ZAVADIL: „Špatné dny“ – 13. a 14. června 2003

ZAVADIL: „Špatné dny“ – 13. a 14. června 2003

Málokdo si vzpomene, že je tomu již osm let, kdy v roce 2003, ve dnech 13. a 14. června, proběhlo první, a zatím poslední, referendum v dějinách České republiky. Referendum o přistoupení k Evropské unii.

Jak dopadlo víme. Jen pro připomenutí (zdroj ČSÚ):

Oprávněných voličů: 8 259 525 platných hlasů: 4 457 206, tj. 53,96 %

Pro bylo: 3 446 758, tj. 77,33 %. Proti bylo: 1 010 448, tj. 22,67 %.

Při pohledu zpět se nemohu ubránit dojmu, že to bylo jedno z nejhorších rozhodnutí občanů této země.

Svými důsledky mi to připomíná první svobodné volby po 2. světové válce konané v roce 1946. Jak tím co mu předcházelo, tedy sliby jak vykročíme cestou k budování skvělé budoucnosti, i hrozby co vše se stane když se rozhodneme „špatně“, tak tím co následovalo.

Jen na to nejhorší, zatýkání, věznění a popravy, na to, zatím, nedošlo. Vše ostatní zde máme jak přes kopírák.

Místo stále větší svobody občanů, její postupné oklešťování a ukrajování pomocí nepřeberných regulací, nařízení, zákazů a příkazů. Dříve z Moskvy, dnes z Bruselu.

Místo větší míry demokracie a svrchovanosti, její masivní ubírání, plíživé i skokové (viz Lisabonská smlouva).

Místo svobodného podnikání na svobodných trzích, deformování trhů i myšlení lidí všemožnými dotacemi na všech úrovních, regulacemi a zákazy kam se podíváme.

Místo svobody užívání zaslouženě vydělaných peněz, neustále zvyšovaná míra přerozdělování a okrádání občanů prostřednictvím stále vyšších daní, ať už jsou nazývány jakkoliv.

Kdo nesouhlasí s oficiální doktrínou centralizace moci do rukou nikým nevolených bruselských úředníků, prosazování multikulturních blábolů ať to stojí co to stojí, hlásání jedné jediné správně pravdy za peníze daňových poplatníků ať se jim to líbí nebo ne, ten je zjevně či skrytě umlčován, značkován nálepkami extremisty, xenofoba, antiislamisty atd. apod.

Dnes ale nejsme v situaci roku 1946 (nebo snad ano?) aby nám bylo umožněno opět svobodně hlasovat až po 44 letech. Politici kteří se nebojí svých voličů, musí podporovat prosazení zákona o všeobecném referendu.

V jeho rámci bude pak nejvyšší čas vyjádřit se k setrvání naší vlasti, České republiky, ve spolku přerozdělovačů, daňových centralizátorů a navyšovačů, podporovatelů bankrotářů, morálních hazardérů a multizadlužovačů. Tedy v Evropské unii.

O tom jak by takové referendum mohlo dopadnout, napovídají nejnovější průzkumy veřejného mínění o této otázce. Dle STEM je spokojeno s naším členstvím v EU 50 %, nespokojeno je také 50 % občanů.Z toho určitě ano 9 % a určitě ne 17 %.

K přidruženému problému, tedy hrozbě přijetí eura ať se nám to líbí nebo ne, se v průzkumu vyjádřili občané ještě výrazněji, pro přijetí eura jen 22 %, proti celých 78 %! (zdroj STEM).

Ve světle výsledků těchto průzkumů není divu, že o dnešním výročí referenda není nikde ani vidu ani slechu.

Samo se ale nic neudělá. Záleží jen občanech této země. Zatím, ale jak dlouho ještě?

Petr Zavadil, předseda KrP Svobodných ve Středočeském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31