16. 1. zveřejnil server Plzeň.cz článek Odmítal Zemana i Drahoše. Koho si Dušek ze svobodných vybere teď?: Složitá otázka stojí před členem republikového výboru Strany svobodných občanů z Plzeňského kraje Václavem Duškem. Ještě před prvním kolem výběru nové hlavy státu věděl jistě, koho nevolit – Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. Na Facebooku vysvětloval svůj postoj k volbám prezidenta České republiky.

“Prezidentské volby podle mého názoru patří mezi ty méně důležité,” konstatoval Dušek. “Zvolíme si někoho, kdo má minimální pravomoci, ale bude nás ve světě reprezentovat,” vysvětloval svůj názor. “Volby každopádně dopadnou zcela jinak, než říkají průzkumy. V minulých prezidentských volbách se sekly až o více než 10 %,” tvrdil. Ideálního kandidáta mezi devíti navrženými neviděl. “Určitě budu volit někoho z těch, kteří se hlásí k pravicovým hodnotám a záleží jim na suverenitě naší země,” napsal.

Věděl jistě, že nedá hlas Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi. “Miloš Zeman je silný v populismu, dokáže trefně komentovat témata, která lidé chtějí slyšet a přináší mu to úspěch. V jeho neprospěch u mě jasně hovoří jeho spojení s Andrejem Babišem, dvojí metr, ale i věk a zdravotní stav,” hodnotil. “Jiří Drahoš je pro mě kandidátem snad ještě horším. Je člověkem bez názoru i bez jakýchkoliv politických zkušeností. Věřím, že je slušný člověk. To je jistě důležité, ale není to v politice to hlavní. Potřebujeme silného prezidenta, s pevnými a jasnými názory, který se za nás bude důstojně zastupovat. A velmi se obávám, že to Jiří Drahoš není. Ač se nám některá média snaží vykreslit, že ano,” vysvětloval.

Václav Dušek nabádal: “K volbám určitě jděte a přeji šťastnou ruku!” Sám teď před druhým kolem ale stojí před velkou otázkou – Zeman nebo Drahoš? Který z těch dvou pro něho nejhorších bude lepší?

Článek Aloise Sečkára zveřejnil 17. 1. server Ostrava-online Téma: Prezidentské volby – povolební kocovina: Nejsem očividně dobrý prognostik. Nečekal jsem tak špatný výsledek Mirka Topolánka. Věřil jsem mu na 10-15 % a tajně doufal, že to bude stačit na druhé kolo, protože pak bych si v něm mohl vybrat mnohem snáz. Obecně je hlasů pro kandidáty, kteří se alespoň verbálně hlásili k pravici, velmi málo, dílčí úspěchy sklízí nijak nevyhraněný „nepolitický“ střed. Podle očekávání s převahou vede Miloš Zeman, je však otázkou, o kolik víc hlasů může v druhém kole posbírat.

Já jsem už před prvním kolem avizoval, že ho nepodpořím v žádném případě. Vyvěsil vlajku EU na Hradě, chtěl být v jádru evropské integrace, ještě loni hájil euro a chce Evropskou federaci, není to autentický euroskeptik. Není to ani pravicově smýšlející člověk, naopak je etalonem české levice. Je ve zjevně špatném fyzickém stavu, a ačkoliv za to nemůže a nechci se mu kvůli tomu zle vysmívat jako jiní, nemyslím, že by měl dalších pět let vykonávat náročný úřad, který jeho zdraví podlomí ještě víc. Přitom neustále úmyslně a opakovaně provokuje vulgárními výrazy. To mi vadí, z politiky se obecně vytratila slušnost a prezident tomu v posledních letech velmi přispěl (vzpomeňte na Klause, který se vždycky chovat uměl, i když je osobně také celkem arogantní a ješitný). Opakovaně si „extenzivně vykládal“ Ústavu jen proto, aby dokázal, že může. Obklopil se týmem lidí pochybných morálních kvalit, kteří na něj dost možná mají dnes větší vliv než si on sám a jeho voliči připouštějí. A k dovršení všeho jde na ruku Babišovi, kterého vnímám jako největší ohrožení demokracie v ČR, větší než celý Brusel. Možná jen potřeboval hlasy jeho voličů a po svém znovuzvolení může vazby zase s gustem zpřetrhat, toto zjevně účelové chování však zavdává otázku, s kým a na čem se dohodne příště?

