Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Tomáš Pajonk: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele

Tomáš Pajonk: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele

"Bojíme se 'zelených mužíčků'? Tak začněme organizovat domobranu," říká místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, který se obává, že ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou: "Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus, někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou, jako pan Telička, a bojím se, že je to ještě nepřešlo." V rozhovoru také vysvětlil, proč situace v Řecku nebude mít vliv na eurozónu.

 

Řecký ministr financí Janis Varufakis odmítá další půjčky EU podle stávajícího plánu. Přitom dohoda skončí na konci tohoto měsíce. Německá kancléřka Angela Merkelová vyloučila další snížení řeckého dluhu, jak chce prosadit nový premiér Řecka. Francouzský ministr financí se sice tváří vstřícněji, ale dá se předpokládat, že dohadování Řecka s EU může trvat delší dobu. Nehrozí zemi finanční chaos a možná i finanční bankrot?

Řecko zbankrotovalo dávno, jen se tomu tak neříká. Podstatnou část řeckého dluhu, tedy toxických dluhopisů, postupně v minulých letech odkoupila Evropská centrální banka. Teď se bude hrát hra o to, jak vysvětlit to, že Řecko peníze nikdy skutečně vrátit nemůže, a jak to kreativně účetně zamaskovat.

Odkup dluhopisů ale něco stál. Tiskla se eura a náklady řeckého utrácení na dluh už dávno nesou všichni občané eurozóny. Doplatili na to poklesem hodnoty své měny. Dolar oproti euru posiluje, eurozóna i Evropská unie očekávají na rok 2015 celkem mizerný hospodářský růst kolem 1,5 %. Možná nás může těšit, že Japonsko a Rusko na tom budou hůře. I tak bych byl rád, kdybychom s naší ekonomickou výkonností útočili na pomyslná první místa tabulky a neradovali se, že tentokrát možná do baráže nepůjdeme.

Eurozóna není dobře nastavené měnové území. "V současné době je to chybný projekt, který potřebuje napravit,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková pro ParlamentníListy.cz a také zmínila možnost společné daňové politiky a velkého společného rozpočtu. I když sama připouští, že tohle řešení asi nebude "na stole", co si o této variantě myslíte?

Opět ten mýtus centralizace a z ní vyplývající síly. Zajímavé je, že ve Švýcarsku má každý kanton jiné daně, jiný rozpočet a dokonce i jiné zákony! V USA také nemají jednotné daně. Asi by jim měla paní Švihlíková poradit, jak zbohatnout.

Když centrální, byrokratický, všem vzdálený a nikomu neodpovědný aparát zpackal politiku měnovou, tak mu dejme na povel ještě i politiku daňovou a rozpočet. Tak určitě…

Mimochodem, to krásné heslo "Jednotní v rozmanitosti“, to se má týkat jen frgálů, šampaňského a tvarůžků, nebo nám EU dovolí být rozmanitými i v podstatných věcech?

Jaký máte názor na návrh německého ekonoma Thomase Mayera, aby Řekové měli dvě národní měny, nechali si euro, ale i měnu pro národní účely "geuro“? A mohl by být takový postup cestou pro Česko?

Zajímavý nápad pro ekonomy nemusí vždy dopadnout dobře pro občany. Dokážete si představit, že fungujete ve dvou měnách současně? A kde tu jednu průběžně devalvují? Ono ne že by lidé v historii tohle nezažili. Je to zbytečně komplikované.

Dobrá, řecký stát nemá peníze na výplatu svých úředníků, zaměstnanců a dalších lidí žijících ze státních kasy. Geuro by znamenalo, že dostanou stejné množství peněz, část v opravdových eurech a část v geurech, které by neplatily jinde v Evropě. Takže tu máte peníze a tu máte papírky, které mohou devalvovat, kdy se nám zachce.

Nebylo by lepší lidem říci: "To, co jste dostávali předtím, bylo na dluh, lhali jsme vám, že na to máme – a nemáme. Platy prostě budou muset být takové. Nebudou olympijské hry, nebudou dotace, na co nás napadne.“

To by byla bolestná, ale očistná cesta a ne, že důchodci budou natěšeni, že dostanou hromadu geur a nic si za ně nakonec nekoupí. Lidé nebudou moci spořit a stanou se snadnou obětí zmatků a spekulací.

Stabilní ceny jsou velice důležité, hlavně pro lidi s důchody, ti nejvíce trpí, když máslo stojí v pondělí jedno geuro a v pátek třeba čtyři.

A u nás? Nenapadá mě jediný důvod, proč to vůbec zavádět u nás. Máte pocit, že naši politici málo komplikují lidem život?

Jaký dává signál Evropě situace v Řecku? Jaký může mít vývoj dopad na eurozónu?

