Český rozhlas odvysílal 18. 5. debatu Pro a Proti a zveřejnil kromě záznamu i článek Pro a proti – Jiří Hošek: Brexit podcenili jak Britové, tak EU. Neuvědomili si, jak komplexní krok to je: Jiří Payne: Debata o tom, jestli nakonec bude tvrdý nebo měkký brexit, je velice vážná. „A Evropská unie to Británii neusnadňuje. Já si dokonce myslím, že Evropská unie směřuje spíš k tomu se nedohodnout, než se dohodnout, protože se bojí, že budou následovat další státy.“
Kdyby se prý Unie chtěla dohodnout, začne se jednat nejdřív o důležitých věcech, a pak o těch méně důležitých. „Postup EU je ale obrácený. Napřed začneme těmi složitými věcmi, kde je jasné, že se nedohodneme, tak ztratíme spoustu času, a na ty jednoduché, ale důležité věci, kde bychom se dohodli, nezbude čas.“
„Vítězství brexitu bylo tak přesvědčivé… a rozdíl byl velmi vysoký. Nemůžeme to tedy brát na lehkou váhu… Prostě se tak Britové rozhodli, měli k tomu mnoho důvodů… A přijde mi jako demokratická pokora uznat rozhodnutí vzešlé z demokratického referenda,“ připomněl Jiří Payne.
Součástí je i audio a video záznam pořadu.
Různé
23. 5. vydal server Euportál článek Luboše Záloma Začněte už konečně přemýšlet. Jsou to přece vaše peníze, ne?: Definujeme-li Den daňové svobody jako okamžik v roce, kdy by souhrn našeho dosavadního výdělku obsáhl naše celkové roční zdanění, můžeme se pokusit určit něco jako „Den svobody“, pomocí něhož bychom mohli stanovit, kolik dní v roce nás stát zaměstnává svými regulacemi a nutí nás být poslušnými? Stát do našich životů zatím nezasahuje zcela – koneckonců, nedělal to a nebyl toho ani schopen v dobách komunistické totality. Kolik času nám stát nechává jen pro sebe v dnešní době? Kolik dní v roce si můžeme být jisti, že nepodléháme nějakému státem stanovenému, více či méně svévolnému a nesmyslnému příkazu?
Ode Dne daňové svobody nám stát přestane až do konce roku sahat do našich peněženek a kořistit na naší produktivní práci. Bude však i nadále nahlížet do našich domovů, kontrolovat nás při práci, dávat pozor, co si kupujeme, s kým uzavíráme smlouvy, a stále častěji i co říkáme či píšeme.
21. 5. vydal server budejckadrbna.cz a další regionální mutace tohoto serveru článek ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?: Znění návrhu novely zákona z roku 2017 bylo problematické v několika směrech. Vágně napsaný zákon neustanovil v podstatě žádné hranice, podmínky či restrikce a vojenské rozvědce by tak dával rozsáhlé pravomoci. Jak s nasbíranými daty nakládat, jak je ukládat a zpracovávat, či kdo by k nim mohl mít přístup, též nebylo blíže specifikováno. Navíc odposlechy, které byly původně možné jen se soudním povolením, by se při schválení Orwellova zákona daly provádět pouze s povolením vlády.
K Orwellovu zákonu měli připomínky například ministerstva spravedlnosti a zahraničních věcí, Úřad pro ochranu osobních údajů či Bezpečnostní informační služba (BIS). K novele se již dříve negativně vyjádřili také Svobodní a Piráti.
20. 5. zveřejnil server INFO.cz článek Šéfa Facebooku budou grilovat europoslanci. Po kritice souhlasili s online přenosem: Za Zuckerbergovo veřejné slyšení se kromě evropských liberálů praly i další frakce. Podle informací bruselského serveru POLITICO šlo o zelené, socialisty (součástí jsou čeští sociální demokraté), krajně levicovou GUE/NGL (součástí je KSČM) a krajně pravicovou Evropu svobody a přímé demokracie (zasedají v ní Svobodní). Vznikla také petice, kterou v momentě psaní tohoto článku, podepsalo více než 29 tisíc lidí.
17. 5. zveřejnil Neviditelný pes článek Terézie Mlýnkové Iškové POLITIKA: Nejabsurdnější daň ze všech: Daňové zatížení občanů i firem je opravdu velké. Uvádí se, že zhruba polovinu našeho přijmu odvedeme prostřednictvím různých daní státu.
Některé daně nám připadají zbytečné, jako např. daň z nabytí nemovitosti. Některé nám připadají moc vysoké, jako např. daň z přidané hodnoty. A některé nám připadají nespravedlivé, jako např. ekodaň z ojetin, která dopadá jen na chudé. Já ale hledala vůbec tu nejabsurdnější. A našla jsem ji.
Článek vydal i server Pravý prostor.
19. 5. zveřejnila ČTK a mnoho dalších serverů zprávu Lidovci půjdou do boje o křesla v europarlamentu v čele se Svobodou: Občané EU volí zástupce do EP jednou za pět let. Česko má v dosavadním EP 21 míst. V minulých volbách do Evropského parlamentu dali voliči KDU-ČSL 9,95 procenta volebních hlasů, lidovci tak získali tři křesla europoslanců.
Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo tehdy hnutí ANO, které získalo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP 09 a STAN. Také sociální demokraté získali čtyři křesla europoslanců. Komunisté mají, stejně jako lidovci, tři europoslance, ODS dva a Svobodní jednoho. Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů.
Regiony
Plzeň
17. 5. vydal Tachovský deník článek Kdo bude novým primátorem Plzně?: TOP 09 zvažuje, že se přidá do koalice STAN, Občanů patriotů, Svobodných a Hnutí pro zdraví a sport. „Debatujeme o tom, zvažujeme. Rozhodnutí ale zatím nepadlo,“ prohlásil šéf topkařů v Plzni Michal Vozobule. Předseda Občanů patriotů Jan Michálek potvrdil, že lídrem koalice bude senátor a zastupitel Plzně Václav Chaloupek.
Zlín
V MF DNES vyšel 22. 5. inzertní rozhovor s krajským předsedou Svobodných Jiřím Procházkou: Zdanění práce ve výši 43 procent. Služby a zboží zatížené daní z přidané hodnoty, u některých dokonce ještě spotřební daní. K tomu nejrůznější ekologické a správní poplatky, nemluvě o povinných platbách veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Stát si tak z výdělku každého z nás bere zhruba polovinu.
Pro ilustraci „nákladnosti státu“ je tak každý rok vyhlašován Den daňové svobody – datum, od kterého už nepracujeme pro erár, ale sami na sebe. Podle jedné metodiky připadá na dnešek, jiná ho posouvá až na 23. červen. „V každém případě nás ani jedno datum neřadí k vyspělým zemím s efektivním státem a ekonomickou svobodou, což jsou nezbytné podmínky pro zdravý ekonomický rozvoj. Například v době první republiky byl Den daňové svobody v únoru,“ říká v rozhovoru krajský předseda Strany svobodných občanů Ing. Jiří Procházka, MBA.
(ler)