Z Jiřího Drahoše nemám velkou radost, na můj vkus je dost eurofilní, nevnímám ho však jako čistokrevného eurohujera jakým byl král pravdoláskařů Karel Schwarzenberg. Mnohé odrazuje tím, že nemá na nic názor. Od lidí, co ho měli možnost poznat, jsem ale opakovaně slyšel, že „želé“ není jeho pravé já, ale pouze marketingový produkt prodávaný tak, aby co nejméně odrazoval vyhraněnými názory, což je teoretický předpoklad úspěchu ve většinové volbě. Staví se negativně k referendu o členství v EU, uvedl však, že v případě jeho přijetí parlamentem by ho neblokoval. To je podle mě férový postoj. Férovější než při vlastním nesouhlasu ohýbat ducha zákonů, byť třeba nejsou dokonale naformulované.

Nechci zůstávat stranou jako mnozí jiní, jakkoliv jejich (ne)volbě rozumím. Budu proto v druhém kole volit Jiřího Drahoše.Tak jako u Topolánka v kole prvním, i u něj existují jistě mnohé dobré důvody, proč mu hlas nedat. Věřím, že nás může příjemně překvapit, zatímco současný prezident mě po celou dobu výkonu svého mandátu překvapoval zásadně nepříjemně.

Na druhou stranu, dopadne-li to naopak, nedá se zkrátka nic dělat. Je chybou nás všech, když se za pět let nenašel vhodnější protikandidát. Nebudu se účastnit žádných vulgárních výpadů vůči Zemanovi, ani před druhým kolem, natož po něm. Jestli chybí slušnost jemu (domnívám se, že ano, a že je to špatně), neměla by chybět jeho oponentům. Často na to zapomínají a škodí pak sami sobě. Vyzývám všechny jeho nevoliče, aby si dali závazek, že to dělat nebudou, a zvýšili tak šanci, že bude poražen argumenty ve férovém politickém souboji.

Dění v EU

Server Česká justice zveřejnil 11. 1. článek Kormidlo přebírají Bulhaři, neúspěšné žadatele o azyl chtějí vystěhovat z EU: V první polovině roku 2018 předsedá Radě Evropské unie, tedy národním ministrům, Bulharsko. Právě mezi členskými státy bude dojednána, nebo zamítnuta například reforma společné azylové politiky. Česká republika kritizuje především návrh Evropského parlamentu, který prosazuje, aby v případě krize byli žadatelé o azyl rozmisťováni do všech členských států. Poslanci opět zasednou příští týden, kdy mimo jiného zhodnotí, jak úspěšně vloni předsedali ministrům Estonci.

Europoslanec Jiří Payne (Svobodní, EFDD) naznačuje, že nejmenší pobaltský stát je Evropskou unií spíše brzděn, pokud jde o ekonomický liberalismus a otevřenost světu: “Navenek je trh EU dost uzavřený. Pro zajímavost, liberální Estonsko po vstupu do EU muselo zavést 10 000 nových cel. Česká republika si vystačila se zdražením banánů a podobných ‚zbytečností‘.”

Nicméně Estonci svoji přítomnost v Unii podporují , když vloni počet tamních “eurooptimistů” stoupl o 2 %, na 79 %. Pro srovnání, v České republice tvoří nejpočetnější skupinu lidé, podle kterých převažují nevýhody našeho členství nad výhodami.

Vyšlo i ve Zdravotnickém deníku, Ekonomickém deníku a na serveru Kurzy.cz.

11. 1. zveřejnil server Česká justice článek Víme první, jakou novoroční nadílku vám připravila Evropská komise: 31 legislativních priorit rozděluje české europoslance: Větší bezpečnost občanů, ale taky migrační politika v “duchu odpovědnosti a solidarity” jsou zamýšlenými důsledky regulací a směrnic, které chce v následujících dvou letech prosadit Evropská komise. Teprve v dalším sledu najdeme hospodářské investice, sociální otázky, propojený digitální trh, energetickou unii a nakonec “demokratickou legitimitu Evropské unie”. Ekonomický deník shrnuje všechny nové legislativní priority a taky reakce českých zástupců v Evropském parlamentu.

Jiří Payne (Svobodní, EFDD) postrádá deregulaci: “Evropská unie vykonává nespočet kompetencí, které by bylo lepší mít na národní úrovni.”

Vyšlo i na serverech Ekonomický deník a Kurzy.cz.

Různé

11. 1. zveřejnil server Svobodný svět rozhovor s Vladimírem Pikorou, jehož tématem byl i systém norské sociální služby Barnevernet. Silné zájmové skupiny si nepřejí změnu současného stavu: V rozhlasovém pořadu „Kupředu do minulosti“ rozmlouvá Martina Kociánová s ekonomem Vladimírem Pikorou o nebezpečně silném státu a úbytku individuální svobody.

