Svobodní v médiích: O sponzorech, vojácích a komunálních volbách

Svobodní v médiích: O sponzorech, vojácích a komunálních volbách

13. 8. vydalo Právo článek Stranám prší milióny. Platí i kandidáti: Mezi vlivné sponzory se řadí i majitel herní skupiny Synot a senátor Ivo Valenta. Svobodným poslal 1,35 miliónu korun, dva milióny ještě v červnu také ODS a 1,38 miliónu korun hnutí Nezávislí. Svobodní a ODS spolu kandidují například v Praze. Každý sponzor smí politické straně za rok přispět nejvýše třemi milióny korun. Na financování i volební kampaň dohlíží Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. Ten má za úkol sledovat například to, aby žádný z kandidátů do Senátu nepřekročil limit pro volby, který zákon stanovuje na dva milióny korun pro první kolo a půl miliónu korun pro kolo druhé.

13. 8. vydal Týden článek Proč část Čechů nenávidí naše vojáky?: Bezcitné poznámky a komentáře bohužel nejsou výsadou jen poloanonymních debatérů na internetu. Ani nejvyšší lidská oběť neodradila některé politiky, aby se na tragédii politicky přiživili. „Kapitalistické velmoci USA, Francie, Velká Británie ve snaze přerozdělit si svá světová panství, vytvářely a podporovaly vznik terorismu proti legitimním vládám v jiných zemích,“ reagovali na smrt českých vojáků v tiskovém prohlášení předseda KSČM Vojtěch Filip a místopředseda Stanislav Grospič a hned navrhli zrušit účast českých vojáků v misích a vystoupení Česka z NATO. Tím se naladili na své fanoušky. „Neexistuje důvod, proč by naši vojáci měli umírat v cizí zemi, za cizí zájmy, nikoliv při obraně vlasti,“ napsal na Facebooku KSČM Henryk Malysz a připomněl, že Československo za komunistů nikde vojensky neintervenovalo, a jeho kolegové v debatě neopomněli zdůraznit, že teroristy byli čeští vojáci, kteří si do Afghánistánu přijeli nahrabat. Komunisté nejsou v odsudcích jediní, už před lety vojáky v misích označil za žoldáky Matěj Stropnický, tehdejší předseda Zelených, kritičtí jsou i někteří Piráti nebo Svobodní.

Blesk vydal 10. 8. článek Rušení superhrubé mzdy: Ať lidem zůstane víc peněz, volá ODS. Babiš: „Nereálný slib“: Superhrubá mzda měla původně skončit již od příštího roku. Prosazovala to právě ministryně financí Schillerová, ovšem ještě v předchozí menšinové vládě bez důvěry. Záměr poté odvolala kvůli nedostatečné politické podpoře. Pro zrušení superhrubé mzdy je i druhá vládní strana ČSSD.

Vládnímu návrhu na zrušení superhrubé mzdy však kritici vyčítají, že zatímco zaměstnanci by si polepšili jen mírně (dvě až tři stovky měsíčně, ročně do 300 tisíc navíc, jak vypočetli např. Svobodní), změna zdanění by se výrazněji dotkla OSVČ, kterým by se dle dalšího ze záměrů zvýšila sazba daně z příjmů o 4 procentní body.

14. 8. vydal Pravý prostor článek Petra Macha K. H. Borovský a dřívější a dnešní daně aneb stát nás okrádá stále více: Samozřejmě jako všichni zastánci svobodného obchodu dnes jako v minulosti i Havlíček čelil kritice, podle které by náhlé odstranění cel krátkodobě poškodilo domácí průmysl. Ale i této kritice čelil Havlíček, tak, že zůstal pevným liberálem:

„Ovšem že pak této svobodě obchodu přizpůsobena být musí ostatní zřízení země, neboť dáti volný neb skoro volný průchod cizím výrobkům a obmezovati při tom všelijak domácí výrobu a průmysl … toť jest nesmysl. Proto také vláda čím více cla snižuje, tím více musí osvobozovati domácí průmysl od všelikých pout a překážek, které mu posud volného vzniku nedávaly.“

Karel Havlíček Borovský byl nejen významný vlastenec, politický myslitel, novinář a podnikatel, ale i vynikající ekonom, který svým významem pro národ, politickýmpřesvědčením a záběrem svých aktivit připomíná takové velikány svého národa, jakým byl americký Benjamin Franklin.

