Svobodní: Vláda boj s koronavirem nepodcenila, teď je čas některé kroky přehodnotit a informovat lidi, aby nepropadali panice

Svobodní: Vláda boj s koronavirem nepodcenila, teď je čas některé kroky přehodnotit a informovat lidi, aby nepropadali panice

Nechceme v žádném případě podceňovat možná rizika, která epidemie koronaviru přináší, zároveň však nemůžeme automaticky souhlasit se vším, co naše vláda v souvislosti s epidemií dělá. Specifické vlastnosti onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2, jako je např. dlouhá inkubační doba, činí mnohá z opatření přinejmenším diskutabilními. Žádná opatření na ochranu zdraví občanů však nesmějí být nahodilá, míjící doporučení epidemiologů a sledující spíše samoúčelnou demonstraci síly – té se koronavirus nezalekne. Aktuální opatření svědčí o tom, že situace nebyla podceněna. Lidé tedy nemusí podléhat panice a vláda může přehodnotit některé své dosavadní kroky, které nesledují zpomalení šíření viru, ale míří na cíle jiné.

  1. Za nepřijatelný považujeme zákaz provádění testů na koronavirus soukromými laboratořemi, který snad bude definitivně přehodnocen. Považujeme jej za pouhý výraz rivality mezi státem a soukromými zdravotnickými zařízeními. Ve chvíli, kdy se mluví především o nutnosti zásadně zpomalit šíření koronaviru, je však co nejširší přístup k testování jedním z nejdůležitějších nástrojů, a vláda by k němu měla uvolnit přístup.
  2. Za ukázku nerozumného jednání vlády pokládáme faktické zestátnění celého trhu se zdravotnickými rouškami či respirátory, přestože podporujeme dočasný zákaz jejich vývozu. Jestliže firmy, které je vyrábějí nebo dovážejí, nesmějí prodávat ani část za tržní cenu (např. pro profese v prašném prostředí či zubaře), pak to považujeme za plýtvání cennými zdroji. Firmy, které by díky větším ziskům mohly najmout více personálu na výrobu roušek, tak tyto peníze nedostanou, což nepovede k jejich rozvoji a roušky zůstanou dlouhodobě nedostatkovým zbožím.
  3. Za nejzávažnější považujeme, že zestátnění trhu s rouškami a respirátory smrtelně ohrožuje osoby chronicky nemocné nebo s poškozenou imunitou (např. v důsledku chemoterapie), kteří se potřebují chránit nejen před viry, ale zejména před bakteriemi, a tyto roušky nyní nemohou dostat. Vláda, která odeslala 1. března leteckým speciálem 43 tisíc roušek či respirátorů na pomoc Číně, by měla v nejbližší době požádat o zaslání podobného počtu zdravotnických potřeb opačným směrem. Situace v miliardové Číně se totiž stabilizuje a 43 tisíc je pro ně pouze zlomkem z celkového počtu roušek na jejich území.
  4. Nemáme tolik informací, abychom mohli tvrdit, že žádná další opatření nejsou třeba. Varujeme ovšem před přistoupením na to, že je třeba “hlavně něco dělat”, aby se neřeklo, že se nic neděje. Hrdiny dnešních dnů jsou zdravotníci a další lidé, kteří s nakaženými přichází do kontaktu, ti skutečně dělat musí. Těm, kteří právě mobilizují své síly na práci v terénu pro následující perné dny, patří naše velká úcta.
    Vláda by nyní čas, získaný přísnějšími opatřeními než v okolních státech, mohla věnovat spíše informační kampani, aby lidé s dotazy mířili na hygienické stanice a nezahlcovali linku záchranné služby. Aby znali pravidla prevence a hlavně nepropadali panice, která by mohla ještě zhoršit nevlídný stav naší ekonomiky, jenž od začátku roku zaznamenáváme.

Republikové předsednictvo Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.

Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až  populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.

Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.

V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.

Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.

Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.

V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31