Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Jsme schopni odmítnout centrální plánování ve zdravotnictví?

Jsme schopni odmítnout centrální plánování ve zdravotnictví?

Na výročí Sametové revoluce uspořádala Paralelní lékařská komora společně se stranou Svobodných na Palackého náměstí v Praze přímo před sídlem ministerstva zdravotnictví akci, jejímž cílem bylo mimo jiné zareagovat na neutěšený stav českého zdravotnictví. Na pořadu nebyly pouze následky kovidové politiky a především státem propagovaného až vynucovaného očkování, ale také nedostatek léků a soustavné přetěžování lékařů. Zazněla však také zásadní kritika samotné podstaty centrálního plánování zdravotnictví.

Možná se na demonstraci, nazvanou symbolicky Za zdraví obyvatel České republiky, z okna své kanceláře díval i sám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Je to on, kdo se snaží naše zdravotnictví řídit, někdy nám takový ministr může třeba zakázat chodit do práce nebo přikázat zavřít živnost, to vše ve jménu jakéhosi vyššího dobra. Ministr zdravotnictví vlastně uplatňuje metody centrálního plánování. A tím vlastně plánuje zdraví nás všech. Mimochodem, zkusme si poctivě zodpovědět otázku: zažili jste za posledních třicet let důvěryhodného ministra zdravotnictví, kterému byste skutečně svěřili svoje zdraví a který podle vás skutečně věděl, co dělá?

17. listopadu jsme si připomněli významné výročí. Nechme nyní stranou, co z odkazu pádu komunistické totality dnes zbylo, jak cynicky s ním nakládají kritici (ať už oprávnění či neoprávnění) dnešních pořádků, a jak jej devalvují dnešní významní představitelé politického života. Důležité však je, že Sametová revoluce znamenala první krok ke konci centrálně řízené ekonomiky v naší zemi. Vlastně konec centrálně plánovaného chaosu, protože tu přehlídku neustálého nedostatku základního zboží toaletním papírem nebo hygienickými potřebami počínaje a jogurty konče, výpadků zásobování, s tím spojeného úplatkářství a dlouhých čekacích lhůt či pořadníků, nebo neustále se snižující kvality zboží denní potřeby i potravin, to vše nelze nazvat jinak než chaosem.

Ostatně už ekonom nejdůležitější ekonom 20. století Ludwig von Mises nazval socialismus plánovaným chaosem, kdy nikdo z plánovačů, úředníků a politiků neví, co vyrábět, jaké množství vyrábět a za jakou cenu prodávat. Domnívá se snad někdo, kdo má základní ekonomický rozhled, ale i ti, kteří dobu před rokem 1989 pamatují, že centrálně řízené hospodářství může fungovat?

Poté, co bylo centrální plánování odstraněno a s Devadesátkami přišel téměř volný a svobodný trh, situace se rychle změnila. Dostupnost i kvalita a pestrost nabídky, to všechno šlo nahoru. Dnes to vše bereme jako samozřejmost, třebaže trh je dnes svazován bezpočtem nesmyslných a škodlivých regulací a státních zásahů, které v konečném důsledku činí tržní prostředí stále méně efektivním. Stát však přímo řídí a plánuje jen některé oblasti našeho života. Jako například zdravotnictví.

A dnes zažíváme nedostatek, tedy přímý důsledek státního centrálního plánování, ve zdravotnictví. Je málo antibiotik, málo zubařů na pojišťovnu a málo lékařů obecně. Aby se systém zcela nesesypal, lékaři, zejména ti mladí, jsou přetěžováni bez ohledu na to, jaké to může znamenat riziko pro pacienty. Čekací lhůty na zákroky se budou prodlužovat. Pan ministr Válek, nás z televizních obrazovek upozorňuje, že na nedostatek si budeme muset zvyknout. Že mnohé dřívě běžně dostupné léky budou na příděl.

Jenomže ono je to ještě o něco horší. Pokud stát a lidé jako ministr Válek řídí zdravotnictví, pak do značné míry vlastně centrálně plánují naše zdraví. Samozřejmě platí, že své zdraví má každý ve svých rukou, záleží na našem způsobu života, na naší životosprávě, i na naší psychické pohodě. Ale neplatí to univerzálně. Bez ohledu na to, jak zdravým způsobem života žijeme, nemoci nechodí po horách ale po lidech, a každý z nás je někdy nemocný. Mnozí z nás budeme jednou nemocní vážně. Statistiky v tomto hovoří neúprosnou řečí. Stát ale plánuje. Určuje, kdo má dostat jakou péči. Jaké léky se smějí podávat. Jak dlouho budete čekat na zákrok. Nebo jestli vás náhodou nebude ošetřovat lékař, který má za sebou dvacet hodin ve službě a čtyři má ještě před sebou.

Jak se asi stát začne chovat, až se nevyhnutelný důsledek státního řízení, tedy nedostatek a zhoršení kvality, dále prohloubí? Na koho z nás to padne, až budeme potřebovat akutní zákrok, ale stát podle svých regulačních a plánovacích tabulek řekne, ty musíš počkat. Ty to musíš vydržet. Ty péči nedostaneš. Ty se jí možná ani nedočkáš. Ale zvykni si na to, protože my, tedy všemocný stát, řídíme, jak se budeš léčit a jestli se vyléčíš. Řídíme tvoje zdraví. Smiř se s tím.

