Svobodní v médiích: Volební průzkumy, nový stát a hodně o penězích

Svobodní v médiích: Volební průzkumy, nový stát a hodně o penězích

Lidové noviny otiskly (11. 4. na str. 12) reakci Petra Macha na komentář Petra Kamberského (psali jsme o něm před týdnem, celý ho najdete zde):
Hájím právo majitele
Petr Kamberský mě kritizuje, že hájím právo vlastníků nemovitostí rozhodovat si, komu své byty pronajmou. Hájím. Zastal jsem se realitní makléřky Elišky Noskové, která čelí za podpory ombudsmanky Šabatové žalobě od Romky, která předstírala zájem o byt, byla jako Romka odmítnuta a chce odškodné sto tisíc korun. Zahájil jsem finanční sbírku na transparentní konto pro případ, že soud donutí paní Noskovou peníze Romce vyplatit…
Celou reakci P. Macha čtěte zde.

Článek převzaly i Parlamentní listy.

VOLEBNÍ PRŮZKUMY

Objevilo se jich hned několik a ve všech mají Svobodní kolem 2 % volebních preferencí. Median spočítal i volební potenciál, který Svobodným dává 4 % a mj. uvedl: "Šanci na vstup do Sněmovny nelze díky volebnímu potenciálu okolo 5 % vyloučit ani u Úsvitu, Zelených, Pirátů a Svobodných." Celý průzkum zde.

České televizi (12. 4. na ČT1 a ČT24) ve svém diskusním pořadu Václav Moravec výzkum TNS Aisa, která pro ČT prováděla dotazování na přelomu března a dubna a zmínil: „…na 2 % jsou Svobodní.“

Stejný průzkum zveřejnil i deník Právo (13. 4. na str. 2), kde mj. píše: „Z malých stran mírně posílila Strana zelených a Strana svobodných občanů, jejichž preference se momentálně pohybují okolo dvou procent, oslabili naopak piráti.“ Celý článek zde.

Článek najdete i na serveru Novinky.cz zde..

Server Aktuálně.cz zveřejnil průzkum agentury STEM – článek najdete zde, a dále Deník.czčlánek je tady.

Volební preference publikoval také Sanep čtěte zde. Jeho výsledky vyšly mj. na serveru První zprávyčlánek zde.

Institut politického marketingu řešil situaci na facebooku, který snížil počet fanoušků stránek (pages) údajně tak, aby čísla lépe odpovídala realitě. „České strany přišly o desítky i tisíce fanoušků,“ napsal server a zaznamenal, že např. u Svobodných došlo k minimálnímu poklesu: „Slavit mohou správci page ČSSD, Svobodných a Zelených, kterým se pokles prakticky vyhnul a to přesto, že například Svobodní mají výrazně více fanoušků než ODS.“ Celý článek čtěte zde.

PENÍZE A DANĚ

Servery Peníze.cz a Finmag uspořádaly anketu mezi odborníky na téma daňové přiznání: Očima expertů: Musí být daňové přiznání (a daně vůbec) složité? „Dalo by se zjednodušit přiznání k dani z příjmů? Jsou na tom jinde líp? A přineslo by jednodušší daňové přiznání vyšší výběr daní? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Macha, Aleše Michla, Richarda Kauckého a dalších osobností.“
Petr Mach pak v anketě odpověděl: „Samozřejmě, že by mohlo být přiznání k dani z příjmu jednodušší. Stačí se podívat na jednostránkový formulář zdravotních pojišťoven nebo sociálky. Tam nejsou žádné odečitatelné položky, slevy a podobně – prostě se tam jen napíšou příjmy, výdaje a spočítá se, kolik máme zaplatit. Daň z příjmů má tolik odečitatelných položek – od penzijního pojištění přes úroky z hypotéky po dary, že je těžké se v ní vyznat, stojí to mnoho hodin času a papírování – a přitom nakonec velká část poplatníků žádnou daň z příjmů neplatí. To vedlo Svobodné k myšlence daň z příjmů zcela zrušit. Pro začátek by stačilo osvobodit od daňového přiznání živnostníky se ziskem do 15 tisíc měsíčně (a zaměstnance se mzdou do 15 tisíc měsíčně) – stát by dál vybíral to, co vybírá, a mnoha lidem i úředníkům by ubylo papírování. Prostě by se přestala podávat ta přiznání, kde beztak vychází nula."

Server Finmag vydal i další Deník europoslance, a to pod názvem: Německá minimální mzda bere práci českým speditérům.
"Němci zavedli minimální mzdu a její výši stanovili na 8,5 eura za hodinu. Dostávat ji má každý, kdo pracuje na německém území. Včetně řidičů z povolání, kteří přes jeho území projíždějí. Před Evropským parlamentem se demonstrovalo a poslanci diskutují s Evropskou komisí, co je víc: Právo na volný pohyb služeb uvnitř Unie, nebo právo státu určovat si podmínky na svém území?"

