Henzl: Kořeny zla

Henzl: Kořeny zla

     Celá situace na Ukrajině má své jasné příčiny a souvislosti. Jde o stát, strategicky velmi významný svojí polohou. Od počátku jde o to, zda se bude jednat o stát neutrální nebo více či méně spojený se Západem nebo s Východem , resp.Ruskem, v druhé rovině jde pak o to, zda na jeho území budou rozmístěny strategické útočné zbraně a proti komu.

     Prorusky orientovaný prezident Janukovyč se snažil brzdit asociační dohody s EU, což vedlo, za významného přispění Západu, k oranžové revoluci, Majdanu. Pro naprostou většinu obyvatel Ukrajiny se tím mnoho nezměnilo, stejná  zůstala  jejich životní úroveň i státní aparát, prolezlý korupcí. Do čela státu se dostali nacionalisté a oligarchové, protiruské smýšlení a vystupňovaná nenávist vedly k omezování práv ruského obyvatelstva při východní a jihovýchodní hranici, včetně zrušení ruštiny jako úředního jazyka. Rusko to řešilo jako vždy v minulosti nepřípustně silou a obsadilo Krym, stejný nebo podobný scénář mělo připraveno i pro Doněckou a Luhanskou oblast, tam však posléze vznikl léta trvající konflikt. Reakce zbytku světa byla vlažná a zcela neúčinné sankce daly Rusku příklad, co je možné si dovolit. Na straně druhé, zejména vůči Doněcku a Luhansku, nebyla ani Ukrajina bez viny, Minské dohody nebyly dodržovány,  území ovládaná separatisty byla ostřelována, a to včetně civilních cílů, četné zprávy o zabíjení, upalovaní, křižování a dalším mučení ruských obyvatel nejsou a nemohou být zcela vymyšlené, obětí toho všeho bylo několik desítek tisíc lidí a pokud se tyto prokázané skutečnosti budou nadále jednostranně zatajovat, lžeme sami sobě a nemůže dojít k žádnému oboustranně přijatelnému řešení.

     Samozřejmě to všechno v žádném případě neomlouvá brutální postup Ruska, resp.Putina vůči Ukrajině. Osobně jsem se domníval a velmi se mýlil, že se spokojí pouze s obsazením zmíněných oblastí, tedy Luhanska  a Doněcka, je ovšem zřejmé, že chce minimálně zlikvidovat jakoukoliv potencionální  hrozbu ze strany Ukrajiny nejen vůči těmto územím, pokud se osamostatní, a to vytvořením k Rusku loajálního režimu. Volí stejné a stejně neomluvitelné a nepřijatelné prostředky k dosažení svých zájmů a cílů, jako tomu bylo opakovaně v minulosti. Nicméně, srovnání s Mnichovem u nás v r.1938 trochu pokulhává, my jsme tehdy Němcům nikterak nekřivdili a byla dodržována jejich práva, štvaní přišlo od Hitlera zvenčí. Srovnání s intervenci Sovětského svazu v Maďarsku a v r.1968 u nás se nabízí lépe, šlo o to zachovat vůči SSSR vazalské režimy v obou těchto zemích. Zajimavé je pak srovnání přístupu světa k Ukrajině s přístupem k Srbsku při osamostatnění se Kosova.

     Nevěřím tedy a opět se samozřejmě mohu mýlit, že se Rusko chystá napadnout jakýkoliv další stát, protože by tím vstoupilo do přímého konfliktu s NATO, což by byla zcela jiná úroveň konfliktu, dříve či později patrně i jaderného. Zároveň je jasné,  že Rusko již prohrálo politicky, jakkoliv může vojensky uspět. Poškozená je a bude však nepochybně celá Evropa a mnohé bude zcela jiné, nežli dřív. Naopak, USA na tom patrně mohou jenom získat

     Nakonec bude stejně nutné sednout k jednacímu stolu a dojít k oboustranně přijatelným kompromisům, případná letitá a silou vynucená okupace Ukrajiny bude stát Rusko velké úsilí a žádný velký přínos. Uvidíme.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

MUDr. Jaroslav Henzl

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31