Po řádění ničivé vlny tsunami v jihovýchodní Asii na sklonku r. 2004 přispěla Česká republika na obnovu zničených území více než půl miliardou korun, z toho česká vláda věnovala přes 240 milionů. Celosvětově dárci na obnovu zničených oblastí přislíbili částku přes 167 miliard korun, tj. zhruba 6.4 miliardy euro.
Po zemětřesení na Haiti přislíbilo mezinárodní společenství celkově pomoc poničenému karibskému státu ve výši miliardy dolarů (714 milionů eur). To je zhruba 10x méně, než při výše zmíněné katastrofě v jihovýchodní Asii. Přitom rozsah destrukce zdá se býti obdobý. Česká vláda přislíbila 20 milionů korun, což je též jen zhruba desetina pomoci z let 2004 a 2005 pro jihovýchodní Asii.
Co způsobilo ten výrazný pokles humanitární štědrosti vlád? Zřejmě krize. Prostě ministři financí už dávno nemají žádné rezervy, zvyšovat schodky rozpočtů se jim již opravdu nechce a při řádově vyšší pomoci by už museli viditelně zatnout sekyru ještě hlouběji. V EU navíc aktuálně hrozí sanace Řecka a možná i dalších států eurozóny, která jistě nebude zadarmo. Vlády se tedy omezují hlavně na gesta, reálná finanční pomoc je vskutku malá.
Ale opravdu zdroje nejsou a nebudou?
Když má stát holou řiť, to se pak těžko přispívá na charitu. Aby však neměl pokladnu vymetenou, mohl by pro začátek alespoň rezignovat na ekonomické nesmysly typu boje s globálním oteplováním. Státy EU například přišly v Kodani s nabídkou na 7.2 miliardy euro (z toho ČR 12 milionů eur, tj. 300 milionů korun) ve třech letech pro rozvojové země na „boj s klimatickými změnami“.
Porovnejme tyto finance EU na boj s globálním oteplováním (tj. 7.2 miliardy euro) s nyní prozatím přislíbenou finanční pomocí z EU pro Haiti, která činí pouze cca 430 milionů euro (navíc ještě část z těchto prostředků není nově přidělená, ale už dříve byly pro tuto karibskou zemi v unijním rozpočtu vyčleněny). To je zhruba 17x méně pro srovnatelný časový úsek. Soudný člověk pak musí nutně konstatovat, že EU není vůbec velkorysá k těm, kteří pomoc vskutku urgentně potřebují, ale může se naopak přetrhnout, aby nalila peníze daňových poplatníků tam, kde potřeba opravdu nejsou.
Zdatně v tom sekunduje česká vláda, která například ročně dotuje neefektivní solární elektřinu miliardami korun (a trend je stále stoupající), a na pomoc Haiti už pak vyškrábe z šuplíku nějakých 20 milionů, což hodnotou odpovídá investiční dotaci pro sportovní klub okresního (někdy i menšího) města při porcování medvěda ve sněmovně.
Což takhle miliardy eur místo na boj s globálním oteplováním (které je buďto neexistující nebo člověkem nezpůsobené, každopádně však člověkem neporazitelné) vydávat na charitativní pomoc zemím postiženým skutečnými velkými přírodními katastrofami (zemětřesení, tsunami, výbuchy sopek)? Zkušenost a statistika praví, že se jednou za pár let něco takového objeví.
Co kdyby EU dala těchto 7.2 miliardy euro na jakýsi nový „Marshallův“ plán pro Haiti? Jistě by tím udělala pro svět mnohem více, než když by drobila tento krajíc přehršlím různých „překupníků“ s plány jak ven z globálního oteplování (a to je ještě ten lepší případ) v nespočetně mnoha zemích třetího světa.¨
Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.
Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.
Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.
Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.
Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.
Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.
Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.
Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.
Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.
Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.
O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.
Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.
Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.
„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“
Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.
„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.
Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.
„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.
Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.
Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.
„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.
„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.
Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.
Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.
Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“
Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.
Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.
„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.
Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.
„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.
Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.
V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.
Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.
„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.
Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.
„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.
