Hála 2013: Proč věřit právě Svobodným?

Hála 2013: Proč věřit právě Svobodným?

„Jestliže utrácíte své vlastní peníze pro sebe, jste velmi opatrní při rozhodování, co za ně pořídíte. Když utrácíte cizí peníze pro sebe, dáváte si pozor, co nakoupíte, ale je vám jedno, kolik utratíte. Nejhorší ovšem je, když utrácíte cizí peníze pro někoho cizího. Je vám jedno, kolik utratíte a co získáte.

Milton Friedman, americký ekonom

Lidé se nás, členů neparlamentních politických stran, často ptají, proč právě nám by měli věřit. Věřit, že naší motivací není vidina snadno přivlastnitelných financí, vytažených z kapes daňových poplatníků. Hádám, že leckterý politik může mít po více než 20 letech čekání na někoho poctivého s touto otázkou problém. Svobodní jej díky své politické filosofii nemají. Což je docela příjemné.

Já v danou chvíli odpovídám následovně: „Nesmíte nám věřit!!!“ Nesmíte a nemůžete věřit žádné politické straně ani hnutí. Je nám to dokazováno v pravidelném, většinou čtyřletém cyklu. Proklamace o boji proti korupci, hesla o vyrovnaném rozpočtu a ujišťování o tom, že „právě oni“ vědí jak nejlépe utratit peníze občanů. To vše se zatím vždy ukázalo býti liché.

Čím dál více se ukazuje, že mravní kvalita lidí vstupujících do politiky a účinkujících v ní je konstantní. Výměna stran a politiků nepomáhá, je třeba vyměnit systém. A právě proto, že nemůže věřit lidem ani stranám, měl by volič usilovat o vítězství systému, který Svobodní nabízejí. Jde o zřízení, ve kterém stát odebírá občanům z jejich majetku pouze minimum nutné pro zajištění základních funkcí státu. Čím více vám zůstane, tím méně bude ukradeno. Čím více vám zůstane, tím méně bude utraceno zcela nesmyslně.

Zbývá zodpovědět otázku, proč by měl volič věřit tomu, že Svobodní opravdu chtějí prosazovat svůj program.

Snad pro tu těžší cestu, kterou jsme si zvolili. Pokud bychom chtěli prosazovat to stejné co ostatní strany (vysoké daně, vysoké krajské/státní výdaje), využili bychom i stejný způsob, jak to prosadit. Stačilo by přeci vstoupit do některé z nově vzniklých stran s několika mediálně známými tvářemi (nesmí jich být mnoho, zabíraly by přední místa na kandidátkách), získat „jednoumitovrátíš“ půjčku od spřátelených firem, na ulici rozdávat pivo nebo „oranžádu“ a lhát lidem, že jim dáme více, než jim sebereme. Místo toho trpělivě vysvětlujeme naše postoje a říkáme nepříjemné a nepopulární pravdy. Že co lidem politik dá, musel jim nejdříve sebrat, že korupce se nedá porazit, dá se jedině vyhladovět snižováním veřejných výdajů a že k prosperitě se nedostaneme soustavným navyšováním daní. Volbou delší a náročnější cesty potvrzujeme opravdovost našeho přesvědčení.

Svého času vyrobil kdosi z vedení Strany svobodných občanů propagační samolepku, na které stálo „Věřím Straně svobodných občanů“. Moc se mi nelíbila, právě pro onen text. Naše strana, to je v této chvíli cca. 1400 členů a příznivců. Z těchto 1400 lidí znám maximálně 100 lidí. Těch, které znám hodně dobře, může být 20. Jak bych jim tedy všem mohl slepě věřit? To čemu věřím, je politická filosofie Svobodných a systém, který prosazují.

Vojtěch Hála, 13. 8. 2013
původní verze

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31