Jde o jednoznačný trend, který pozorujeme ve všech vyspělých zemích. Zdá se, že je to úzce spojeno s tím, jak bohatne naše společnost. A čím více bohatneme, tím více jsme ochotni se spoléhat na stát, opouštět rodinu, být línější, nesnažit se tolik. Myslím, že čím je společnost chudší, tím více potřebuje rodinu a tím více se stmeluje.

Zároveň si nemyslím, že by tento trend nevadil všem. Znám řadu skupin, které proti tomu bojují. Existují i politické strany, kterým toto nevyhovuje. Vidím třeba, jak někteří politici bojují proti norskému Bernevernetu. Když bych měl jmenovat, tak si vzpomenu na Tomáše Zdechovského z KDU-ČS nebo Petra Macha ze Svobodných.

Připomeňme, že šlo o kauzu, kdy Barnevernet odebral matce děti.

V Praze byla proti tomu demonstrace, které jsem se zúčastnil. Bylo nás tam asi tři nebo čtyři sta. Vláda ten problém ignorovala, protože to pro většinu lidí bylo zvláštní. Ti si většinou asi říkali, že Norsko je bohatá země, úřady musejí v takové zemi vědět, co dělají, takže proč bychom se o to vlastně měli zajímat.

Existují témata, která v médiích dlouhodobě nezaznívají. Jako kdyby zde byl strach je pojmenovat

Co s tím, když už dokážeme tolerovat i to, že stát vezme matce vlastní děti? Omlouvám se, že Vás v tuto chvíli nutím být spíše filozofem než ekonomem, ale přesto se ptám: Kam nás to dovede?

Na to bych odpověděl, že nevím. Ale dlouhodobě pozoruji, že jednoznačně existují témata, které v médiích dlouhodobě nezaznívají. Jako kdyby zde byl strach je pojmenovat tak, jak jsou. Jako kdyby ti s jinými názory neměli úplně stejnou možnost vstoupit do mediálního prostoru a říct co si myslí. Vím, že se točily reportáže právě s Tomášem Zdechovským a Petrem Machem. Nakonec dostali v příspěvku takový štěk, že z toho nic smysluplného nevypadlo.

Neviditelný pes uveřejnil 15. 1. článek Pavla Strunze SPOLEČNOST: Kultovní značka svobody žádá dotaci: V létě se v Praze na Výstavišti bude pořádat oslava 115. narozenin kultovní značky motocyklů Harley-Davidson. Na to konto požádali pořadatelé magistrát o dotaci 5 milionů. Souhlasí s tím motorkáři?

Mnoho pražských radních, včetně ekonomické náměstkyně primátorky, se k možnosti poskytnout dotaci tváří vstřícně (deník Metro, 9.1.2018, str. 3), prý kvůli ekonomické výhodnosti akce se stotisícovou návštěvností pro veřejné rozpočty. Navíc organizátoři akce, Harley-Davidson Europe Ltd. a Harley-Davidson Praha, evidentně počítají i s podporou od Středočeského kraje.

Případný „zisk“ z akce pro veřejné rozpočty, který uvedl deník Metro (550 milionů korun) je jistě značně nadnesený, anebo se jedná o mylnou interpretaci slov ekonomické náměstkyně primátorky novináři.

Každopádně by bylo třeba lépe se zamyslet nad finanční stránkou takové akce. Pro město či stát jistě vzniknou i vedlejší náklady: bezpečnostní zajištění ze strany Policie ČR či městské policie, dopravní či jiná omezení pro obyvatele (vyčíslil je někdo? Sto tisíc návštěvníků již něco v těchto oblastech znamená).

Naskýtá se samozřejmě i otázka: Pokud je oslava podnik výdělečný, proč potřebuje dotaci? Pokud je to akce ztrátová, co takhle zvednout těm stotisíci návštěvníkům cenu vstupenky o padesátikačku? To by pokrylo těch chybějících 5 milionů.

A pokud je to podnik v principu nevýdělečný, jaký je důvod dotace? Je to nějaký – mně neznámý – veřejný zájem? Připomeňme si, že obce nemají podnikat – to mají dělat soukromé subjekty.

Zprávy z regionů

Cheb

11. 1. vydala ČTK zprávu Cheb má schválený rozpočet, opozice jej ale kritizovala: Schválenou podobu rozpočtu vytvořila koalice ANO, ODS, ČSSD. Vznikla poté, co ANO bez vypovězení koaliční smlouvy odešlo z koalice s VPM – Alternativa, Koalicí pro Cheb a Stranou svobodných občanů. Jde už o třetí vedení města. Hned po volbách vznikla koalice ANO, ČSSD, KSČM s tichou podporou ODS.

