Pokorný o suchu: Není kam utéct, blbne se všude

Štítky: životní prostředí

Po několika letech se minulý rok naplnily rybníky a přehrady. Zazelenal se mech v lese a kůrovec se rojil méněkrát než roky minulé. Pan předseda OHK Most Rudolf Jung se na mne obrátil s dotazem, zda skončila perioda suchých let a vracíme se k normálu?
Rád bych se mýlil, ale obávám se, že sucho a vysoké teploty se budou vracet. Loňský rok je důvodem k naději, že je situaci možné napravit. Předpokladem je ovšem poznání příčiny.

Odvodnili jsme krajinu, usychá les napadený kůrovcem a nestačíme zasahovat, jinde si kůrovce záměrně množíme a nazýváme ho „ekosystémovým inženýrem“, ztrácíme 11 ha zemědělské půdy ročně, vytváříme nepropustné plochy v sídlech a průmyslových areálech. Vytváříme z krajiny step a poušť, ona se tak chová a my to svádíme na vyšší koncentraci oxidu uhličitého. Historické civilizace si počínaly podobně, činily tak pomaleji a jen na části planety. Vyschla Mezopotámie, severní Afrika, střední Asie a neprodukovaly emise CO spalováním uhlí, plynu, nafty. Odlesňovaly, odvodňovaly pro pěstování obilnin, což jsou stepní trávy, které nesnesou zaplavení kořene vodou. Nevyschl ovšem korejský poloostrov ani východ Číny. Jak mi nedávno napsal profesor Mooyoung Han ze Soulu: vladaři vyzývali k zadržování vody a pěstování rýže, aby se voda vypařovala a vracela zpět ve formě mlhy a drobných dešťů, dokonce zmiňují zmírňování monzunů. Podobně znějí i argumenty pro zakládání rybníků z doby Karla IV.

V mírném pásmu ve vegetační sezóně za jasného dne přichází na metr 700 –1000 W slu- neční energie. Odvodněné povrchy se ohřívají i na více než 50 °C. Množství sluneční energie

les se zejména chladí výparem vody (evapotranspirace). Naměříme-li rychlost výparu například 100 mg z metru čtverečního za sekundu, potom se do vodní páry váže 240 J.s-1 (240 W). Skupenské výparné teplo vody je 2,4 MJ/kg. Suchá plocha se naopak touto energií ohřívá, od ní se ohřívá vzduch, který stoupá vzhůru a nasává další vzduch z okolí i s vlhkostí. Vzestupná rychlost turbulentního proudění je vysoká, letci malých letadel naměří rychlost i několik metrů za sekundu. Ohřátý vzduch pojme hodně vody, má přitom nízkou relativní vlhkost a voda se ne- vrací ve formě odpoledních srážek a odchází atmosférickým prouděním pryč z území až do moře. Obrací se tak směr proudění vlhkosti, místo aby přicházel oceánský vzduch na kontinent, vlhkost odchází z kontinentu do moře. Tyto ztráty vlhkosti jsou vysoké a neregistrovatelné běžnou srážkově/ odtokovou bilancí. Hovoříme o reverzní biotické pumpě.

Klimatologie vysvětluje změny klimatu zvýšenou koncentrací CO . Dočteme se, že atmosféra díky zvýšené koncentraci oxidu uhličitého sálá vůči zemi. Stačí se přitom podívat na záznamy z netradiometrů, kterých jsou po světě tisíce. Nepodařilo se nám najít případ, kdy teplo (dlouhovlnné záření) teče z atmosféry k povrchu země. Za jasné oblohy má atmosféra efektivní teplotu hluboko pod nulou Celsia, mezi -20 a -30 °C a tok tepla z povrchu země do atmosféry přesahuje i 100 W.m-2. Se stoupající oblačností se teplota povrchu země a efektivní teplota oblohy sobě přibližují. Méně tepla proudí do atmosféry, ovšem méně energie přichází od slunce, mlha a mraky stíní. Než mne budou naši klimatologové odkazovat na články a modely v impaktových časopisech, nechť za různých situací změří teplotu povrchu země a atmosféry IR teploměrem nebo se po- dívají na záznamy netradiometrů. Platí druhý zákon termodynamiky – chladnější nemůže předávat energii tělesu o vyšší teplotě (pokud nezapojíme tepelné čerpadlo). Země se ohřívá od slunce a vysílá teplo (dlouhovlnné záření) do atmosféry. Tento tok tepla je regulován množstvím vodní páry a oblačností. Koncentrace CO v atmosféře je nyní okolo 410 ppm, koncentrace vodní páry je násobně až řádově vyšší a mění se. Při teplotě 0 °C se do vzduchu „vejde“ 6000 ppm (4,8 g), při teplotě 21 °C 22 400 ppm (18 g) a při teplotě vzduchu 40 °C 63 500 ppm (51 g). Ve zprávách IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) se píše, že člověk neovlivňuje významně množství vodní páry ve vzduchu (My- hre et al 2013, str. 666).

