Pravidelnou reportáž ze zastupitelstva v únoru nenajdete! Může za to Jiří Zimola?

Pravidelnou reportáž ze zastupitelstva v únoru nenajdete! Může za to Jiří Zimola?

Ano, pravidelnou reportáž vám tentokrát na našem webu neservírujeme. Proč? – V našem článku najdete nejen odpověď na tuto otázku, ale také několik více či méně skrytých souvislostí, které mohou ovlivnit budoucí vývoj nejen našeho města. Pro začátek si ale položme otázku: „Není v krajském rozpočtu pro Hradec nic, protože to peče vedení města se Změnou 2020? Anebo to peče město se Změnou 2020, protože pro Hradec není v krajském rozpočtu nic?“ Ať tak či onak, realitu ovlivňuje mnoho neznámých a v Jindřichově Hradci nás čekají dosti zajímavé následující týdny a měsíce.

Zřejmě jste již zaslechli o kandidatuře Jiřího Zimoly do letošních krajských voleb. Spekulace ohledně krajských kandidátek se vyrojily s prvními zmínkami o projektu Změna 2020, který mají oficiálně na svědomí odpadlíci z ČSSD v Týně nad Vltavou. Mnohem známější je ale spojení mezi tímto projektem a právě Jiřím Zimolou, který byl jednou nohou pryč z ČSSD už delší dobu.

Účastník Lánské schůzky po volbách v roce 2013. Odvolaný z čela krajské kandidátky voleb do sněmovny v roce 2017. Aspirant na post předsedy v roce 2018, který ještě téhož roku z pozice statutárního místopředsedy odstoupil pro nesouhlas s většinovým směřováním vedení strany. Tak by se dal popsat muž, který byl označován za největšího kverulanta strany a postupně ztrácel stranickou podporu nejprve v rámci České republiky, a nakonec i v rámci Jihočeského kraje. V přesvědčení, že mu pár nejvěrnějších ještě zůstalo, udělal v minulém měsíci zásadní krok, když se spolu s naším starostou Stanislavem Mrvkou vzdal svých pozic v krajském vedení strany. Ale kolik těch věrných je? A co to může znamenat pro Jindřichův Hradec?

Oficiálním záměrem Jiřího Zimoly bylo vytvoření kandidátky složené ze straníků a nezávislých osobností, jejíž kostrou měla být původně jihočeská ČSSD. Ta se však rozhodla, že půjde cestou kandidátky složené výlučně ze straníků (i když nakonec vlastně taky ne). Kolik z nich bude z Jindřichova Hradce a okolí měla ukázat nominace

Mnoho o tom, kolik lidí je „volných“ pro Jiřího Zimolu, mělo napovědět zveřejnění kandidátky ČSSD do krajských voleb. Mezi prvními pěti kandidáty je bývalá finanční místostarostka Ing. Petra Blížilová. Ale co další zastupitelé? S kým půjdou? Kolik ze současných 8 zastupitelů v Jindřichově Hradci bude mít u svého jména stále oranžovou vlaječku ČSSD? Kolik socdem zastupitelů zběhne za lepší vidinou ať už krajského postu nebo senátorského křesla?

Že by se oranžové vlaječky už brzy nemusely týkat našeho pana starosty a uvolněného radního Komínka napověděl jejich rozhovor, který nechtěně poskytli na mikrofon o pauze přímého přenosu listopadového zastupitelstva. Tuto část následně vystřihli ze záznamu dostupného na městském kanálu YouTube – ale v rámci našeho přenosu na fb zůstal zachován.

 

Není známo, zda WhatsAppová skupina, do níž byl Bohumil Komínek přidán, obsahovala jen členy budoucí Změny 2020 nebo různé členy ČSSD, ale faktem je, že z osmi zastupitelů ČSSD klidně mohou „přestoupit“ do Změny 2020 jen dva nejviditelnější a zbytek zůstane věrný myšlenkám socialismu v barvách ČSSD.

Odchod pouze dvou nejviditelnějších postav by ovšem mohl znamenat rozpad městské koalice a zřejmě jsou si toho vědomi i oba hlavní aktéři.

Získají pro nápad Jiřího Zimoly další zastupitele? Nebo si svůj odchod z ČSSD rozmyslí? Nebo odejde jen jeden z nich a na úrovni města tím bude zajištěna spolupráce Změny 2020 a ČSSD, takže dosud šestičlenná koalice bude sedmičlennou?