Za už bývalého starostu Antonína Jalovce (VPM) a místostarostku Gabrielu Lickovou (Koalice pro Cheb) se v prosinci postavili lidé na demonstraci před radnicí. I dnes stál před radnicí vůz s fotografiemi a vzkazy z této demonstrace.

13. 1. vyšel v Chebském deníku článek Upravený rozpočet prošel. Opozice jej ale nepodpořila: Zastupitelé napodruhé schválili rozpočet Chebu. Nová koalice jej upravila a ve čtvrtek večer také odhlasovala. Opoziční zastupitelé pro něj však ruku nezvedli.

Právě rozpočet byl oficiálním důvodem rozpadu bývalé koalice, kterou tvořilo VPM, ANO 2011, Koalice pro Cheb a Strana svobodných občanů. Tehdejší opozice a někteří zastupitelé za ANO 2011 kritizovali, že původní návrh rozpočtu obsahoval velké množství investičních akcí, které není možné stihnout.

Vyšlo i v Sokolovském deníku.

16. 1. zveřejnil server Zprávy z Chebu článek Mimořádné zastupitelstvo: schválený rozpočet, nový zastupitel Vrba a stará kauza BOBR: Zasedání chebského zastupitelstva minulý čtvrtek (11. 1. 2018) bylo svoláno především za účelem dodatečného schválení rozpočtu na rok 2018. Jeho návrh byl za podivných okolností nečekaně „shozen“ na prosincovém zasedání a dle názorů některých politiků měl sloužit jako záminka k odvolání bývalého starosty Jalovce (VPM) a místostarostky Lickové (KpCh).

Jedním z bodů rozpočtové diskuze byla revitalizace Dominikánského kláštera. Objekt nyní prakticky zeje prázdnotou, zejména po přesunutí většiny kulturních akcí do Kulturního centra Svoboda. Město proto v minulosti využilo architektonické soutěže Petra Parléře (2015) ke zhotovení designové studie, jež počítala i s omlazením přilehlého Jánského náměstí a ulic Dominikánská a Kamenná. Základní umělecká škola v současné době hlásí problémy s přebytkem žáků, a tak je řešení nasnadě. Navíc by se nabízela přestavba bývalé ZUŠ na v současné době tak žádané bytové jednotky.

Proti návrhu na přesun ZUŠ nicméně zastupitel Václav Jakl (Svobodní) podotýká, že současná budova ZUŠ byla speciálně vybrána a postavena pro účely základní umělecké školy a její kompletní přesunutí do Dominikánského kláštera by bylo příliš nákladné, a proto i zbytečné. V neposlední řadě je svým rozvržením na malé třídy, dle jeho slov, současná ZUŠ nevhodná pro přestavbu na bytové jednotky.

Zubří

Valašský deník zveřejnil 15. ledna článek o referendu v Zubří, jehož iniciátorem je Martin Novák. Zubřané rozhodli potřetí: areál se stavět nebude: Radost z výsledku referenda neskrýval odpůrce stavby Martin Novák. „Byl to těžký boj, jsme rádi, že lidé odhlasovali, o co jsme usilovali,“ oddechl si po zveřejnění výsledku Novák.

Podle něj přišlo k referendu o pět stovek lidí víc než v posledním hlasování v říjnu, které se uskutečnilo zároveň s parlamentními volbami. „Rozjeli jsme letákovou kampaň a také jsme šířili informace na sociálních sítích,“ vysvětlil důvody vyšší účasti Novák.

Článek vyšel i v týdeníku Naše Valašsko.

O referendu psalo i Právo v článku Obyvatelé Zubří krytý bazén nechtějí: Odpůrcům bazénu vysoké náklady dlouhodobě vadily, obávali se zadlužení města. Naopak jeho zastánci včetně starosty tvrdili, že areál pozdvihne kvalitu života ve městě. Potřebný úvěr by prý radnice byla schopna splatit za pět let. „Výsledky referenda vyjádřily názor lidí. Referenda se zúčastnilo 66 procent voličů. Bylo to nejobjektivnější vyjádření názoru občanů Zubří. Stavba za 160 miliónů by znamenala absolutní zátěž pro město. Tato částka se rovná pěti ročním investicím, které má město z rozpočtů k dispozici. Ročně míří na investice podle nezávislého auditu maximálně třicet miliónů volných peněz. Znamenalo by to, že vyčerpáme na pět let tyto peníze jen na stavbu bazénu,“ řekl Právu zastupitel Vladimír Krupa (Koalice ODS a svob. pro Zubří). Venkovní koupaliště by mohlo podle Krupy stát zhruba šedesát miliónů. „Jsem pro, aby se udělala architektonická soutěž, jak by se dal prostor využít a varianta s koupalištěm je jednou z možností,“ dodal zastupitel.