Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Vláda káže vodu a pije levné víno. Libor Vondráček na Primě nejen o rodičovském příspěvku

Vláda káže vodu a pije levné víno. Libor Vondráček na Primě nejen o rodičovském příspěvku

Dochází k nespravedlnostem. Důchodcům se od státu částka zvedne třikrát za rok, u rodičů to neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodní Libor Vondráček, a to v reakci na projednávání rodičovského příspěvku ve Sněmovně. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) vedle toho přiblížila, jaké další návrhy a projekty – kromě navýšení „rodičáku“ – jsou určeny na pomoc rodinám s dětmi.

„Je velice nešťastné, když dochází k nespravedlnostem. To znamená, že se třeba osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takhle neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a důchodců je daleko víc než narozených dětí. Tohle je určitě potřeba řešit – aby v rámci generací nepanovala nevraživost,“ uvedl Vondráček.

Jen loni se důchody zvedly třikrát, u rodičovského příspěvku však takto systém nefunguje. Podle Pivoňky Vaňkové se však na rodiče s dětmi nezapomíná. „Prorodinnou politiku chápe vláda – stejně jako naše hnutí – za velmi důležitou, jednu z nejdůležitějších. Rodičům se pak pomáhá nejen tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek,“ konstatovala a uvedla několik příkladů.

„Došlo ke zvýhodnění flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Věcí je celá řada,“ uvedla.

Jak politici hodnotí, že by kojenecké vody měly spadnout do 21procentní daňové sazby? A co u rodičovského příspěvku mimo jeho nynější jednorázové navýšení navrhují? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.

ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 29. 08. 2023)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní; PV = Pavla Pivoňka Vaňková, poslankyně za hnutí STAN; M = moderátorka;

(ve vstupu: OS = Ondřej Svoboda, redaktor CNN Prima NEWS, JK = Jakub Kůš, reportér CNN Prima NEWS, JS = Jana Skopeček, místopředsedy Poslanecké sněmovny, poslanec za ODS)

M: Padesát tisíc korun, o tolik chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek. Týkat by se to ale mělo jen dětí narozených po začátku příštího roku. Razantnější růst by si představovaly některé opoziční strany, které poukazují především na dopady inflace na mladé rodiny. Detaily změn rodičovského příspěvku má připravené kolega Ondřej Svoboda.

OS: Pojďme se nejdřív podívat na to, jak nebo kolik stojí vychovat dítě od porodu až po dospělost. Není to totiž úplně levná záležitost. Podle odhadů námi oslovených ekonomů se to pohybuje mezi dvěma až třemi miliony korun. Záleží hlavně ale na stylu výchovy a na zázemí. Třeba soukromé vzdělávání to prodraží, naopak jídlo ze školních jídelen může výchovu zase zlevnit. Důležité je pak také to, jestli počítáme náklady na první dítě nebo jestli už dědí něco po starších sourozencích. Vláda chce podle svého návrhu, jak už zaznělo, rodičovský příspěvek od 1. ledna zvednout o 50 tisíc korun. Koaliční strany ale nejsou jediné, kdo by rodičům malých dětí přidával. Třeba hnutí ANO by raději vidělo dokonce dvojnásobný přídavek, a to 100 tisíc korun. Hnutí SPD potom původně mluvilo o 60 tisících. I v rámci samotné vládní koalice se přitom objevovaly různé dílčí návrhy. Třeba Piráti navrhovali pravidelnou valorizaci namísto jednorázového příspěvku. Bylo by to tak podobně, jako je tomu u důchodů. Rodičovský příspěvek by se tedy měl zvednout o 50 tisíc korun. Nově by rodiče mohli získat od státu 350 tisíc. Příspěvek se navyšuje o polovinu inflace. A pokud by se rodičům narodila dvojčata nebo vícerčata, příspěvek už by byl 525 tisíc. Návrh ale obsahuje i jedno omezení. Nově by se totiž příspěvek dal rozložit už jenom do tří let namísto současných čtyř. A jak dlouho je zvykem pobírat rodičovský příspěvek u našich sousedů, to shrnul reportér zahraniční redakce Jakub Kůš.

