Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Alternativa k vládě? Vondráček by rušil jeden úřad za druhým, řekl na Prima CNN

Alternativa k vládě? Vondráček by rušil jeden úřad za druhým, řekl na Prima CNN

Plány na uzdravení financí představil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS předseda Svobodných Libor Vondráček. Ten by především reguloval počet státních zaměstnanců. Konsolidační balíček je „látání děr ve státním rozpočtu“, řekl předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. SOCDEM by podle něj šla v řešení krize jinou cestou – snížila by daně, které se dotýkají obyčejných lidí, a naopak daňově zatížila rentu, majetek a zisk.

Lídr Svobodných si nebral servítky s vládou Petra Fialy. „Nabíráme nové úředníky v rámci služebního zákona,“ namítl Vondráček. „Teď se škrtají pouze tabulková místa, ale je třeba propouštět i reálné úředníky.“ Regulace by se podle něj měla týkat i učitelů a dalších pracovníků ve školství. „Je třeba zrušit inkluzi, to je třicet tisíc zaměstnanců v regionálním školství,“ láteřil Vondráček.

Ekonomice by podle předsedy Svobodných prospělo, kdyby současná vláda rušila „jeden úřad za druhým“, a také radil zvrátit některé kroky vlád předchozích. Zmínil například zákaz kouření v hospodách nebo zavírání provozoven o svátcích. „V podstatě nic kromě EET se nezrušilo,“ shrnul Vondráček.

Balíček, který koncem listopadu podepsal prezident Petr Pavel, například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Podle šéfa SOCDEM Michala Šmardy vláda svými kroky bere peníze „nejslabším“. „Vodné a stočné velmi snadno vyberu. Stát si tuhle daň vybral podle toho, že je naprosto bez nákladů. Vodu si doma pouští všichni, takže peníze okamžitě přitečou,“ upřesnil svůj názor. „To, čeho jsme svědky, není konsolidace veřejných financí, ale je to látání některých děr ve státním rozpočtu,“ okomentoval.

Za nejhorší však prý považuje to, že Fialův kabinet komplikuje život nejmenším živnostníkům. „Budeme se asi dohadovat o tom, jestli je, nebo není správné více zdanit velké úspěšné firmy, energetické firmy, banky a podobně, ale rozhodně se nikdy nebudu stavět za nikoho, kdo komplikuje život kadeřnici, zedníkovi nebo řidiči kamionu,“ řekl Šmarda. „Lidé by měli mít menší bariéry k tomu, aby se stali úspěšnými, a teprve tehdy, když se jim to podaří, by měli státu odvést to, co mají,“ dodal.

Zdroj: CNN Prima (název článku redakčně upraven)

Co na to vaše peněženka (CNN Prima NEWS, 9. 1. 2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní; MS = Michal Šmarda, předseda Sociální demokracie; TV = Tomáš Vzorek, moderátor

TV: A je tady čas na dnešní diskuzi. Ještě jednou mi dovolte přivítat mé hosty, Michal Šmarda, předseda strany SOCDEM, tedy Sociální demokracie, hezký podvečer.

MS: Krásný dobrý večer.

TV: A vítám i předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, hezký večer i vám.

LV: Hezký večer vám i divákům.

TV: Jak už jsem říkal, tak dneska to bude taková ekonomicko-politická diskuze. Takže já možná začnu tou politikou a dovolil bych si poprosit o vaši reakci na kauzu Mariana Jurečky, o které se v posledních dnech tak hovoří. A to je ten večírek v době střelby na Filozofické fakultě.

LV: Tak já bych řekl, že sama kauza, která se samozřejmě týká té tragické události, tak sama ta kauza je trochu takové netéma, ale vyjadřuje to určité věci, které symbolizuje vlastně to, jak přistupuje vláda ať už ke svému chování, ke svým slibům. To znamená pokrytectví a papalášství, to je něco, co lze nějakým způsobem připodobnit k tomu, jak se zachoval pan Jurečka. Protože on dlouhodobě moralizoval některé jiné politiky, vyzýval je k rezignaci při daleko možná méně závažných kauzách. No a papalášství, to je taky otázka ve chvíli, kdy tady vláda zvyšuje daně, ve chvíli, kdy tady chce získat prostředky od daňových poplatníků, tak je vůbec otázka, jestli by měla ke konci roku pořádat nějaké večírky a utrácet peníze daňových poplatníků. Je to symbolika, není to tak moc peněz. Státní rozpočet to samozřejmě nevytrhne, ale přece jenom ta symbolika je důležitá. A to, že se ten večírek konal, a to, že proběhl za účasti pana Jurečky a že se k tomu nepostavil jako chlap, aby to vysvětlil, tak to si myslím, že je velice špatně.