Havlíčkovy ekonomické postřehy z daňové teorie, měnové teorie a teorie mezinárodního obchodu jsou bezezbytku platné i dnes a Havlíček se svojí argumentací rovná velikánům ekonomické vědy, jakými byli Adam Smith, Carl Meger, Frédéric Bastiat či John Maynard Keynes (než se stal keynesiáncem). Češi na Havlíčka mohou být právem hrdi.

Forum 24 vydalo 11. 8. článek Paní Simona z ANO se vynoří z vody, ukáže opálená lýtka a bosá ťape do Senátu: V rámci spravedlnosti je třeba poznamenat, že ostatní strany na tom nejsou s propagací o moc lépe. Billboardy ODS v Praze připomínají reklamu na mrazírny, kde se modrý pán s motýlkem a s podezřelým pohledem blíží k též modré hihňající se naivce. Asi nás ta (bledě) modrá měla trochu ochladit v dobách globálního oteplování. Topka nám sděluje, že je „zase tady“. Jak – zase? Ona někde byla, pak nebyla a teď se vynořila? Tak to je dobře, že ji našli. Někdo, nevíme kdo, ale měl by dostat nálezné. Svobodní nám sdělují, že se nám třicet let lže. Kdo? Jako že se vrátíme do doby před třiceti lety, kdy se nelhalo? Nebo že nám Petr Mach a další vykládají pohádky o prospěšnosti Czechzitu?

11. 8. vydaly Parlamentní listy rozhovor s Lubošem Zálomem Silný stát je nebezpečný, ale lidé si to neuvědomují: ČT indoktrinuje už malé děti, varuje politik od Svobodných. EU přímo podporuje muslimské teroristy a nám tluče do hlav, že se nesmíme bránit…

„Ideje sociální demokracie, stejně jako předtím ODS, se podle mě již vyčerpaly, takže lidé postupně sahají po politických stranách, které jim slíbí ještě silnější stát. A to nyní reprezentuje Babiš, a samozřejmě to reprezentují i bolševici, kteří nyní vládu jen podpořili, ale půjdeme-li dál tímto směrem, mohou jednu z příštích vlád aktivně vytvářet. A politickou cestou se na tom nedá téměř nic zvrátit,“ myslí si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.cz Luboš Zálom, předseda Svobodných ve Středočeském kraji. Evropská unie je podle něj nereformovatelná. „Vůdci Evropské unie podle mě dobře vědí, že kdyby dopustili reformu, tak se EU rozpadne. Je zapotřebí přemýšlet o novém modelu uspořádání Evropy,“ domnívá se.

Vyšlo také ve Svobodném světě.

Regiony

V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přeheldu kandidujících stran.

Brno

Info.cz vydalo 13. 8. článek Zabydlování bezdomovců nepodporuji: nejdřív práce, potom bydlení, říká lídryně brněnské ODS: A co Slušní lidé? S těmi byste případně do koalice šli? A jak se vlastně díváte na to, že ODS podepsala memorandum o spolupráci se Stranou soukromníků, avšak právě v Brně s nimi nekandidujete, neboť se tady rozhodli podpořit právě spolek Slušní lidé?

Mohu mluvit o Brně. My jsme svoje síly spojili se Svobodnými a spolkem Brno autem a já jsem ráda, že tímto krokem dochází ke sjednocování pravice. A to, že se v Brně Soukromníci rozhodli kandidovat se subjektem, který je od našeho vnímání světa diametrálně odlišný, nechci komentovat.

A pokud jde o tu případnou spolupráci ODS a Slušných lidí?

Platí, co jsem řekla. Mám jediné negativní vymezení, a to směrem ke KSČM. K ostatním se nechci vyjadřovat.

Jihlava

10. 8. vydaly Jihlavské listy článek V Jihlavě půjde do voleb deset stran: V posledních měsících se v krajské Jihlavě objevilo nové volební seskupení. Tvoří ho Svobodní, Realisté a Společně pro Jihlavu. „K vytvoření této koalice nás v Jihlavě vedla spřízněnost politických programů všech tří politických uskupení, i tendence pravicových stran se spojovat,“ vyjádřil se mluvčí Svobodných Martin Rumler. Doplnil, že volebním lídrem uskupení Svobodných, Realistů a Společně pro Jihlavu je dokumentarista, kameraman a zpěvák Pavel Vacek, který mimo jiné působí v jihlavské heavy-metalové kapele Autobus.

