Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Vláda káže vodu a pije levné víno. Libor Vondráček na Primě nejen o rodičovském příspěvku

Vláda káže vodu a pije levné víno. Libor Vondráček na Primě nejen o rodičovském příspěvku

Dochází k nespravedlnostem. Důchodcům se od státu částka zvedne třikrát za rok, u rodičů to neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodní Libor Vondráček, a to v reakci na projednávání rodičovského příspěvku ve Sněmovně. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) vedle toho přiblížila, jaké další návrhy a projekty – kromě navýšení „rodičáku“ – jsou určeny na pomoc rodinám s dětmi.

„Je velice nešťastné, když dochází k nespravedlnostem. To znamená, že se třeba osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takhle neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a důchodců je daleko víc než narozených dětí. Tohle je určitě potřeba řešit – aby v rámci generací nepanovala nevraživost,“ uvedl Vondráček.

Jen loni se důchody zvedly třikrát, u rodičovského příspěvku však takto systém nefunguje. Podle Pivoňky Vaňkové se však na rodiče s dětmi nezapomíná. „Prorodinnou politiku chápe vláda – stejně jako naše hnutí – za velmi důležitou, jednu z nejdůležitějších. Rodičům se pak pomáhá nejen tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek,“ konstatovala a uvedla několik příkladů.

„Došlo ke zvýhodnění flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Věcí je celá řada,“ uvedla.

Jak politici hodnotí, že by kojenecké vody měly spadnout do 21procentní daňové sazby? A co u rodičovského příspěvku mimo jeho nynější jednorázové navýšení navrhují? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.

ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 29. 08. 2023)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní; PV = Pavla Pivoňka Vaňková, poslankyně za hnutí STAN; M = moderátorka;

(ve vstupu: OS = Ondřej Svoboda, redaktor CNN Prima NEWS, JK = Jakub Kůš, reportér CNN Prima NEWS, JS = Jana Skopeček, místopředsedy Poslanecké sněmovny, poslanec za ODS)

M: Padesát tisíc korun, o tolik chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek. Týkat by se to ale mělo jen dětí narozených po začátku příštího roku. Razantnější růst by si představovaly některé opoziční strany, které poukazují především na dopady inflace na mladé rodiny. Detaily změn rodičovského příspěvku má připravené kolega Ondřej Svoboda.

OS: Pojďme se nejdřív podívat na to, jak nebo kolik stojí vychovat dítě od porodu až po dospělost. Není to totiž úplně levná záležitost. Podle odhadů námi oslovených ekonomů se to pohybuje mezi dvěma až třemi miliony korun. Záleží hlavně ale na stylu výchovy a na zázemí. Třeba soukromé vzdělávání to prodraží, naopak jídlo ze školních jídelen může výchovu zase zlevnit. Důležité je pak také to, jestli počítáme náklady na první dítě nebo jestli už dědí něco po starších sourozencích. Vláda chce podle svého návrhu, jak už zaznělo, rodičovský příspěvek od 1. ledna zvednout o 50 tisíc korun. Koaliční strany ale nejsou jediné, kdo by rodičům malých dětí přidával. Třeba hnutí ANO by raději vidělo dokonce dvojnásobný přídavek, a to 100 tisíc korun. Hnutí SPD potom původně mluvilo o 60 tisících. I v rámci samotné vládní koalice se přitom objevovaly různé dílčí návrhy. Třeba Piráti navrhovali pravidelnou valorizaci namísto jednorázového příspěvku. Bylo by to tak podobně, jako je tomu u důchodů. Rodičovský příspěvek by se tedy měl zvednout o 50 tisíc korun. Nově by rodiče mohli získat od státu 350 tisíc. Příspěvek se navyšuje o polovinu inflace. A pokud by se rodičům narodila dvojčata nebo vícerčata, příspěvek už by byl 525 tisíc. Návrh ale obsahuje i jedno omezení. Nově by se totiž příspěvek dal rozložit už jenom do tří let namísto současných čtyř. A jak dlouho je zvykem pobírat rodičovský příspěvek u našich sousedů, to shrnul reportér zahraniční redakce Jakub Kůš.

