EU svět nespasí. Zavřít uhelné elektrárny je hazard, vzkázal předseda Svobodných na Prima CNN

EU svět nespasí. Zavřít uhelné elektrárny je hazard, vzkázal předseda Svobodných na Prima CNN

„Je velký hazard mluvit o ukončení uhelných elektráren, protože nemáme jistotu ani v tom, že se nám do roku 2040 podaří postavit nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech. Když pak v roce 2032 zjistíme, že to bez toho uhlí nezvládneme, tak stát bude stát hrozné množství peněz, aby odkoupil uhelné doly a uhelné elektrárny a situaci zachránil,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných, v nedávném diskusním pořadu na CNN Prima News. Podle jeho slov se celosvětově za posledních 30 let zvýšila produkce elektrické energie z uhelných elektráren o 50 procent. „Všude jinde navyšují kapacity, jen my chceme uhelné elektrárny zavírat. Moc bych si přál, abychom energii dokázali někde vyčarovat, ale bez uhelných elektráren to podle mne nedokážeme,“ dodal Vondráček.

S tím však nesouhlasí expert Hnutí Duha Karel Polanecký. „Příprava dekarbonizace není nijak splašená. Je to proces, který probíhá uvážlivě. Ústup od uhlí a snaha o jeho náhradu je významným trendem. Samozřejmě, kdybychom ho nenahradili, tak je evidentní průšvih,“ připustil Polanecký. „Hlavní důvod, proč se nám nedaří více zapojovat obnovitelné zdroje, je ten, že se nám nepodařil nástup fotovoltaiky v roce 2010. Obnovitelné zdroje mají začátek zespodu, ale my jsme se tehdy pokusili o pravý opak a vývoj se u nás zastavil,“ dodal expert z Hnutí Duha.

Vondráček to však vidí trochu jinak. „Dnes vyrábí uhelné elektrárny přibližně 50 procent elektřiny, která vzniká na našem území. Neumím si představit, kde bychom těchto 50 procent elektřiny dokázali za deset let vyčarovat. Máme tu strašnou válku na Ukrajině, na všem zlém může být něco dobrého a já jsem doufal, že politici dostanou rozum a přestanou se řídit přehnanou zelenou ideologií, přestanou si dávat budovatelská předsevzetí. Musíme vyrábět tolik energie, kolik ji spotřebováváme. A to bez uhelných elektráren nedokážeme,“ vysvětlil svůj postoj předseda Svobodných a přidal hned několik čísel.

„Rok má přibližně 9 tisíc hodin, solární panely fungují v průměru asi 1200 hodin, větrníky asi 2000 hodin. Prostě nemám v České republice vhodné podmínky. O moc lepší to nebude ani do budoucna. Určitě má smysl se snažit zvyšovat efektivitu obnovitelných zdrojů, ale vnímat je jako doplněk. Nedovedu si představit, že by energie vyrobená z obnovitelných zdrojů mohla stačit na pokrytí energetických potřeb České republiky,“ dodal Vondráček.

V závěru diskusního pořadu pak přidal ještě jedno nekompromisní sdělení. „Člověk na území EU svojí činností produkuje 0,4 % celosvětové produkce CO2. Jestli si myslím, že spasíme svět, když budeme v tuto chvíli platit zbytečně moc za energie, tak jsme na omylu,“ dodal Libor Vondráček.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V pondělí 19. ledna 2025 se v diskusním pořadu Události komentáře na ČT24 představil Libor Vondráček, předseda Svobodných, který společně s Patrikem Nacherem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti) a Pavlem Žáčkem (ODS) diskutoval dvě klíčová témata – prodej bitevních letounů L-159 Ukrajině a zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Odmítnutí prodeje letadel

Hlavním tématem večera bylo rozhodnutí vlády neprodat čtyři bitevní letouny L-159 Ukrajině, což prezident Petr Pavel kritizoval jako projev sobectví. Vondráček však zaujal pragmatický postoj: „Já pojem solidarita hlavně vnímám v souvislosti s tím, když někdo rozdává ze svého. A přece jenom všechno, co patří státu, ať už je to majetek nebo jsou to peníze, tak je nás všech a z toho by se nemělo tak jednoduše rozdávat.“

Předseda Svobodných zdůraznil, že vláda plní předvolební sliby. „My jsme slíbili našim voličům, občanům České republiky, a chceme ctít nějaké předvolební sliby, že ani peníze, ani zbraně nebudou z českého státního rozpočtu, z české armády posílány směrem na Ukrajinu,“ prohlásil Vondráček. Na dotaz moderátora, zda platí i zákaz prodeje, odpověděl: „Ani prodávány. Nebo to jsme výslovně neřekli, ale v tuto chvíli vláda se takto na koaličním jednání usnesla.“

Vondráček navrhl alternativní řešení: firma Aero Vodochody by si mohla letouny odkoupit zpět a případně s nimi nakládat sama, pokud by armáda letadla nepotřebovala. Tento kompromis by podle něj podpořil český průmysl i zachoval reference pro výrobce.

