Údajný skandál ohledně předražené zakázky na ozvučení českého předsednictví EU je u konce. Kontroloři ministerstva financí plácli do stojatých vod koalice odvážným tvrzením, že něco, co mělo stát 85 milionů korun, bylo fakturováno v devítinásobné hodnotě. Zaplacena byla prý jen šestinásobná částka rámcové smlouvy.

Ministr financí ukázal prstem na hlavního úředníka českého předsednictví – Alexandra Vondru, kvůli kterému byl pro tuto činnost zřízen úřad místopředsedy vlády. Pan Vondra se ohradil, že to nebylo ani pět set miliónů a že tam byla exklusivita firmy ProMoPro spjatá s Kongresovým centrem Praha, které to ovšem popírá.

Experti se předhánějí v tvrzeních, že za poloviční částku by se technika dala koupit i s obsluhou a subdodavatel tuto zakázku vykonal také za poloviční částku fakturované sumy. Snad to brzy rozpletou specialisté policie (kteří byli prý povoláni ministerstvem financí) a určitě se později řekne, že to vlastně bylo všechno v pořádku, nebo se to převede jinému státnímu zástupci…

Co tedy asi bylo jednou z příčin nepořádku při utrácení prostředků za české předsednictví? Mizerná příprava při kalkulaci jednotlivých položek rozpočtu, nedbalost při jejich zpřesňování a skoro žádná trvalá kontrola rozpočtu a jednotlivých smluv.

Za přípravu a dodržování rozpočtu musí odpovídat vždy ten nejvyšší – a tím byl pan Vondra. A nemusel to podepisovat, od toho jsou výkonní úředníci. Dovoluji si tvrdit, že jestli tam nebyl úmysl – úředníci Hendrichová a Novák tvrdí, že pana Vondru informovali – pak to bylo velké rozhazování peněz daňových poplatníků bez uzardění. První vlaštovkou o tomto rozhazování peněz , o uzavírání smluv bez výběrového řízení, byla plastika Entropa, při které si pan Vondra ani nezjistil, že dodavatelé „národních symbolů“ byli vymyšlení a že si z něj tvůrce plastiky Černý udělal legraci. Jak to asi bylo s tím ozvučením ? Pravděpodobně stejná benevolence, jen za mnohonásobně víc peněz.

Moje tvrzení doložím z vlastní zkušenosti: v roce 2000 jsem byl ředitelem Organizačního centra Ministerstva financí pro přípravu a organizaci Výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Rozpočet byl zpracován již dva roky před zasedáním a stále se zpřesňoval a doplňoval. Výběrová řízení byla organizována rychle a racionálně ve dvou kolech a výsledkem výběru byla vždy smlouva a to s téměř stovkou dodavatelů. Každou položku rozpočtu mi kontroloval a přepočítával vládní zmocněnec pan Hrubý, který byl v podstatě v pozici pana Vondry. Vládní zmocněnec jednou týdně kontroloval výdaje, ale smlouvy jsem podepisoval já. Dva měsíce po skončení zasedání přišla kontrola ministerstva financí a půl roku poté Nejvyšší kontrolní úřad. Rozpočet byl celkově jedna miliarda a ještě vznikla úspora něco přes 50 milónů Kč. Nákupy musely být uskutečňovány tak, aby to nebylo jen na jedno použití: např. stovky počítačů byly převedeny po zasedání na finanční úřady, bezpečnostní rámy byly poskytnuty soudům, mnoho hmotného majetku bylo jen pronajato (auta, nábytek atd.).

Pan Vondra je nyní v čele ministerstva obrany a zde není roční rozpočet „jen 3,5 mld. Kč“, jako při českém předsednictví, ale mnohonásobně vyšší. Jaká asi benevolence nad vynakládáním peněz daňových poplatníků bude za jeho řízení tentokrát? Ministra, který nectil zásadu úsporného rozpočtu a je mu jedno, kolik se veřejných financí utratí, bych opravdu ve vládě nerad dlouho viděl.

Milan Vodička je kandidát Strany svobodných občanů na senátora v obvodu Kladno