Na vyřešení vnitřních sporů si proto nejspíš radnice dala dva měsíce „pauzu“ mezi jednáními zastupitelstva. Město tedy pro jistotu nenaplánovalo jednání žádné, aby se v souvislosti se změnami nemohlo odehrát nic neočekávaného a tak nebylo nic, z čeho by se dala v únoru udělat reportáž.

Oficiálnímu vysvětlení, že máme poslední týden v únoru jarní prázdniny se mi nechce věřit. Když totiž taková situace nastala minule, v roce 2014, tak se zastupitelstvo konalo normálně během prázdnin 26.2. Pokud by radnice letos našla důvod, proč tomu tak tentokrát nemůže být, mohlo se zastupitelstvo sejít kvůli prázdninám o týden dříve, stejně jako se sešlo dříve v měsíci prosinci, aby se nejednalo v průběhu vánočních prázdnin.

Zdá se ale, že skutečným důvodem nejsou prázdniny, nýbrž nejistota, co bude dál. Osm zastupitelů zvolených na jedné kandidátce už téměř jistě nebude držet pohromadě loajalita k vedení jedné strany. Do hry vstoupí jiné vedení s jinými zájmy a po svých členech bude chtít možná něco jiného než vedení „staré ČSSD“.

A proč by vlastně měli dlouholetí zastánci sociálně slabších skupin najednou tancovat, jak úplně nový politický subjekt se svými novými zájmy píská? Kde starostové a nezávislí vezmou peníze na kampaň do podzimních voleb? Bez naplánovaných PR akcí za peníze daňových poplatníků, odříznutí od obecních rozpočtů, by asi financování kampaně sociální demokracie v bledě modrém možné nebylo…

A kdyby to se Změnou 2020 vypadalo moc špatně, může spojit síly se spřízněnou stranou pana prezidenta (SPO – Zemanovci), který k Jiřímu Zimolovi vyjadřoval nejednou své sympatie. Na ujištění se o síle Změny 2020 je však díky únorové pauze dostatek času a případnou bouři lze stále ještě uhasit možným vycouváním z projektu Změny 2020.

Každopádně vše se stále odehrává tak trochu za mlhou a voliči, kteří vyjádřili svou důvěru kandidátce ČSSD, jsou teď v rozpacích, jak s jejich hlasy bude naloženo. Více totiž nedokázal napovědět starosta Mrvka ani v rámci lednové interpelace, která se právě okolo dění v Jindřichohradecké ČSSD točila.

Ať tak či tak, z rozhovoru pana starosty a uvolněného radního Komínka je zřejmé, že na kraji se nerozdělují peníze jednotlivým městům férově, podle objektivních kritérií, ale podle toho „zda je v daných městech ideální prostor“ a proto „pro Hradec není v rozpočtu nic tyvole“. Celý rozhovor tedy ukazuje, že se na kraji rozdělují peníze městům podle toho, zda jsou v jejich vedení „persony non graty“, tedy osoby nežádoucí nebo žádoucí, což by se v podzimních krajských volbách mělo rozhodně změnit.

Ano, Jindřichův Hradec by měl mít svého vyslance v krajskému zastupitelstvu. Jeho úkolem by ovšem mělo být propojení názoru Hradečáků s jednáním krajského zastupitelstva, aby měli Hradečáci přístup k informacím, které se jich týkají. Tak aby se u nás neopakovala situace kolem ředitele gymnázia, kterou kraj několik let nezvládal řešit, jelikož nedokázal komunikovat s komunitou rodičů a dalších lidí, jichž se provoz na GVN osobně týkal.

V případě rozpočtu by vyslanci Jindřichova Hradce měli hlavně bránit nesmyslnému utrácení peněz všech Jihočechů na podnikatelské projekty jako je letiště, ze kterých nemají běžní lidé, a Hradečáci už vůbec, žádný užitek. Díky tomu zbude v rozpočtu více peněz, které by se měly férově a transparentně rozdělit mezi všechna jihočeská města a obce i jejich občany, aby nikdo nemohl být v pokušení zneužívat svou stranickou příslušnost k zisku více peněz, než kolik si férově zaslouží. Tak aby se odbouraly negativní dopady dotací a mezi jednotlivými obcemi nepanovala nevraživost, kterou neférový přístup přiživuje.

Rozpad jihočeské ČSSD je ukázkou toho, že takový přístup je velmi nestabilní záležitostí, ze kterého naše město, stejně jako většina dalších, nakonec nemá žádný užitek. Skutečným řešením je pouze nastavení férových podmínek, které budeme v následujících měsících propagovat, tak aby říjnové volby přinesly i pro Jindřichův Hradec změnu k lepšímu.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31