Volby do Evropského parlamentu se začínají blížit, a tak se znovu začíná mluvit o tom, jestli má Česká republika stejně jako kdysi Velká Británie začít vážně diskutovat o vystoupení z Evropské unie. Nápad, který by podle mnoha kritiků zahnal Česko do propasti, však není tabu pro Svobodné, kteří v těchto dnech představili reálnou představu toho, jak by náš stát mohl podle jejich slov elegantně vypochodovat z kazajky bruselské byrokracie.
„Pokud bychom se rozhodli odejít z Evropské unie, můžeme stejně jako Norsko zůstat součástí Evropského hospodářského prostoru, nebo přestoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Druhou možností je pak dojednání smlouvy o volném ochodu s EU, stejně jako ji dnes má uzavřenou Švýcarsko nebo Kanada. Tak či tak, obě možnosti jsou pro Česko lepší než setrvání v EU, která je v současnosti postavena na nadřazenosti každého euronesmyslu nad české právo,“ vysvětlil základní představu o tom, jak by mohl vypadat czexit, Libor Vondráček, předseda Svobodných.
Mladý ústavní právník zároveň odmítl tvrzení, že státy EFTA musejí přebírat veškerou nebo téměř veškerou legislativu EU. „Eurohujeři, kteří šíří také mnoho dalších mýtů o EU, prostě nemají pravdu. Např. Norské hnutí Nei til EU spočítalo, že Norsko přebírá 9 až 11 procent legislativy EU, přičemž sama norská vláda uvádí, že Norsko přebírá 28 procent legislativy EU. Podle islandského ministra zahraničí přebírá Island 10 procent legislativy EU. Britský euroskeptik Richard North spočítal, že státy Evropského hospodářského prostoru přebírají 21 procent legislativy EU,“ cituje jen několik relevantních zahraničních zdrojů Vondráček s tím, že průměrně jde tak přibližně o 17 procent přebírané unijní legislativy.
„Kdybychom byli přísní a věřili, že nejblíže pravdě je odhad norské vlády, pak se stále bude jednat o čtvrtinu norem přijímaných v Bruselu,“ zdůraznil předseda Svobodných. „Tvrzení, že státy EFTA přebírají veškerou unijní legislativu, by tak mohlo být označeno za opak informace, tedy dezinformaci. V případě Švýcarska to bude ještě dramaticky méně, neboť má i v rámci EFTA nezávislý status,“ doplnil Vondráček.
Tím však kritika unijních poměrů ze strany Svobodných nekončí. Na pomoc si vzali studie Open Europe, ze kterých vyčetli, které směrnice Evropské unie jsou pro běžné členy EFTA nejdražší. „Jde o klimatický a energetický balíček, směrnice o pracovní době, regulace automobilů, směrnice o jakosti benzinu a motorové nafty a také nařízení REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek,“ cituje ze studie Libor Vondráček.
„Častou námitkou je také to, že i státy EFTA musejí platit příspěvek do rozpočtu EU. Ano, to je pravda. Podle studie, která udělala srovnání jablek s jablky, platí státy EFTA zhruba poloviční příspěvek oproti členským státům EU,“ rýpl si ještě předseda Svobodných, podle kterého by odchod České republiky z EU přinesl ovšem mnoho dalších výhod, jako je zachování koruny, konec nadvlády Evropského soudního dvoru nebo třeba levnější potraviny.
Zdroj: Parlamentní listy