Žádný a žádný. Trochu zjednodušuji. Ale v zásadě, evropští politici se nepoučí a finanční trhy už s katastrofickým scénářem počítají.

Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus (někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou jako pan Telička) a bojím se, že je to ještě nepřešlo.

Ale buďme optimisté, věřím, že lidé nebudou chtít skončit jako Řecko. Sliby o pečených holubech končívají špatně. Na začátku je víra, že je zaplatí někdo jiný. Pak to ale končí tak, že pečení holubi lítají do huby leda politikům, co je slibovali, a zaplatí jim je pracující lidé. Nakonec, aby jim jeden holub do úst přilétl, dva do společné kasy dají.

Evropskou unii zcela jistě oslabují vnitřní problémy. Zároveň se ale politické elity shodly na prodloužení sankcí vůči Rusku až do září. Také přibudou jména na seznam osob, které nebudou moci jezdit do EU a zmrazí jim konta. Jak hodnotíte tento postup?

Politické elity všude na světě ze všeho nejvíc milují vnější nepřátele. Také milují válku, nejlépe ale takovou, kde vlastně moc vojáků neumírá. Jen se do ní sypou peníze občanů, zatínají se ruce v pěst před televizními diváky a je jasné, kdo tu za všechno může. Ti druzí!

To platí pro elity v USA, EU, tak i v Rusku. Princip je pořád stejný. Dokud netancuje na střeše Reichstagu, tak se vnější nepřítel vždycky hodí.

USA volily za vnějšího nepřítele drogy a teroristy, ať už se pod tím skrývalo cokoli. EU je mírumilovná, a tak zatím ponejvíce bojovala s klimatem a genderovou problematikou, ruské elity si vybírají spory s přímými sousedy, což je pro nás nejhorší varianta.

Spojené státy zvažují, že vyzbrojí Kyjev. Separatisté v Doněcku mobilizují. Jak by měla reagovat EU? A co Česko? Co může nastat?

Víte, na celé situaci je nejhorší to, že vlastně všechny zúčastněné strany mají motivaci v boji pokračovat. Ruští separatisté trochu vyhrávají, mají krytá záda, přísun zásob, munice i mužstva. Mohou jen získat. Ukrajinci chtějí teroristy vyhnat, nemohou si dovolit ztratit tvář. Musí vyhrát. Navíc doufají v západní pomoc.

Stovky otázek, na které bychom se měli ptát. Kolik životů stojí posun hranice na východ či západ? Kolik zmařených životů zaplatíme, abychom "poučili“ Rusko? Když "obětujeme“ Ukrajinu, nezopakujeme tím Mnichov? Je dobře, že Ukrajina nemá atomové zbraně?

Realistický pohled je bohužel takový, že obdobně jako v první světové válce elity vůbec nechápou, co je to válka. Ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou. Dokud nepadnou miliony, dokud nejsou národy na úplném dně, tak se střílí. I za cenu posunu hranic o pár kilometrů, i jen proto, aby upevnili svou moc.

Naivní řešení by bylo donutit obě strany složit zbraně. Stáhnout armády, vrátit do oblasti uprchlíky a pod dozorem celého světa udělat skutečný plebiscit, kde by se obyvatelé rozhodli sami, co chtějí. Ukrajinu, Rusko, federaci, nebo samostatnost? To se zatím ale nehodí žádné ze stran. Co Česko? Poučme se. Připravenost k obraně znamená mír. Bojíme se "zelených mužíčků“? Tak začněme organizovat domobranu. Vraťme lidem důvěru v to, že naše armáda je tu pro nás a je připravena nás bránit. Možná máme silné spojence, ale nesmíme být nejslabším kusem ve stádě.

Dalším zásadním problémem Evropy je hrozba terorismu. Jaký předpokládáte další vývoj? Budou mít evropské politické elity dostatečné nástroje, aby zvládly jak řešení situace na Ukrajině, tak zároveň zvolily účinný postup proti Islámskému státu? Co nám hrozí?

Nepanikařme. Dle údajů ze světové databáze teroristických útoků je terorismus sice na vzestupu, ale hlavními cíli islámských teroristů není ani náhodou Evropa, nýbrž jejich vlastní sousedi a protivníci ve víře, tedy jiné odnože islámu. Celkem přirozeně Evropané občas trpí pocitem, že svět se točí kolem nás a že jsme pro IS nějaký hlavní cíl. Už dávno ne. To si jen myslíme.

Nepotřebujeme výrazně navýšit zdroje v boji proti terorismu, potřebujeme vysvětlit našim politikům, že hlavním zájmem státu je chránit své obyvatele a jejich majetek před všemi formami násilí i terorismu.

Islámský stát provokuje. Zabíjí novináře pro efekt. Chce konflikt. Chce evropské bomby v ulicích syrské Rakky. Chce nás nalákat do boje unáhleně. To je přeci stará taktika arabských lehkých jezdců. Provokace, ústup a vlákání protivníka do pasti. Nebojujme, když to chce nepřítel, ale když to chceme my a víme, jaký je cíl boje a jak zničíme protivníka a co to udělá.

