Mises: Proč budu volit Jiřího Drahoše

Mises: Proč budu volit Jiřího Drahoše

Předně, ani jeden z kandidátů nezastává mé politické názory. Kupříkladu v otázce vztahu k Evropské unii. Eurooptimista nebo eurofederalista, mně to vychází prašť jako uhoď. Hlavní rozdíl mezi těmito pohledy spočívá v tom, jak mají být rozloženy pravomoci mezi jednotlivé řídící orgány. Slovy Miloše Zemana: „EU má nesmírný demokratický deficit, ale řešením není ji rozpustit, nebo redukovat na zónu volného obchodu. Řešením je překonat tento demokratický deficit například rozšířením pravomocí Evropského parlamentu.“ Z mého pohledu vyjde nastejno, zdali do našich životů budou zasahovat nařízení a směrnice Evropské unie či nařízení a směrnice Evropské federace. Mně nevyhovuje ani jedno, já si přeji, abychom se zapojili do Evropského sdružení volného obchodu.

Stejně tak jsou oba zastánci přijetí eura, přičemž Miloš Zeman svůj postoj obhajuje za pomocí kuriózních argumentů. Dle něj euro zaručuje ochranu před spekulanty a snaží se to doložit příkladem spekulace na libru v 90. letech. Neuvádí však, že k této události došlo v důsledku navázání libry na euro v rámci zapojení do Evropského mechanismu směnných kurzů. Takže naopak nepovedené koketování se zapojením se do eurozóny bylo viníkem té spekulace. Obdobně nedává smysl jeho přirovnání, že přijetí eura je podobné změně teplotní stupnice. Totiž tím, že splníme závazek přijmout euro, ztratíme kontrolu nad měnovou politikou a Česká národní banka bude degradována na pouhou pobočku Evropské centrální banky ve Frankfurtu. Není to žádná „změna stupnice“, je to obrovský rozdíl.

Pozitivní vztah současného prezidenta k EU se naplno projevil v prvních měsících jeho mandátu, když vyvěsil eurovlajku a podepsal smlouvu o Evropském stabilizačním mechanismu, čímž nás zavázal po vstupu do eurozóny poskytnout Řecku a dalším zadluženým státům až v přepočtu 350 miliard korun.

Ve volbě prezidenta však nejde ani tak o názory, jako o zásadovost, čestnost a vystupování. Přece jenom naše republika není prezidentská, ale parlamentní, takže výkonnou moc nemá prezident, ale vláda. Prezident má vést příkladem, dávat lidem naději v těžké době a reprezentovat zemi v zahraničí. Miloš Zeman ve všech těchto ohledech selhal. Všechny jeho veřejně známé přešlapy, intriky, mezinárodní ostudy a porušení Ústavy dokumentuje série článků na webu Noviny.cz.

A není to žádný exces posledních let. Když se ponoříme se hlouběji do minulosti, kdy byl Miloš Zeman premiérem, vidíme namátkou opoziční smlouvu, legislativní smršť, humanitární bombardování, privatizaci Mostecké uhelné, nepovedenou stavbu dálnice D47, nechvalně známý kufřík, spor o Lidový dům, několikanásobné usvědčení soudem ze lží, aféry Bamberg, Olovo a Štiřín. Miloš Zeman není žádný protisystémový politik, on tento systém pomáhal aktivně tvořit.

Oproti tomu Jiří Drahoš své kvality ukázal jako úspěšný vědec a schopný vedoucí Akademie věd. Znám ho z jeho veřejných vystoupení už nějakých deset let. Jeho sebeprezentace je na vysoké úrovni, domluví se plynně několika jazyky (žádný „bablbam“ ani „pasy“ nehrozí) a podle všeho je ve výborné kondici. Do svého poradního týmu nabral skutečné osobnosti, včetně známého ekonoma Lukáše Kovandy. Existuje šance, že někoho takového jmenuje do rady České národní banky. Je to kandidát politického středu, jenž se snaží rozdělenou společnost skutečně spojovat. A to by byla oproti předchozím pěti letem osvěžující změna.

Navíc pokud bude Miloš Zeman podruhé zvolen, nebude ho omezovat nic, snad vyjma jeho zdravotního stavu. Nebude se muset mírnit, aby byl opětovně zvolen. Můžeme se tak dočkat dalších nepříjemných překvapení.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, přeji vám 26. a 27. ledna šťastnou ruku u voleb.

Pavel Mises,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31