ANO ve svých činech již mnohokrát selhalo a od současné vlády se moc nelišilo

ÚHEL POHLEDU: V neděli mne vyděsilo 39 % pro ANO v průzkumu společnosti Kantar. To jsme opravdu zapomněli? Už nevíme, co je ANO zač? Když má totiž ANO v rukou zodpovědnost o něčem rozhodovat, dopadá to velmi špatně. Pojďme se podívat do minulosti pár roků, ale i jen pár dnů…

Asi všichni si všimli, že upozorňuju na chyby této vlády a na aroganci, se kterou porušuje své vlastní sliby, na selhání ANO kvůli chybám současné vlády není možné zapomínat.

Jak ANO škodí v Bruselu:

Aktuální působení Věry Jourové v Bruselu a třech europoslankyň, která tam sedí také za ANO, mi to zapomínat opravdu nedovoluje! Stačí si projít výroky Jourové, která chce omezit svobodu slova a připravuje jeden špatný předpis za druhým. Když se pak podívám do záznamů o hlasování, zjistím, že europoslankyně zvolené za ANO Charanzová, Dlabajová a Maxová hlasují často ještě hůř než Piráti, a všechny předpisy paní Jourové vesele podporují.

Školní inkluze

Nemusíme ale chodit do Bruselu. Na každé druhé rodinné sešlosti slyším od učitelů, které mám mezi příbuznými, jak strašná je povinná inkluze ve školách. Jak jim komplikuje práci, jak škodí kvalitě českého školství. Víte, kdo byl ve vládě, když se začala naplno zavádět? ANO s ČSSD a KDU-ČSL. A další vláda, která se již obešla bez lidovců, v tom jenom pokračovala.

Koruna vs. euro

Středeční hlasování opět připomnělo, jak snadné je hezky mluvit v opozici, avšak činy jsou tím, co definuje stranu, hnutí i člověka. Andrej Babiš jako ministr financí ještě v roce 2014 horoval za přijetí eura, ovšem dnes už prý chce zachovat korunu. Činy a slova se ovšem u reprezentantů ANO i dnes! Víte, jak hlasovali senátoři nominovaní výhradně ANO o vyjednání výjimky ze zavedení eura? 3 ze 4 to nepodpořili. Jen Věra Procházková zvedla ruku pro zachování koruny.

Green deal

To je další příběh, ve kterém se slova rozcházejí s činy. Andrej Babiš jako premiér schválil v Bruselu Green Deal. V návaznosti na to navíc vznikl v roce 2020 fond Next generation EU, pro který zvedl ruku, vytvořil tím společný dluh 750 miliard eur a s tím podpořil i novou kompetenci EU, aby si mohla vytvářet své vlastní daně údajně za účelem splacení tohoto dluhu. Vše odkýval, žádnou výjimku nevyjednal, ani z uhlí, ani z povinnosti zavést euro, přestože pro schválení byla potřeba jednomyslnost. Nutno podotknout, že Petr Fiala ho jako poslanec svým hlasováním ve všem podpořil.

Inflační spirála

Další průšvih minulé i této vlády. Babišovu drahotu vystřídala Fialova drahota, na drahotě se ovšem podíleli oba. Odborníci se shodují, že příčin inflace je více. Intervenční režim ČNB mezi lety 2013-17, zelená ideologie zdražující energii emisními povolenkami, zavření ekonomiky v době lockdownů, rozhazování peněz minulou vládou před volbami 2020 a 2021, nečinnost této vlády s ohledem na šetření a snižování daní v reakci na zdražení energií v roce 2022, pokračování v experimentech Green Dealu a neochota této vlády spořit na straně státních výdajů, tedy pokračující zadlužování.

Covidová diktatura

Snad nejhorší hříchy vlády ANO se odehrály v letech 2020 a 2021. Vyloučení neočkovaných z normálního života, zavedení povinného očkování, zavření škol nejdéle v Evropě, které způsobilo obrovské psychické problémy českým dětem. Likvidace mnoha provozů prostřednictvím lockdownů, opakované a vědomé zavádění protizákonných opatření, které více než 70x musely zrušit soudy, policejní buzerace na každém kroku a občas i brutální zásahy na objednávku ministra vnitra. To jsou ta nejzásadnější selhání, která se od poloviny roku 2020 nedají omluvit. V ten moment totiž už všichni „povolaní“, které za to platíme, měli vědět a mít informace, že likvidace ekonomiky a deptání dětí není cena, kterou máme platit kvůli novému viru. O tom, že lživý byl i slibovaný efekt očkování, které mělo fungovat na 100 % a mělo být „dobrovolné a zdarma“, ani nemá smysl mluvit. Aktuální studie bohužel tvrdí, že mnoha lidem více uškodilo, než pomohlo, a však pochybné zakázky i chování ministrů z tohoto období dnešní vláda nemá vůli vyšetřovat.

