Svobodným rostou svaly! Poslední průzkum ukázal 3,4 %, pomožte nám příště překonat 5 % – 14/2022

Svobodným rostou svaly! Poslední průzkum ukázal 3,4 %, pomožte nám příště překonat 5 % – 14/2022

 

Týdeník Svobody – 14. týden 2022

Zobrazit email v prohlížeči 

 

 

Svobodě a odpovědnosti jednotlivce zdar!


Svobodným rostou svaly! Poslední průzkum ukázal 3,4 %, ale to je pořád málo. Pomozte nám příště překonat 5 %, zapojte se také do průzkumu!.

 

Nebo nám pomozte bránit se sociálním inženýrům přímo v našem dresu a přidejte se k námLetos můžeme začít stavět odspodu! Pokusíme se udělat ostrůvky svobody z našich obcí a za pár let by mohla být ostrovem svobody celá Česká republika. 

 

 

 

 

SANEP sbírá preference online a můžete se do něj zapojit zde po registraci na jejich webu, v únoru jsme měli o 0,3 % více než v lednu.

 

      

S pozdravem a přáním hezkého dne

Libor Vondráček

předseda Svobodných

„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“      

 

 

 

1) Musíme kontrolovat vládu, ne pumpaře.

„Vláda musí snížit daně a kontrolovat si zaslouží ona, ne pumpaři!“ vzkázal do Strakovy akademie předseda Libor Vondráček, podle kterého kampaň spojená s kontrolami marží byla jen „krycím manévrem“. Jaké řešení při zdražování pohonných hmot nabízí Svobodní, se dočtete v tomto odkaze.

 

2) Vondráček: Média hlídacími psy hlídacích psů.

Covidovou pandemii vytlačila z veřejného světa válka na Ukrajině. Ukrajinská krize by ale neměla vytlačit z našich hlav zkušenosti, které jsme při pandemie nasbírali a určitě bychom na ně neměli zapomínat. Jednou z těch kyselých zkušeností je poznání rolí médií. „Ty totiž nejsou hlídacím psem vlády, vládních orgánů a demokracie, ale staly se hlídacím psem opozice, faktickému hlídacímu psu demokracie,“ řekl v úvodu svého statusu na facebookovém profilu předseda Libor Vondráček.

 

3) Velké covidové pandmeické hry. Pozvolná segregace neočkovaných. Černý scénář. 

„Myslím si, že vláda Změny a PirSTAN předá velkoryse naše národní zdravotní kompetence do rukou nevolených bruselských úředníků a světovými oligarchy sponzorovaného WHO. Ti nepochybně vymyslí pro záchranu lidstva povinné covidové pasy, které budou nutné pro cestování mezi jednotlivými zeměmi EU,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro Parlamentní listy MUDr. Miroslav Havrda. 

 

4) Proč? Proto, d*ebile. Topolánek odpověděl za Rakušana. A už to jelo.

Bývalý český premiér Mirek Topolánek nenechal bez povšimnutí tweet místopředsedy  Luboše Záloma, který na sociální síti položil vicepremiérovi Vítu Rakušanovi několik otázek v souvislosti s válkou na Ukrajině. Topolánek nečekal na reakci předsedy STAN a na položené otázky odpověděl sám. A přestřelka, ve které padaly ostré výrazy, byla na světě. Příspěvek je k dipozici zde

 

5) Tatýrková: Půjčit si při oddlužování? Žádný problém. 

Jana Tatýrková se ve svém blogu zamýšlí nad otázkami, jak je možné půjčit si při oddlužení? Na tuto a další otázky naleznete odpovědi v jejím blogu Echo24.

 

6) Vondráček: Tomáš Baťa je i dnes velkou inspirací. 

Předseda Libor Vondráček ve svém příspěvku připomněl, že i v dnešní době je příběh Tomáše Bati pro mnohé z nás velkou inspirací. V den jeho 146. narozenin si náš předseda na Tomáše Baťu vzpomněl a napsal k tomuto českému velikánovi příspěvek, který je k dispozici na tomto odkaze

 

7) Zálom: To by měl říct Rakušan. Ale mlčí. Padly otázky. 

„Pan ministr Rakušan, asi nejhorší nepřítel svobody, jakého naše politika za posledních třicet let měla, na svém facebookovém profilu píše o tom, proč máme řešit Ukrajinu. Proč máme pomáhat. A proč máme snést drahotu (protože za tu přece může Babiš, kdo jiný…) Pane Rakušane, jediná optika, kterou lze válku na Ukrajině posuzovat, je optika našich vlastních národních zájmů. Přemýšlel jste někdy o naší zemi z pohledu našich vlastních národních zájmů? Našich vlastních sobeckých zájmů? (A slovo ‚sobecký‘ je použité záměrně – protože jeho význam je veskrze pozitivní!),“ těmito slovy začíná svůj příspěvek Luboš Zálom

 

8) Uhlíř: Střední Evropa. 

