STROUKAL: Hodina beze mě

STROUKAL: Hodina beze mě

Zhasnete? Zhasněte. Anebo ne. Já nezhasnu. Anebo zhasnu. Bude záležet na tom, jestli budu potřebovat rozsvítit. Pojítko mezi mým zhasnutím a Hodinou Země ale nehledejte.

O co jde? Hodina Země je globální happening za udržitelný rozvoj.V Česku akci „organizuje“ základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Ve světě potom známá organizace WWF. Jde o zhasnutí světel po celém světě na jednu hodinu. Zhasíná opera v Sydney, Koloseum, Golden Gate v San Francisku a další. V České republice se přihlásilo k akci desítky obcí, které zhasnou veřejné osvětlení. Letos bude Hodina Země dnes večer.

Může proti takové akci někdo vůbec něco mít? Domnívám se, že může.

Na začátku je důležité zmínit, že akce je ze své podstaty dobrovolná a nikdo nikoho nenutí se jí účastnit. Abych mohl přednést nějaká kloudná přirovnání, předesílám, že považuji Hodinu Země za nešťastnou a hloupou. Za nenásilný lze totiž také považovat leckterý pochod odborů, demonstrace na podporu komunismu, akce na podporu povinného přimíchávání biosložky do paliv nebo petice proti držení zbraní. Výše uvedené příklady za násilné nelze považovat, ale lze je označit za nešťastné a hloupé (důvody pro takové označení nechám na čtenářích, zde se zaměřuji jen na Hodinu Země, v jiných článcích se můžete dočíst o výše zmíněných). A mnohdy jsou nejen hloupé, ale i kontraproduktivní a v konečném důsledku k násilí vedou. Hodina Země mezi ně patří. Podívejme se blíže na její dopady.

Zásadní je tedy otázka efektu této akce. Sami pořadatelé přiznávají, že akce nemá žádný přímý dopad. To je v principu omluvitelné, protože podobné akce žádný přímý dopad ani neočekávají (pro zajímavost si to srovnejte s bojkotem sčítání lidu, nechozením k volbám nebo neplacením daní). Důležitý je signál.

„Neušetří se vskutku mnoho energie, přesto má Hodina Země značný smysl. Tato akce je v prvé řadě symbolická – má dát politikům najevo, že desítky milionů lidí po celém světě považují změnu klimatu za nejpalčivější problém dnešní doby. A že proto požadují, aby politici celého světa okamžitě přijali opatření vedoucí k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů, a tím k zamezení nejhorších katastrof plynoucích z probíhající změny klimatu. Předpokládá se, že ten, kdo se k celosvětové Hodině Země připojí, nešetří energii jen tu jednu hodinu v roce, ale že se snaží snížit svou spotřebu trvale. Hodinou to jen začíná!“ (oficiální prohlášení organizace Veronica)

Nechci na tomto místě rozjímat nad globálním oteplováním a dalšími přírodními problémy. Přestože bych se v této debatě uměl na jednu stranu přiklonit, otázka změny klimatu je stále mladá a otevřená. Na tom ale nezáleží. Představme si, že je jasné a průkazné, že CO2 ovlivňuje naše klima významně a že může dojít ke zvýšení/snížení teploty a změně klimatu, která by obnášela významné náklady. Může za takových podmínek být happening Hodina Země dobrým signálem? Jde o signál. Tudíž jeho konečné ospravedlnění musí spočívat na bedrech recepce signálu. Kdo je příjemcem?

Příjemcem je stát. Sami organizátoři se netají tím, že chtějí vyslat signál těm, kteří mají tu moc, aby něco změnili (dle jejich vlastních slov například nedávná Kodaň a podobné summity, kde se státní zástupci dohadují na koordinaci jednání proti klimatickým změnám). Politici.

A je signál, který mobilizuje Kodaňské a jiné summity signálem, který je rozumný a přínosný, nebo hloupý a nešťastný? Domnívám se, že solární elektrárny, řepka, výkupní ceny a stovky či tisíce dalších příkladů toho, jak na nás stát násilím uvaluje další a další náklady, kterými nejenže nám odebírá majetek, ale vytváří s ním zvrácené motivace, prohlubuje státní byrokracii, a co nejhůř, toliko skloňovanou a nenáviděnou korupci. Zvyšuje státní přerozdělování a zadlužuje nás.

Hodina Země je typickým příkladem toho, co popisuje Milton Friedman ve svých bonmotech o dobrých úmyslech. Dláždí nám cestu do pekla. Nezazlívám to lidem, kteří si zhasnou. Nezazlívám lidem, že podvádí své partnery. Že se neučí. Že se nesnaží pochopit svět kolem sebe. Je to patrně nejlepší rozhodnutí, které mohli za daných okolností učinit. Jako ekonom jim však můžu vzkázat, že posílají naši civilizaci do propasti, kde (ad absurdum) nemusí být vůbec možné si dovolit zhasnout, protože nebude co. Do propasti, kde narůstá moc státu, na kterou si tito lidé následně každým dnem stěžují.

Jak řekl v jednom rozhovoru Petr Nárožný (parafrázuji), „jsou to ti lidé, kteří jeden den demonstrují za nahrazení jaderných elektráren solárními a druhý den sepisují petice proti chlebu za 400 korun.“ Jsou ti lidé, kteří jeden den (s dobrým úmyslem!) chtějí, aby lidé nepracovali na Vánočních svátcích, ale druhý den před Vánoci píší na své blogy stížnosti na lidskost, jak je možné, že před Vánoci si lidé neužívají pohody a fronty v nákupních centrech jsou nekonečně dlouhé. Bez jakékoliv spojitosti k vlastním činům a prohlášením o několik okamžiků dříve. Každý máme nepochybně právo na dobré úmysly. Přemýšlejme ale nad nimi. Pochopil bych Hodinu Země jako snahu o zvýšení finanční gramotnosti, o snahu o edukaci obyvatel v otázce šetření energiemi. Ano, jsou drahé, jsou nákladné i pro životní prostředí, a navíc na trhu s nimi panuje nevídaná státní centralizace.

Pojďme uspořádat Dvouhodinovku Země, během které lidem dobrovolníci z celého světa vysvětlí, jak energie vzniká, proč jim monopolizace škodí anebo jak jednoduše ušetřit a nedostat se kvůli energiím do dluhů a finančních nesnází. Kolik nás stojí televize puštěná celý den, kolik nás stojí nabíječka bez telefonu v zásuvce, jak ušetřit volbou vhodných elektrospotřebičů. Jen prosím, nesnažme se vyslat signál politikům, ať s tím něco udělají oni.

Autor je zakládajícím členem Svobodných z Ústeckého kraje

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31