TV: Jenom, abychom to doplnili, za vás tedy Marian Jurečka měl vyvodit nějakou i osobní odpovědnost, měl třeba rezignovat?

LV: Já si osobně myslím, že hlavně musí měřit sám sobě stejně jako ostatním, takže pokud vyzývá jiné politiky, aby v podobných kauzách rezignovali, tak by se podle toho měl zachovat.

TV: Pane Šmardo, stejná otázka.

MS: Já jsem nikdy nezneužíval tady těch kauz spojených s různými večírky a restauracemi a nějakým chozením spát někdy kolem čtvrté ráno k tomu, abych je nějak politicky využíval a abych z toho dělal politické skandály. Pan ministr Jurečka manažersky selhává při řízení Úřadu práce, kde nejsou vypláceny podpory dlouhé měsíce. Jsou tam velké problémy, lidi jsou tam propouštěni, přestože tam chybí. Selhává při řízení České správy sociálního zabezpečení, kde víte, že důchody, jak byly teď ty velké množství předčasných důchodů, tak lidé zůstali bez důchodu několik měsíců. Tohle všechno jsou dostatečné důvody k tomu, aby ho pan premiér vyměnil jako ministra práce a sociálních věcí. Jestli pan premiér je slabým premiérem a nemůže si dovolit z vlády vyhodit předsedu koaliční strany, tak dobrá, ať ho nechá vicepremiérem. Tam je to asi skoro jedno. Může být na večírku klidně do pěti do rána, ne do půl čtvrté. A může toho vicepremiéra bez agendy dělat dál, ale ministrem práce a sociálních věcí by měl být někdo, kdo je schopen zajistit, že například lidé, kteří pracují v těžkých profesích, v náročných profesích, tak konečně bude ten katalog těch profesí vydán a ti lidé ty důchody dostanou. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí v posledních letech…

TV: Tam musíme dodat, že tam šlo o porodní bolesti, protože se tam zaváděly poměrně značné změny. A ten systém to vstřebal postupně.

MS: Jsou to porodní bolesti, já vím, ale asi dva roky, dva roky už ty porodní bolesti trvají a uznejte sám, porod, který trvá dva roky, je trošičku už příliš dlouhý. A na Ministerstvu práce vždycky byly nebo poslední dvě ministryně byly bojovnice, které dokázaly vybojovat, aby nebyli důchodci nebo nebyli zaměstnanci těmi, kteří nesou ty největší náklady. Pan Jurečka to prostě nedělá, a to je mnohem horší než…

TV: K těm důchodům se dneska určitě ještě dostaneme, já se vás budu ptát i na vaše řešení, ale mě teď zajímá i ta politická odpovědnost, jestli byste ji vy jako politik vyvodil sám u sebe, kdybyste se dostal podobné situace.

MS: Víte co, já bych se nedostal do této situace, že jo. To, že jdete na večírek, to, že na něm zůstanete o něco déle, to, že si neuvědomíte nějaké souvislosti, to všechno se vám může stát. Já bych na místě pana Jurečky nelhal, nemlžil. Prostě, pokud se rozpomínáte na podrobnosti toho, co jste nějaký večer dělal tři týdny, tak je to samo o sobě trapné a dostáváte se do situace, kdy si vás ti lidé kolem vás nemohou vážit. A pokud máte před sebou takhle složitou agendu a vaši podřízení se za vás stydí, tak je to něco, kde to nemůžete dělat. Proto říkám, dobrá, pokud to politika vyžaduje, ať zůstane vicepremiérem, to je asi jedno, kdo to dělá, ale ministrem práce a sociálních věcí by měl být člověk, který má skutečně společenskou autoritu, tu pan Jurečka ztratil a už ji pravděpodobně nikdy nezíská.