Zdeněk Uhlíř se ve svém příspěvku zabývá otázkami bezpenosti Střední evropy a též samotnému postavení středoevropských státu v rámci Evropy. Odkaz na článek je k dispozici zde

 

 

5. 4. 1897: Badeniho jazyková nařízení

Zrovnoprávnění češtiny s němčinou na základě nařízení ministra vnitra tehdejší předlitavské vlády bylo dalším úspěchem emancipace českého národa. Je úžasné, jak daleko jsme se od oné doby posunuli.

 

6. 4. 1896: Olympijské hry v Athénách
 
Byly zahájeny první moderní Olympijské hry. Sport v letech následujících nenabízel jen osvobozující pocity z pohybu, ale v dějinách sehrál i velkou symbolickou roli v boji za svobodu a spravedlnost což dosvědču­je několik událostí v tomto kalendáři. 

 

7. 4. 1944: Útěk z Osvětimi

Naši občané Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba unikli na svobodu z Osvětimi a úspěšně se vrátili na Slovensko. Nikdy nebyli dopadeni a nově nabyté svobody si mohli užívat až do smrti.

 

8. 4. 1895: Hanba přímým daním!

Nejvyšší soud USA označil přímé daně za protiústavní.  

 

9. 4. 1388: Švýcaři se ubránili

Spojené síly Staré švýcarské konfederace porazily asi šestnáctkrát silnější habsburská vojska v bitvě u Näfels a definitivně tak zmařily snahy Habsburků o podmanění Švýcarů.

 

10. 4. 1918: Kongres utlačovaných národů

Na Kongresu utlačovaných národů rakousko-uherských v Římě vyhlásili Čechoslováci, Jugoslávci, Rumuni a Poláci své právo na zcela nezávislé státy. 

 

11. 4. 1945: Osvobození Buchenwaldu
 
Americká armáda osvobodila koncentrační tábor Buchenwald. A o 16 let později začal v Jeruzalémě proces s Adolfem Eichmannem, kterého čapli agenti Mosadu z jeho Argentinského úkrytu.       

 

 

 

 

 


 
🍺 Tématem 55. svobodné hospody byly otázky spojené s dopravou a to z pohledu komunální politiky (archiv komunálních speciálů zde). S naším speciálním hostem Mojmírem Mikulášem z iniciativy jedemeautem.cz jsme diskutovali o dopravě nejen z pohledu komunálního politika.

 

Pokud jste nestihli sledovat online hospodu živě, můžete se podívat zpětně na tomto odkaze: 55. díl Svobodné hospody.

 

 

 

Beseda v Brně s právníkem a předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem dne 14. dubna 2022 v 18. hodin v pivnici U Badinů – Tomáškova 653/2, Brno. 

 

Hlavním tématem bude vztah práva EU k právu ČR. Následovat bude beseda o vizi Svobodných: Český sen 2035. 

 

 

 

 

Zajímavou akci na konci měsíce pořádá také spolek Obrozenci 2.0, který připomíná 265. výročí statečného boje o most mezi skupinou českých obyvatel pražských Modřan a přesilou vojáků pruské armády (3.5.1757, někdy uváděno 6.5.1757), v rámci tzv. Sedmileté války.

 

Sobota 30. 4. 2022 ve 13:00 hodin u Pomníku obětem obléhání Prahy Prusy, U Pily 1464/1, Praha 12-Modřany. Doporučené oblečení:  společenské a ostatní neformální (mikiny, trička).

 

 

 

 

Opět po roce se v den výročí upálení mistra Jana Husa sejdeme poblíž jeho rodiště a společně vyrazíme na Svobodnou horu!

 

 

 

 

Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google. ↓↓↓

 

 

 

Sledovat můžete také nový web: naskalendar.cz.

 

 

image

Odebírejte tento
týdeník ZDARMA!

 

Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly?
Stačí udělat jedinou věc.
Vyplnit ↓tento↓ dotazník.

 

image

Pošlete to dál!

 

Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.

 

Můžete nás také dát do kopie,
ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.

 

Nezobrazil se Vám email správně? Otevřít v prohlížeči 

{{ gf_todaysdate }} Svobodní

 

image

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31