JK: My Češi máme rodičovskou dovolenou v rámci Evropské unie nejdelší. Jak už bylo zmíněno, tak rodičovský příspěvek u nás v České republice můžeme pobírat až po dobu čtyř let. A pro porovnání se podíváme k našim sousedům. Shodou okolností tři roky mají Němci a Slováci. Tedy délka toho, jak to navrhuje nyní naše vláda. O polovinu méně, a tedy dva roky, pak mají naši sousedé v Rakousku a zdaleka nejméně rodičovský příspěvek pak pobírají a pro úplnost našich sousedů, v Polsku, zde je to v uvozovkách pouhých osm měsíců. Ono ta délka není bezpochyby zdaleka ten jediný údaj, který můžeme poměřovat. Zajímavé je také si zohlednit, kolik v tom daném státě rodiče pobírají. Je důležité zmínit, že v tomto patříme na vrchol. V rámci údajů OECD jsme v rámci rozvinutého světa mezi prvními příčkami států, kde rodiče dostávají souhrnně v rámci i mateřské a rodičovských příspěvků zdaleka nejvíce.

M: A já už vítám ve vysílání i naše dva hosty. Jsou jimi poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a předseda Svobodných Libor Vondráček. Vítám vás ve vysílání, dobré dopoledne.

PV: Dobrý den.

LV: Dobrý den.

M: V porodnicích bude zřejmě na Silvestra panovat značné napětí. Vyšší rodičovský příspěvek se totiž má týkat jen těch, kterým se děti narodí až v příštím roce. Chápu, že někde se ten začátek nastavit musí, ale přijde vám to spravedlivé, aby rodiče dětí narozených minutu od sebe dostali rozdílný příspěvek, paní poslankyně?

PV: Ano, já chápu tyto argumenty, ale je to součást nějakého koaličního kompromisu. My za Starosty a nezávislí jsme navrhovali retrospektivu půl roku zpátky, abychom navyšovali těm opravdu nejmenším už narozeným dětem, kdy primárně jeden rodič většinou nepracuje. A bohužel v koalici je nás pět stran a tento začátek vlastně doby čerpání byl kompromisní.

M: Pane Vondráčku, jak vy se díváte na ten kompromis?

LV: Tak mně to přijde zvláštní, když ta dávka se platí vlastně buď tři, čtyři nebo dva roky, tak aby nebylo možné ji zčásti dát v nějakém roce a zčásti dát v tom roce dalším. To znamená, stejně ty maminky dostávají tu částku průběžně a ve chvíli, kdy prostě nějaká část je placena za současného stavu, tak ta další část pro všechny, bez ohledu na to, kdy se dítě narodilo, podle té částky, která bude v příštím roce, tak by měla být v té výši placena všem stejně. Je to skutečně nesmysl, myslím si, že by stačilo, aby si zákonodárce dal trochu víc práce a že by se to určitě dalo udělat spravedlivě.

M: Paní poslankyně, ještě mě zajímá a rozumím tomu, že tedy z vaší strany to byl kompromis, jak zaznělo, ale jak to tedy chcete před lidmi obhájit? Obstojíte?

PV: Já pevně věřím tomu, že ta pozitivní zpráva, že se bude rodičovský příspěvek navyšovat, tak bude opravdu veřejností vnímána co nejlépe. Jde o to, že se nacházíme v čase úspor, kdy hledáme opravdu úspory na straně státního rozpočtu a musíme se chovat jako řádní hospodáři. A jsem proto ráda, že k tomu navýšení dochází, protože spousta stran to chápe jako navyšování výdajů na straně státu. My ale za Starosty to vnímáme jako opatření, které bude dlouhodobě prorůstové, takže já jsem ráda za navýšení a znovu opakuji, že to, že se nepodařilo vyjednat retrospektivu, je kompromis pěti politických stran.

M: A to, že se vám tu retrospektivu nepodařilo vyjednat, vnímáte to jako nějakou svoji prohru?

PV: Tak určitě ne. My máme svoje programy, svoje politiky, s kterými přicházíme na to vyjednávání, a musíme se jako koalice domluvit. Takže je to opravdu jako otázka několikahodinových jednání. A vůbec to, že ten rodičovský příspěvek se prosadil navýšit, je věc, která je velmi dlouhodobá, a já jako místopředsedkyně sociálního výboru už do médií mluvím o podpoře navýšení rodičovského příspěvku minimálně rok a půl.

