KREMLÍK: Soud rozhodl, že víra v klimatické změny JE náboženství

Věděli jste, že nedávná klimatická konference v Cancúnu začala vzýváním pohanské bohyně deště? Není divu. Náboženskou povahu ideologie klimatu ostatně před pár lety potvrdil i soud.

KLIMA KONFERENCE UCTÍVÁ POHANSKÉ BOHY

Před měsícem a půl v mexickém Cancúnu proběhla světová klimatická konference OSN. Začala něčím neuvěřitelným. Christina Figueres, výkonný tajemník UNFCCC (Rámcová dohoda OSN o klimatických změnách z roku 1992) zahájila klimatickou konferenci v mexickém Cancúnu vzýváním pohanské bohyně Ixchel /čti: iš čel/.

Christina symbolicky položila základní kámen k miniaturní pyramidě postavené v místě konference. Tzv. pyramidu naděje (Pyramid of Hope) postavilo klimatické hnutí Tiktak (anglicky „Tcktctck“) jak symbol budování klimatismu.

Nyní tedy víte, co si myslet o výrocích, že prý klimatická politika OSN je založená na vědě (science based policy). Mayská bohyně Ix Chel byla bohyně plodnosti a měla na starosti i úrodu a déšť. Jde tedy také o bohyni klimatologie?

Když už mluvíme o dešti, v Chichen Itza (kousek od Cancúnu) staří Mayové uctívali boha deště zvaného Chac. Přinášeli mu podle všeho lidské oběti, aby si zajistili dobré počasí (ochrana proti klimatickým změnám). Lidi házeli do „posvátné studně“ (Sacred Cenote). Teď aspoň víte, co OSN myslí tím, když říká, že v boji s globálním oteplováním bude nutné, aby lidé přinesli oběti (human sacrifice).

Toto koketování s náboženstvím není v ideologii klimatických změn nic nového.

TIM NICHOLSON – MUČEDNÍK KLIMATICKÝCH ZMĚN

Tim Nicholson býval manažerem u britské realitní firmy Grainier plc., kde měl na starosti plnění ekologických předpisů (Head of Sustainability). Tlačil ale moc na pilu, všechny otravoval s ekologií a tak ho nakonec vyhodili. On v roce 2009 zaměstnavatele zažaloval, že jde o diskriminaci kvůli náboženskému přesvědčení.

Zaměstnavatel se u soudu hájil, že eko názory pana Nicholsona jsou založeny na klimatické vědě, nikoli na náboženství (sic) a tudíž nejde o diskriminaci kvůli víře.

Soudce však byl jiného názoru. „Přesvědčení pana Nicholsona je daleko hlubší než jen pouhý názor.“

Nicholson trval na tom, že byl propuštěn pro své přesvědčení. “ Má víra ovlivňuje každý krok mého života, včetně volby domu, toho jak cestuji, jak nakupuji, co jím a piju, co dělám se svým odpadem a určuje mé naděje a obavy… Například už nelétám letadlem, ekologicky jsem přestavěl svůj dům. Snažím se kupovat místní výrobky. Snížil jsem svou spotřebu masa. Kompostuji zbytky od oběda… Nabádám ostatní, aby snížili své uhlíkové emise a bojím se o budoucnost lidstva.“

Soudce rozhodl, že propuštění bylo aktem diskriminace podle zákona z roku 2003. Nikdo nesmí být propuštěn kvůli svému „náboženskému přesvědčení“.

http://www.youtube.com/watch?v=oITnj-72Ny0&feature=player_embedded

ZJEVENÍ EDA MEIBACHA

Tohle je také perlička. Ředitel Střediska pro osvětu klimatických změn při George Mason University ve svém životopise píše:

„V roce 2006, když byl na horské tůře s ředitelem Potsdam Institute for Climate Impact Research, profesorem H. J. Schellnhuberem – Ed měl zjevení (epiphany), které provždy změnilo jeho život. Pochopil že klimatická změna je absolutní hrozba veřejnému blahu a zdraví po celém světě. A Ed od té chvíle zaměřil veškerou svou aktivitu výhradně na adaptaci a prevenci klimatických změn. V roce 2007 nastoupil do Mason University a vybudoval Center for Climate Change Communication.“

Tato variace na obrácení Saula z Tarsu zní mnohem lépe, než kdyby napsal „Hans mi na výletě nabídl luxusní flek a řekl, že klimatismus je zlatý důl.“

UNEP: NÁBOŽENSKÝ PROGRAM OSN

Na žádost UNEP (Program OSN pro životní prostředí) byla zřízena komise, která měla vypracovat plán budoucí role UNEP. Výbor zasedal v Prangins ve Švýcarsku v září 2007. Výboru předsedal Mark Halle.