LV: Nevím, jestli bude ještě příležitost v tomhle pořadu. Já musím dát panu předsedovi za pravdu, určitě to vnímám velice podobně a takovéto obracení různých názorů pana Jurečky, myslím, že to je typické ve chvíli, kdy tady čtyři roky vládl s Andrejem Babišem, dneska se zase vůči němu staví velice zády, prostě on ty názory na sebe a na své chování a na ostatní kolegy mění tak, jak se mu to hodí, a bohužel je to pro něj tak trochu už typické.

MS: Já jsem byl velmi kritický, já bych se pana Jurečky. Pamatuji si, kdy byl ministrem zemědělství a ať teda vyvážím trochu, tak jako ministr zemědělství, já jsem si ho jako ministra zemědělství vážil, dělal práci, které rozuměl, v té době a jako ministr zemědělství zdaleka neselhával tak, jako selhává teď v pozici ministra práce a sociálních věcí a možná i ty večírky jakoby do půl čtvrté ráno mohou být důsledkem…

TV: Ministr Jurečka tady v tuhle chvíli není, nemůže se bránit. Já jsem chtěl znát vaše stanovisko. Kritizovat zbytečně nebudeme, protože mě budou spíš zajímat vaše řešení na různé problémy. Zítra začne Ústavní soud projednávat návrh ANO na zrušení vládní novely ohledně valorizace penzí. Za prvé mě zajímá, jak očekáváte, že to dopadne, a jak byste vůbec celou tu záležitost řešili, pokud byste vy byli ve vládě.

LV: Tak za prvé, když se podívám na tu právní stránku věci, tak já jako právník mám pocit, že nevidím moc rozdílu mezi tím, kdy se tady podobným způsobem měnilo zpětně nějaké zhodnocení stavebních spoření a Ústavní soud už rozhodl, že to tedy není ústavněprávní postup a dneska…

TV: To znamená, očekáváte, že to Ústavní soud shodí, ten soud.

LV: Dneska je složení Ústavního soudu trochu jiné, uvidíme, ale sám za sebe já tam ty rozdíly nevidím, to znamená, ve smyslu, jak rozhodl dříve Ústavní soud, předpokládám, že rozhodne stejně.

TV: Jako právník byste v tom viděl nějaký precedent, že by prostě bylo.

LV: Už tam ten precedens je.

TV: A ohledně toho, ohledně té valorizace, jak byste postupoval vy? Řešil by, že bylo třeba samozřejmě sáhnout do toho rozpočtu, někde ušetřit. Vy byste sáhl na valorizaci penzí?

LV: Tak my bychom to nepochybně hlavně začali řešit daleko dřív, než to tato vláda začala řešit. Která ještě na konci toho roku 2022 říkala, že v žádném případě se na valorizace sahat nebude. Pak proběhla prezidentská volba a pak se to najednou udělalo na poslední chvíli a jakoby zpětně. Takže to je číslo jedna. Druhá věc je, že to se tady nazývá nějakou důchodovou reformou, reálně důchodová reforma není ani tato změna valorizací, ani to, co představil Marian Jurečka. My dlouhodobě prosazujeme systém chilských důchodů tak, jak byl zaveden, kdy je to velice transparentní, lidé přesně ví, jakým způsobem si spoří ve svém vlastním důchodovém fondu, a ve chvíli, kdy tady je ten průběžný systém, tak zkrátka jsou rukojmí toho, že politici v nějakém momentě, třeba i zpětně, udělají rozhodnutí tak, jak ho udělala tahle ta vláda. To znamená, my bychom připravili reformu, která skutečně reformou je. A já se divím, když vlastně vládní strany, které dneska…

TV: Ale to přece není reálné, abyste z toho průběžného systému přišel na jiný, z čeho by to ten rozpočet, to přechodné období, financoval?