Stále je to málo?

Výčet několika zásadních selhání je myslím dostatečný. Chybovat je lidské, ale chronicky měnit názory a hlasovat proti zájmům českých občanů není chyba, nad kterou je možné mávnout rukou.
Smutné je, že tato vláda kromě zrušení EET žádnou z chyb dvou vlád předchozích neopravila. Zákazu kouření v hospodách vedl k umrtvení společenského života nejen v menších obcích. Nesmysly v podobně povinného zavírání některých obchodů o svátcích, povinný předškolní rok ve školkách, ale ani další přešlapy vlád ANO současné vládě asi už nevadí, když je neřeší. Po volbách v roce 2021 se rázem zapomněli i na to, že Igor Stříž komunistický vojenský prokurátor, nemá, co dělat na nejvyšším státním zastupitelství, o čem plameně hovořil Zbyněk Stanjura, Markéta Pekarová Adamová i Miroslava Němcová.

Jaký to má výsledek?

Marketingové vládnutí této vlády a neochota napravovat skutečné přešlapy a škody, které osm let v opozici kritizovali, je důvodem, proč podpora ANO dlouhodobě roste a proč lidé na tyto přešlapy dokonce pomalu zapomínají.
Volič současné vlády má pocit, že ve výsledku dostal babišismus s Fialovou tváří, a volič současné opozice je vzhledem k ekonomickému vývoji jen čím dál naštvanější. Pětikoalice splnila jedinou věc, fyzicky z vlády odstranila Babiše. Neodstranila ale jeho styl ani jeho přešlapy, nepřinesla změnu, které můžeme věřit. Přinesla na ministerstva nové tváře, ale dojem z politik zůstává stejný, na první pohled však vidíme ještě více nekompetentnosti, lhostejnosti a chaosu.

Lze to nějak zvrátit?

Pokud si nepřejeme drtivou výhru ANO, je třeba řešit to, co lidi opravdu trápí. Problémem není „Babiš“, ale kroky, které dělal a „vyprázdněnost“, kterou do politiky přinesl v luxusním marketingovém obalu. Lidé už po dvou letech vidí, že pětikoalice toto není schopná přinést. Její největší schopnost spočívá v kampani Antibabiš. Chceme-li se však vymanit ze současného marasmu, musí nabídnout reálná řešení ti, kterým se dá ještě věřit a nepromarnili důvěru lidí.
Češi mohou nastartovat skutečnou změnu už ve volbách 2024. Dávat další třetí šanci těm, kteří první dvě proměnili ku škodě občanů, a očekávat jiný a daleko lepší výsledek mi připadá stejné, jako vyhánět z vlády nejprve čerta ďáblem, poté ďábla čertem a očekávat, že se u nás bude žít jako v nebi. Už letos máme možnost místo volby menšího zla, volit návrat obsahu, myšlenek a kompetence do české politiky, tím, že dáme šanci těm, kteří ji ještě nedostali a jsou na ní připraveni.

Převzato z Echo24.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Další články autora >

Novinky

Vondráček v 360° CNN Prima NEWS: Rozpočet realita, obrana 2,1%, zdražení nafty

12. 3. 2026

Markéta Šichtařová definitivně složila poslanecký mandát, nahradí ji Josef Nerušil

11. 3. 2026

Šichtařová v CNN: Kontrola marží ceny benzínu nesníží. Je třeba snížit daně

10. 3. 2026

Libor Vondráček v 360° CNN: „Rakušan ode mě hlas nedostane!“

9. 3. 2026

Vondráček v „Ptám se já“: Imunita Babiše a Okamury vládu neohrozí, Šichtařová pracuje efektivně na klubu

6. 3. 2026

Vondráček ODHALÍ: USA riskují nový Irák! 6 000 Čechů v pasti na Blízkém východě

4. 3. 2026

Vondráček v Napřímo: Bez zahraničních válek, EET 2.0 je kompromis, očkování dobrovolné!

4. 3. 2026

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.