Henzl: Kořeny zla

Henzl: Kořeny zla

     Celá situace na Ukrajině má své jasné příčiny a souvislosti. Jde o stát, strategicky velmi významný svojí polohou. Od počátku jde o to, zda se bude jednat o stát neutrální nebo více či méně spojený se Západem nebo s Východem , resp.Ruskem, v druhé rovině jde pak o to, zda na jeho území budou rozmístěny strategické útočné zbraně a proti komu.

     Prorusky orientovaný prezident Janukovyč se snažil brzdit asociační dohody s EU, což vedlo, za významného přispění Západu, k oranžové revoluci, Majdanu. Pro naprostou většinu obyvatel Ukrajiny se tím mnoho nezměnilo, stejná  zůstala  jejich životní úroveň i státní aparát, prolezlý korupcí. Do čela státu se dostali nacionalisté a oligarchové, protiruské smýšlení a vystupňovaná nenávist vedly k omezování práv ruského obyvatelstva při východní a jihovýchodní hranici, včetně zrušení ruštiny jako úředního jazyka. Rusko to řešilo jako vždy v minulosti nepřípustně silou a obsadilo Krym, stejný nebo podobný scénář mělo připraveno i pro Doněckou a Luhanskou oblast, tam však posléze vznikl léta trvající konflikt. Reakce zbytku světa byla vlažná a zcela neúčinné sankce daly Rusku příklad, co je možné si dovolit. Na straně druhé, zejména vůči Doněcku a Luhansku, nebyla ani Ukrajina bez viny, Minské dohody nebyly dodržovány,  území ovládaná separatisty byla ostřelována, a to včetně civilních cílů, četné zprávy o zabíjení, upalovaní, křižování a dalším mučení ruských obyvatel nejsou a nemohou být zcela vymyšlené, obětí toho všeho bylo několik desítek tisíc lidí a pokud se tyto prokázané skutečnosti budou nadále jednostranně zatajovat, lžeme sami sobě a nemůže dojít k žádnému oboustranně přijatelnému řešení.

     Samozřejmě to všechno v žádném případě neomlouvá brutální postup Ruska, resp.Putina vůči Ukrajině. Osobně jsem se domníval a velmi se mýlil, že se spokojí pouze s obsazením zmíněných oblastí, tedy Luhanska  a Doněcka, je ovšem zřejmé, že chce minimálně zlikvidovat jakoukoliv potencionální  hrozbu ze strany Ukrajiny nejen vůči těmto územím, pokud se osamostatní, a to vytvořením k Rusku loajálního režimu. Volí stejné a stejně neomluvitelné a nepřijatelné prostředky k dosažení svých zájmů a cílů, jako tomu bylo opakovaně v minulosti. Nicméně, srovnání s Mnichovem u nás v r.1938 trochu pokulhává, my jsme tehdy Němcům nikterak nekřivdili a byla dodržována jejich práva, štvaní přišlo od Hitlera zvenčí. Srovnání s intervenci Sovětského svazu v Maďarsku a v r.1968 u nás se nabízí lépe, šlo o to zachovat vůči SSSR vazalské režimy v obou těchto zemích. Zajimavé je pak srovnání přístupu světa k Ukrajině s přístupem k Srbsku při osamostatnění se Kosova.

     Nevěřím tedy a opět se samozřejmě mohu mýlit, že se Rusko chystá napadnout jakýkoliv další stát, protože by tím vstoupilo do přímého konfliktu s NATO, což by byla zcela jiná úroveň konfliktu, dříve či později patrně i jaderného. Zároveň je jasné,  že Rusko již prohrálo politicky, jakkoliv může vojensky uspět. Poškozená je a bude však nepochybně celá Evropa a mnohé bude zcela jiné, nežli dřív. Naopak, USA na tom patrně mohou jenom získat

     Nakonec bude stejně nutné sednout k jednacímu stolu a dojít k oboustranně přijatelným kompromisům, případná letitá a silou vynucená okupace Ukrajiny bude stát Rusko velké úsilí a žádný velký přínos. Uvidíme.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

MUDr. Jaroslav Henzl

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31