LV: Tam to přechodné období vlastně probíhalo i v Chile a probíhá i v jiných zemích, kde se ty zásadní změny provádí, prostě je tam nějaký plynulý poměrný přestup do toho systému, kde je vůle, tam je cesta. Ale řeknu základní myšlenku. Tady ta vláda, která je složena z pěti stran, tak v zásadě osm let ty strany nebyly ve vládě, kromě KDU-ČSL. Mohly se chystat na to, že například vrátí ten třetí pilíř důchodu nebo druhý pilíř důchodu, tak, jak byl zrušen za vlády KDU-ČSL, ČSSD a ANO, a mohly na to reagovat zkrátka velice rychle. Oni často oprávněně a dobře kritizovaly ty vlády, které tu byly předtím, já jsem zkrátka očekával, že když se dostanou k moci, tak ty věci začnou uvádět do nějakého stavu tak, jak si to představují.

TV: Dobře, ale tohle muselo být řešeno operativně. Bylo třeba snížit schodek rozpočtu, tady je 20 miliard, které se nějakým způsobem ušetřily, takže vy byste těch 20 miliard, které se ušetří tou valorizací, vzal kde?

LV: Já bych to řekl tak. V první řadě vláda, kdybych byl premiér, v první řadě naše vláda škrtá tyto, tyto, tyto státní výdaje, a protože jsme škrtli v první řadě sami u sebe, tak plánujeme, že se tady sníží valorizace důchodů tak, aby to ten systém udržel. Ale musí to jít ruku v ruce. Není možné to měnit zpětně a měnit to v podstatě povýšenecky, arogantně, my to změníme, ale sami sobě zvýšíme počet náměstků politických a máme jako vláda rekordní počet 18 členů. To prostě není možné a chápu, že se lidi zlobí, a v žádném případě to není možný dělat protiústavně.

TV: Vlastně stejná otázka, pojďme se opravdu vžít do té role vlády. V loňském roce schodek rozpočtu obrovský, bylo třeba ušetřit. Sáhl byste na valorizaci penzí?

MS: Ten časový pres, do kterého se vláda dostala, tak ten si způsobila sama tím, že předtím rok vůbec nic nedělala a potom to potřebovala vyřešit za tři měsíce. Dostala do toho časového presu i prezidenta republiky, po kterém pak chtěla, aby podepisoval ve zkrácených lhůtách. Je to pres, do kterého se vláda dostala sama svým rozhodnutím. Když se rok flákáte, tak pak musíte spěchat a já jsem přesvědčen, že ta vláda spěchala zbytečně a že na to spěchat nemusela.

TV: To se zase dostáváme k té kritice. Mě zajímá vaše řešení.

MS: A druhou věcí je to, druhou věcí je to, a pan Vondráček na to upozornil, že ta vláda nepostupuje stejně v různých případech. Když se podíváme na daň z mimořádných výnosů, tak tam vláda brala velké ohledy na banky a na velké energetické firmy. A na další. Říkala, hlavně nesmíme nikoho překvapit tím, že bychom to zaváděli tak, že by to platilo byť jen o chvíli zpětně, kdežto u důchodů takovéto ohledy nebrala. Tam ta oprávněná očekávání těch důchodců a to, že to vlastně dělá zpětně, to jí nevadilo. Tady vidíme ten dvojí metr, kdy k bankám přistoupila tak, aby se všichni stačili připravit a nemuseli vlastně tu legrační windfall tax…

TV: Takže vy byste byl důraznější v tom řešení u windfall tax.

MS: No, podívejte se, my jsme přišli, ono to nemá cenu vytrhávat, ty jednotlivé body. My jsme přišli s naším vlastním návrhem konsolidace veřejných financí, který na straně příjmů přináší veřejným rozpočtům 180–200 miliard korun ročně, což by vyřešilo většinu strukturálního deficitu České republiky, a zároveň přicházíme s tím, že významná část musí být i na straně výdajů. Ale ty výdaje, ono to nejde jenom o to, kolik je politických náměstků…

TV: To zvýšení těch příjmů by spočívalo v čem, v tom vašem návrhu?

MS: To zvýšení těch příjmů spočívá například v zavedení sektorových daní, například u bank. Kdy ty daně by byly ale skutečně funkční tím, že by to byla daň z bankovních aktiv, nikoliv z toho, co lze optimalizovat, ale z toho, co optimalizovat skutečně nelze. Byla by to například digitální daň tak, jak je obvyklá v Rakousku, kdy podobně jako jsou zdaňovány naše české firmy, jako je například seznam a další, tak by byly zdaňovány i velké nadnárodní koncerny typu Google nebo meta a dalších. Ale těch opatření je víc, týká se to i například nerostů a podobně. Takže těch opatření, máme je i na www.sodem.cz, jsou tam pečlivě vypsány, a je to 180–200 miliard korun na straně příjmu. Je fér říct, že Sociální demokracie si uvědomuje, že stát musí ty peníze vybrat. Jsme jediní, kdo to na rovinu přiznává, a občas na to doplácíme. Ostatní se tváří, že mohou jenom utrácet a nemusí vybírat daně. Ale přicházíme i s úsporami, ale ty úspory musí být systémové, nesmí to být škrty, kdy jednou vezmu trochu důchodcům, podruhé vyhodím pár úředníků z Úřadu práce a myslím si, že je to reforma, to žádná reforma není. Pokud máme ušetřit na provozu státu, musíme rušit celé agendy, slučovat je, případně je dělat efektivněji. Takovouto reformu by bylo například zavedení jednotného inkasního místa. By byla například skutečná digitalizace, která skutečně šetří lidem běhání po úřadech. Nicméně k tomu nedochází. To, co vidíme, to není reforma, to jsou pouhé škrty. A to se týká i té důchodové reformy, tady souhlasím, protože to, že snížím někomu důchody, to, že prodloužím věk pro odchod do důchodu, to není reforma, to je pouze zhoršování situace našim seniorům.

TV: Mají i Svobodní připravený nějaký návrh zvýšeného příjmu pro stát, aby to nebylo jenom o škrtech?

LV: Tak to je asi něco, na čem se s panem kolegou neshodneme. Je to teda tak, že když se zvýší daně, neznamená to automaticky, že se vybere více peněz. My máme čerstvou zkušenost, že se zvedaly tzv. daně z neřestí, některé spotřební daně se zvedly, no a ke konci roku jsme dostali zprávu, že se vybralo méně na daních. To znamená, vyšší sazba automaticky neznamená zvýšený výnos daně. Lidé si jezdí kupovat cigarety do Polska a my prostě víme, že tady tyhle věci nefungují. Stejně jako windfall tax nezafungovala. Místo slibovaných 80 miliard, což uváděl pan Stanjura, když tu daň představoval někdy v červenci loňského roku nebo předloňského 2022, skutečně 85 miliard, byl to nějaký rozhovor, Seznam Zprávy, tak vybral ani ne jednu miliardu. To znamená, já mám trochu pocit, že on tady zkouší zavádět ty sektorové daně za paní Maláčovou, která by to ráda prosazovala v té předchozí vládě, vyzkoušel to za ni, že to nefunguje, a myslím si, že to je potvrzení toho, že když to nefunguje panu Stanjurovi, tak by to nefungovalo ani paní Maláčové, ani nikomu jinému, kdo by to chtěl zavádět. Takže v první řadě je potřeba šetřit na těch výdajích, protože nám daleko více rostou výdaje státu. Tady není problém s tím, že by nám pomalu rostly příjmy. Příjmy byly největší v historii v tomto roce, nikdy nebyly tak vysoké příjmy do státního rozpočtu jako v roce 2023. To znamená ve chvíli, kdy NKÚ upozorňuje, že se z naší ekonomiky nestává nebo není z ní tržní hospodářství, ale je to dotační hospodářství, dotační ekonomika, tak je to prostě problém. A tady to musíme řešit, protože to jsou stovky miliard, které dáváme v rámci dotací. A podle nás to je zásadní chyba a prostě stát musí šetřit v první řadě sám u sebe a dělat opatření, která oživí ekonomiku. Což třeba naráží na to, že pan Jurečka, spíše než kvůli této věci, by měl být kritizován panem premiérem za to, že tady už provedl změny zákoníku práce, které de facto znemožní používání dohod. Což samozřejmě v této situaci, kdy se nám zvyšuje nezaměstnanost, je velký problém. A já si myslím, dokonce ani senátor za ČSSD proto nehlasoval, jak moc je to sešněrování toho podnikatelského prostředí. Takže to je potvrzení toho, že je to v zásadě velice špatný krok. A my tady používáme mnoho kroků, jak umrtvovat podnikání, tak bychom měli začít používat kroky, které oživí podnikání.

TV: Vy jste zmiňoval miliardu na windfall tax, to jste myslel asi jenom banky?

LV: Banky, no.

TV: Banky. Jinak samozřejmě ta windfalltex byla daleko vyšší.

MS: No, u bank to bylo, nebyla to miliarda, bylo to asi 700 milionů korun dokonce

LV: Ani ne miliarda.

MS: Takže ty banky se z toho v podstatě vyzuly úplně. Samozřejmě u energetických firem to bylo víc, bylo to necelých 60 miliard, tuším, že dohromady to bylo asi 57 nebo 58 miliard, nicméně z toho bylo asi 30 miliard od polostátního ČEZu, který samozřejmě optimalizuje méně než ostatní, na to si ten stát dohlédne. Ale ono nemůžeme věčně sanovat státní rozpočet z ČEZu. Tu si tam vezmeme 30 miliard na dani z mimořádných výnosů, tu si tam vezmeme přes 50 miliard na dividendě, to nejsou peníze, které by byly navíc, každý člověk, tyhle peníze, které stát vybral, tak každý člověk je viděl na svém účtu za elektrickou energii.

TV: Mimochodem, když jste zmínil ČEZ, to je taky poměrně velké téma, protože se mluvilo hodně o zestátnění ČEZu, tak mě by možná zajímal názor Sociálních demokratů, chtěli byste to? Přistoupili byste k tomu?

MS: Já si myslím, že zestátnění ČEZu, a to znamená vykoupení drobných akcionářů, to je jedna z možných cest. Skutečně, když máme významnou energetickou firmu, ve které stát má většinu, tak je potřeba, aby plnila právě tu strategickou funkci. Koneckonců, možná si vzpomenete, že když ČEZ přicházel s tím, že bude budovat jadernou elektrárnu, tak po státu požadoval, aby mu byla garantována minimální výkupní cena energie.

TV: Máte představu, kde byste na to vzal, na ten výkup těch…?

MS: A já jsem přesvědčen, že když stát, když ČEZ požaduje minimální výkupní cenu, tak úplně stejně fér je říct, ano, dobře, můžeme ti garantovat minimální výkupní cenu a za to chceme, aby ty jsi nám garantoval maximální výkupní cenu. To je naprosto stejné kritérium. Co se týče těch peněz na výkup akcií, no, tak ona by to byla poměrně dobrá investice. Vidíte, že ČEZ je schopen, když je to potřeba, produkovat dividendu až 50, 60 miliard korun. To znamená, že výkup těchto akcií, to je něco, kdy já kritizuju vysoký schodek státního rozpočtu.

TV: No nebyla by to malá částka.

MS: Ale na co bych si uměl představit, no, tak mohlo by to být až 200 miliard korun podle některých údajů. Nicméně to je něco, na co bych si uměl představit, že si stát půjčí. Je to rozhodně lepší než si půjčovat na dotace pro miliardáře. Tady já se shodnu na tom, že pokud jsme dotační ekonomikou, tak dotovány by měly být pouze veřejné služby, dotovány by nevratně měly být pouze rozvoj infrastruktury a podobně. Ale není důvod, abychom tady dotovali byznys soukromých firem, ať už jsou to, a já je nebudu dneska jmenovat, to je asi zbytečné, ale víme, které firmy, které tady produkují zisky v miliardách korun. Zároveň dostávají v miliardách korun dotace, což je naprosto zbytečné mrhání prostředky, které by mohly sloužit mnohem lépe, například na tyto strategické projekty.

TV: Takže v rámci jakéhosi, řekněme, větší jistoty v té energetice pro lidi, tak byste šel do většího schodku třeba i o 200 miliard.