JK: My Češi máme rodičovskou dovolenou v rámci Evropské unie nejdelší. Jak už bylo zmíněno, tak rodičovský příspěvek u nás v České republice můžeme pobírat až po dobu čtyř let. A pro porovnání se podíváme k našim sousedům. Shodou okolností tři roky mají Němci a Slováci. Tedy délka toho, jak to navrhuje nyní naše vláda. O polovinu méně, a tedy dva roky, pak mají naši sousedé v Rakousku a zdaleka nejméně rodičovský příspěvek pak pobírají a pro úplnost našich sousedů, v Polsku, zde je to v uvozovkách pouhých osm měsíců. Ono ta délka není bezpochyby zdaleka ten jediný údaj, který můžeme poměřovat. Zajímavé je také si zohlednit, kolik v tom daném státě rodiče pobírají. Je důležité zmínit, že v tomto patříme na vrchol. V rámci údajů OECD jsme v rámci rozvinutého světa mezi prvními příčkami států, kde rodiče dostávají souhrnně v rámci i mateřské a rodičovských příspěvků zdaleka nejvíce.

M: A já už vítám ve vysílání i naše dva hosty. Jsou jimi poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a předseda Svobodných Libor Vondráček. Vítám vás ve vysílání, dobré dopoledne.

PV: Dobrý den.

LV: Dobrý den.

M: V porodnicích bude zřejmě na Silvestra panovat značné napětí. Vyšší rodičovský příspěvek se totiž má týkat jen těch, kterým se děti narodí až v příštím roce. Chápu, že někde se ten začátek nastavit musí, ale přijde vám to spravedlivé, aby rodiče dětí narozených minutu od sebe dostali rozdílný příspěvek, paní poslankyně?

PV: Ano, já chápu tyto argumenty, ale je to součást nějakého koaličního kompromisu. My za Starosty a nezávislí jsme navrhovali retrospektivu půl roku zpátky, abychom navyšovali těm opravdu nejmenším už narozeným dětem, kdy primárně jeden rodič většinou nepracuje. A bohužel v koalici je nás pět stran a tento začátek vlastně doby čerpání byl kompromisní.

M: Pane Vondráčku, jak vy se díváte na ten kompromis?

LV: Tak mně to přijde zvláštní, když ta dávka se platí vlastně buď tři, čtyři nebo dva roky, tak aby nebylo možné ji zčásti dát v nějakém roce a zčásti dát v tom roce dalším. To znamená, stejně ty maminky dostávají tu částku průběžně a ve chvíli, kdy prostě nějaká část je placena za současného stavu, tak ta další část pro všechny, bez ohledu na to, kdy se dítě narodilo, podle té částky, která bude v příštím roce, tak by měla být v té výši placena všem stejně. Je to skutečně nesmysl, myslím si, že by stačilo, aby si zákonodárce dal trochu víc práce a že by se to určitě dalo udělat spravedlivě.

M: Paní poslankyně, ještě mě zajímá a rozumím tomu, že tedy z vaší strany to byl kompromis, jak zaznělo, ale jak to tedy chcete před lidmi obhájit? Obstojíte?

PV: Já pevně věřím tomu, že ta pozitivní zpráva, že se bude rodičovský příspěvek navyšovat, tak bude opravdu veřejností vnímána co nejlépe. Jde o to, že se nacházíme v čase úspor, kdy hledáme opravdu úspory na straně státního rozpočtu a musíme se chovat jako řádní hospodáři. A jsem proto ráda, že k tomu navýšení dochází, protože spousta stran to chápe jako navyšování výdajů na straně státu. My ale za Starosty to vnímáme jako opatření, které bude dlouhodobě prorůstové, takže já jsem ráda za navýšení a znovu opakuji, že to, že se nepodařilo vyjednat retrospektivu, je kompromis pěti politických stran.

M: A to, že se vám tu retrospektivu nepodařilo vyjednat, vnímáte to jako nějakou svoji prohru?

PV: Tak určitě ne. My máme svoje programy, svoje politiky, s kterými přicházíme na to vyjednávání, a musíme se jako koalice domluvit. Takže je to opravdu jako otázka několikahodinových jednání. A vůbec to, že ten rodičovský příspěvek se prosadil navýšit, je věc, která je velmi dlouhodobá, a já jako místopředsedkyně sociálního výboru už do médií mluvím o podpoře navýšení rodičovského příspěvku minimálně rok a půl.