M: Když odhlédneme tedy od toho mezníku, kdy by měl ten vyšší příspěvek začít platit, měl by se navýšit jen o polovinu inflace. Pane Vondráčku, je to podle vás dost? Připomeňme, že ani po zvýšení o těch 50 tisíc nedosáhne reálná hodnota rodičovského příspěvku úrovně z roku 2020.

LV: Tak rodičům lze pomoci určitě i jiným způsobem než jenom skrze rodičovský příspěvek. A tady právě musím narazit na tu kojeneckou vodu a na další základní potraviny, které třeba u sousedů v Polsku, kde pobírají ten příspěvek pouze osm měsíců, tak dneska mají nulovou DPH. To znamená, tady v tomto bodě si myslím, že není úplně tak důležité, jak je vysoký rodičovský příspěvek, ale spíš, jak jsou drahé třeba i další věci. Ale co se týče toho rodičovského příspěvku, tak já bych se rozhodně přimlouval za to, co v zásadě navrhují Piráti, a to je nějaký automat, protože každé politické rozhodnutí, které se dělá, tak je vždycky nějak nespravedlivé. Vždycky se můžeme dohadovat o tom, jestli ta částka je dostatečně navýšená, málo navýšená. Samozřejmě dneska sekáme obrovské, gigantické, rekordní dluhy, takže těžko můžeme obhajovat nějaké velké rozdávání ze státního rozpočtu. Ale ve chvíli, kdybychom tam měli nějaký automat, a my se dlouhodobě za tyto automaty přimlouváme, tak by se toto nedělo. A ten automat určitě nemůže být navázaný pouze na inflaci. Je potřeba, aby se v tom zahrnuly i výše mezd, protože z toho se to nakonec všechno platí. Výše inflace není určující pro to, jestli máme nebo nemáme z čeho rozdávat.

M: Paní poslankyně, návrh automatu, jak se na to díváte?

PV: Ano. My tuto variantu také podporujeme. V rámci PirSTANu jsme to měli i v programovém prohlášení do voleb, takže nám to dává smysl. Ten valorizační mechanismus, který bude ale nastaven tak, aby nebyl jenom závislý na inflaci, ale třeba na růstu průměrných mezd, pokládáme za dobrý.

M: Pokud ta data, paní poslankyně, máte, jaká by byla podpora politiků pro průběžnou valorizaci rodičku podle inflace?

PV: Zatím se o tom nejednalo. Nemůžu říct, jaká by byla podpora z koaličních stran, nebylo to ještě na pořadu jednání.

M: A vlastně na rodiny s malými dětmi dopadá růst cen energií, spotřebního zboží, úrokových sazeb, hypoték, úvěrů vlastně vůbec snad nejvíce ze všech obyvatel. Možná tedy s výjimkou důchodců. Jenže důchody se jen loni zvedly třikrát. Jednoduchá otázka, proč toto nefunguje i u rodičovského příspěvku? Jsou rodiče malých dětí kategorií, na kterou se možná trochu zapomíná? Paní poslankyně?

PV: Jestli je to otázka ano mě, tak já odpovím. Nemyslím si, že se na ni zapomíná, protože prorodinnou politiku chápe vláda stejně jako naše hnutí za velmi důležitou a jednu z nejdůležitějších. Těm rodičům se pomáhá nejen právě tím, že se bude navyšovat rodičovský příspěvek, ale, jak říkal můj předřečník, v rámci naší politiky, kterou jsme prosazovali v uplynulých měsících, tak došlo ke zvýhodnění třeba flexibilních úvazků, k navyšování minimální mzdy, kdy se dostalo daleko víc rodin k přídavkům na děti. Jsou tady věci, které připravujeme, jako je novela zákona o dětských skupinách, kdy umožníme rychlejší vstup na trh práce zejména u rodičů, které se starají o velmi malé děti. Rozšiřujeme kapacity mateřských škol a předškolního vzdělávání. Nyní se na resortu životního prostředí připravuje dotační program na opravu nemovitostí tak, aby byly energeticky úsporné. Takže těch věcí je celá řada.

M: Pane předsedo, jak vnímáte situaci rodičů, především tedy matek malých dětí, kteří se třeba chtějí vrátit zpět na pracovní trh?

