Tomáš Pajonk: Další kouřová clona na ministerstvu školství

Tomáš Pajonk: Další kouřová clona na ministerstvu školství

Před několika dny proběhlo médii zpráva o tom, že nová ministryně školství paní Valachová dá našim dětem oběd zdarma. (zde odkaz)
Ale vlastně jen některým dětem (do 3. třídy) a vlastně ne zdarma, protože ty obědy nebude platit ona, ale občané, protože ty tři miliardy půjdou ze státního rozpočtu a budou chybět jinde, případně se zvednou daně nebo dluh.

Já jako rodič zatím tří dětí na tom "vydělám". Mé děti začnou do školy teprve chodit a Vy ostatní, co máte děti starší, nebo žádné, mi to zaplatíte. Děkuji Vám, ale neprosil jsem se o to a nerad jsem se takto stal "příživníkem". Krom toho debaty o tom, že v téhle škole mají či nemají právě toto jídlo, nebo jiné jídlo dostanou další rozměr (mám přeci právo, aby mé dítě jedlo to, co chci já, když už jste mi to vzali na daních). Kauzu obědy ale spíše považuji za "drobnost".

Je to totiž kouřová clona. Stejně jako předchozí povídání o tabletech do škol.

Prodloužení školní docházky o rok je věc závažnější, byť to opět nic zásadně nezmění. Je to jen malé omezení svobody volby rodičů a dětí (ano i ony mají v 5 letech možnost rozhodovat se), kvůli kterému nikdo demonstrovat před MŠMT nepůjde. Mé děti do školky chodí, zajímalo by mě ale, zda a  jak se bude povinná docházka do "velkáče" měřit a zda budou muset paní učitelky předávat absentéry sociálce (protože v opačném případě se některé děti do školky přihlásí a pak tam třeba vůbec chodit nebudou), ale to jsou technické detaily, které velcí "vizionáři" řešit nemusí, dopadnou na "plebs", respektive na paní učitelky.

Ale to je také kouřová clona.

Reforma však řeší i další věci. Podrobněji zde – zdroj. Zde pár detailů, které mě zaujaly.

"Školy by nově měly být financovány na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program." Hodnotíme tedy podle stráveného času učitele, ne podle výstupu. Tím ho zase více deklasujeme na hlídače dětí, či vrátného. Čím více hodin ve škole, tím více Oxford.

"Ministerstvo školství prováděcím předpisem stanoví pro jednotlivé obory vzdělání maximální počet hodin výuky ve třídě, který bude zohledňovat nezbytné dělení zejména na jazyky nebo nutnost podpory pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami." Asi máme málo tabulek, málo vzorečků, málo byrokracie. No tak vznikne další odbor MŠMT a další lidé, kteří budou tyto koeficienty zpracovávat. Chcete trochu tušit, jak to bude vypadat? Zadejte do oblíbeného vyhledavače "krajský normativ na žáka", sofistikovanost výpočtů a metodiky je na první pohled obrovská. Na druhý pohled, je to celé poněkud nesmyslné určování toho, kdo je pro společnost přínosem a kdo ne.

"Zde se bude brát v úvahu průměrná naplněnost běžných tříd a podíl dětí, které potřebují podporu ve vzdělávání." Chytří ředitelé si už nyní začnou sbírat kontakty u školních psychologů, kteří začnou děti přeřazovat do dětí v kategorii "potřebují podporu ve vzdělávání". Za pár let nám procento takových dětí stoupne a budeme mít další problém, který bude řešit další ministr.

"Jsem přesvědčena, že pokud neprosadíme změny regionálního školství, tak nejsme schopni školství nikam posunout. Devadesát procent problémů, které ve školství máme, plyne z toho, že současný systém financování není spravedlivý," řekla paní ministryně. Nemyslím, že 90 % problémů je ve financování, to je uvažování centralistického technokrata. Odsun od financování na žáka systém tak leda naprosto zneprůhlední, bude více nespravedlivý než dnes. Když už jsme jako společnost přistoupili na to, že chceme všem dětem přispět na vzdělání, proč přispíváme každému dítěti jinak? Copak má každé dítě jinou cenu? Proč selektuje stát jedny děti oproti druhým? Protože mají jiné potřeby? Takže nějaký ministerský byrokrat se stal soudcem dětských potřeb? To je přeci děsivé.

Nicméně následující odstavec Vám ukáže, že to všechno je skutečně kouřová clona.

"Definitivně jasno o novém způsobu financování škol by mělo být do poloviny roku 2017, aby mohlo ministerstvo vyjednávat potřebné peníze pro státní rozpočet 2018. Ve školách by nový systém měl začít fungovat od školního roku 2018/2019." To bude po dalších volbách, šance, že cokoliv z toho projde bez zásadních změn, nebo vůbec projde je blízká nule. To, že změny trvají tak strašně dlouho, vede k tomu, že učitelé jsou vůči změnám už téměř kompletně pasivně rezistentní a skeptičtí.

Navrhovaná "reforma" financování školství je tedy pouhým pokusem o zdání kontroly ministryně nad současnou situací. Zdáním aktivity. Děláním pro dělání. Možná se některým lidem bude zdát, že to mají na ministerstvu pod kontrolou. Fotka pohledné ministryně bude chvíli v hlavních zprávách. Myslí na nás. Myslí na naše děti, řeknou si mnozí.

Ale to vše je jen kouřová clona, která se snaží zakrýt to, že ministři školství vlastně žádnou zásadní vizi toho jak zlepšit vzdělání našich dětí vůbec nemají.

Tak jim aspoň "dají" oběd.

A učitelé? Ti se jen ušklíbnou a půjdou dále vyplňovat žádosti o dotace z různých projektových fondů, hlídat děti na chodbách, přežívat hodiny, řešit jaký plat budou mít po všech změnách kariérního řádu a dalších tabulek. A hlavně, kdy už budou prázdniny?

Tomáš Pajonk,
předseda krajského sdružení Svobodných v Zlínském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31