Svobodní v médiích: o brexitu, daních i eurovolbách

Svobodní v médiích: o brexitu, daních i eurovolbách

Český rozhlas odvysílal 18. 5. debatu Pro a Proti a zveřejnil kromě záznamu i článek Pro a proti – Jiří Hošek: Brexit podcenili jak Britové, tak EU. Neuvědomili si, jak komplexní krok to jeJiří Payne: Debata o tom, jestli nakonec bude tvrdý nebo měkký brexit, je velice vážná. „A Evropská unie to Británii neusnadňuje. Já si dokonce myslím, že Evropská unie směřuje spíš k tomu se nedohodnout, než se dohodnout, protože se bojí, že budou následovat další státy.“

Kdyby se prý Unie chtěla dohodnout, začne se jednat nejdřív o důležitých věcech, a pak o těch méně důležitých. „Postup EU je ale obrácený. Napřed začneme těmi složitými věcmi, kde je jasné, že se nedohodneme, tak ztratíme spoustu času, a na ty jednoduché, ale důležité věci, kde bychom se dohodli, nezbude čas.“

„Vítězství brexitu bylo tak přesvědčivé… a rozdíl byl velmi vysoký. Nemůžeme to tedy brát na lehkou váhu… Prostě se tak Britové rozhodli, měli k tomu mnoho důvodů… A přijde mi jako demokratická pokora uznat rozhodnutí vzešlé z demokratického referenda,“ připomněl Jiří Payne.

Součástí je i audio a video záznam pořadu.

Různé

23. 5. vydal server Euportál článek Luboše Záloma Začněte už konečně přemýšlet. Jsou to přece vaše peníze, ne?: Definujeme-li Den daňové svobody jako okamžik v roce, kdy by souhrn našeho dosavadního výdělku obsáhl naše celkové roční zdanění, můžeme se pokusit určit něco jako „Den svobody“, pomocí něhož bychom mohli stanovit, kolik dní v roce nás stát zaměstnává svými regulacemi a nutí nás být poslušnými? Stát do našich životů zatím nezasahuje zcela – koneckonců, nedělal to a nebyl toho ani schopen v dobách komunistické totality. Kolik času nám stát nechává jen pro sebe v dnešní době? Kolik dní v roce si můžeme být jisti, že nepodléháme nějakému státem stanovenému, více či méně svévolnému a nesmyslnému příkazu?

Ode Dne daňové svobody nám stát přestane až do konce roku sahat do našich peněženek a kořistit na naší produktivní práci. Bude však i nadále nahlížet do našich domovů, kontrolovat nás při práci, dávat pozor, co si kupujeme, s kým uzavíráme smlouvy, a stále častěji i co říkáme či píšeme.

21. 5. vydal server budejckadrbna.cz a další regionální mutace tohoto serveru článek ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?: Znění návrhu novely zákona z roku 2017 bylo problematické v několika směrech. Vágně napsaný zákon neustanovil v podstatě žádné hranice, podmínky či restrikce a vojenské rozvědce by tak dával rozsáhlé pravomoci. Jak s nasbíranými daty nakládat, jak je ukládat a zpracovávat, či kdo by k nim mohl mít přístup, též nebylo blíže specifikováno. Navíc odposlechy, které byly původně možné jen se soudním povolením, by se při schválení Orwellova zákona daly provádět pouze s povolením vlády.

K Orwellovu zákonu měli připomínky například ministerstva spravedlnosti a zahraničních věcí, Úřad pro ochranu osobních údajů či Bezpečnostní informační služba (BIS). K novele se již dříve negativně vyjádřili také Svobodní a Piráti.

20. 5. zveřejnil server INFO.cz článek Šéfa Facebooku budou grilovat europoslanci. Po kritice souhlasili s online přenosem: Za Zuckerbergovo veřejné slyšení se kromě evropských liberálů praly i další frakce. Podle informací bruselského serveru POLITICO šlo o zelené, socialisty (součástí jsou čeští sociální demokraté), krajně levicovou GUE/NGL (součástí je KSČM) a krajně pravicovou Evropu svobody a přímé demokracie (zasedají v ní Svobodní). Vznikla také petice, kterou v momentě psaní tohoto článku, podepsalo více než 29 tisíc lidí.

17. 5. zveřejnil Neviditelný pes článek Terézie Mlýnkové Iškové POLITIKA: Nejabsurdnější daň ze všech: Daňové zatížení občanů i firem je opravdu velké. Uvádí se, že zhruba polovinu našeho přijmu odvedeme prostřednictvím různých daní státu.

Některé daně nám připadají zbytečné, jako např. daň z nabytí nemovitosti. Některé nám připadají moc vysoké, jako např. daň z přidané hodnoty. A některé nám připadají nespravedlivé, jako např. ekodaň z ojetin, která dopadá jen na chudé. Já ale hledala vůbec tu nejabsurdnější. A našla jsem ji.

Článek vydal i server Pravý prostor.

19. 5. zveřejnila ČTK a mnoho dalších serverů zprávu Lidovci půjdou do boje o křesla v europarlamentu v čele se Svobodou: Občané EU volí zástupce do EP jednou za pět let. Česko má v dosavadním EP 21 míst. V minulých volbách do Evropského parlamentu dali voliči KDU-ČSL 9,95 procenta volebních hlasů, lidovci tak získali tři křesla europoslanců.

Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo tehdy hnutí ANO, které získalo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP 09 a STAN. Také sociální demokraté získali čtyři křesla europoslanců. Komunisté mají, stejně jako lidovci, tři europoslance, ODS dva a Svobodní jednoho. Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů.

Regiony

Plzeň

17. 5. vydal Tachovský deník článek Kdo bude novým primátorem Plzně?: TOP 09 zvažuje, že se přidá do koalice STAN, Občanů patriotů, Svobodných a Hnutí pro zdraví a sport. „Debatujeme o tom, zvažujeme. Rozhodnutí ale zatím nepadlo,“ prohlásil šéf topkařů v Plzni Michal Vozobule. Předseda Občanů patriotů Jan Michálek potvrdil, že lídrem koalice bude senátor a zastupitel Plzně Václav Chaloupek.

Zlín

V MF DNES vyšel 22. 5. inzertní rozhovor s krajským předsedou Svobodných Jiřím Procházkou: Zdanění práce ve výši 43 procent. Služby a zboží zatížené daní z přidané hodnoty, u některých dokonce ještě spotřební daní. K tomu nejrůznější ekologické a správní poplatky, nemluvě o povinných platbách veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Stát si tak z výdělku každého z nás bere zhruba polovinu.

Pro ilustraci „nákladnosti státu“ je tak každý rok vyhlašován Den daňové svobody – datum, od kterého už nepracujeme pro erár, ale sami na sebe. Podle jedné metodiky připadá na dnešek, jiná ho posouvá až na 23. červen. „V každém případě nás ani jedno datum neřadí k vyspělým zemím s efektivním státem a ekonomickou svobodou, což jsou nezbytné podmínky pro zdravý ekonomický rozvoj. Například v době první republiky byl Den daňové svobody v únoru,“ říká v rozhovoru krajský předseda Strany svobodných občanů Ing. Jiří Procházka, MBA.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31