oznámil, že v premiéra ztratil důvěru.
Finští poštovní zaměstnanci začali stávkovat na protest proti rozhodnutí snížit části z nich platy. Dvoutýdenní stávka skončila 27. listopadu 2019, kdy bylo ve věci platů dosaženo dohody. Stávkující zaměstnance pošt podpořil jeden den stávkou i dopravní sektor, takže například finské aerolinie Finnair zrušily téměř 300 letů.
Česko: země neomezených možností.
Výše jsou uvedeny dva příklady z Estonska a Finska, kde odstoupili tamní premiéři po korupční kauze premiérovi strany v Estonsku a po dvoutýdenní stávce zaměstnanců pošty, premiér ve Finsku.
Je třeba podotknout, že v případě Estonského premiéra jde „pouze“ o podezření z korupce a to ani ne přímo jeho, ale jeho politické strany. Jde o podezření, to znamená, že ještě zdaleka nedošlo k pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci. Samotná kauza je zatím ve fázi vyšetřování. Už jen tato skutečnost vyvolala v estonském premiérovi potřebu ve své funkci rezignovat a ještě u toho jedním dechem říká, že cesta jeho odstoupení, je cestou správnou. Dále připustil, že podezření neznamená, že je někdo vinen. I tak ale na svou pozici rezignoval! V této souvislosti si říkám, že jde o neskutečný morální čin, který v českém prostředí nemá a asi nikdy nebude mít obdoby.
V Česku by se v podobném případě hned argumentovalo: máme přeci presumpci neviny! Než rozhodne soud, odstupovat nebudu! Já nic, já mám vše v pořádku, to je kampaň!
Případů korupčních kauz v Česku je celá řada. Můžeme si popsat krátce samotný případ premiéra Babiše a jeho Čapího hnízda, ve kterém je přístup zcela diametrálně odlišný, než ten estonský. Babiš přeci nikdy neodstoupí! Kauza Čapího hnízda byla a stále je vyšetřována, přičemž podezření padá přímo na samotného premiéra. Kdyby premiér Babiš žil v Estonsku, musel by chodit tamními kanály…Nebo, on by vlastně Babiš v Estonsku nikdy premiérem nebyl, i kdyby byl Estonec.
V této souvislosti se ptám, kam se vytratila politická kultura v Česku? Mají čeští politici morálku? Jak je nastavena společnost a jak vnímá tyto politické kauzy?
V okolních státech EU odstupují politici za daleko „méně závažnější hříchy“. Tu a tam odstoupí politik jen proto, že byl nevěrný své ženě, kvůli stávkujícím pracovníkům pošty, kvůli podezření z korupce, atd. Ve zmiňovaném Finsku nedávno vyzývali tamní premiérku Sannu Marinovou též k odstoupení kvůli tomu, že si pod sako nevzala podprsenku. Naštěstí tady ještě zvítězil zdravý rozum a premiérka díky tomuto „hříchu“ neodstoupila.
Ale vraťme se zpět do Česka. U nás političtí představitelé mluví vulgárně (viz prezident Zeman), ukazují sprostá gesta ve Sněmovně (poslanec Ondráček) a teď už se i fyzicky napadají – viz roztržka poslance Volného s poslanci sociální demokracie. Agrese se postupně zvyšuje. Kam to může dospět? Bude to tady vypadat, jak ve sněmovnách některých balkánských států, kde se poslanci vcelku běžně mezi sebou poperou? Lítání facek a pěstí se stane běžnou záležitostí? No, věřme, že ne….
Co je horší je to, že neexistuje odpovědnost za daleko závažnější pochybení, než je nějaký vulgární výraz, zdvižený prostředníček či nějaká facka. Viz celá řada korupčních kauz včetně ta premiéra Babiše a celá řada dalších jeho pochybení. Morální odpovědnost se u českých politiků zcela vytratila (zdali někdy nějaká byla) a budou si stát za svojí nevinností vždy, i když budou pravomocně odsouzeni, k čemuž však dochází sporadicky (např. hejtman Rath).
Pokud budou mít někteří političtí představitelé nastavené hranice svého chování tak, jak je výše uvedeno, dávají tím svým způsobem vzor chování celé společnosti. Ne nadarmo se říká, že společnost je odrazem politiky. Bohužel úroveň české politiky klesá velmi nízko. Někteří politici by si minimálně zasloužili exkurzy do severských státu, kde by se mohli seznámit s tím, co politická kultura a morálka znamená….
Marek Hejduk
tiskový mluvčí Svobodných