Modeláři klimatu takové zjednodušení vítají. Mohou potom pracovat s korelací mezi stoupající globální teplotu a stoupající koncentrací CO . Tato korelace je povýšena na kauzalitu (ozářenost) a povrchovou teplotu lze snadno změřit. Vegetace zásobená vodou a živý vzrostlý a kvantifikace skleníkového efektu působeného zvýšenou koncentrací CO je vypočtena. Je to tzv. radiační zesílení a činí 1–3 W.m-2 od roku 1750. Tok tepla do vesmíru se od roku 1750 do dneška snížil o 1–3 W.m-2 následkem zvýšené koncentrace CO a proto se údajně ustavuje nová teplotní rovnováha. Je to hodnota vypočtená, kterou ne- lze změřit. Měli bychom kriticky posoudit způsob, jak byla vypočtena, když kvůli tomu převracíme ekonomiku na ruby. Hodnota solární konstanty měřené satelity se v posledních 20 letech v odborné literatuře udávají v rozsahu 1353–1367 W.m-2. Změnami krajinného pokryvu mění toky sluneční energie okolo sebe v řádu stovek wattů na jeden m2.

Obr. 1. Biotická pumpa – oběh vody mezi pevninou a oceánem poháněný sluneční energií prostřednictvím výparu a kondenzace vodní páry. Zdroj: Archiv autora

Přímý efekt změny krajinného pokryvu na distribuci slunečního záření, tedy na přehřívání odvodněných ploch se neuvažuje. Klimatický mainstream dokonce píše, že odlesnění a odvodnění ztlumilo globální oteplení, protože les a vegetace obecně mají nižší albedo, tedy jsou tmavší a pohlcují více sluneční energie. Tím, že lidé odlesnili a odvodnili, tak se údajně zvýšil odraz slunečního záření. Také vás napadlo, jak je potom možné, že je na Sahaře horko?

Na otázku pana Junga, zda perioda sucha skončila, odpovídám shrnutím:

Ve východní Africe se zalesněné hory nazývají „water tower“, tedy vodárny v krajině. Lidé ze zkušenosti znají i jejich hydrologickou funkci. Ve východní Africe bylo ještě v polovině 20. sto- letí 50 % povrchu pokryto původními lesy, nyní se udávají pouhá nejvýše 10 %. Od počátku evropské kolonizace bylo v USA více než 51 % (460 000 km2) mokřadů přeměněno na ornou půdu. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations, FAO) uvádí: 20 000 000 km2 zemědělské půdy, na které je odkázáno téměř 1,5 miliardy lidí, trpí desertifikací. 120 000 km2 zemědělské půdy ročně degraduje, tj. 23 ha za jednu minutu (FAO b). Snížení výparu (evapotranspirace) o 100 mg.m-2.s-1 (100 kg.km-2.s-1) je provázeno uvolněním zjevného tepla (ohřátím vzduchu a termikou) 240 W.m-2 (240 MW.km-2). Tyto změny distribuce slunečního záření, jejich efekt na proudění vzduchu a vysychání se neuvažují. Obávám se tedy prohlubování klimatických extrémů.

Obr. 2. Zdravý koloběh páry, který přináší srážky do lesů. Zdroj: Sázej stromy

Obr. 3. Narušený koloběh páry, který vysušuje nezalesněnou krajinu. Zdroj: Sázej stromy

„Byl jsem „přátelsky“ upozorněn, že pokud budu zpochybňovat úlohu CO2, nebude naše organizace vedena mezi těmi, které se mohou ucházet o podporu.“

Řešili jsme projekt programu EU Horizon 2020 (SIM4NEXUS), napsali jsme, že je nutné se věnovat efektu změn krajinného pokryvu v oběhu vody a regionálním klimatu, protože mají větší význam nežli zvýšená koncentrace CO . Byl jsem „přátelsky“ upozorněn, že pokud budu zpochybňovat úlohu CO , nebude naše organizace vedena mezi těmi, které se mohou ucházet o podporu. Vědecké programy jsou vypisovány na výzkum, jak snižovat emise CO , jak směřovat ke klimatické neutralitě, k low carbon society. Nizozemsko i Německo dováží dřevo ze Sibiře a Skandinávie a zvyšuje tak podíl obnovitelných zdrojů energie. Je prokázáno, že déšť v severní Číně pochází z Atlantiku a dostává se tak daleko díky vegetaci/lesu. Dokud se nebudeme vážně zabývat úlohou vody a vegetace v distribuci sluneční energie, budou se extrémy klimatu zvyšovat.

„Dokud se nebudeme vážně zabývat úlohou vody a vegetace v distribuci sluneční energie, budou se extrémy klimatu zvyšovat.“

Na základních školách se o transpiraci (výdej vody) rostlin a jejím významu neučí. V západním světě je tomu tak obecně, píše se o „plant blindness“, nevnímáme, co rostliny dělají. Pokoušíme se to napravit. Právě jsme dokončili a uveřejnili Metodiku výuky k tématu Sluneční energie – voda v krajině – vegetace pro VŠ studenty učitelství přírodopisu pro ZŠ a učitele z praxe. Navazuji na název tohoto článku, není kam utéct, musíme se snažit doma, kolem sebe.

doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. ENKI, o.p.s.

Autor je přední český biolog, vysokoškolský pedagog a zastupitel města Jindřichův Hradec za uskupení (Hradec srdcem a rozumem – Svobodní)

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Obrázky jsou z článku: Jan Pokorný: Lesy přitahují vodu, Vodohospodářský bulletin, ČSVH, Česká společnost vodohospodářská, 2020, str 31–33

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček: Je předseda Ústavního soudu Baxa skutečně nezávislý?

11. 2. 2026

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Miroslav Havrda na semináři o covidu ve Sněmovně: „Lékařská žumpa, styďte se!“

4. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace