Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Klimatická neutralita planetu nezachrání. Příčina sucha je jinde.

Klimatická neutralita planetu nezachrání. Příčina sucha je jinde.

„Efekt zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dekarbonizace, klimatické neutrality nejsou ověřeny měřením,“ říká docent Jan Pokorný z třeboňské společnosti ENKI.

„IPCC staví na výpočtech a hypotézách o CO2, ale měřitelná fakta o působení vodní páry, slunce a urbanizace přírody přehlíží, ba ignoruje,“ zdůrazňuje Jan Pokorný, se kterým jsme náš první rozhovor otiskli již před čtyřmi lety. Ten je dosud nejčtenějším textem za celou dobu existence našeho webu. Podívat se na něj můžete zde.

„Dekarbonizace odvádí pozornost od skutečné příčiny změny klimatu projevující se extrémně vysokými teplotami za letních slunných dnů, přívalovými dešti, vysycháním krajiny. Tyto jevy jsou způsobeny vyšším příkonem sluneční energie, který je řádově vyšší nežli vypočtené, hypotetické radiační zesílení působené zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého a dalších takzvaných suchých skleníkových plynů,“ varuje vědec, který má odpověď i na tvrzení politiků a aktivistů o „vědecké shodě“ na zásadním vlivu lidmi vypouštěného oxidu uhličitého a také na přesvědčení o tom, že se tolik vědců nemůže mýlit. „Že se tolik vědců nemůže mýlit? Může. Protože granty, podpora vědeckého výzkumu, je směrována na hodnocení emisí a sekvestraci CO2, dosažení klimatické neutrality a dekarbonizaci,“ připomíná fakt, že peníze míří jen na výzkum vybraných oblastí. Což logicky odvádí pozornost od těch oblastí, jež je potřeba zkoumat, ale nejsou v nich peníze.

Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc, působí v o.p.s. ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině, využití přírodních i umělých mokřadů. Zaměřuje se rovněž na osvětu, vzdělávání a inovačním programy (zde).

Ač se to v rozhovoru běžně nedělá, používáme v textu měrné jednotky v podobě jako ve vědeckém článku. To proto, aby nemohlo dojít k dezinterpretacím sdělení. V textu se několikrát objevuje jednotka ppm. To znamená „parts per million“ tedy počet částic v milionu. Například níže zmiňovaných 430 ppm znamená, že milionu molekul vzduchu je 430 molekul oxidu uhličitého. Tedy 0,43promile, neboli 0,043 procenta.

V obsáhlém článku v časopise Vodní hospodářství se svými kolegy uvádíte, že z veřejně dostupných údajů ČHMÚ o měření i z měření vašich, vyplývá, že na Česko dopadá víc sluneční energie a proto zde rychleji než jinde ve světě roste teplota. Máte pro to vysvětlení?

Od osmdesátých let minulého století, tedy v posledních 40 letech stoupá příkon sluneční energie na našem území průměrně o 5W.m-2 za deset roků, což odpovídá nárůstu ročního úhrnu o 45 kWh.m-2, tedy o čtyři procenta za dekádu. To je výsledek analýz veřejně dostupných dat z 33 stanic ČHMÚ. Na experimentální stanici v Domaníně u Třeboně jsme naměřili nárůst 11,6 W.m-2 za poslední dekádu, tedy dvojnásobek průměru ze stanic ČHMÚ. Podle údajů ČHMÚ vzrostla průměrná teplota vzduchu v Česku od roku 1961 o 2 oC, zatímco za stejné období průměrná globální teplota vzrostla o 1 oC.

Nárůst globální průměrné teploty se uvádí 0,2 oC za dekádu, zatímco v Česku je dlouhodobý trend zvyšování teploty vzduchu za dekádu 0,34 oC od roku 1961. V posledním období od roku 2011 je ovšem nárůst teploty vzduchu za dekádu Česku podstatně vyšší 0,84 oC. Vysvětlujeme si to vyšším příkonem sluneční energie a té dopadá více, protože je méně oblaků a méně mlhy. Tomu odpovídá i zvyšující se doba trvání slunečního svitu, podle dat ČHMÚ o 45 hodin za dekádu. Náš zmíněný článek si může přečíst ve Vodním hospodářství každý (zde).

To samé se podle vás děje i v okolních státech. To má stejné příčiny?