Hranice Iráku nakreslili Evropané a, zjednodušeně řečeno, je záměrně nakreslili tak, aby více rozdělovaly, než spojovaly. Sklízíme to, co Britové zaseli.

Jak byste obecně zhodnotil přístup českých politiků a médií k otázce islamizace Evropy?

Ode zdi ke zdi. Buď kompletní panika, nebo kompletní ignorace. Chybí mi hlas zdravého selského rozumu. Opakem politické korektnosti a mlčení u závažných témat přeci není hysterie. Někteří politici si na boji proti islamizaci Česka chtějí udělat jméno. Jiní si zase chtějí udělat jméno na boji proti xenofobii. Výsledkem je mediální humbuk, bubnování, volání do zbraně, nadávky a nálepky. Uklidněme se a začněme řešit problém od podstaty.

Chci zastupovat lidi, kteří si uvědomují, že problém Evropy je hlubší než islamizace a že islamizace je důsledek, nikoliv příčina.

Jak vnímáte v tomto kontextu aktivity iniciativy "Islám v ČR nechceme“ a mediální vystupování jejího lídra Martina Konvičky? Může být tato iniciativa nebezpečná?

Pokud ji někdo zneužije k nastolení souzení lidí na principu kolektivní viny, tak bude velmi nebezpečná. Chápu strach z islamismu i z islámu. Neberu to na lehkou váhu. Představa mešity místo kostela na návsích našich vesnic mě moc neuklidňuje. Strach a snaha něco dělat dříve, než bude pozdě, je zcela legitimní.

Občané naší země již viděli, jakým způsobem řešili politici problém s menšinami. Řeší ho, ale nevyřešili nic. Problémy soužití odskákali ti, kteří mají tu smůlu, že jejich majetek je a jejich život probíhá poblíž lidí bez respektu k majetku ostatních. Výzvy politiků k respektu k jiným kulturám pak nepadají na úrodnou půdu. Lidé si pak zcela správně řeknou: "Vlády zpackaly problém s jednou menšinou. Jak to asi dopadne, když se u nás najednou objeví další nová menšina? Určitě špatně. Byrokracie a média se zase postaví na její stranu.“

Žertovná absurdita je slovo integrace. V předvečer výročí osvobození Osvětimi řešila krajská zastupitelka Taťána Nersesjan dokument "Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015-2018“. Předpokládám, že jí vůbec nedošlo, jak absurdní jsou pokusy kohokoliv integrovat a jak mohou končit. Proč chceme někoho vůbec integrovat? Dokud dodržují zákony a pořádek, tak není důvod někoho nějak převychovávat a integrovat a už vůbec není důvod do toho sypat peníze daňových poplatníků. Opravdu se nedivím, že lidé si nechtějí číst dokumenty s názvy: "Sladění koncepce muslimské integrace v souladu s romským operačním integračním programem v letech 2020 – 2025.“

Už tradičně se proti islamizaci vymezuje šéf Úsvitu Tomio Okamura. Teď ale téma řeší více také ODS. Před islamizací Evropy varuje například poslankyně ODS Jana Černochová. Bezpečnostní orgány by podle ní měly sledovat mešity, zda se v nich nehlásá nenávist k nevěřícím. Propagace džihádu a islámského práva šaría by měla být zakázána a stíhána. Multikulturalismus podle ní selhal a my bychom se měli poučit, aby u nás nehořely ulice a neprobíhaly teroristické útoky. Co říkáte těmto návrhům? Jakou alternativu lze nabídnout občanům, kteří se bojí islámského terorismu?

Jistěže by bezpečnostní orgány měly řešit, zda se někde nesetkávají organizované skupiny lidí, které mají v plánu násilné trestné činy pod rouškou násilné ideologie. A ony to snad teď nedělají? Pokud ne, tak to okamžitě řešme. Oceňuji odvahu paní Černochové vystoupit z pozice oblíbenkyně médií a přesunout se do role té "zlé a xenofobní“. Jít mezi lidi. Myslím, že ji to asi skutečně zajímá. I tak ale protestovat proti Islámu, proti Rusku, za Tibet, je převážně jen emoční záležitost. Vlajky vlají. Ale je to tak trochu bouchání do imaginárních nepřátel. Nechceme hořící ulice? Nechceme, aby se tisíce lidí živily na různých integračních programech zaplacených z našich daní? Nechceme, aby našim dětem vymývali mozky opět za naše peníze?