M: Když odhlédneme tedy od toho mezníku, kdy by měl ten vyšší příspěvek začít platit, měl by se navýšit jen o polovinu inflace. Pane Vondráčku, je to podle vás dost? Připomeňme, že ani po zvýšení o těch 50 tisíc nedosáhne reálná hodnota rodičovského příspěvku úrovně z roku 2020.

LV: Tak rodičům lze pomoci určitě i jiným způsobem než jenom skrze rodičovský příspěvek. A tady právě musím narazit na tu kojeneckou vodu a na další základní potraviny, které třeba u sousedů v Polsku, kde pobírají ten příspěvek pouze osm měsíců, tak dneska mají nulovou DPH. To znamená, tady v tomto bodě si myslím, že není úplně tak důležité, jak je vysoký rodičovský příspěvek, ale spíš, jak jsou drahé třeba i další věci. Ale co se týče toho rodičovského příspěvku, tak já bych se rozhodně přimlouval za to, co v zásadě navrhují Piráti, a to je nějaký automat, protože každé politické rozhodnutí, které se dělá, tak je vždycky nějak nespravedlivé. Vždycky se můžeme dohadovat o tom, jestli ta částka je dostatečně navýšená, málo navýšená. Samozřejmě dneska sekáme obrovské, gigantické, rekordní dluhy, takže těžko můžeme obhajovat nějaké velké rozdávání ze státního rozpočtu. Ale ve chvíli, kdybychom tam měli nějaký automat, a my se dlouhodobě za tyto automaty přimlouváme, tak by se toto nedělo. A ten automat určitě nemůže být navázaný pouze na inflaci. Je potřeba, aby se v tom zahrnuly i výše mezd, protože z toho se to nakonec všechno platí. Výše inflace není určující pro to, jestli máme nebo nemáme z čeho rozdávat.

M: Paní poslankyně, návrh automatu, jak se na to díváte?

PV: Ano. My tuto variantu také podporujeme. V rámci PirSTANu jsme to měli i v programovém prohlášení do voleb, takže nám to dává smysl. Ten valorizační mechanismus, který bude ale nastaven tak, aby nebyl jenom závislý na inflaci, ale třeba na růstu průměrných mezd, pokládáme za dobrý.

M: Pokud ta data, paní poslankyně, máte, jaká by byla podpora politiků pro průběžnou valorizaci rodičku podle inflace?

PV: Zatím se o tom nejednalo. Nemůžu říct, jaká by byla podpora z koaličních stran, nebylo to ještě na pořadu jednání.

M: A vlastně na rodiny s malými dětmi dopadá růst cen energií, spotřebního zboží, úrokových sazeb, hypoték, úvěrů vlastně vůbec snad nejvíce ze všech obyvatel. Možná tedy s výjimkou důchodců. Jenže důchody se jen loni zvedly třikrát. Jednoduchá otázka, proč toto nefunguje i u rodičovského příspěvku? Jsou rodiče malých dětí kategorií, na kterou se možná trochu zapomíná? Paní poslankyně?

PV: Jestli je to otázka ano mě, tak já odpovím. Nemyslím si, že se na ni zapomíná, protože prorodinnou politiku chápe vláda stejně jako naše hnutí za velmi důležitou a jednu z nejdůležitějších. Těm rodičům se pomáhá nejen právě tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek, ale, jak říkal můj předřečník, v rámci naší politiky, kterou jsme prosazovali v uplynulých měsících, tak došlo ke zvýhodnění třeba flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Jsou tady věci, které připravujeme, jako je novela zákona o dětských skupinách, kdy umožníme rychlejší vstup na trh práce zejména u rodičů, které se starají o velmi malé děti. Rozšiřujeme kapacity mateřských škol a předškolního vzdělávání. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Takže těch věcí je celá řada.

M: Pane předsedo, jak vnímáte situaci rodičů, především tedy matek malých dětí, kteří se třeba chtějí vrátit zpět na pracovní trh?