Měli bychom pochopit jednu zásadní věc: jestliže uznáváme státní svrchovanost nad zdravotnictvím, pak politikům dáváme bianko šek na náš život. Takovým lidem!

Věříte politikům, když říkají, že už mají konečně situaci pod kontrolou? Na internetu je dnes možné najít bezpočet úryvků z různých publicistických pořadů z pozdních 80. let, z doby končící a již skomírající totality a systému centrálního plánování. Krátká videa z pořadu Aktuality, kde reportéři řeší nedostatek toaletního papíru, jogurtů nebo elektrických rozboček. V takovém pořadu reportér vždy vysvětlí divákům tzv. objektivní důvody, proč k výpadku zásobování došlo, například že subdodavatelskému podniku Spojené papírny Klementa Gottwalda došel materiál. Následuje rozhovor s úředníkem nebo s ředitelem příslušného státního podniku, nositelem řádu Hrdina socialistické práce. Ten diváky lajdácky naučeným a nejistě předneseným proslovem uklidní, že již byla učiněna příslušná opatření, například že bylo za devizy objednáno dostatečné množství toaletního papíru z nesocialistických zemí, a poptávka na vnitřním trhu tedy bude brzy uspokojena. Takových krátkých videí, úryvků z Televizních novin nebo z pořadu Aktuality je na síti Youtube k vidění bezpočet. Vykrucování ředitelů státních podniků na výrobu toaletních papírů či sojové omáčky je svoji formou i obsahem naprosto srovnatelné s mediálními výstupy politiků jako je například ministr Vlastimil Válek. Stejné zoufalství, stejná prázdnota, stejně tupý výraz v očích.

Když víme, že všude jinde, v potravinářství, v oblasti výpočetních technologií, v automobilovém průmyslu nebo třeba v oblasti výroby toaletního papíru přináší svoboda volby vždy větší efektivitu, kvalitu, dostupnost i pestrost sortimentu, proč tedy větší efektivitu a kvalitu a dostupnost nechceme ve zdravotnictví? Záměrně říkám, že nechceme. Protože chtít něco, a skutečně pro to něco udělat, jsou dvě různé věci…

Vím, že je těžké si představit, že by ve zdravotnictví mohly fungovat normální svobodné principy stejně jako to funguje všude jinde. Neustále slýcháme, že ve zdravotnictví to nejde a že bez státu by zdravotnictví fungovat nemohlo. Jako by snad dnes fungovalo… Jako by snad české zdravotnictví fungovalo efektivně, stoprocentně ku prospěchu pacientů, bez kvót, front a čekacích lhůt, bez přídělového systému, jak to plánuje pan ministr Válek.

Někdo by mohl tvrdit, že dosud přece české zdravotnictví fungovalo dobře. Ač centrálně řízené, vše šlo až na dílčí problémy jako po drátkách. Tu a tam se nastavily jiné parametry lékové či úhradové vyhlášky, jindy se vymyslel systém regulačních poplatků, občas se musela řešit hrozba exodu lékařů do zahraničí, kde jim byly slibovány vyšší příjmy. Vlastně až do kovidové krize, kterou nelze nazvat běžnými, každodenními podmínkami zdravotnického systému, navenek centrální řízení fungovalo. Je to na první pohled pádný argument. Nejsou snad současné nedostatky, tedy výpadky zásobování léky, tisíce lidí bez vlastního zubaře, nebo přetěžovaní lékaři jen určitá anomálie, přechodný stav způsobený “objektivními podmínkami”? Já tvrdím, že nikoliv. Stejně jako před mnoha lety, v době centrálně řízené ekonomiky, nebyl nedostatek toaletního papíru, dámských hygienických potřeb nebo jogurtů nějakou anomálií způsobenou chybným plánováním či šlendriánem na úrovni vedoucích či mistrů, jak se to mnohdy snažila líčit tehdejší komunální satira. Byl to v samotné genetice centrálního plánování obsažený problém, třebaže tu a tam, náhodou, za přispění příhodných faktorů, a navíc díky možnosti odhadovat správné ceny ze zahraničních trhů nebo z šedé zóny, se systém nerozpadal, nebo alespoň ne tak zásadně, aby lidé doslova na vlastní kůži pocítili rozdíl mezi toaletním papírem a Rudým právem. Lze se však ve zdravotnictví spoléhat na náhodu?

Vůbec netvrdím, že bychom hned zítra mohli zprivatizovat a odstátnit celé zdravotnictví, nelekejte se. Nejde to a tvrdit něco takového by byla karikatura celého tak důležitého tématu. Je to komplexní politické a ekonomické téma. A také téma filozofické a morální. A zasloužilo by si dále rozvést. Když ale vidíme, do jakého chaosu české zdravotnictví upadá, zatímco politici nám říkají, že si na to zkrátka musíme zvyknout, přál bych si, kdybychom o zdravotnictví zkusili alespoň na okamžik přemýšlet trochu jinak. Abychom viděli stát jako zásadní problém, nikoliv jako řešení. A abychom zkusili přemýšlet o tom, že by to třeba mohlo jít i jinak, protože principy dobrovolné, oboustranně výhodné spolupráce mezi lidmi přece musí fungovat všude, neboť plynou ze samotné podstaty lidské přirozenosti a lidského jednání. A že svěřovat svoje zdraví do rukou lidem jako je třeba pan ministr Válek, je obrovský hazard.

Převzato z blogsvet.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31