Republikový sněm Svobodných – jedním z hostů byl i Daniel Landa

Republikový sněm Svobodných – jedním z hostů byl i Daniel Landa

Tisková zpráva, 22. 11. 2020

V sobotu 21. listopadu 2020 se konal v Golčově Jeníkově Republikový sněm Svobodných. Vystoupili na něm mimo jiné zajímaví hosté. Jedním z nich byl Daniel Landa (s peticí Blanický manifest). Sněm se mohl konat při zachování hygienických standardů prezenční formou, neboť se na něj vztahovala jedna z výjimek v COVIDových opatřeních (usnesení vlády ČR č. 1021, ze dne 12. října 2020 – článek I. Odst. 1. písm. b)). Členům, kteří se nemohli sněmu účastnit prezenčně, bylo umožněno hlasování i sledování na dálku přes Skype.

Jako první zazněla slova Michala Simkaniče, předsedy České pravice, který zaslal na sněm zdravici: „Nesmírně si vážím už třeba jen toho, že jste dnes jedinou parlamentní stranou, která nebojkotuje svá vlastní jednání. Jiní odkládají své sjezdy či kongresy a v době rostoucí ekonomické krize a velmi hloupě zdůvodňovaných růstů omezování svobody, tak jen odhalují svoji podstatu. V jejich takzvané nepolitické politice už dlouho nejde o službu svoji zemi, ale jen a pouze o službu sobě samým.“

Následovalo vystoupení Matěje Gregora ze spolku Hnutí Odchod, který ve svém projevu mimo jiné řekl: „Svobodní byly první stranou, kterou jsem ve svých 15 letech podpořil, byl jsem registrovaným příznivcem. I to je důkaz, že Vaše strana dokáže oslovit mladé lidi. Myslíme si, že Svobodní jsou stranou, která může udělat v tom euroskeptickém pohledu nejvíc. Naše heslo zní: bojujme za euroskeptický názor. Proto jako apolitický spolek zcela podporujeme Svobodné, stejně jako všechny, kteří mají ve svém programu referendum.“ S potleskem, po svém projevu, se posadil k místopředsedům spolku Hnutí Ochod Janu Klimkovi a Matěji Zdráhalovi, se kterými sledoval další vystoupení.

Slovem i písní přispěl do diskuse jako další host Daniel Landa (petice Blanický manifest), který svém projevu uvedl, jak moc důležité je bojovat za naše svobody. V úvodu zazněla v sále jeho píseň Blanický manifest. „Píseň řeší dvě roviny, první pojednává o pocitech lidí, které bez náhrady smetla vlna současných opatření na sociální, psychické i ekonomické dno, druhá rovina volá občana samotného ke zodpovědnosti za stát, ve kterém žije. Svoboda je totiž především zodpovědnost. Nikdy jsem se do politiky nemíchal. Dvakrát či třikrát jsem volil Svobodné, ale jinak jsem politiku vůbec neřešil. Letos však přišla korona, občan přichází o naprosto základní svobody. Zdraví, bezpečnost, prosperita, tyto hodnoty náhle přebírá stát. Nikdo nám není schopen říct, co bude. Nejvíce to nyní odnáší svobodná část společnosti, tedy obecně řečeno střední vrstva a její zaměstnanci. Jestli to bude trvat dlouho, společnost přijde o celé spektrum těchto svobodných, tvůrčích občanů, kteří tvoří značnou část příjmů našeho státu. Jsme zoufalí, protože nikdo nic neví, zaklínadlem je vakcína. Vzniká celá řada otazníků. Vláda s námi jedná, jak s malými dětmi. Na kolik jsem ještě svobodný? Jakým způsobem s námi vláda jedná? Svoboda slova je omezená, je zde zcela zřetelná ostrakizace. Co s tím, já úplně nevím. Aspoň něco sdělujeme. S dalšími umělci a přáteli jsme vytvořili aktivitu „Blanický manifest“ – je to trošku umělecky ztvárněné, jde o zvolání, že se něco nepěkného ve společnosti děje. Máme v současné době přes 16 000 podpisů. Vaše pozvání uvést manifest nás potěšilo, máte ve znaku berana, jmenujete se Svobodní a je povinností se za svobodu začít viditelně rvát, nikoli tyčemi na ulici, ale intelektem, komunikací, aby se lidé potkávali a hledali jiné řešení, než je doslova vražda svobodné části obyvatelstva. Je třeba se o svobodu a zodpovědnost začít bojovat. Jezdil jsem s manifestem mezi lidi do měst i malých obcí a je evidentní, že tito občané jsou rádi za to, že za nimi někdo přijede a hovoří s nimi o společných problémech a případných možných řešení. Když s těmi lidmi mluvíte, tak oni sice neslyší na nějaké složité formulace, ale na normální přímost reagují velmi dobře. Máme vcelku velký ohlas. Mluvení s lidmi musí být v popředí. Je třeba předejít radikálním řešení, je nutné hledat vhodné cesty. Dále je zde absence rovnoprávné debaty. Slyšíme teď jen, jak nám pořád někdo něco nařizuje, a to bez uspokojivého vysvětlení a smysluplného konceptu. Neexistuje druhá skupina, která by nabízela jiná řešení. Já ta řešení nemám. Ale toto to odnáší, a hlavně ještě odnese, 90 procent zdravých lidí. Má mít tato současná léčba drtivější dopady na společnost než samotná nemoc? Musí se zapojit celá řada lidí, lékaři, ekonomové, psychologové, politologové, sociologové, atd. Já bych si přál, aby i z vašich řad vzešla viditelná touha po svobodě. Nyní možná přichází čas vyrazit společně do boje. Blanický manifest je výkřik, který předáme politikům. Předáme podpisy politikům s tím, že jsme hrubě nespokojeni, že máme pocit, že tohle je daleko za hranou. 4 artikuly manifestu, které ho upřesňují a konkrétněji volají po svobodě, se kryjí s programem Svobodných. Dál je nutné hledat optimální řešení, jak z této tmy ven a srozumitelně ho nabídnout lidem. Bylo by krásné, kdyby mocný beran se svobodou na štítě byl skutečně vidět a slyšet. Věřím, že by to lidé, za které je třeba se teď postavit, velmi ocenili.“