Podobný vzestupný trend příkonu sluneční energie je zaznamenán v Polsku a jinde v Evropě.  Nárůst příkonu sluneční energie nebyl zaznamenán v Číně.  Dostupné literární údaje diskutujeme v článku ve Vodním hospodářství.  Tvorba oblačnosti závisí na množství vodní páry, relativní vlhkosti vzduchu a též na čistotě vzduchu. Vzpomeňme si na trvající inverzní mlhy působené aerosoly v průmyslových oblastech severozápadních Čech i jinde. Aerosoly působí jako kondenzační jádra, vodní pára se na nich sráží na drobné kapičky vody.

Podobně působí i některé bakterie a volatilní organické látky, které produkují rostliny a zejména lesy. Z vlastního pozorování zná téměř každý mlhy nad horskými lesy. Les vypařuje vodu, tím se ochlazuje, vzduch nad lesem má vysokou relativní vlhkost, stoupá zvolna vzhůru a po několika stech metrech dosahuje teploty rosného bodu a tvoří se mlha a mraky, vodní pára se sráží a voda se vrací ve formě odpoledního deště. Na výpar jednoho litru vody se spotřebuje 0,68kWh sluneční energie a z jednoho litru vody tekuté se vytvoří přibližně 1200 litrů vodní páry. Tato vodní pára se sráží ve vyšší nadmořské výšce a při její kondenzaci zpět na vodu kapalnou poklesne tlak a je místo pro přísun vlhkého vzduchu z okolí a z oceánu. V severní Číně prší voda z Atlantiku, která přešla přes Evropu.

Takže krajina bez dostatečné zeleně funguje jako topení?

Pokud lesy uschnou kvůli kůrovci, nechladí se výparem vody, přehřívají se, od přehřáté půdy se ohřívá vzduch, rychle stoupá vzhůru a má nízkou relativní vlhkost a vynáší vodní páru příliš vysoko, na to aby se vytvořil mrak a voda se vrátila zpět ve formě deště. Oblaka jsou vysoko nebo se netvoří a přichází více sluneční energie. Podobně se v létě přehřívají města a rozsáhlé urbanizované zóny nebo sklizená pole bez meziplodin. Nejvíce sluneční energie přichází na pouště, protože nad nimi nejsou oblaka. My krajinu odvodňujeme, vytváříme z ní step, městskou poušť a ubývá vody v ovzduší a přichází více sluneční energie.

Místo abychom sluneční energii nabízeli vodu a život, který jí využívá, nabízíme jí odvodněné plochy a perverzně uvažujeme, jak sluneční energii odrážet. V Česku mizí denně 11 hektarů zemědělské půdy, podstatná část se mění na nepropustné plochy. Tyto jednoduché principy toků sluneční energie v krajině nejsou předmětem základního vzdělání a přitom jim lze porozumět se znalostmi fyziky základní školy a přesvědčit se přímo měřením. Ostatně, spolu jsme na tohle téma vedli rozhovor již před čtyřmi roky. Tohle téma dál nabývá na významu.

Není za tím jen vyšší sluneční aktivita, prostě že jen Slunce víc svítí?

Děkuji za tuto zásadní otázku. Satelity měří příkon sluneční energie na vnější hranici zemské atmosféry. Jedenáctiletý cyklus sluneční aktivity se projevuje změnami v rozsahu 0,2 procenta (kolísání sluneční konstanty v rozsahu 3W.m-2). Podle údajů NASA i dalších nebyl na vnější vrstvě atmosféry zaznamenán nárůst příkonu sluneční energie, který by odpovídal vzestupnému trendu monitorovanému na stanicích ČHMÚ a jinde.  Zvýšení výkonu produkce energie Slunce o 5 – 10 procent za deset let je nepředstavitelné. Připomeňme si, že Milankovičovy cykly založené na změnách úhlů dopadu sluneční energie v závislosti na dlouhodobých změnách oběžné dráhy Země kolem Slunce a změnách sklonu zemské osy, se odehrávají v dlouhém časovém období od 25 800 do 100 000 a 405 000 let. Takže pro vysvětlení pozorovaného nárůstu příkonu sluneční energie v rozsahu desítek let nepřipadají v úvahu.

Zároveň konstatujete, že za to nemůžou skleníkové plyny.  Na jejich snižování přitom stojí celý „boj za klima“ v jehož čele stojí EU.

Skleníkové plyny nemohou ovlivnit množství dopadající sluneční energie (příkon sluneční energie). Skleníkové plyny zpomalují tok tepla od povrchu Země do atmosféry. Slunce má povrchovou teplotu 6000 stupňů Kelvina a vyzařuje spektrum v oblasti krátkovlnné 300 – 2500nm, tedy světlo, ultrafialové, a blízké infračervené záření. Tato energie ohřívá Zemi na průměrnou teplotu okolo 290 K (17 oC) a povrch Země vyzařuje dlouhovlnné záření vůči chladné atmosféře a vesmíru. Díky skleníkovým plynům (vodní pára, mraky a v malé míře oxid uhličitý a metan) Země chladne pomaleji. Skleníkové plyny nejsou a nemohou být aktivním zdrojem energie vůči povrchu Země, protože atmosféra nemá vyšší teplotu než povrch Země.

