BEDNÁŘ: Další marný pokus o Neevropu

BEDNÁŘ: Další marný pokus o Neevropu

Kolem eurozóny, tedy kolem tvrdého jádra Evropské unie, se stahují mraky. Je to přirozený vývoj. Evropská měnová unie jako oblast jednotné měnové jednotky euro byla od počátku hlavně politickým, nikoli ekonomickým nápadem. A to v nejjednodušším smyslu slova. Nepříliš vzdělaní a demokraticky založení otcové zakladatelé nynější evropské integrace a jejich následovníci uvažovali takto: Společná měna je jedním ze základních znaků státu. Nám jde o politickou federaci, tedy nakonec o eurostát. A nejsnadnější cestou, jak jej prosadit, proto bude zavedení společné měny coby tvrdého jádra kolem něj nastupujícího eurostátu. Tato s evropskou realitou neslučitelná úvaha eurofanatiků všech zemí se od konce devadesátých let mohla zčásti realizovat jen díky nebývalé ekonomické konjunktuře a datovým podvodům členů eurozóny.

Hodina pravdy se dostavila až s nynější finančně-ekonomickou krizí. Eurozóna coby páteř EU se letos postupně začíná hroutit, zatím od svého nejslabšího, řeckého článku.

Evropa se vyznačuje po tisíciletí se utvářející mnohostí a rozmanitostí politických, tedy státních, nyní demokratických kultur. To je její hlavní charakteristika. Jsme svědky, a bohužel i objekty, od římských, franckých, napoleonských, dvou velkoněmeckých a rusko-komunistických dob již sedmého, přirozeně opět marného pokusu odstranit politickokulturní různorodost Evropy ve jménu jediného, svou podstatou nedemokratického způsobu vlády. Nyní se tento sedmý, opět zoufale marný pokus EU donutit Evropu stát se Neevropou začíná v prvním vážném střetu s evropskou realitou před našima očima hroutit.

Různorodost jako základní síla Evropská realita je nejen politická, nýbrž i ekonomická různorodost. Neexistuje totiž, na rozdíl od USA (vzniklých z britské politické kultury), jedna Evropa, ale několik Evrop, a to jen volně spojených do jednoho celku. To vůbec není slabost Evropy, jak se od padesátých let pošetile domnívají mluvčí a ideologové evropských společenství, od roku 1993 Evropské unie. Je to přesně naopak její základní životní síla, která všechny pokusy navléknout a znetvořit ji do jedné uniformy přirozeně znemožnila. Ve dvacátém století se tak stalo v souhře s podobně smýšlejícím americkým spojencem.

Jak bude letos započatý postupný rozpad EU pokračovat? Z jejího údajně pevného měnového jádra asi nakonec zbude jen Německo a možná i Francie s nejbližšími satelity. Tedy zbytková holá pravda, jež říká, že Evropská unie je hlavně německý a k němu přidružený slabší francouzský projekt, jak ovládnout Evropu a zlikvidovat její demokracii. Často se tak děje, jak ukazuje příběh Lisabonské smlouvy, cestou klamu, podvodu, a i arogantních výhrůžek. Po vnuceném přijetí Lisabonské smlouvy si většina evropských demokracií přestává sama vládnout. Jejich parlamenty převážně jen přijímají zákony, na jejichž podobu nemají zejména menší státy vliv. Ekonomická krize nicméně dnes zdravě nutí, a v důsledcích přinutí neevropskou EU, aby přiznala, čím ve skutečnosti je.

Svobodné evropské demokracie byly před Evropskou unií a nepochybně budou i po ní.

MILOSLAV BEDNÁŘ, filosof, místopředseda Svobodných. Vyšlo v LN 1.7.2010.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31