Vybrali jsme 5 léků pro nemocnou českou společnost a ekonomiku a právě vám představujeme ten čtvrtý.

V posledních týdnech jsme si uvědomili, že kvůli zdraví někdy přestáváme počítat peníze. Budeme chtít ve zdravotnictví více peněz i do budoucna, nebo tomu budeme bránit? Stále více zaměstnanců ve zdravotnictví kouká za hranice. Je to i proto, že v českém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Zatím tu máme mnoho skvělého a odborného personálu, ale beze změny na tom můžeme být brzy výrazně hůř. Zdravotníci volají dlouho po změně a jejich trpělivost není nekonečná.

Řešením není bezhlavé pumpování peněz do zdravotnictví a předhánění se v tom, kolik procent HDP do něj dáme. Do systému je třeba vnést rozum a přestat se bránit toku peněz, které lidi rádi vynaloží za své zdraví. I zdravotnictví potřebuje méně byrokracie a legislativních překážek. Je třeba nastavit taková pravidla, aby lékaři poskytující zdravotnické služby mohli nabídnout nadstandard a dostali zaplaceno nezávisle na pojištění pacienta. Je jen na pacientovi, zda bude platit bezprostředně, nebo skrze nástroje od pojišťovny.

Základní (státní) pojištění zajistí záchranu každého života i poskytnutí nezbytné péče zcela všem. Události v poslední době ale ukázaly, že za lepší zdravotní péči si lidé rádi připlatí, a pokud jim to stát neumožní, pak naše zdravotnictví nikdy nevyužije svůj ohromný odborný potenciál.

Proto vedle státního základního pojištění musí existovat i individuální varianta. Konkrétní výše pojistného a množství zaručených služeb bude záležet na dohodě zdravotní pojišťovny s pojištěncem. Půjde uzavřít pojištění zcela na míru, protože stát umožní skutečnou soutěž zdravotních pojišťoven.

Kromě lepších služeb tím bude posílen jak prvek svobody, tak prvek odpovědnosti vůči vlastnímu zdraví. Výrazně ubyde situací, kdy se lidé ze svých daní skládají na léčebné náklady narkomanům nebo řidičům, kteří nabourali pod vlivem omamných látek. Bude totiž záležet jen individuálních smlouvách, jestli zohlední rizikové chování pojištěnců.

Nelze rozdávat umístěnky lékařům a nedělat tak u stavařů nebo právníků. Ke studiu na veřejných školách se musí přistupovat stejně. Lékaři mají být motivováni k setrvání zlepšením českého zdravotnictví, ne pokutou kvůli umístěnkám. Systém atestací se proto musí také zjednodušit, aby mohli lékaři začít dříve pracovat dle svých představ. Představa, že složitý systém zachrání sto procent životů, je lichá. Spokojme se tedy s tím, že šestileté studium náročné lékařské fakulty je uspokojivou zárukou.

V neposlední řadě se musí zbavit legislativních a byrokratických překážek i soukromé ordinace a další zdravotnická zařízení. O využívání takových služeb má rozhodovat poptávka a zájem pacientů. Stát ani zdravotní pojišťovny nemají bránit poskytování zdravotních služeb či otevírání např. očních ordinací. Aktuálním důkazem prospěšnosti menší byrokracie ve zdravotnictví je testování soukromými laboratořemi na COVID-19.

Zahajme léčbu České republiky, než bude pozdě!

Konkrétní předepsaná léčba:

• Dovolme lidem přivést do zdravotnictví více peněz – povolení nadstandardu
• Volná soutěž zdravotních pojišťoven – individuální pojištění nad rámec základního povinného
• Vědomé poškozování zdraví nesmí být hrazeno z veřejných zdrojů – umožnit začlenit odpovědnost za vlastní zdraví do smlouvy se zdravotní pojišťovnou
• Zjednodušení atestací pro začínající lékaře – šestilété studium je dost náročné
• Zrušení úředních překážek viz. testování v soukromých laboratořích

Zpátky na všech 5 léků