Fajn. Tak si pojďme ujasnit pravidla. Má někdo morální právo jinému člověku zapálit auto? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. A když si občan své auto bude bránit, tak ho, prosím, pochvalme. Šetří práci policii. Má někdo právo brát pracujícím lidem peníze, aby za ně dělal workshopy na multi-kulti usmířenost? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. Pokud si bude občan své peníze proti takovým lumpům bránit, tak ho, prosím, pochvalme.

Do politiky jsem vstoupil, protože si myslím, že existuje možnost, jak žít v bohatší, šťastnější a spravedlivější společnosti, než ve které jsme teď. Ten způsob je nekrást lidem peníze skrz stát.

Jak vy byste čelil argumentům Martina Konvičky o tom, že islám je z podstaty násilné a netolerantní náboženství, že značná část islámských kleriků štve proti nevěřícím, žena je považována za méněcenné stvoření atd.

Dobrý pocit z mnohých výroků představitelů těch či oněch směrů islámu nemám. Korán jsem nečetl a ani to nemám v plánu. Také jsem nečetl Satanskou bibli, védy. Četl jsem jen bibli – Nový i Starý zákon. Nic z toho ale není podstatné pro řešení naší situace. Je mi totiž vlastně celkem ukradené, co někde v mešitě v Saúdské Arábii kvílí muezzin a čím své "ovečky“ krmí ten či onen imám a jak se k tomu staví pan Konvička.

Považuji za nutné, aby zákony naší země vycházely z maximálního respektu k životu a majetku jednotlivce. Kamenování je u nás trestné, ženská obřízka také. Stejně tak jako 17x někoho bodnout a ukrást mu peníze. Vůbec bych do toho kulturu, etnikum a náboženství nepletl. Nejsou to přeci žádné polehčující okolnosti. A nesmí být! Pokud budeme důsledně dodržovat, že u nás platí, že začít násilí je špatné a ani víra ve špagetového boha to neomlouvá, tak se vůbec o islámu nemusíme bavit. Jen nesmíme z tohoto pravidla polevit, a to nejen kvůli Islámu.

Co si myslíte o nápadu prezidenta Zemana, že by měli všichni spojit síly a podniknout ozbrojenou vojenskou akci proti Islámskému státu. Jakým způsobem by měla Evropa intervenovat?

Že by si Hradní stráž chtěla vyzkoušet své nové pušky? Islámský stát je největším nebezpečím pro své vlastní sousedy. Pokud chceme pomoci, tak pomozme jim. Československo už má zkušenost z něčeho podobného. V roce 1948-49 jsme pomáhali izraelskému státu ubránit se před agresory. Tuto formu pomoci lidem, kteří se brání, považuji za velmi účelnou. Posílat na IS naše vojáky nepovažuji za nutné a šťastné řešení.

Podle vicepremiéra Andreje Babiše má naše republika jednotný názor na zahraniční politiku. "Já jen necítím potřebu se pokaždé vyjadřovat ke každé zahraniční události. Jako Česká republika máme jasný a jednotný názor,” řekl v interview pro ČT24 a doplnil, že Česká republika musí podle jeho názoru dělat aktivní politiku směrem do Evropské unie. "My tam posíláme odložené politiky jako poslance. I zahraniční politika je však o osobních vztazích, já mám na ty lidi mobily, takže když je potřeba, tak jim zavolám,” řekl doslova Babiš. Co vy na to?

Pan vicepremiér už několikrát v rozhovorech naznačil, že u některých věcí se čeká na názor Bruselu. Pan Babiš má tedy pravdu, názor je jasný a jednotný. Co nám řeknou, že chtějí, o tom se poradíme a schválíme to. Nechceme přeci trhat partu.

Chcete něco na závěr vzkázat našim čtenářům?

Chci vás poprosit jen o jednu věc. Ozvěte se mi na e-mail tom@pajonk.cz. Moc rád se u nás ve Zlínském kraji s vámi potkám. Jednak si rád poslechnu, kde tlačí bota vás, jednak klidně odpovím na něco, co jsem zde jen naznačil. Myslím, že pracující, tvořiví a podnikavé lidé, ať už jsou zaměstnáni, nebo už toho odpracovali dost, se musí dát dohromady. Je totiž třeba zastavit ty hromady byrokratických nesmyslů a rozjetého státního aparátu dříve, než bude pozdě.

Naší zemi už dost možná skutečně nevládne ani vláda, ani ministři. Vládnou jí pro občany neviditelní úředníci, kteří připravují tuny materiálů, zpráv a analýz. V těch dokáží obhájit svou činnost, tím i pěkné peníze, které berou. Berou je však těm, kteří denně pracují, živí své rodiny a tvoří věci skutečně důležité.

Postavit se té celé mašinerii, to chce sílu, zdravý rozum a zkušenosti. Žádný "vůdce“ to ale za nás neudělá, žádný hrdina na bílém koni nepřijede, musíme se spojit.

Tomáš Pajonk je místopředseda strany Svobodných.
Rozhovor vyšel na webu parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31