Tomáš Pajonk: Další kouřová clona na ministerstvu školství

Tomáš Pajonk: Další kouřová clona na ministerstvu školství

Před několika dny proběhlo médii zpráva o tom, že nová ministryně školství paní Valachová dá našim dětem oběd zdarma. (zde odkaz)
Ale vlastně jen některým dětem (do 3. třídy) a vlastně ne zdarma, protože ty obědy nebude platit ona, ale občané, protože ty tři miliardy půjdou ze státního rozpočtu a budou chybět jinde, případně se zvednou daně nebo dluh.

Já jako rodič zatím tří dětí na tom "vydělám". Mé děti začnou do školy teprve chodit a Vy ostatní, co máte děti starší, nebo žádné, mi to zaplatíte. Děkuji Vám, ale neprosil jsem se o to a nerad jsem se takto stal "příživníkem". Krom toho debaty o tom, že v téhle škole mají či nemají právě toto jídlo, nebo jiné jídlo dostanou další rozměr (mám přeci právo, aby mé dítě jedlo to, co chci já, když už jste mi to vzali na daních). Kauzu obědy ale spíše považuji za "drobnost".

Je to totiž kouřová clona. Stejně jako předchozí povídání o tabletech do škol.

Prodloužení školní docházky o rok je věc závažnější, byť to opět nic zásadně nezmění. Je to jen malé omezení svobody volby rodičů a dětí (ano i ony mají v 5 letech možnost rozhodovat se), kvůli kterému nikdo demonstrovat před MŠMT nepůjde. Mé děti do školky chodí, zajímalo by mě ale, zda a  jak se bude povinná docházka do "velkáče" měřit a zda budou muset paní učitelky předávat absentéry sociálce (protože v opačném případě se některé děti do školky přihlásí a pak tam třeba vůbec chodit nebudou), ale to jsou technické detaily, které velcí "vizionáři" řešit nemusí, dopadnou na "plebs", respektive na paní učitelky.

Ale to je také kouřová clona.

Reforma však řeší i další věci. Podrobněji zde – zdroj. Zde pár detailů, které mě zaujaly.

"Školy by nově měly být financovány na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program." Hodnotíme tedy podle stráveného času učitele, ne podle výstupu. Tím ho zase více deklasujeme na hlídače dětí, či vrátného. Čím více hodin ve škole, tím více Oxford.

"Ministerstvo školství prováděcím předpisem stanoví pro jednotlivé obory vzdělání maximální počet hodin výuky ve třídě, který bude zohledňovat nezbytné dělení zejména na jazyky nebo nutnost podpory pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami." Asi máme málo tabulek, málo vzorečků, málo byrokracie. No tak vznikne další odbor MŠMT a další lidé, kteří budou tyto koeficienty zpracovávat. Chcete trochu tušit, jak to bude vypadat? Zadejte do oblíbeného vyhledavače "krajský normativ na žáka", sofistikovanost výpočtů a metodiky je na první pohled obrovská. Na druhý pohled, je to celé poněkud nesmyslné určování toho, kdo je pro společnost přínosem a kdo ne.

"Zde se bude brát v úvahu průměrná naplněnost běžných tříd a podíl dětí, které potřebují podporu ve vzdělávání." Chytří ředitelé si už nyní začnou sbírat kontakty u školních psychologů, kteří začnou děti přeřazovat do dětí v kategorii "potřebují podporu ve vzdělávání". Za pár let nám procento takových dětí stoupne a budeme mít další problém, který bude řešit další ministr.

"Jsem přesvědčena, že pokud neprosadíme změny regionálního školství, tak nejsme schopni školství nikam posunout. Devadesát procent problémů, které ve školství máme, plyne z toho, že současný systém financování není spravedlivý," řekla paní ministryně. Nemyslím, že 90 % problémů je ve financování, to je uvažování centralistického technokrata. Odsun od financování na žáka systém tak leda naprosto zneprůhlední, bude více nespravedlivý než dnes. Když už jsme jako společnost přistoupili na to, že chceme všem dětem přispět na vzdělání, proč přispíváme každému dítěti jinak? Copak má každé dítě jinou cenu? Proč selektuje stát jedny děti oproti druhým? Protože mají jiné potřeby? Takže nějaký ministerský byrokrat se stal soudcem dětských potřeb? To je přeci děsivé.

Nicméně následující odstavec Vám ukáže, že to všechno je skutečně kouřová clona.

"Definitivně jasno o novém způsobu financování škol by mělo být do poloviny roku 2017, aby mohlo ministerstvo vyjednávat potřebné peníze pro státní rozpočet 2018. Ve školách by nový systém měl začít fungovat od školního roku 2018/2019." To bude po dalších volbách, šance, že cokoliv z toho projde bez zásadních změn, nebo vůbec projde je blízká nule. To, že změny trvají tak strašně dlouho, vede k tomu, že učitelé jsou vůči změnám už téměř kompletně pasivně rezistentní a skeptičtí.

Navrhovaná "reforma" financování školství je tedy pouhým pokusem o zdání kontroly ministryně nad současnou situací. Zdáním aktivity. Děláním pro dělání. Možná se některým lidem bude zdát, že to mají na ministerstvu pod kontrolou. Fotka pohledné ministryně bude chvíli v hlavních zprávách. Myslí na nás. Myslí na naše děti, řeknou si mnozí.

Ale to vše je jen kouřová clona, která se snaží zakrýt to, že ministři školství vlastně žádnou zásadní vizi toho jak zlepšit vzdělání našich dětí vůbec nemají.

Tak jim aspoň "dají" oběd.

A učitelé? Ti se jen ušklíbnou a půjdou dále vyplňovat žádosti o dotace z různých projektových fondů, hlídat děti na chodbách, přežívat hodiny, řešit jaký plat budou mít po všech změnách kariérního řádu a dalších tabulek. A hlavně, kdy už budou prázdniny?

Tomáš Pajonk,
předseda krajského sdružení Svobodných v Zlínském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31