Výbor napsal: “ Životní prostředí by mělo soupeřit náboženstvím o postavení jediného vůdčího pohledu na svět, který lidstvo má. “ (citace z Hallelovy zprávy, viz odkaz 2)

OSN je také dosti nepřátelská vůči konkurenčním náboženstvím, zejména ke křesťanství. Konvence o biologické diverzitě OSN říká: “ Obrat ke křesťanství přinesl ztrátu sepětí s přírodou… Dříve lidé sledovali takové náboženské tradice jako vyhrazení 10-30% půdy pro posvátné háje a rybníčky.“

Podle doporučení Halleovy zprávy UNEP připravila strategii pro roky 2010-2013 (viz link 1, strana 17)

K cílům patří: „extenzivní propagace role UNEP, která zasáhne nejen členské vlády a tradiční ekologické instituce, ale i děti a mládež… Občanská společnost, včetně dětí a mládeže… bude oslovena na míru šitými kampaněmi a produkty.“

Takže UNEP, místo aby technicky zajišťoval zásahy při haváriích tankerů nebo výsadbu stromků, se změní v ministerstvo propagandy.

Jo, a taky připravují náhradu za mariánské poutě, masopusty a další náboženské slavnosti. Například Světový den okolí (World Environment Day). Teď už chybí snad jen seznam svatých a environmentální kapličky a boží muka a můžete to rozjet, hoši.

A až jednou pan Gore zemře, můžete prodávat jeho ostatky. Dolar za gram. A hlavně nezapomeňte na prodej odpustků za hříchy proti klimatu (tzv. cap-n-trade).

ARCHA NADĚJE

A zlatý hřeb na konec. V letech 1994-2000 dva byrokrati (Maurice Strong a Michajl Gorbačov) sepsali nové Desatero přikázání. Říkají tomu „Charta Země“. A víte, v čem se tento dokument přechovává? V tzv. arše naděje ( The Arch of Hope) podobně jako Mojžíšovo Desatero bylo uchováváno v tzv. Arše úmluvy.

Být křesťan tak mne z takového rouhání raní mrtvice.

Není to zbytečně moc cavyků pro čmáranici od zkrachovalého bolševika, který svou zemi přivedl k bankrotu a od byrokrata, který kvůli obvinění z korupce utekl se schovat ke svým kamarádům do totalitní Číny?

Ti dva sami sebe pokládají za Mojžíše a budou nám kázat o morálce? To jsou ti praví.

Reference:

1) UNEP“s Proposed Medium Term Strategy 2010-2013 (dated Dec 6, 2007): http://www.foxnews.com/projects/pdf/113009_unepstrategy.pdf

2) Mark Halle. The UNEP that we want. October 2007 < http://www.foxnews.com/projects/pdf/113009_IISDreport.pdf>

3) George Russel. Document reveals UN“s goal of becoming rule maker in global environmental tasks. Fox News.Nov 30,2009. http://www.foxnews.com/story/0,2933,577827,00.html

4) Michale McCarthy. Tim Nicholson – A Green Martyr.19 march 2009. http://www.independent.co.uk/environment/climate-change/tim-nicholson-a-green-martyr-1648388.html

5) Ed Meibach Bio. George Mason University [Retrieved 19 Jan 09] http://www.climatechangecommunication.org/edward_maibach.cfm

6) Mirek Topolánek. Bojujme za svět bez klimatických změn. 16. květen 2007. http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/mirek-topolanek.php?itemid=730

7) Klimatický sabat v Mexiku začal vzýváním bohyně deště. Klimaskeptik.cz 3. 12. 2010

Vítězslav Kremlík je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

Miroslav Havrda u Mariána Barana: od kauzy Paukner přes Hrad až po varování Vondráčka, že demokracii je potřeba hájit institucemi, ne emocemi

12. 8. 2026

MOTORISTÉ SOBĚ + SVOBODNÍ – naše heslo je: PRAVICOVĚ!

10. 8. 2026

Motoristé sobě a Svobodní spojují síly ve Zlíně s odvážným heslem: Zlín není skanzen

6. 8. 2026

Vondráček vs. Bartošek: „Tohle je hon na čarodějnice!“ | 360° CNN Prima

6. 8. 2026

Tomáš Hudos v rozhovoru s Mariánem Baranem: mladý předseda Svobodných mluvil o svobodě jasněji než většina zkušených politiků

5. 8. 2026

Uhlíkové clo – kde udělali soudruzi z Bruselu chybu

5. 8. 2026

Jak jde vláda na komáry s dělem

3. 8. 2026

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví