Naprosto bez emocí – logistika, doprava a obchod trpí vždy, když se do toho vloží hloupí politici. Naopak, tam kde obchod necháme klidně plynout, se obvykle neválčí, ale naopak spolupracuje. Hysterie na sociální síti, „blogíčku“ a v Babišnovinách vyvolává napětí, které obchod ničí. Několik bodů, které se dotýkají obchodu s Ruskem, nejen v logistice, jsem si pro vás dovolil z vlastní zahrádky připravit.
1) A co česká letiště? Hm?
Ptal se již někdo, co si počnou naše malá česká letiště? Ne Praha, ale regionální s betonovou runwayí. Patří mezi ně například Pardubice, Karlovy Vary, Brno či ostravské letiště Leoše Janáčka.
Proč se ptám? Tato letiště jsou významným zaměstnavatelem v kraji a dost často jedním z mála. Jsou závislá na každém kilogramu nákladu, který se zde naloží, vyloží či proclí. Jsou závislá na každém cestujícím, který se rozhodne zde nastoupit, vystoupit, utratit peníze v obchodě s dárky. Jsou závislá na každé kapičce kerosinu, rozmrazovací kapaliny a dalších nezbytných prostředků, které letadla potřebují pro své fungování.
Kam se létá z těchto malých letišť? Z Karlových Varů pravidelně do Petrohradu, Jekatěrinburgu či Moskvy, v létě do Antalye a plánuje se linka do Düsseldorfu. Karlovy Vary ročně odbaví cca 105 000 lidí a jen tak tak se drží nad vodou, nová pracovní místa se netvoří, není plánován další rozvoj a město je rádo, že má vůbec reprezentativní odbavovací halu. Takže provoz tvoří hlavně Rusové – spojení do Moskvy tvoří 68 % přepravního výkonu.
Pardubice obsluhují pravidelně Moskvu a Petrohrad, v létě Burgas, Rhodos, Antalyu a Podgoricu a nepravidelné lety pak směřují do Karlových Varů a Ostravy. Pardubické letiště odbaví 180 000 cestujících a je nejrychleji se rozvíjejícím letištěm u nás. Opět – velký přepravní výkon tvoří Rusové.
Z Brna se létá pravidelně do Moskvy, Londýna (Luton a Stansted) a Eindhovenu, dále pak do Heraklionu, na Kos, do Rhodu, Zakynthu, Antalye, Burgasu a dalších destinací. Brno je něco trochu jiného, vzhledem k silnému postavení letů do Londýna. Ale i zde hraje roli doprava z a do Ruska.
Ostravské letiště Leoše Janáčka odbavuje lety do Prahy, Paříže a Londýna pravidelně a dále pak do podobných lokací jako letiště výše, navíc ještě do Splitu či Tuniska. No, upřímně řečeno, může se stát, že Rus vystoupí v Praze, doletí do Ostravy s ČSA, poletí první třídou, utratí v duty free shopu nějaká ta „éčka“ za suvenýry pro svoji Jekatěrinu doma v Čeljabinsku? Může se stát, že ten samý Rus, pak opět letadlem poletí na obchodní jednání do Paříže?
Případné narušení obchodních vztahů s Rusy by poškodilo tyto významné zaměstnavatele v krajích. To už nijak dál neoddiskutujete. A DPH z prodaných výrobků si shánějte kde?
2) Turismus
Kdekoli se řekne Praha v bývalém východním bloku, vybaví se lidem nádhera, krása, historie a světovost a hlavně, Západ. Pro rodinu, řekněme z kazašské Almaty, je prestiž letět v lednu do Prahy, strávit zde Vánoce a utratit tu za dárky peníze. Pro průměrnou rodinu je to neopakovatelný zážitek.
Pro českého hoteliéra je to poklad. Každý vám řekne, že jedno z nejvíc hluchých období je právě leden a únor. V každém z těchto měsíců jezdí „problémoví hosté“. V lednu ortodoxní, kteří zde slaví Vánoce a „provinili se“ tím, že mluví Rusky. V únoru Dánové, kteří mají jarní prázdniny a provinili se tím, že rozbíjejí zařízení hotelu. Tak kdo je horším turistou? Ti, co se chovají slušně, vám vadí a ti, co rozbíjejí okna v pokojích hotelu, vám nevadí?
Turismus je důležitým důvodem, proč lidé cestují, proč letecké společnosti vydělávají a proč letiště vzkvétají. Zamysleme se nad tím, koho dál by naše selektivní přerušení obchodu s danou zemí poškodilo. Mimochodem, město Drážďany by bez ruských turistů mělo obrovský výpadek v obratu.
3) Studenti
Existuje přímá korelace mezi tím, jakou školu vystudujete v Rusku a jaké zaměstnání získáte. Pokud vystudujete v nějaké díře v Čeljabinsku, budete rádi za nějakou pozici v Megafonu v pobočce v Chabarovsku. Pokud vystudujete v Praze na VŠE, máte šanci na to pracovat v Moskvě. No a pokud vystudujete v Londýně, Paříži nebo New Yorku, tak je zcela možné stát se ředitelem Gazpromu. Ano, je to jiný svět. Ale nás se dotýká.
Na VŠE v Praze studuje mnoho Rusů, Bělorusů, Ukrajinců a Kazachů. Přátelské vztahy s těmito studenty jsou klíčem k tomu, aby se otevřeli nám Čechům. Spousta z nich vám potvrdí, že se Čechů bojí, straní se jich a necítí se moc dobře, když před třídou lámavou češtinou odříkávají referát. A dost často jsou i mladší, protože škola se v Rusku končí v 17 letech, takže psychický tlak je velký. Xenofobie není na místě. Soucit a porozumění ano.
Kolik a jací cizinci studují na VŠE? A teď nemyslím opilce z Erasmu. Celkem 16 % studentů, kteří studují celé bakalářské studium, jsou cizinci, převážně Slováci, Rusové a Vietnamci. Z celkového počtu cca 20 000 studentů to je opravdu nemalé číslo.
Svobodný občan, člen Svobodných
