Dočekal: Jak to je s ruským agentem???

Dočekal: Jak to je s ruským agentem???

Zamyšlení nad tím, jak k nám ruský Bond přinesl kanystr ricinu a chystají se hromadné vraždy. Je to kachna nebo ne?

Tak nám časopis Respekt sdělil, že jakýsi ruský agent vybavený diplomatickým pasem přiletěl do ČR s ricinem v kapse otrávit pány Koláře, Hřiba a Novotného. Hned na letišti jej vyzvedla limuzína z ruské ambasády a odvezla neznámo kam. Zdroj této informace je pochopitelně utajený.

Tak mne v té souvislosti napadá několik věcí.

Kde se tato informace mohla vzít? A jak se mohla vůbec dostat na veřejnost? Mám několik nápadů:

1/ Ruský Bond na letišti prohlásí: „Nemlaťte s tím kufrem, mám v něm ricin, mohlo by se to rozbít“. Nebo měl přímo na něm nálepku Pozor Ricin!
2/ Někdo z ruské ambasády zvednul telefon a zavolal do redakce Respektu: Ahoj kámo, mám pro Tebe zajímavou informaci o jedné naší tajné operaci – dlužíš mi lahev vodky!
3/ Záměrně někdo dezinformoval Respekt s předpokladem, že dojde k medializaci (jako, že došlo). Motiv by mohl mít nějaký naštvaný rus. V tom případě to byl na 100% úspěch.
4/ V Respektu si prostě řekli, že vypustí kachnu a s odkazem na „anonymní zdroj“ si zvednou čtenost.
5/ Únik informace od některé domácí zpravodajské služby. To by už byl pořádný průšvih. Ale proč pak okamžitě nejednají (vyhoštění apod.)?? Nad tím se na fb pozastavil i Andor Šándor.
6/ Prosté překroucení faktu ve sylu dětské hry „pošli to dál“. Např. někdo, kdo má třeba vzdáleně něco společného s tajnými službami, mezi řečí a napůl ze srandy řekne Hřibovi: Dej si pozor, rusové by tě mohli otrávit – třeba ricinem. Ten se vyděsí, zaleze pod postel, zpráva je na světě a nějaký „investigativec“ začne hlídat na letišti, kdo právě přiletěl z Ruska a začne fabulovat souvislosti.
7/ Přidáte do diskuze další možnosti?

Proč si myslím, že to celé je nesmysl?

Nedělám si iluze, že státy (a velmoci, diktatury obzvlášť) k likvidaci oponentů tímto způsobem občas sáhnou. Ale řekl bych, že to je už naprosto krajní opatření a musí pro to mít sakra pádný důvod. Nevěřím, že nějaký Koněv by tím důvodem byl. Ale i kdyby nějakou náhodou ano, tak za současného mediálního stavu je naprosto jasné, že kdyby Kolářovi vypadaly vlasy, Hřib chytil rýmu a Novotný kapavku, tak za to může Rusko. V případě jejich otravy by na 100% následovala nesmírná celosvětově propíraná aféra, vyšetřování, vypovídání diplomatů, uzavírání ambasád, vypisování sankcí atd. atd. Vzpomeňme jen na nedávné kauzy Litviněnka, Skripala, Chášakdžího a dalších. Ale v těchto případech se prakticky vždy jednalo o bývalé agenty tajných služeb, přeběhlíky apod. Prostě o lidi s úzkou vazbou na příslušný stát, kdy jejich likvidace měla být spíš výstrahou pro jejich případné následovníky. Koneckonců i ten Trockij zavražděný kdysi dávno NKVD v Mexiku byl z Ruska. Zeptal jsem se na celou kauzu jednoho známého, který opravdu má k tajným službám blízko (jeden z těch unesených v Libanonu), co si o tom celém myslí. Odpověděl mi jedním slovem: „Blbost“.

Jsem si jist, že v očích mnoha Rusů se p. Kolář a ostatní jmenovaní dopustili hrdelního zločinu, ale nevěřím tomu, že by odstranění Koněvovy sochy vedlo k jakési černé operaci ze strany ruských tajných služeb s posvěcením nejvyššího ruského vedení. Bez toho posvěcení by to totiž nebylo možné a nevěřím, že nějaký Hřib a spol. stojí Putinovi za riziko neuvěřitelného mezinárodního skandálu.

Ano, odnesou to nějaké obchodní vztahy, mezinárodní spolupráce, můžeme čekat různé „naschvály“, v Rusku to je super mediální téma, na kterém se dají sbírat body, ale to je asi tak vše.

Mimochodem ricin jako jed není zrovna moc zajímavé řešení – existuje na něj totiž antidotum. Lepší už je použití polonia 210 nebo novičoku. A mrtvolu pak schovat někam do odkaliště (zdroj: Kajínek)

Ale ve všem zde napsaném se mohu pochopitelně mýlit. Je to jen můj laický pohled.

P.S. Nevíte, kde se dá koupit ten protijed na ricin? Také jsem hlasoval pro odstranění Koněva.

Jiří Dočekal 

Zastupitel Prahy 6, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: https://jandocekal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=750593

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31