MS: No tak je to investice. Je to investice a pokud investujete, tak si na to můžete půjčit, jo. Já jsem, podívejte se, každý komunální politik, každý člověk, který někdy budoval malou firmu, každý člověk, který řídil nějaký pracovní kolektiv, nebo třeba i to město nebo tu obec, tak ví, že je něco jiného zadlužovat se tím stylem, když se prodává statek, zbude i na hostinu, to znamená utrácet peníze za spotřebu, a něco jiného je skutečně investovat. Investovat do něčeho, co vám v budoucnu ty peníze znovu přinese. To není hloupé utrácení, to je skutečně významná investice.

TV: Tomu rozumím. Ale přesto by to bylo v době, kdy se Česko zadlužuje v podstatě rekordním tempem. Dobrá, nechme teď reagovat pana…

MS: Pokud by výnos byl vyšší, než jsou úroky z dluhu, který tím způsobíte, no tak pak je to skvělá investice. Vždycky.

TV: Dobře. Váš názor? Poprosím o komentář.

LV: Nejhorší je ten kočkopes, který je tady dneska, to znamená polostátní. Není to ani tak, ani tak, když se to politikům hodí, tak samozřejmě skrze ideologii se snaží tlačit ČEZ, aby uzavíral uhelné elektrárny, aby plnil nějaké jejich cíle, které jsou stejně nesplnitelné. A naopak, když potom jde o to, aby se například energie prodávaly nějakým jiným způsobem, než se prodávají dneska, tak řeknou, to my nemůžeme, poškodili bychom zájmy minoritních akcionářů. Což je nakonec pravda, určitě bychom neměli poškozovat zájmy minoritních akcionářů. Takže my si musíme říct, jestli chceme, aby naše energetika byla racionální, nebo aby byla ideologická. Ve chvíli, kdy je ideologická, tak může být řešením i to, že tady budeme mít zcela státní ČEZ, který v rámci tou ideologií pokřivené energetické koncepce prostě bude fungovat tak, že na tom naši podnikatelé nebo naši občané nebudou tak strašně špatně s energiemi, jak jsou na tom…

TV: To je hezká obecná teorie. Mě zajímá, jak by si to představovali Svobodní?

LV: No, v první řadě my bychom si představovali, abychom opustili tu ideologii, a pak tady bude řešením to, že tu bude spoustu soukromých firem, které se budou snažit v rámci toho zákona ekonomického, nabídka a poptávka, tak se budou snažit nabízet co nejvíce energie.

TV: Takže spíše vyšší konkurence než zestátnit ČEZ.

LV: Samozřejmě. To je věc, která funguje. Vždycky to funguje, vždycky to fungovalo, fungovat to bude. Ale pokud my nemáme takovou politickou reprezentaci, která je schopná, stejně jako třeba v Polsku, vyjednat výjimku, abychom tady mohli delší dobu dělat energii z uhlí, tak potom je otázka, jestli skutečně menším zlem by nebylo, že teda tady nebude ten kočkopes a že bude ČEZ zcela státní.

TV: Pojďme teď k dopadům konsolidačního balíčku, protože ten nám začal platit od 1. ledna. Je to v každém případě další zátěž pro peněženky lidí. Už je. Budete chystat nějakou kampaň v rámci voleb, které nás čekají? Tak co byste lidem slíbil, jak byste je tou krizí provedl? A nemusí se to týkat jenom konsolidačního balíčku.

MS: Především to, čeho jsme svědky, není konsolidace veřejných financí, není to skutečná reforma, ale je to látání některých děr ve státním rozpočtu. A ty peníze se berou tam, kde je nejmenší odpor, to znamená, berou se těm nejslabším. Jestliže například lidem zdražím stočné a vodné, tak je to prostě daň, kterou já velmi snadno vyberu. A stát si tuhle daň vybral podle toho, že je to naprosto bez nákladů, bez všeho. Všichni lidé si doma pouští vodu, okamžitě mi přitečou peníze. To samé se týká dalších operací, které ten stát provedl. Já to nejhorší vidím na tom, když on ještě víc jakoby znemožňuje aktivitu lidem. To znamená, kdy komplikuje život těm nejmenším živnostníkům. To znamená, my se asi budeme dohadovat o tom, jestli je správné nebo není správné více zdanit velké úspěšné firmy, jestli je správné zdanit energetické firmy, banky a podobně, ale já se rozhodně nikdy nebudu stavět za nikoho, kdo ještě víc komplikuje život drobným živnostníkům. Kadeřnici, zedníkovi, řidičovi kamionu, to jsou prostě lidi, kteří jako se snaží se živit sami a ten stát dneska jim mnohem víc komplikuje život. To samé ty dohody.

