Česká republika je velké lákadlo pro tu část eurozóny, které se nedaří ekonomicky krotit zadlužování a inflaci. Myslí si to mladý politik Matěj Gregor, který si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nebere servítky nejen s prezidentem, ale i celou vládou Petra Fialy, a říká, že přijetí eura není národní zájem, ale jeho pravým opakem.
Proč podle vás prezident Petr Pavel otevřel ve svém novoročním projevu téma přijetí eura?
V první řadě je třeba upřesnit, že téma neotevřel Petr Pavel, ale poradci, kteří mu projevy připravují. Petr Pavel se s obsahem svého projevu seznámil pravděpodobně až při první zkoušce čtení. Nicméně si myslím, že tým Petra Pavla chtěl využít velké pozornosti, kterou projev upoutal. První projev nové hlavy státu po deseti letech, velká očekávání. To se povedlo. Proč zrovna téma eura? Jen těžko bychom uhodli pravý důvod. Určitě to ale bude souviset se zesilujícím se tlakem evropských institucí.
Česká republika je jednou z velmi mála zemí, která nejenže neplatí eurem, ale zároveň nemá kurz své měny přímo vázaný na euro. To je velké lákadlo pro tu část eurozóny, které se ekonomicky nedaří krotit zadlužování a inflaci. Zároveň chtěl Petr Pavel zasadit semínko pochybnosti do mysli nerozhodnutých občanů. Podpora eura je dlouhodobě nízká a jeho propagátoři, mírně řečeno, selhávají v přesvědčování lidí.
Důležitou věc, kterou musím dodat, je také to, že Petr Pavel se dříve vyslovil pro zrušení práva veta, je tedy jasné, že zájmy vedoucích orgánů EU jsou pro něj nad těmi českými.
V této souvislosti prezident Pavel mluvil o euru jako o našem mezinárodním závazku, který jsme se zavázali splnit. Vnímáte to také tak?
Bavit se o závazcích z roku 2003 a 2004 není relevantní. Sama EU by mohla vyprávět o tom, jak pomocí Lisabonské smlouvy naprosto překopala systém fungování EU bez jakéhokoliv referenda ve všech členských zemích. Vnímám to tedy tak, že stejně jako se EU zdálo výhodnější upozaďovat pozici národních států, tak se České republice jeví jako národní zájem zachování vlastní měny. Pravda ale je, že Česká republika si už dávno měla vyjednat výjimku. Vůle občanů tady byla a euro je dlouhá léta tématem každých evropských i parlamentních voleb.
Jen neměl žádný politik odvahu nebo chuť tento národní zájem prosazovat. K vaší otázce je ale třeba jednoznačně říct, že nikdo, kdo odmítá euro, se nemusí cítit provinile vůči EU. Smlouvy se dají změnit, udělala to tak řada států, a hlavně samotná EU svůj systém změnila k nepoznání.
Co jsou podle vás ty hlavní argumenty, proč bychom neměli vstoupit do eurozóny?
Česká koruna je silná měna, které se daří. Jsme druhou nejvýkonnější měnou po švýcarském franku. Zadlužení naší země vůči HDP se dlouhodobě pohybuje pod průměrem eurozóny a nemáme žádný důvod se naší měny zbavovat. Od nového roku lze navíc účetnictví vést v eurech a stejně tak lze v eurech platit daně. Euro nám žádný raketový růst ekonomiky nepřinese a je neférové, že se takové argumenty používají. Skvělým příkladem je polská ekonomika, která zaznamenala raketový růst v posledních čtyřech letech a euro nebo ERM II k tomu vůbec nepotřebovala.
Jednou provždy bychom se zbavili své vlastní měny a kontroly nad ní. Česká republika by nemohla ovlivňovat výše úrokových sazeb ani dalších protiinflačních mechanismů. Kontrolu nad naší měnovou politikou bychom odevzdali do správy Evropské centrální banky. Z ČNB by se stala jen jakási česká pobočka ECB. Samotný přechod na euro by pro českou ekonomiku znamenal turbulentní časy. Podobně jako na Slovensku či v Chorvatsku by došlo k výraznému zdražování. Ale hlavně, euro si nepřeje drtivá většina občanů.
Podle agentury STEM, která podporu eura mnoho let měří, si v současné době přeje přijetí eura pouze 17 % dotazovaných, to je žalostně málo. Politici by tenhle názor měli respektovat a nesnažit se lidi za jejich vlastní peníze neustále přemlouvat o opaku.
Některé země, jako Dánsko či Švédsko, si vyjednaly trvalou výjimku z přijetí eura. Měla to podle vás historicky udělat také ČR, nebo v minulosti tolik pochybností o evropské měně nepanovalo?
Určitě se to už udělat mělo. Je ale pravda, že například v krizi okolo roku 2010 byla podpora eura přibližně 40 % (opět vycházím z měření STEM), chápu tedy, že se do vyjednávání výjimky tolik nechtělo. Dnes už nám ale ekonomické výsledky české koruny a veřejné mínění ukazují, že ten čas nadešel. Dánská koruna je speciální případ, je totiž součástí ERMII, tedy kurz dánské koruny je přímo vázaný na kurz eura. V minulosti ale v EU eurem neplatila ani Velká Británie. Pokud by v minulosti euro přijala, jistě by nikdy nemohla EU opustit.
Převzato z Parlamentních listů
redakčně upraveno