Ostré výměny s Bartošem o roli prezidenta

Mezi Vondráčkem a Ivanem Bartošem došlo k výrazné konfrontaci ohledně slovních útoků mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Bartoš kritizoval ministra zahraničí Petra Macinku za neadekvátní reakci vůči prezidentovi: „Mně přijde, já nezpochybňuji, že pan Macinka určitě jako na něco expertem je a dokáže jako hodnotit, ale já bych byl velmi opatrný, aby ministr zahraničí zrovna v tomhle mistroval prezidenta České republiky s jeho historií, která prakticky celý jeho dospělý život je služba armádě a služba ve strukturách NATO.

Vondráček však uvedl situaci do kontextu a obvinil opozici z dvojího metru: „Když se tady bavíme o tom, že ty výměny názorů mezi panem prezidentem a ministrem zahraničí, respektive členy vlády dneska jsou v nějakém duchu. Tak já myslím, že v čase, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nastupovala vláda Petra Fialy, tak tam ty střety byly daleko tvrdší.“ Dodal, že současná rétorika je „daleko, daleko předtím“ ve srovnání s minulými konflikty.

Když se Bartoš pokusil Vondráčka usvědčit z nepřesnosti ohledně výroku Filipa Turka o expanzi NATO, Vondráček rychle oponoval: „Takhle to neřekl. Je to trošku jinak.“ V klíčovém momentu pak Vondráček zdůraznil konstituční rámec: „Můj šálek kávy je dodržování ústavy, striktní dodržování ústavy,“ a dodal, že prezident „nemůže slibovat, že dá něco, o čem nerozhoduje.“

Souboj se Žáčkem o veřejnoprávní média

Druhá polovina debaty se zaměřila na plánované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od ledna 2027. Vondráček zde zaujal opatrnější pozici a bránil postupné zveřejňování informací: „Pro mě je to trošku komfortní, že teď mluvím po Patriku Nacherovi, protože aspoň mohu říci, že jsem rád, že nezacházel do těch detailů, že se mu totiž nestane to, co se stalo panu Baxovi, který v srpnu, v červenci 2022 řekl, poplatky se zvyšovat nebudou. A pak za chviličku začal tlačit něco zcela jiného.“

Pavel Žáček (ODS) ostře kritizoval plánovanou reformu jako možné zestátnění médií, čímž vyprovokoval Vondráčkovu odpověď. „Já v tuto chvíli naprosto žasnu, když tady slyším argumenty, že to je zpochybňování demokracie a svobody, protože skutečně ODS v roce 2009 toto navrhovala,“ řekl Vondráček. Připomněl, že mezi tehdejšími členy ODS byl i Martin Kupka, jehož současná vyjádření připomínají rétoriku ČSSD.

V nejkontroverznějším momentu večera Vondráček přiznal své osobní preference: „Kdyby to bylo na mě, já jsem fanoušek Javiera Mileie, za mě by se to klidně mohlo zrušit, ale my jsme ve vládě, respektujeme programové prohlášení a je to tak, že se bude postupovat podle programového prohlášení. Doufám, že mě zase pozvete, když jsem Javiera Mileie fanoušek.“

Koaliční disciplína nad osobními názory

Vondráčkovo vystoupení ukázalo politika, který balancuje mezi osobními přesvědčeními a koaliční disciplínou. Opakovaně zdůrazňoval, že vláda postupuje podle programového prohlášení a dodržuje předvolební sliby. V závěru debaty potvrdil: „Vládní programové prohlášení je něco, na čem se shodly tři strany a nemyslím si, že pan Klempíř by změnil názor, ale skutečně on je součástí toho celého týmu a my musíme fungovat jako tým po celé čtyři roky, aby čeští občané viděli dobré výsledky.“

Debata ukázala fundamentální rozpory mezi koalicí a opozicí v otázkách zahraniční i mediální politiky, přičemž Vondráček se etabloval jako obránce pragmatického přístupu vlády proti obviněním z ideologie či mocenských zájmů.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31