LV: Já jenom trošku musím reagovat na to, co zaznělo předtím. Samozřejmě je to velice nešťastné, když dochází k těmto nespravedlnostem, to znamená, že se třeba těm osobám, které jsou v důchodu, zvedá částka od státu třikrát ročně a u rodičů to takto neplatí. Skoro bych řekl, že je to i tím, že děti nemají volební právo a těch důchodců je daleko víc než narozených dětí. Ale za mě je toto určitě potřeba řešit, aby v rámci těch generací nepanovala nějaká nevraživost. Automaty a podobné věci by ji rozhodně zažehnaly, protože člověk by tam cítil daleko větší spravedlnost, a ten automat by nakonec mohl právě i vyřešit to, že nějaké dítě se narodí vteřinu před rokem 2024 a vteřinu poté. Nicméně co se týče návratu na pracovní trh…

M: Ano, a o tom automatu už jsme mluvili, ale pojďme prosím změnit téma změnit téma, jak jsem navrhla já.

LV: Ano, co se týče návratu na pracovní trh, tak dnes ta nezaměstnanost je obecně mimořádně nízká, takže já ze svého okolí mám spoustu známých, mladých maminek, a vím, že ta práce se dneska shání celkem dobře. Nicméně ekonomika není v růstu a my musíme dělat všechno pro to, aby, co se týče té nabídky práce, to takto zůstalo. Takže je potřeba zejména řešit ty problémy, které tady způsobují zdražování, a to, že třeba některé firmy zavírají a že třeba těch pracovních míst může být daleko méně. A to by nakonec vyřešilo i problémy rodičů s tím, že musí platit něco, co se stále zdražuje. Takže řešme tu příčinu, proč se zdražuje, a nesnažme se furt na to nějak opožděně reagovat zvyšováním sociálních dávek.

M: Paní poslankyně. Já bych se opravdu teď chtěla chvíli bavit o tom návratu matek do pracovního procesu a o tom, jak moc jsou v tom podporovány. Kde vidíte v tomto ohledu největší mezery?

PV: Tak už jsme přistoupili teda k zvýhodnění flexibilních úvazků. To si myslím, že jedna cesta. Další návrh, který už nám poputuje do Poslanecké sněmovny v nejbližších týdnech, je právě novela zákona o dětských skupinách, která nejenže umožní snadnější zakládání dětských skupin a zjednodušení například jejich administrativy, ale přináší úplně nový model, který je inspirován v Rakousku a v Německu. Jmenuje se to Tagesmutter a je to vlastně sousedská dětská skupina, která umožní pro ty nejmenší děti, děti do tří let, hlídání v domácím prostředí v kolektivu maximálně čtyř dětí, což si myslím, že bude velká úleva pro maminky, které budou chtít jít právě na částečný úvazek nebo jenom několik dní v týdnu do práce a neztratit ten kontakt s tím pracovním prostředím a s tou svojí profesí. Myslím si, že to je pro ně daleko důležitější než třeba to, kolik budou ten rodičovský příspěvek pobírat anebo kolik za to budou pobírat mzdu. Můžu to uvést na svým vlastním příkladu. Mám tři děti a byla jsem velmi ráda, že si můžu v rámci rodičovské dovolené přivydělat a neztratit kontakt se svým povoláním.

M: Pojďme se teď, prosím, posunout ještě k dalším věcem, které ale zajímají především rodiče malých dětí. Vláda Petra Fialy se nedohodla na přeřazení kojenecké vody a dětských plen do snížené 12% sazby DPH. Místo toho zůstanou obě položky v základní 21% sazbě. Nulová sazba DPH přitom bude platit na tiché víno. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka z ODS zvítězily zájmové skupiny nad politiky.

JS: Nepovažuji to za tu nejlepší součást toho konsolidačního balíčku, za kterou bych se stavěl. Vím, že existuje i snaha ministra zemědělství vytvořit nějakou pracovní skupinu a i po tom schválení konsolidačního balíčku se bavit o tom, jakým způsobem například tuto oblast nastavit. Ale je to jeden z těch příkladů, o kterém jsme se bavili, že prostě někdy ty zájmové skupiny nad těmi politiky zvítězí.

M: A zpátky k našim hostům. Pane předsedo, vy jste to už načal. Zatímco tiché víno je v nulové sazbě, kojenecká voda se nedostala ani do té snížené. Jaký signál tím vláda vysílá směrem k veřejnosti?

