Po několika letech se minulý rok naplnily rybníky a přehrady. Zazelenal se mech v lese a kůrovec se rojil méněkrát než roky minulé. Pan předseda OHK Most Rudolf Jung se na mne obrátil s dotazem, zda skončila perioda suchých let a vracíme se k normálu?
Rád bych se mýlil, ale obávám se, že sucho a vysoké teploty se budou vracet. Loňský rok je důvodem k naději, že je situaci možné napravit. Předpokladem je ovšem poznání příčiny.
Odvodnili jsme krajinu, usychá les napadený kůrovcem a nestačíme zasahovat, jinde si kůrovce záměrně množíme a nazýváme ho „ekosystémovým inženýrem“, ztrácíme 11 ha zemědělské půdy ročně, vytváříme nepropustné plochy v sídlech a průmyslových areálech. Vytváříme z krajiny step a poušť, ona se tak chová a my to svádíme na vyšší koncentraci oxidu uhličitého. Historické civilizace si počínaly podobně, činily tak pomaleji a jen na části planety. Vyschla Mezopotámie, severní Afrika, střední Asie a neprodukovaly emise CO spalováním uhlí, plynu, nafty. Odlesňovaly, odvodňovaly pro pěstování obilnin, což jsou stepní trávy, které nesnesou zaplavení kořene vodou. Nevyschl ovšem korejský poloostrov ani východ Číny. Jak mi nedávno napsal profesor Mooyoung Han ze Soulu: vladaři vyzývali k zadržování vody a pěstování rýže, aby se voda vypařovala a vracela zpět ve formě mlhy a drobných dešťů, dokonce zmiňují zmírňování monzunů. Podobně znějí i argumenty pro zakládání rybníků z doby Karla IV.
V mírném pásmu ve vegetační sezóně za jasného dne přichází na metr 700 –1000 W slu- neční energie. Odvodněné povrchy se ohřívají i na více než 50 °C. Množství sluneční energie
les se zejména chladí výparem vody (evapotranspirace). Naměříme-li rychlost výparu například 100 mg z metru čtverečního za sekundu, potom se do vodní páry váže 240 J.s-1 (240 W). Skupenské výparné teplo vody je 2,4 MJ/kg. Suchá plocha se naopak touto energií ohřívá, od ní se ohřívá vzduch, který stoupá vzhůru a nasává další vzduch z okolí i s vlhkostí. Vzestupná rychlost turbulentního proudění je vysoká, letci malých letadel naměří rychlost i několik metrů za sekundu. Ohřátý vzduch pojme hodně vody, má přitom nízkou relativní vlhkost a voda se ne- vrací ve formě odpoledních srážek a odchází atmosférickým prouděním pryč z území až do moře. Obrací se tak směr proudění vlhkosti, místo aby přicházel oceánský vzduch na kontinent, vlhkost odchází z kontinentu do moře. Tyto ztráty vlhkosti jsou vysoké a neregistrovatelné běžnou srážkově/ odtokovou bilancí. Hovoříme o reverzní biotické pumpě.
Klimatologie vysvětluje změny klimatu zvýšenou koncentrací CO . Dočteme se, že atmosféra díky zvýšené koncentraci oxidu uhličitého sálá vůči zemi. Stačí se přitom podívat na záznamy z netradiometrů, kterých jsou po světě tisíce. Nepodařilo se nám najít případ, kdy teplo (dlouhovlnné záření) teče z atmosféry k povrchu země. Za jasné oblohy má atmosféra efektivní teplotu hluboko pod nulou Celsia, mezi -20 a -30 °C a tok tepla z povrchu země do atmosféry přesahuje i 100 W.m-2. Se stoupající oblačností se teplota povrchu země a efektivní teplota oblohy sobě přibližují. Méně tepla proudí do atmosféry, ovšem méně energie přichází od slunce, mlha a mraky stíní. Než mne budou naši klimatologové odkazovat na články a modely v impaktových časopisech, nechť za různých situací změří teplotu povrchu země a atmosféry IR teploměrem nebo se po- dívají na záznamy netradiometrů. Platí druhý zákon termodynamiky – chladnější nemůže předávat energii tělesu o vyšší teplotě (pokud nezapojíme tepelné čerpadlo). Země se ohřívá od slunce a vysílá teplo (dlouhovlnné záření) do atmosféry. Tento tok tepla je regulován množstvím vodní páry a oblačností. Koncentrace CO v atmosféře je nyní okolo 410 ppm, koncentrace vodní páry je násobně až řádově vyšší a mění se. Při teplotě 0 °C se do vzduchu „vejde“ 6000 ppm (4,8 g), při teplotě 21 °C 22 400 ppm (18 g) a při teplotě vzduchu 40 °C 63 500 ppm (51 g). Ve zprávách IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) se píše, že člověk neovlivňuje významně množství vodní páry ve vzduchu (My- hre et al 2013, str. 666).