LV: Já jenom trošku musím reagovat na to, co zaznělo předtím. Samozřejmě je to velice nešťastné, když dochází k těmto nespravedlnostem, to znamená, že se třeba těm osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takto neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a těch důchodců je daleko víc než narozených dětí. Ale za mě je toto určitě potřeba řešit, aby v rámci těch generací nepanovala nějaká nevraživost. Automaty a podobné věci by ji rozhodně zažehnaly, protože člověk by tam cítil daleko větší spravedlnost, a ten automat by nakonec mohl právě i vyřešit to, že nějaké dítě se narodí vteřinu před rokem 2024 a vteřinu poté. Nicméně co se týče návratu na pracovní trh…

M: Ano, a o tom automatu už jsme mluvili, ale pojďme prosím změnit téma změnit téma, jak jsem navrhla já.

LV: Ano, co se týče návratu na pracovní trh, tak dnes ta nezaměstnanost je obecně mimořádně nízká, takže já ze svého okolí mám spoustu známých, mladých maminek, a vím, že ta práce se dneska shání celkem dobře. Nicméně ekonomika není v růstu a my musíme dělat všechno pro to, aby, co se týče té nabídky práce, to takto zůstalo. Takže je potřeba zejména řešit ty problémy, které tady způsobují zdražování, a to, že třeba některé firmy zavírají a že třeba těch pracovních míst může být daleko méně. A to by nakonec vyřešilo i problémy rodičů s tím, že musí platit něco, co se stále zdražuje. Takže řešme tu příčinu, proč se zdražuje, a nesnažme se furt na to nějak opožděně reagovat zvyšováním sociálních dávek.

M: Paní poslankyně. Já bych se opravdu teď chtěla chvíli bavit o tom návratu matek do pracovního procesu a o tom, jak moc jsou v tom podporovány. Kde vidíte v tomto ohledu největší mezery?

PV: Tak už jsme přistoupili teda k zvýhodnění flexibilních úvazků. To si myslím, že jedna cesta. Další návrh, který už nám poputuje do Poslanecké sněmovny v nejbližších týdnech, je právě novela zákona o dětských skupinách, která nejenže umožní snadnější zakládání dětských skupin a zjednodušení například jejich administrativy, ale přináší úplně nový model, který je inspirován v Rakousku a v Německu. Jmenuje se to Tagesmutter a je to vlastně sousedská dětská skupina, která umožní pro ty nejmenší děti, děti do tří let, hlídání v domácím prostředí v kolektivu maximálně čtyř dětí, což si myslím, že bude velká úleva pro maminky, které budou chtít jít právě na částečný úvazek nebo jenom několik dní v týdnu do práce a neztratit ten kontakt s tím pracovním prostředím a s tou svojí profesí. Myslím si, že to je pro ně daleko důležitější než třeba to, kolik budou ten rodičovský příspěvek pobírat anebo kolik za to budou pobírat mzdu. Můžu to uvést na svým vlastním příkladu. Mám tři děti a byla jsem velmi ráda, že si můžu v rámci rodičovské dovolené přivydělat a neztratit kontakt se svým povoláním.

M: Pojďme se teď, prosím, posunout ještě k dalším věcem, které ale zajímají především rodiče malých dětí. Vláda Petra Fialy se nedohodla na přeřazení kojenecké vody a dětských plen do snížené 12% sazby DPH. Místo toho zůstanou obě položky v základní 21% sazbě. Nulová sazba DPH přitom bude platit na tiché víno. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka z ODS zvítězily zájmové skupiny nad politiky.

JS: Nepovažuji to za tu nejlepší součást toho konsolidačního balíčku, za kterou bych se stavěl. Vím, že existuje i snaha ministra zemědělství vytvořit nějakou pracovní skupinu a i po tom schválení konsolidačního balíčku se bavit o tom, jakým způsobem například tuto oblast nastavit. Ale je to jeden z těch příkladů, o kterém jsme se bavili, že prostě někdy ty zájmové skupiny nad těmi politiky zvítězí.

M: A zpátky k našim hostům. Pane předsedo, vy jste to už načal. Zatímco tiché víno je v nulové sazbě, kojenecká voda se nedostala ani do té snížené. Jaký signál tím vláda vysílá směrem k veřejnosti?