Parlamentní listy zaznamenaly naše nejnovější stanovisko Svobodní odmítají plán prezidenta a premiéra na přijetí eura v roce 2020
"Svobodní považují kroky prezidenta a premiéra směřující k přijetí eura za nezodpovědný hazard s budoucností České republiky…"

Neviditelný pes vydal článek J. Poslaneckého EVROPA: Zaplatíte si to sami:
"S němým úžasem sleduji, jak se v televizi a rádiích v poslední době zcela běžně objevuje reklama na různé dotační projekty, garantované českým státem a Evropskou unií. Reklama na utrácení vašich peněz…"

Neviditelný pes ještě jednou – tentokrát článek T. Pajonka POLITIKA: Zajímají tu vůbec někoho důchody?
"Včera se ve sněmovně řešily důchody a zajištění na stáří. Překvapuje mě, že na hlavních zpravodajských serverech o tom nevidím ani zmínku…"

A Parlamentní listy k témuž článek zde.

Parlamentní listy zveřejnily také článek Červenka (Svobodní): Chánov do každého města:
"Protože si nejsem jist, do jaké míry lidé sledují politické dění v naší zemi, rád bych je touto cestou upozornil na potenciální pohromu, která se mnoha z nás, bude-li uzákoněna, nepochybně dotkne. Jedná se o návrh ministryně s příznačným jménem Marks…"

POVINNÉ ODVODY BUDÍ EMOCE

Reflex zveřejnil článek D. Polanecké o povinných odvodech a nastala mela – v diskusích pod článkem a posléze i na našem facebooku (pod oním sdíleným článkem)… Neporodila jsem své děti, aby je odvedla armáda. Skutečně se čeští ministři pomátli?
"Byla jsem šokována, když jsem se dozvěděla o novele zákona o branné povinnosti, kterou 8. dubna schválila vláda. Armáda tuto změnu odůvodnila tím, že chce mít přehled, koho povolat v případě ohrožení. Novela by měla nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku. Osmnáctiletí by tedy měli jít k odvodu v roce 2017. Změna by se měla týkat i žen. A já mám občas pocit, že čeští ministři se asi pomátli…"

NOVÝ STÁT

Vítek Jedlička svým počinem zaujal hned několik médií. Mezi prvními o tom informovala TV NovaČech založil v Evropě nový stát! Chcete být občany Liberlandu?
"Na světě je nový ministát Liberland. Včera ho založil Čech – Vít Jedlička na pomezí Chorvatska a Srbska. Tvrdí, že Liberland vznikl podle mezinárodního práva a pro 7 kilometrů čtverečních teď shání obyvatelstvo. První lidé se už hlásí…"

Obsáhlý článek věnovaly novému státu i Novinky.cz – Člen Svobodných vyhlásil na území bývalé Jugoslávie vlastní stát:
"Vlastní stát na „území nikoho“ mezi Srbskem a Chorvatskem si založil aktivista a člen Strany svobodných občanů Vít Jedlička. Pojmenoval ho Svobodná republika Liberland a vyhlásil se jejím prezidentem…"

Všimli si toho i novináři na Slovenskuzde je článek na Sme.sk.

CO SE DĚJE V KRAJÍCH

Předseda ostravských Svobodných upozornil v Parlamentních listech na vysoké náklady spojené s napojením Letiště Leoše Janáčka Ostrava na železniční síť: Zapletal (Svobodní): Představitelé kraje zvolili nejdražší možnou variantu podpory letiště.

Písecký deník informuje (15. 4. na str. 3) o odstranění staré ekologické zátěže po bývalé obalovně drti v Milevsku, které má stát až 60 milionů korun. Přeborov odmítl návrh kraje. O dotaci nepožádá.
V článku cituje radního Miroslava Doubka za Svobodné: „Zastupitelům ani radním nebyl předložen koncepční materiál, který by se zabýval negativními vlivy po bývalé obalovně na životní prostředí. Již dvakrát se v porevoluční době problém řešil a vydaly se na něj velké peníze. Nyní je na stole znovu. A jak by se mělo zapojit město? Na řešení problému by se město mohlo aktivně podílet, ale na samotné odstranění ekologické zátěže nemá peníze. Jen pro představu připomenu, že na investice města jdou ročně jednotky milionů korun a odstranění staré ekologické zátěže by předběžně stálo 50 až 60 milionů korun.“

 

15. dubna 2015
Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných
e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31