STRUNZ: Jaký pán, taký kmán

STRUNZ: Jaký pán, taký kmán

Češi jsou finančně negramotní. Zcela mě to šokovalo, říká Kalousek v článku v denním tisku.

Cituji dále z článku: Téměř dvě třetiny lidí nečte podle ministra smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám, v celém rozsahu. „Lidi tak podepisují smlouvu, která je neodvolatelná a přitom může být likvidační pro něj i jeho rodinu,“ upozornil Kalousek.

Neodpustím si panu ministrovi připomenout, že by bylo záhodno, aby si i on smlouvy četl v celém rozsahu, než je za svoji rodnou republiku podepíše. A nejen četl, ale i domýšlel důsledky, na což má jako ministr financí aparát. Vždyť který obyčejný smrtelník by si byl pomyslel, že záchranné balíčky EU pro Řecko a Irsko legislativně prodifundují (navzdory dikci jiných, zcela opačných ustanovení Smlouvy) odvoláním se na článek 122(2) Smlouvy o fungování Evropské Unie ve znění Lisabonské smlouvy? Cituji: „Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie.“

Nebo snad taková interpretace Smlouvy ze strany EU (tj. že Řecko a Irsko nemohly ovlivnit své schodky rozpočtu) nenapadla Kalouskova stranického kolegu, ministra zahraničí Schwarzenberga, než tu smlouvu podepsal? A nenapadla snad ani zkušený aparát ministerstva financí? Pokud jim ale taková interpretace opravdu nepřišla na mysl, pak přeci náš finančně gramotný stát už napříště vůbec nesmí s tak nesolidní „firmou“, jako je EU, uzavírat jakékoliv smlouvy či dodatky smluv. Při jejich interpretaci bychom byli v naprosto nerovném postavení.

A pokud má přesto ČR něco takového v úmyslu, pak velmi prosím ministra financí, aby si řádně pročetl plánovaný dodatek Lisabonské smlouvy (k vidění např.  zde), který vrcholní politici EU budou prodiskutovávat na nadcházející schůzce Evropské rady ve čtvrtek a pátek 16.-17.12.2010 v Bruselu. Eurofederalisté tam navrhnou přidat do Lisabonské smlouvy nedemokratickým postupem dvě věty ve znění: „Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou mezi sebou zavést stabilizační mechanismus, který bude zajišťovat stabilitu eurozóny jako celku. Umožnění finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude přitom vázáno na přesně vymezené podmínky.“

Hlavně však: pan ministr by si ten dodatek neměl jen přečíst. Je naprosto nezbytné, aby se jeho ministerstvo nad důsledky, které z něj plynou, hluboce zamyslelo. Pokud nedokáže důsledky např. z důvodu nejasné formulace dohlédnout, pak ať dodatek odmítne. A podle toho nechť se pan ministr snaží prosadit pozici vlády pro nadcházející jednání v Bruselu. To aby se po nějaké době panu ministrovi náhodou nestalo, že by kdosi řekl „Kalousek je finančně negramotný. Zcela mne to šokovalo. Neodmítl dodatek, který je neodvolatelný a přitom může být likvidační pro státní kasu“.

Nebo snad není možné u tohoto dodatku Smlouvy říci „ne“? Či alespoň „něco za něco“?

Pavel Strunz je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Napřímo na TN Live poskytl věcný rozhovor o klíčových tématech aktuální politiky: kompetenčním sporu mezi Hradem a vládou, výdajích na obranu, ETS 2 a možném odchodu z EU. Jako odborník na ústavní a unijní právo argumentoval jasně a pragmaticky, s důrazem na Ústavu a ekonomické dopady pro občany.

Kompetenční spor a NATO

Vondráček se vyjádřil k možné kompetenční žalobě prezidenta Pavla proti vládě ohledně summitu NATO. Podle něj Ústava v článku 63 jasně stanovuje, že prezident reprezentuje republiku spolu souhlasem premiéra, takže premiérova role je nezbytná.

Zdůraznil, že Ústavní soud by měl spor vyjasnit, pokud k němu dojde, protože je od toho, aby chránil Ústavu. Připomněl předchozí případy, kdy prezident Zeman na summitu nejel kvůli zdraví, a NATO to nečekalo. Vondráček tak působil jako zastánce institucionálního řádu bez dramatizace.

Obrana a rozpočet

K výdajům na obranu Vondráček varoval před honbou za procenty za každou cenu. Podle něj je důležitější efektivní utratit peníze za připravené zakázky než narychlo předplácet, jak to podle něj dělala předchozí vláda.

Navrhl pokritizovat dopravní infrastrukturu a efektivitu, protože koncepce minulé vlády nebyla plně dodržena. Jeho postoj byl pragmatický: bezpečnost ano, ale bez zbytečného zadlužování a bez neefektivních výdajů.

ETS 2 a EU

Nejvýrazněji se Vondráček vymezil proti ETS 2, které označil za škodlivé centrální plánování. Tvrdil, že systém vyhání průmysl z EU, snižuje konkurenceschopnost a poškozuje domácnosti litr benzínu by podle něj zdražil o 3 Kč.

Podpořil premiérovu žádost o odklad, ale trval na tom, že ČR ETS 2 nezavede, stejně jako kvóty. Jako alternativu vidí EFTA s volným trhem bez dotací a s menší regulací (jen 18,5 % EU předpisů).

EET a vládní kompromisy

K EET Vondráček vysvětlil, že Svobodní jsou v menšině koalice a ANO na tom trvá. Raději prosadili neslýchána daní a další priority, než by se vymkli z vlády.

Jeho argument byl realistický: bez účasti ve vládě by prosadili méně. Zůstal věrný libertariánské linii, ale ukázal ochotu ke koaličním kompromisům.

Vondráček v pořadu působil jako člověk, který umí vysvětlovat složité ústavní a ekonomické otázky jednoduše a s daty. Jeho vystoupení zdůraznilo Svobodné jako stranu pragmatismu, suverenity a ochrany občanů před nadměrnou regulací.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31