LV: No přesně takový, o kterém mluvil pan Skopeček. To znamená, že zvítězily zájmové skupiny, a určitě to nedává žádnou velkou logiku. My obecně jsme zastánci co nejméně těch pásem DPH tak, aby se právě dlouze nediskutovalo o tom, která věc je v které sazbě. Nicméně ty základní potraviny a základní věci dneska skutečně třeba právě v Polsku mají nulovou DPH a bude se asi dít to, co říkal pan Křeček, to znamená, že lidé budou jezdit nakupovat do Polska, odvedou se třeba i potom tam daně z nějakých jiných potravin nebo z nějakých jiných produktů. A myslím si, že toto určitě není ideální, když naše vláda de facto posílá lidi nakupovat do Polska, nedává to smysl. A musím teda říct ještě jednu věc. Je to pár let, co jsme se dohadovali s Evropskou unií, jestli smí být plenky v té snížené sazbě DPH. A toto je další komplikace. Obecně to vnímám jako velký problém, když nám třeba Evropská unie nedovolí některé věci dát do nulové sazby DPH a my kvůli tomu potom pro naše občany zbytečně zdražujeme některé základní věci.

M: Tak to, že lidé jezdí do Polska, to se už děje. Já ještě přidám příspěvek ze sítě X Miroslava Kalouska. Budu citovat: „Před 11 lety jsem se snažil odstranit z legislativy daňovou výjimku na zaměstnanecké benefity a výjimku ze spotřební daně na tiché víno. Prohrál jsem. Zbyněk Stanjura teď bohužel dopadl stejně. Nejde o život, pro rozpočet to nejsou fatální objemy, ale vždy je potřeba mít na paměti, že výjimka pro jednoho znamená diskriminaci pro všechny ostatní. Tak snad se to někomu podaří někdy příště.“ Konec citace. Paní poslankyně, jak je možné, že za takovou dobu stále, když se tedy opřu o slova pana Skopečka, vítězí zájmové skupiny nad politiky?

PV: Nemůžu říct, já jsem nebyla členkou vyjednávacího týmu. Tam z každé koaliční strany byli dva vyjednavači, kteří se snažili vyjednat ten konsolidační balíček jako celek. Musím souhlasit s panem kolegou Skopečkem, že opravdu v tomto případě zvítězila zájmová skupina. Já osobně z toho nemám radost, ale je to zase o nějakých kompromisních řešeních. Jsem ráda, že ta situace není ukončena, že opravdu vznikne na Ministerstvu zemědělství pracovní skupina, která se tím bude dál zabývat, a doufejme, že přinese to jednání výsledky.

M: Tak kdo z toho určitě nemá radost, jsou třeba kojící matky, které si tiché víno neužijí, ale kojenecké vody potřebují. Pane předsedo, vy k tomu něco říct můžete?

LV: Já bych určitě jenom obecně podpořil to, že je potřeba i ty věci pojmenovávat pravými jmény, a je evidentní, že toto si vylobovala KDU-ČSL. Je taky asi evidentní, že jim to úplně nepomáhá v preferencích, tak bych možná ještě zvážil, jestli se to nedá změnit, protože to opravdu vysílá špatný signál, a pak se člověk nemůže divit, že jsou občané naštvaní, když vidí tady tuto zjevnou nespravedlnost a v podstatě vláda káže vodu a potom pije levné víno.

M: A paní poslankyně, budete se ještě pokoušet s tím něco udělat? Vidíte tam prostor pro nějaký kompromis?

PV: Tak aktuálně je už to vyjednávání uzavřeno, ale jak říkám, vznikne pracovní skupina na Ministerstvu zemědělství a já věřím tomu, že přinese výsledky ve směru, který asi bychom si, vyjma KDU, přáli.

M: Pane Vondráčku, věříte v to také?

LV: Já myslím, že už ne, že už těch změn bylo hodně a byli už jsme mnohokrát ujišťováni, že se nic měnit nebude. A tak předpokládám, že zrovna v této části KDU-ČSL neustoupí.

M: Mými hosty byli poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a také předseda Svobodných Libor Vondráček. Díky za zajímavou diskusi, mějte se hezky.

PV: Děkuji, na shledanou.

LV: Děkujeme, hezký den.

Zdroj: Prima CNN

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31