Zdrojem energie pro Zemi je Slunce. Bez sluneční energie by povrchová teplota Země klesla na několik Kelvinů. Astrofyzici odhadují 10 – 20 K, tedy minus 263 až minus 253  oC. Tekutý dusík má teplotu minus 190 oC a tuhne při minus 210 oC, podobně tekutý kyslík má teplotu minus 193 oC a bod tuhnutí minus 219 oC. Bez sluneční energie by byla zemská atmosféra v tuhém stavu. V této souvislosti je potřeba připomenout Stefan Boltzmannův zákon, Planckovy zákony a druhý zákon termodynamický – teplo nemůže samovolně přejít z tělesa studenějšího na teplejší.

Zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nezpochybňují zásadní úlohu vodní páry jako skleníkového plynu, zpochybňují ovšem efekt lidské činnosti na obsah vodní páry v ovzduší. Podle IPCC „Člověk zavlažováním a chladicími věžemi elektráren ovlivňuje obsah vodní páry v atmosféře minimálně“, neuvažují tedy zásadní vliv změny krajinného pokryvu na obsah vodní páry, neuvažují ani změny obsahu vodní páry způsobené odvodňováním krajiny, urbanizací, odlesňováním.

Nemáte po ruce nějaký příklad?

Napadají mě hned dva.  Na území USA bylo odvodněno za posledních 200 roků na 400 000 kilometrů čtverečních mokřadů a přeměněno na zemědělskou půdu a města. V katastru Průhonice, Čestlice, Křeslice za posledních 28 roků bylo přeměněno 430 hektarů zemědělské půdy na nepropustné plochy. Střední hodnota rychlosti výparu vody z vegetace je 100mg.m-2.s-1 a to odpovídá spotřebě sluneční energie na výpar 240W. Na jeden hektar 2400kW, na 430 hektarů se za slunného dne uvolňuje přibližně 1GW tepla, které bylo dříve vázáno ve vodní páře (latentní teplo výparu). Rychlost výparu se snížila o 430 litrů za sekundu.  V případě odvodněných ploch v Severní Americe jde o téměř 100 000 GW produkce tepla, projevující se jako ohřev vzduchu. Přitom jeden blok Jaderné elektrárny Temelín produkuje 1GW elektrické energie a máme před ním oprávněný respekt…

Na severu Sibiře a Aljašky jsou v zimě teploty vzduchu kolem minus 50 oC s minimem minus 72  oC naměřeným ve městě Ojmjakon. Při teplotě vzduchu minus 50 oC obsahuje atmosféra pouze 760 ppm vodní páry, při teplotě minus 70 oC obsahuje atmosféra 67 ppm vodní páry. Při teplotě 21 oC obsahuje až 22 400 ppm vodní páry. Jak ubývá sluneční svit, povrch země se neohřívá, klesá teplota vzduchu, ubývá vodní páry a slábne skleníkový efekt, oxid uhličitý a metan tok tepla přes atmosféru do vesmíru nezastaví.

Jenže tohle málokdo ví…

V rámci projektu Technologické agentury ČR prováděla Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity průzkum znalostí žáků základních škol a víceletých gymnázií a též vysokoškolských studentů učitelství biologie. Méně než 10 procent dotázaných odpovědělo správně na otázku, kolik sluneční energie se váže fotosyntézou do biomasy rostlin, zda rostliny vypařují vodu a jaký to má efekt na teplotu.

Napsali jsme učební texty pro školy i metodiky pro státní správu a obce, jsou volně ke stažení (zde). Přístroje pro měření sluneční energie (ve W.m-2), povrchové teploty a relativní vlhkosti vzduchu lze pořídit za několik tisíc korun a za slunného dne se žáci sami přesvědčí o úloze vody, rostlin i teplotě oblaků a jasné oblohy. Naštěstí se zdá, že nějaký zájem o naše výzkumy je. Texty už mají tisícovku stažení a v průběhu roku si mě školy pozvou zhruba na 50 přednášek.

Dokončení rozhovoru přineseme zítra.

Jan Pokorný

Převzata z iuhlí.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Pokorný

Jan Pokorný

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Jan Pokorný

Jan Pokorný

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31