MACH: Dají Slováci Řecku?

MACH: Dají Slováci Řecku?

Slováci mají euro, a tak by na rozdíl od Čechů měli dle dohody ministrů financí eurozóny přispět Řecku na splácení řeckých dluhů. Podle vyjádření lídrů rodící se slovenské pravicové koalice ale možná Řecku nezaplatí.

Vlastně zaplatit nemusí. Nikdo jim to nenařizuje. Dohoda ministrů financí eurozóny nemá žádnou právní relevanci. Nejde ani o nařízení EU (ve smlouvách o EU není nikde řečeno nic o tom, že by EU měla právo nařídit Slovensku přispět na Řecko), ani nejde o mezinárodní smlouvu. Je to spíš neformální ujednání ministrů financí eurozóny.

Země EU platící eurem mají Řecku podle ujednání ministrů financí v následujících třech letech půjčit 80 miliard eur a do nového fondu na pomoc krachujících členů eurozóny mají nalít dalších 440 miliard eur.

Němci šli příkladem a Bundestag jako první posvětil převod 22 miliard eur (podíl na prvním balíčku ve výši 80 miliard eur pro Řecko) a následně 123 miliard eur (podíl na druhém balíčku ve výši 440 miliard eur do evropského fondu na záchranu krachujících členů eurozóny).

Na Slováky vychází 818 milionů eur pro Řecko a 4,5 miliardy eur na druhý balíček do evropského fondu. Celkem 5,3 miliardy eur (138 miliard korun). Devizové rezervy už Slováci nemají (ty museli se vstupem do eurozóny převést na ECB), takže by si na půjčku museli draze půjčit.

Kdo dá kolik?

Podle jakého klíče se členové eurozóny dělí o příspěvek na Řecko? Ministři se domluvili, že se o půjčku 80 miliard eur pro Řecko podělí ve stejném poměru, v jakém mají své podíly v Evropské centrální bance. To samo o sobě není pro Slovensko příliš výhodné.

Podíly členských zemí v ECB jsou z poloviny tvořeny podílem země na HDP eurozóny a z poloviny podílem země na populaci eurozóny. Země s podprůměrným HDP tak zaplatí Řecku větší díl svého produktu.

Zatímco půjčka, kterou má poskytnout Slovensko (818 milionů EUR) tvoří 1,24 % slovenského HDP, německá půjčka ve výši 22 miliard eur tvoří „jen“ 0,9 % německého HDP. Nejméně bude pomoc Řecku bolet Lucembursko, jehož podíl je „jen“ 0,5 % jejich HDP.

Podobně se dělí i dalších 440 miliard, které se zavázaly členské státy eurozóny dodatečně nalít do nového evropského fondu na záchranu krachujících členů eurozóny.

Slováci již 12. února zaplatili Řecku 440 milionů eur skrze Mezinárodní měnový fond, nyní mají platit postupně 818 milionů eur na přímou pomoc Řecku a 4,5 miliardy eur do nového evropského fondu na pomoc krachujícím státům.

Češi zaplatili Řecku 1,06 miliardy eur skrze Mezinárodní měnový fond (díky, pane Kalousku), na další pomoci Řecku se ale podílet nemusí. Kdyby byla Česká republika dalším členem eurozóny, vyšel by na nás podíl 2 miliardy eur z prvního balíku ve výši 80 miliard eur a 8 miliard eur z druhého balíku ve výši 440 miliard eur – celkem 10 miliard eur (260 miliard korun).

 

Nevyměknou Slováci?

Přeji slovenským daňovým poplatníkům, ať jejich nová vláda vydrží ve svém odhodlání a ať paní Radičová a pan Sulík nevyměknou po první návštěvě v Bruseli.

 

 

Petr Mach je předsedou Svobodných. Vyšlo na blogu ihned.cz.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31