TOMSKÝ: Chemik statických technologií

TOMSKÝ: Chemik statických technologií

Není pochyb, že se v kalných vírech české politiky nejhbitěji a nejdéle pohybuje Miroslav Kalousek, přežil dokonce i pád své vlastní strany a svou uličnickou tvář dokázal obratně skrýt za reklamní vizáží populárního knížete z Orlíku a Rakous, která teď vévodí jeho nové bezobsažné straně. Netuším, jaké sympatie občanů si získává svými žoviálními bonmoty a průpovídkami, které porazí na hlavu i každodenní otomování, a floskule českých politiků, třeba když prohlásí: „jestli něco nehrozí spotřebním daním, tak je to jejich snížení.“

Nevím, jakým trikem tak úspěšně zastrašuje své koaliční kolegy (zřejmě statickými čísly) a dokonce i svého premiéra, že mu nakonec vždycky kývnou na jeho finanční strategii, vždyť on sám ekonom není, je pouhý statický účtař (má dáti – dal), a jeho reformní představy trpí těžkým „parkinsonem“ (podle objevitele parazitismu úřednického aparátu), čili neschopností pochopit dynamiku ekonomického rozvoje.

Ta je přitom velmi jednoduchá: nezbytné náklady na provoz státu (neztotožňovat se společností) mají být optimální (relativně skromné), aby hospodářství nebrzdily v co největším optimálním růstu. Na této houpačce se musí pohybovat všechny politicko – ekonomické úvahy.

Máme-li krizi státního rozpočtu, tak to znamená především jedno: snižovat výdaje nikoli zvyšovat daně. Snižovat plýtvání a korupci, administraci i náklady na provoz, což znamená hlavně likvidaci celé džungle zbytečných předpisů. Taková reforma je nepochybně daleko složitější a trudnější oproti primitivnímu zvyšování daní a poplatků.

Podívejme se například na tragický případ loňského razantního zvýšení spotřebních daní. Účtaři si naplánovali zvýšení inkasa o 9 % nepochybně staticky a museli se pořádně divit, když vybrali navíc jenom 2, 5 %, tedy pouhých 7 místo plánovaných 12 miliard. Co se to vlastně stalo? Pitelé piva vypili o 12 % méně, kuřáci vykouřili více mizernějších a levnějších cigaret a na úkor kvality zaplatili na daních přece jen o něco více a dopravci i obyvatelé pohraničí tankují v cizině. Zvláště zvýšení daně na pohonné oleje potěšilo pumpaře a rozpočty okolních států. U nás však stát obrat pivovarů a benzinových stanic o slušnou částku obral. Na palivech je to vidět nejlépe. Kdyby spotřeba zůstala statická, vybralo by se 7, 6 miliard místo pouhé čtvrtiny čili 1, 9 miliard korun. Z tohoto rozdílu lze vypočítat, o kolik snížil Kalousek obchod a poškodil ekonomiku. A propos! celkové škody: peníze doma vydělané a v cizině utracené také nejsou totéž, vždyť živí nikoli našince ale cizince.

A co na to náš čacký ministr? „Na vyšší spotřební dani Česko vydělalo.“ Prodělalo, pane ministře, prodělalo. Vždyť státní kasa a Česko není totéž a všechny daně už máme dávno nad únosnou míru ekonomické dynamiky, takže jenom škodí, přestože je tak nelehké hospodářskou ztrátu (ušlý zisk) vidět natož vypočítat. Výběrem dalších necelých dvou miliard na daních jste skutečně poškodil náš obchod i životní úroveň.

Bude teď záležet na koaličních politicích, zvláště na těch z věcí veřejných, kteří mají lepší ekonomy, aby se nenechali zastrašit a konečně se zmužili. Jinak nás čeká monumentální zvýšení daní a nesmyslně drahá důchodová reforma pod záminkou daňové symetrie. Proboha proč, když si jiné státy hravě poradí i se třemi pásmy DPH a když je o tolik jednodušší nezdaňovat kulturu a důchodce (potraviny a energie) a nemuset je potom po straně opět složitě a byrokraticky dotovat).

Státní účtař a inženýr chemických procesů, na rozdíl od ekonoma, zná bohužel jen jednu stranu rovnice.

Alexander Tomský je členem Svobodných. Vyšlo v Lidových novinách 27.1.2010

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31