Jeho projev byl odměněn velkým potleskem a během obědové pauzy byl Blanický manifest poskytnut přítomným k podpisu. Mezi petenty se zařadili mnozí členové Republikového výboru Svobodných včetně předsedy Libora Vondráčka: „Jsem rád, že Daniel Landa nezměnil své plány ohledně Blanického manifestu. Zvlášť oceňuji, že v době popularity elektronických peticí a omezení shromažďování, sesbíral už přes 16 000 fyzický podpisů, přestože mnoho dalších, kvůli neúplnosti vyřadil. V této fázi jejich sběr dokončuje, a s podpisy a textem konfrontuje politiky a politické strany. Manifest vnímám jako obecný apel a svým podpisem také potvrzuji závazek, abych jako předseda Svobodných hledal cesty, jak ho naplnit konkrétními kroky. Už dříve jsem se dozvěděl, že nás s Danielem nespojuje pouze souhlas s textem k manifestu, ale také třeba úcta k našemu jindřichohradeckému zastupiteli, vědci a biologovi, docentu Janu Pokornému, který dobře pojmenovává skutečné problémy naší krajiny. Vážím si toho, s jakou energií se Daniel Landa pere za svobodu a odpovědnost jednotlivce v dnešní době, která těmto hodnotám příliš nepřeje. O to víc mě těší, že si udělal čas na návštěvu našeho sněmu, oslovil naše členy a veřejně zopakoval, že náš program již vícekrát podpořil svým volebním hlasem.“

Celý text Blanického manifestu si můžete prohlédnout na oficiálním webu, kde lze stále vytisknout i podpisové archy https://blanickymanifest.cz/, nově tam najdete také 4 artikuly manifestu, které Blanický manifest upřesňují, a konkrétněji se překrývají s programem Svobodných. Součástí závěrečné části sběru podpisů, je i již zmíněná píseň Blanický manifest, která vyšla v den výročí 17. listopadu.

PhDr. Marek Hejduk, LL. M., MBA
tiskový mluvčí Svobodných

Místopředseda Alois Sečkár
Republikové předsednictvo (Alois Sečkár, Luboš Zálom, Jan Dočekal, Libor Vondráček)
Republikové předsednictvo (Alois Sečkár, Luboš Zálom, Jan Dočekal, Libor Vondráček)
Republikový sněm

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31