STRUNZ: Vid nedokonavý

STRUNZ: Vid nedokonavý

Jako by mi mluvili z duše, koaliční vyjednávači odkryli karty a rozhodli se přejmenovat Ministerstvo školství na Ministerstvo vzdělávání. Všimněte si: nikoliv vzdělání či vzdělanosti, ale vzdělávání. Ten nedokonavý způsob je naprosto příhodný, neboť charakterizuje velmi dobře kvantitativní charakter našeho státního přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. A nejen k němu.

Slovesa ve vidu nedokonavém postihují děje, které trvají a trvat budou. Na rozdíl od sloves ve vidu dokonavém, která postihují děje, jež byly, jsou nebo budou jednou ukončeny a přinášejí tedy konečnou kvalitu. Například (vid dokonavý – vid nedokonavý):
uškrtit – škrtit
vyléčit – léčit
podojit – dojit
vzdělat – vzdělávat

Něco podobného pak lze zaznamenat u podstatných jmen slovesných: ta vzniklá ze sloves vidu nedokonavého vyjadřují proces (a to třeba i takový, který nebude nikdy ukončen). Např. odcházení, regulování, dotování, vzdělávání

Přejmenováním Ministerstva školství na Ministerstvo vzdělávání (*) bude konečně jasně deklarováno, že pro ministerstvo není důležitý konečný výsledek, tedy vzdělání, ale pouze ten proces, tedy vzdělávání. A ten je možno rozšiřovat co do množství a času bez ohledu na to, zdali vůbec a jak efektivně to ovlivní konečný produkt – vzdělání. A tím pádem je možno rozšiřovat agendu ministerstva a jeho finanční požadavky bez vazby na vzdělání, pouze s deklarovanou vazbou na proces vzdělávání. Nemusíme s tím souhlasit, ale oceňme, že to konečně školští experti koaličních stran přiznali. Za ty statisíce na výměnu hlavičkových papírů, razítek a tabulek na zdech (a jistě i pár stovek na nahlášení změny do Bruselu bude nutných) to přiznání pravdy určitě stojí.

A nezůstal bych jen u této změny. Nabízí se celá řada dalších možných přejmenování ministerstev v podobném duch. Např.
Ministerstvo spravedlnosti –> Ministerstvo odsuzování
Ministerstvo dopravy –> Ministerstvo přepravování
Ministerstvo obrany –> Ministerstvo bránění
Ministerstvo kultury –> Ministerstvo vyžívání

Dalo by se pokračovat stejným způsobem i u ostatních ministerstev, ale zaměřme se jen na ta dražší, myšleno dotačně. Např. Ministerstvo zemědělství se může přejmenovat na Ministerstvo obdělávání, aby bylo jasné, že důležitý je proces produkování (nebo i neprodukování) čehokoliv co přináší dotace nebo regulací vynucený zisk (např. řepky na biopaliva), nikoliv nepokřiveným trhem žádaných zemědělských produktů (a vůbec tím nechci hanět zemědělce samotné).

Ministerstvo průmyslu se přejmenuje na Ministerstvo vyrábění, což zejména u dotovaných produktů, jako je elektřina ze slunečních článků, má svůj nezanedbatelný symbolický význam. Ta kvantita je důležitá,
nikoliv efektivita.

Ministerstvo zdravotnictví se zase může do budoucna nazývat Ministerstvo léčení, neboť v současném systému převážně státního zdravotnictví, zdá se, jde o kvantitativní podporu procesu léčení, nikoliv o zdraví (a vůbec tím nehaním pracovníky ve zdravotnictví, haním systém). Rozsah poskytované péče naráží nikoliv na strop poptávky, ale pouze na bariéry vymezené státními regulacemi, požadavky ostatních ministerstev na státní rozpočet a schopností VZP a ministerstva financí do systému peníze nalít.

Apropos, když už hovořím o Ministerstvu financí: to by se mělo přejmenovat na Ministerstvo vytahování. …… Vytahování peněz z kapes. Nikdy nekončící proces. A lze ho velmi pružně rozšiřovat.

——————————————–
(*)
Pozn. pod čarou: Celý název bude Ministerstvo pro vzdělávání, vědu, mládež a sport. Druhá podstatná plánovaná změna je tedy přidání slova „věda“ do názvu ministerstva. Nemohu se zbavit dojmu, že se jedná o pokračující vytěsňování Akademie věd z vědy, zahájené Topolánkem, a převod jejích prostředků (a bohužel i s filosofickou změnou obsahu) právě na Ministerstvo. I v tomto případě je zde otevřená deklarace cíle, ke kterému se budoucí koalice bude snažit dospět: zrušení Akademie věd, omezení podpory základního výzkumu a naopak zvýšená podpora toho aplikovaného a inovací (jež by si však v principu měly podniky platit samy).

 

Pavel Strunz je členem Strany svobodných občanů
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31