SOBOTKA: Svět ovládl monetární dirigismus

SOBOTKA: Svět ovládl monetární dirigismus

aneb jak politici řídí „nezávislé“ centrální banky

Finanční krize, ekonomická recese, krize veřejných financí. Tyto téměř magické formulky propírány médii každý den. Přidal bych k nim ještě jeden důležitý neokoukaný ekonomický termín: Monetární dirigismus? Co to je?

O monetární politice se mluví jako o makroekonomické politice, která je tak důležitá, že ji nejde svěřit do rozhodovacích pozic politikům. Tisknutí nekrytých peněz je lákavá činnost. Ničivá a nekontrolovatelná inflace je poté následek. Proto tuto činnost vykonává centrální banka, která není (nemá být) ovlivněna politickými vlivy. Co se může stát, když Stát (politici) se začnou míchat do měnové politky?

Reputace institutu „nezávislosti“ centrálních bank někdy byla výrazně narušena. Evropská centrání banka (ECB) začala 10.5.2010 nakupovat přímo dluhopisy problémových zemí eurozóny. Tato evropská autorita podlehla vlivu politikům, aby vnesla „klid“ a zažehnala nejhorší možné scénáře s řeckým pacientem.

ECB v tom není sama. Uvolňování nekontrolovatelných peněz do ekonomiky není problémem pouze zemí eurozóny. USA či Čína řeší pokles ekonomiky téměř stejným receptem. Pumpováním peněz do národního hospodářství jakýmkoliv způsobem. V Číně expanzí úvěrů. Když strana poručí půjčovat, tak se půjčuje, komukoliv a na cokoliv. Bez ohledu jestli se peníze někdy vrátí. V USA centrální banka jednoduše nakupuje státní dluhopisy na trhu a pouští hotové peníze do oběhu. Všechny tyto efekty povedou ke zvýšení inflačních tlaků.

Hyperagresivní vládní stimulační politika nepřinesla kýžený efekt. O co dalšího se můžou pokoušet politici usměrňovat? Ben Bernake, šéf americké centrální banky (FED), prohlašuje. Při poškození úvěrových trhů by FED mohl nakoupit více vládních dluhopisů nebo dluhů domácího sektoru. Bernake se zmínil také o dočasném zvýšení střednědobého inflačního cíle FEDu.

A komu prospívá nejvíce inflace?

Dlužníkům! O zadlužení Evropy a USA se také neustále a otevřeně mluví už několikátý rok. Jak tedy snížit zadlužení států. Rozhodně ne přebytkovými rozpočty, ale skrytým typem zdanění. Které zaplatí nakonec všichni. Náhlá inflace poszihne všechny střadatele. Nazval jsem tento princip „Monetární dirigismus“, což si můžeme přeložit jako posilování vlivu státu při rozhodovacích tlacích na zdánlivě nezávislou monetární politiku. Někdo to může brát jako konspirační teorii, ale zneužití inflace a monetární politiky je vrcholným ekonomickým paskvilem. Měnová reforma z 1953 není ničím nesrovnatelným s tímto stavem. Poučit se můžeme i z toho, jak v se v minulosti zbavovaly dluhu Anglie či Rusko.

Měli bychom se proto před všemi politickými zásahy do měnové politiky mít na pozoru.

Tomáš Sobotka člen strany Svobodných v Jihomoravském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31