Politický proces

Politický proces

Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování.

O co jde: Z Bruselu uniknul zvláštní dokument. Vyplynulo z něj, že státy Evropské unie mají plán, co dělat pro případ, že by Maďarsko na klíčovém summitu 1. února nadále vetovalo pomoc Ukrajině. Že by dokument byl podvrhem, se moc nezdá už jen na základě zdroje, který jej vynesl na světlo. Jedná se totiž o levicově liberální Financial Times, od kterého by se dalo na základě jeho zaměření čekat, že bude v této otázce stát na straně EU proti Maďarsku. A přesto právě toto médium informovalo o materiálu, který vůbec nevyznívá pro EU lichotivě.

Podle tohoto dokumentu jsou leadeři dalších zemí připraveni se zavázat k ekonomickému ničení Maďarska. To by mělo probíhat několik způsoby. Zaprvé by mělo být zastaveno veškeré financování Maďarska z EU formou dotací z evropských fondů. Bez dotací se ale dá žít, takže horší jsou další plány:

Zadruhé země EU by se měly podílet na oslabování pozice Maďarska na mezinárodních trzích. To sice není příliš konkretizováno, ale na základě znalosti praktik, které v rámci EU už známe, můžeme spekulovat, že by to mohlo mít kupříkladu formu zastavení dovozu z Maďarska třeba tak, že maďarské potraviny, silný maďarský vývozní artikl, jsou nekvalitní či závadné. Pokud bychom spekulovali ještě dál, velmi jednoduše proveditelnou metodou spadající do této kategorie je také příkaz od ECB jednotlivým národním bankám, že nesmí nakupovat maďarské státní dluhopisy.

Zatřetí už i před zveřejněním dokumentu se vědělo, že se uvažuje o odebrání hlasovacích práv v EU Maďarsku.

V dokumentu se přímo uvádí, že takové kroky by měly způsobit, že: „finanční trhy a evropské a zahraniční firmy by tak mohly ztratit zájem o investice v Maďarsku“. Současně s tím by podle dokumentu měl začít oslabovat maďarský forint a měly by začít růst výnosy maďarských státních dluhopisů, což by Maďarsku prodražilo financování jeho veřejného dluhu. Není třeba dodávat, že ECB by v tomto případě Maďarskou nepomohla výkupy jeho státních dluhopisů, jako jimi pomáhá například Itálii. Kam růst výnosů státních dluhopisů může vést, jsme viděli v Řecku, které zbankrotovalo.

Bez ohledu na to, co si kdo myslí o maďarském postoji vůči Ukrajině, tento plán již vykazuje znaky politického procesu. Tyto formy ekonomického zakleknutí jsou bezprecedentní u spolupracujících zemí, odpovídají sankcím vůči zemím, s nimiž jsme ve válečném či předválečném stavu. Plán ani nemusel být uskutečněn, aby finanční trh již začal reagoval: Forint v reakci na něj oslabil a výnosy maďarských státních dluhopisů mírně vzrostly. Nejedná se však o nic velkého, zřejmě i proto, že hlavní evropská média tuto záležitost vůbec nepokrývají.

Mluvčí Evropské rady uvedl, že se k uniklým dokumentům nebude vyjadřovat. Naopak maďarský ministr pro Evropu János Bóka uvedl, že Maďarsko se tlaku nepodřídí. A Viktor Orbán se už nerozpakuje mluvit o vydírání. To vypadá jako slušné zabetonování pozic a odboj.

Těžko soudit, jak tato konkrétní kauza dopadne, pro nás coby účastníky evropského ekonomického prostoru je však podstatné toto: Plán EU není vůbec prozíravý. Kdyby totiž byl uskutečněn, znamenalo by to pro Maďarsko obrovský ekonomický tlak. Přesně takový tlak, kterého se obávají všechny země, které kdy koketovaly s myšlenkou vystoupení z EU, a kvůli kterému tuto myšlenku (s výjimkou Británie) také zavrhly. Pokud by se Maďarsko coby člen EU dostalo pod stejný ekonomický tlak, pod jaký by se dostalo „za trest“ po vystoupení z EU, už by tímto vystoupením nemělo co ztratit. A naopak setrváním v EU už by nemělo co získat. Pro řadu zemí by to tak mohl být impuls k začátku drolení EU.

„Vtipné“ na tom je, že ekonomicky chce maličké Maďarsko ničit zóna, která sama má obrovské ekonomické problémy. Tyto problémy EU můžeme dokumentovat velmi výmluvně: Globální trh s automobily vykáže letos dvouprocentní růst a vrátí se téměř na úroveň před pandemií covidu-19. Ale německý automobilový trh klesne a zůstane o 25 procent menší, než byl před pandemií! Vyplývá to z výhledu, který zveřejnil německý svaz automobilového průmyslu VDA. Nejde tedy o žádný souboj titánů, ale spíš o zápas uvadající ekonomiky se svou vlastní součástí. Takže vlastně střelba do vlastní nohy.

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=812550

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31