LV: No přesně takový, o kterém mluvil pan Skopeček. To znamená, že zvítězily zájmové skupiny, a určitě to nedává žádnou velkou logiku. My obecně jsme zastánci co nejméně těch pásem DPH tak, aby se právě dlouze nediskutovalo o tom, která věc je v které sazbě. Nicméně ty základní potraviny a základní věci dneska skutečně třeba právě v Polsku mají nulovou DPH a bude se asi dít to, co říkal pan Křeček, to znamená, že lidé budou jezdit nakupovat do Polska, odvedou se třeba i potom tam daně z nějakých jiných potravin nebo z nějakých jiných produktů. A myslím si, že toto určitě není ideální, když naše vláda de facto posílá lidi nakupovat do Polska, nedává to smysl. A musím teda říct ještě jednu věc. Je to pár let, co jsme se dohadovali s Evropskou unií, jestli smí být plenky v té snížené sazbě DPH. A toto je další komplikace. Obecně to vnímám jako velký problém, když nám třeba Evropská unie nedovolí některé věci dát do nulové sazby DPH a my kvůli tomu potom pro naše občany zbytečně zdražujeme některé základní věci.

M: Tak to, že lidé jezdí do Polska, to se už děje. Já ještě přidám příspěvek ze sítě X Miroslava Kalouska. Budu citovat: „Před 11 lety jsem se snažil odstranit z legislativy daňovou výjimku na zaměstnanecké benefity a výjimku ze spotřební daně na tiché víno. Prohrál jsem. Zbyněk Stanjura teď bohužel dopadl stejně. Nejde o život, pro rozpočet to nejsou fatální objemy, ale vždy je potřeba mít na paměti, že výjimka pro jednoho znamená diskriminaci pro všechny ostatní. Tak snad se to někomu podaří někdy příště.“ Konec citace. Paní poslankyně, jak je možné, že za takovou dobu stále, když se tedy opřu o slova pana Skopečka, vítězí zájmové skupiny nad politiky?

PV: Nemůžu říct, já jsem nebyla členkou vyjednávacího týmu. Tam z každé koaliční strany byli dva vyjednavači, kteří se snažili vyjednat ten konsolidační balíček jako celek. Musím souhlasit s panem kolegou Skopečkem, že opravdu v tomto případě zvítězila zájmová skupina. Já osobně z toho nemám radost, ale je to zase o nějakých kompromisních řešeních. Jsem ráda, že ta situace není ukončena, že opravdu vznikne na Ministerstvu zemědělství pracovní skupina, která se tím bude dál zabývat, a doufejme, že přinese to jednání výsledky.

M: Tak kdo z toho určitě nemá radost, jsou třeba kojící matky, které si tiché víno neužijí, ale kojenecké vody potřebují. Pane předsedo, vy k tomu něco říct můžete?

LV: Já bych určitě jenom obecně podpořil to, že je potřeba i ty věci pojmenovávat pravými jmény, a je evidentní, že toto si vylobovala KDU-ČSL. Je taky asi evidentní, že jim to úplně nepomáhá v preferencích, tak bych možná ještě zvážil, jestli se to nedá změnit, protože to opravdu vysílá špatný signál, a pak se člověk nemůže divit, že jsou občané naštvaní, když vidí tady tuto zjevnou nespravedlnost a v podstatě vláda káže vodu a potom pije levné víno.

M: A paní poslankyně, budete se ještě pokoušet s tím něco udělat? Vidíte tam prostor pro nějaký kompromis?

PV: Tak aktuálně je už to vyjednávání uzavřeno, ale jak říkám, vznikne pracovní skupina na Ministerstvu zemědělství a já věřím tomu, že přinese výsledky ve směru, který asi bychom si, vyjma KDU, přáli.

M: Pane Vondráčku, věříte v to také?

LV: Já myslím, že už ne, že už těch změn bylo hodně a byli už jsme mnohokrát ujišťováni, že se nic měnit nebude. A tak předpokládám, že zrovna v této části KDU-ČSL neustoupí.

M: Mými hosty byli poslankyně za hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková a také předseda Svobodných Libor Vondráček. Díky za zajímavou diskusi, mějte se hezky.

PV: Děkuji, na shledanou.

LV: Děkujeme, hezký den.

Zdroj: Prima CNN

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31