Modeláři klimatu takové zjednodušení vítají. Mohou potom pracovat s korelací mezi stoupající globální teplotu a stoupající koncentrací CO . Tato korelace je povýšena na kauzalitu (ozářenost) a povrchovou teplotu lze snadno změřit. Vegetace zásobená vodou a živý vzrostlý a kvantifikace skleníkového efektu působeného zvýšenou koncentrací CO je vypočtena. Je to tzv. radiační zesílení a činí 1–3 W.m-2 od roku 1750. Tok tepla do vesmíru se od roku 1750 do dneška snížil o 1–3 W.m-2 následkem zvýšené koncentrace CO a proto se údajně ustavuje nová teplotní rovnováha. Je to hodnota vypočtená, kterou ne- lze změřit. Měli bychom kriticky posoudit způsob, jak byla vypočtena, když kvůli tomu převracíme ekonomiku na ruby. Hodnota solární konstanty měřené satelity se v posledních 20 letech v odborné literatuře udávají v rozsahu 1353–1367 W.m-2. Změnami krajinného pokryvu mění toky sluneční energie okolo sebe v řádu stovek wattů na jeden m2.
Přímý efekt změny krajinného pokryvu na distribuci slunečního záření, tedy na přehřívání odvodněných ploch se neuvažuje. Klimatický mainstream dokonce píše, že odlesnění a odvodnění ztlumilo globální oteplení, protože les a vegetace obecně mají nižší albedo, tedy jsou tmavší a pohlcují více sluneční energie. Tím, že lidé odlesnili a odvodnili, tak se údajně zvýšil odraz slunečního záření. Také vás napadlo, jak je potom možné, že je na Sahaře horko?
Na otázku pana Junga, zda perioda sucha skončila, odpovídám shrnutím:
Ve východní Africe se zalesněné hory nazývají „water tower“, tedy vodárny v krajině. Lidé ze zkušenosti znají i jejich hydrologickou funkci. Ve východní Africe bylo ještě v polovině 20. sto- letí 50 % povrchu pokryto původními lesy, nyní se udávají pouhá nejvýše 10 %. Od počátku evropské kolonizace bylo v USA více než 51 % (460 000 km2) mokřadů přeměněno na ornou půdu. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations, FAO) uvádí: 20 000 000 km2 zemědělské půdy, na které je odkázáno téměř 1,5 miliardy lidí, trpí desertifikací. 120 000 km2 zemědělské půdy ročně degraduje, tj. 23 ha za jednu minutu (FAO b). Snížení výparu (evapotranspirace) o 100 mg.m-2.s-1 (100 kg.km-2.s-1) je provázeno uvolněním zjevného tepla (ohřátím vzduchu a termikou) 240 W.m-2 (240 MW.km-2). Tyto změny distribuce slunečního záření, jejich efekt na proudění vzduchu a vysychání se neuvažují. Obávám se tedy prohlubování klimatických extrémů.
„Byl jsem „přátelsky“ upozorněn, že pokud budu zpochybňovat úlohu CO2, nebude naše organizace vedena mezi těmi, které se mohou ucházet o podporu.“
Řešili jsme projekt programu EU Horizon 2020 (SIM4NEXUS), napsali jsme, že je nutné se věnovat efektu změn krajinného pokryvu v oběhu vody a regionálním klimatu, protože mají větší význam nežli zvýšená koncentrace CO . Byl jsem „přátelsky“ upozorněn, že pokud budu zpochybňovat úlohu CO , nebude naše organizace vedena mezi těmi, které se mohou ucházet o podporu. Vědecké programy jsou vypisovány na výzkum, jak snižovat emise CO , jak směřovat ke klimatické neutralitě, k low carbon society. Nizozemsko i Německo dováží dřevo ze Sibiře a Skandinávie a zvyšuje tak podíl obnovitelných zdrojů energie. Je prokázáno, že déšť v severní Číně pochází z Atlantiku a dostává se tak daleko díky vegetaci/lesu. Dokud se nebudeme vážně zabývat úlohou vody a vegetace v distribuci sluneční energie, budou se extrémy klimatu zvyšovat.
„Dokud se nebudeme vážně zabývat úlohou vody a vegetace v distribuci sluneční energie, budou se extrémy klimatu zvyšovat.“
Na základních školách se o transpiraci (výdej vody) rostlin a jejím významu neučí. V západním světě je tomu tak obecně, píše se o „plant blindness“, nevnímáme, co rostliny dělají. Pokoušíme se to napravit. Právě jsme dokončili a uveřejnili Metodiku výuky k tématu Sluneční energie – voda v krajině – vegetace pro VŠ studenty učitelství přírodopisu pro ZŠ a učitele z praxe. Navazuji na název tohoto článku, není kam utéct, musíme se snažit doma, kolem sebe.
doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. ENKI, o.p.s.
Autor je přední český biolog, vysokoškolský pedagog a zastupitel města Jindřichův Hradec za uskupení (Hradec srdcem a rozumem – Svobodní)
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Obrázky jsou z článku: Jan Pokorný: Lesy přitahují vodu, Vodohospodářský bulletin, ČSVH, Česká společnost vodohospodářská, 2020, str 31–33