Jižní Morava

Znojemský deník (a další čtyři mutace) vydal 15. 8. článek Zdravé dítě? Morava sází na jistotu v počátku těhotenství: Těhotné ženy mají stále větší zájem o speciální vyšetření, které umožňuje odborníkům zjistit, jestli dítě bude, či nebude trpět vrozenou vadou již v prvních týdnech těhotenství. Potvrzují to jak jihomoravští gynekologové, tak údaje nejsilnější zdravotní pojišťovny. „Této možnosti jsem sama využila. Setkala jsem se však s tím, že řada gynekologů posílá své klientky na toto vyšetření automaticky, a to je pak zbytečně vystresuje,“ řekla Terézia Mlýnková Išková z Hodonína, která svou dcerku přivedla na svět ve vyškovské porodnici.

Liberec

Seznam Zprávy vydal 15. 8. článek Tři poslední primátoři Liberce se hodnotí mezi sebou: Ten je toxický. Ta náladová. A on ostudou města?: Dvanáct politických stran a hnutí se bude ucházet za necelé dva měsíce o hlasy voličů v Liberci. Tři z lídrů kandidátek v posledních dvou volebních obdobích už post primátora zastávali. Z toho dva za jiné uskupení než při minulých volbách v roce 2014.

Zatímco současný primátor Tibor Batthyány před čtyřmi lety v Liberci vedl ANO, tentokrát je v čele společné kandidátky hnutí PRO 2016 a Svobodných. Bývalá primátorka Martina Rosenbergová vede uskupení Liberec Plus+, v roce 2014 přitom hájila barvy ČSSD. Někdejší primátor a nyní první náměstek Jan Korytář stejně jako u předchozích dvou komunálních voleb zůstává věrný Změně pro Liberec.

Jak vlastně každý ze tří adeptů na primátorské křeslo hodnotí své dva soupeře? A v čem by je ocenil a kvůli čemu naopak kritizoval?

„Žádná zásadní negativa u ní (Rosenbergové) nevidím. V té době to neměla jednoduché. Rozpočet byl velmi napjatý a město se nemohlo velkoryse rozkročit. Ale přesto zvládli udělat například rekonstrukci městských lázní a proměnit je v galerii,” říká k působení své předchůdkyně současný primátor Liberce Tibor Batthyány (PRO 2016) a zároveň hledá nějakou, alespoň malou pochvalu na svého náměstka Jana Korytáře (Změna), který už jednou – byť krátce – primátorský post v Liberci rovněž zastával. „Vyzdvihl bych snad alespoň to, že ho stále zajímá dobré životní prostředí,” komentuje kladnou stránku svého politického soupeře Batthyány.

Negativně pak současný primátor na konkurentech vidí u Martiny Rosenbergové například to, že: „Bývá někdy trošku náladová.”

U kolegy Korytáře pak vnímá rozporuplných vlastností více: „Ve funkci vydržel pouze pět měsíců a ještě za tu dobu stihl přivést město do několika průšvihů a napáchat škody. Ostatně, teď byl za to i souzen.“

Písek

Písecký týden vydal 14. 8. článek Písečtí při pietním setkání uctili padlé české vojáky: Přinesli svíčku a květinu a společně uctili památku tří českých vojáků, kteří tragicky zahynuli v neděli 5. srpna během rutinní hlídky na východě Afghánistánu po útoku sebevražedného atentátníka. Tak probíhalo úterní pietní setkání na píseckém vojenském hřbitově.

U tamější kapličky se jich 7. srpna v 18 hodin sešla sice jen hrstka, o to hlubší ale bylo vyjádření úcty padlým vojákům. Skupinka příchozích, mezi nimiž byl mimo jiné i písecký místostarosta Jiří Hořánek, krajský předseda Strany svobodných občanů Pavel Hubka a zástupci Sboru dobrovolných hasičů Písek, se společně pomodlila, držela minutu ticha a vzpomněla také na další z novodobých válečných veteránů.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31