V pondělí 27. listopadu 2023 se po celé České republice pod vedením Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) konala stávka.

Primárním požadavkem odborářů, jak už obvykle bývá, bylo navýšení rozpočtu v několika sektorech, především ve školství, nicméně to není řešení na dlouhodobé problémy českého, státem řízeného, školství. Problémy v čemkoliv, co řídí stát, jsou a vždy budou systematické, protože kdekoliv, kde se nezohledňují preference zákazníka (v našem případě rodičů a dětí), dochází k značné neefektivitě, která je doprovázena následným nedostatkem, nekvalitou či neférovým přístupem.

Vláda Petra Fialy slibovala výrazné škrty ve státní správě, nicméně místo snižování počtu úředníků, ministerstev nebo omezování dotací se rozhodla do příštího roku zredukovat počet zaměstnanců v českých školách až o 34 000. Souběžně s těmito událostmi vláda nesmyslně rozhazuje finance například na nákup 4 000 elektromobilů v celkové hodnotě 1,7 miliardy korun, což vychází na 400 tisíc korun za jeden vůz. Není se tedy na druhou stranu čemu divit, že v pondělí stávkovalo přibližně 74 % škol a několik tisíc občanů a firem z jiných odvětví. I přesto ale se stávkou nesouhlasím a nepovažuji ji za racionální řešení těchto problémů.

Jak už nadpis článku napovídá, odboráři nejsou pro naši společnost přínosem, zaměstnancům nepomáhají a tímto způsobem ani pomoci nemohou. Pokud by měli skutečný zájem o zlepšení pracovních a životních podmínek zaměstnanců, jejich primárním cílem by bylo snižování daní, drastická deregulace právních předpisů a minimální zásahy státu do života každého jednotlivce. Zaměstnanci jsou v současné situaci fakticky obklíčeni z jedné strany nenasytným státem a z druhé strany odborovými svazy, které zdánlivě vystupují jako jejich ochránci, nicméně ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Odboráři jsou odjakživa ve střetu zájmů, protože v momentě, kdy chtějí zvyšovat minimální mzdu, jsou to ve skutečnosti oni samotní, kterým se následně kvůli zvýšeným členským poplatkům zvednou platy. Je všeobecně známo, že doposud žádný odborář svojí protestní činností nikdy v historii nevytvořil žádnou přidanou hodnotu. Jejich skutečným zájmem je celý život parazitovat na zaměstnancích a skrze stát prosazovat své násilné metody, které pouze křiví volný trh a v konečném důsledku zhoršují životy nejen podnikatelů, ale především zaměstnanců.

Tomáš Hudos

předseda Svobodných v Olomouckém kraji