TV: No dobře. Takže vy byste tedy nezvyšoval vodné, stočné, pravděpodobně byste asi nezvyšoval některé daně, ale to znamená, že by vám zase chyběly peníze, tak….

MS: Nezatěžoval bych větší administrativu například ani ty dohody. Kdy skutečně na ty sezónní práce v zemědělství, v různých oborech potřebujete člověka na dva měsíce, potřebujete ho velmi krátkodobě. A ten stát fakticky znemožňuje zaměstnávání těch lidí. Mimochodem, bude komplikovat život i třeba dobrovolným hasičům nebo bude komplikovat život i fotbalovým trenérům a dalším a dalším. Kdy prostě jakoby on ty lidi nutí švindlovat, dělá z nich pitomce prostě a je to něco prostě, co já ministrovi Jurečkovi možná vyčítám mnohem víc než nějaký hloupý večírek. My bychom šli naprosto jinou cestou. My bychom šli cestou skutečné modernizace daní, kdyby byla mnohem méně zatížena aktivita lidí, aktivita občanů, to znamená méně daněna práce, nižší daně a pseudodaně z práce, a mnohem více by byla daňově zatížena renta, majetek a zisk. To je reforma, která by vedla k tomu.

TV: To znamená progresivní daň.

MS: To znamená především nižší zdanění aktivity jako takové a větší zdanění výsledků té aktivity.

TV: To znamená, úspěšně by platili více, ať to řekneme lidově.

MS: Lidé by měli menší bariéry k tomu, aby se stali úspěšnými, a teprve tehdy, když se jim to podaří, tak by odvedli státu to, co mu odvézt mají. To je ta filozofie. Podívejte se, takovéto úspěšné by bylo daněno více. Vždycky se říká, nesmíme tady mít vysoké daně, protože jinak tady nebudou úspěšné firmy. A když se…

TV: Já vás přeruším, protože se pomalinku blíže k závěru a chci nechat ještě reagovat pana Vondráčka. Vaše řešení?

LV: My už tady progresivní zdanění máme. Málo se o tom mluví, ono taky často ve chvíli, kdy se řekne rovná daň a naproti tomu je progresivní, tak se lidem může zdát, že ta rovná daň je jako že snad všichni platí stejné daně. Ne. Je to procentuálně…

TV: Prosím jenom stručně, co byste vy slíbil lidem?

LV: My bychom určitě šetřili na výdajích státu. To znamená, je třeba zrušit školní inkluzi tak, jak byla povinně zavedena, to je 30 000 zaměstnanců v regionálním školství, předchozí vlády to udělaly. Předchozí vlády zakázaly kouření v hospodách, zakázaly provozovny otevřené o svátcích, to znamená, tyto věci měla tato vláda rušit. Jeden krok za druhým, rušit jeden úřad za druhým, který vznikl za těch předchozích vlád a mohli bychom oživit ekonomiku. V podstatě nic kromě EET se nezrušilo, jedeme dál, nabíráme nové úředníky v rámci služebního zákona, prostě ty věci nejde dělat takovým způsobem, jak by bylo potřeba. To znamená, teď se škrtají pouze tabulková místa, ale je třeba reálná místa, reálné úředníky je třeba propouštět.

TV: Tak já věřím, že ve vašich kampaních se toho dozvíme více. V tuto chvíli nám čas už bohužel vypršel. Mými hosty byli předseda strany Svobodní Libor Vondráček a předseda strany Sociální demokracie Michal Šmarda. Pánové, díky moc, že jste přišli.

LV: Děkujeme za pozvání.

MS: Mockrát děkuji a mějte se hezky, na shledanou.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31