Jan Polanecký: Občane, otevři! Kontrola domácnosti!

Jan Polanecký: Občane, otevři! Kontrola domácnosti!

Takto nám už za pár let zřejmě budou státní úředníci bušit na dveře, aby si prověřili, že plníme soubor stanovených nařízení.

Samozřejmě, vše se bude dít v souladu se zákonem, ve jménu obecného blaha a nebude to (jistě) prováděno šikanózním způsobem. Vrátka k takovým "skvělým" zítřkům naši politici postupně otevírají, naposledy v podobě právě schváleného záměru Legislativní rady vlády na prolomení domovní svobody kvůli zákonu na ochranu ovzduší. Úředníci mají nabýt pravomoc kontrolovat přímo v domácnosti, čím občané topí a občané mají povinnost úředníky vpustit, jinak hrozí vysoká pokuta. Důkazy lze však jistě obstarat i jiným způsobem.

Ač bydlím ve městě, naprosto chápu spoluobčany, kteří trpí zamořeným ovzduším díky sousedům – hlupákům, spalujícím odpadky. Nicméně, prolamovat kvůli tomuto nepříjemnému problému ústavou zaručené právo na nedotknutelnost domovní svobody je opravdu velmi – velmi nebezpečné. Příště si totiž politici vymyslí další „dobrý důvod“ a za čas další a pak ještě další. Studnice takových „dobrých důvodů“ je jednoduše nevyčerpatelná.

Jistě, úředníci a politici nás budou jako vždy na začátku ujišťovat, že kontroly paliva (a popela z kotlů) by měly být prováděny nikoliv šikanózním způsobem a jen jako krajní opatření. Nicméně, co je psáno to je dáno a už mnohokráte jsme zažili podobné chlácholení ze strany politiků. Realita pak byla zcela odlišná, jakmile takový bič úředníci (nebo třeba policisté) dostali do rukou. Dodatečnému otravování nejen skutečných provinilců se opět pootevřou dveře.

Možná někomu přijde odpor vůči takovým opatřením poněkud přitažený za vlasy. Vždyť jde přeci o dobrou věc, ne? Možná pro tentokrát. Jakmile ale jednou vrátka naší domovní svobody otevřeme, zůstanou otevřená už navždy. A to je mnohem horší problém. Budou nám chtít za čas politici kontrolovat, jak dlouho se sprchujeme nebo jak splachujeme, abychom neekologicky neplýtvali vodou? Nebo nařizovat maximální teplotu v bytě? Ono se to vlastně už částečně děje, byť prozatím nikoliv invazí do našich domácností (povinné úsporné žárovky a vysavače, dvojí splachovadla, návrhy na zdražování vodného a stočného z ekologických důvodů atd.). A co když třeba mají spoluobčané nebo místní úředníci podezření, že soused mlátí svou ženu? Vyšleme každý večer k těmto sousedům úředníka, který bude mít zákonné právo vstupu a povinnost zkontrolovat situaci na místě? Vždyť přeci ta žena je chudák a měli bychom jí pomoct, ne? Případně, umístíme k těmto lidem rovnou kameru do obýváku, abychom měli o situaci preventivní přehled? Ač si to většina spoluobčanů neuvědomuje, k podobně absurdním zítřkům zřejmě směřujeme, byť po malých a špatně postřehnutelných krůčcích.

Ne, vážení politici. Tento princip je prostě celý špatně, ačkoliv jsme jen na začátku jeho realizace. Takové návrhy je třeba smést urychleně ze stolu, případně je napadnout ústavní stížností, pokud vstoupí v platnost.

Jan Polanecký,
člen Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31