Rozhovor Znojemského deníku s Danielem Pospíškem

Rozhovor Znojemského deníku s Danielem Pospíškem

Znojmo – Pětatřicetiletý počítačový technik Daniel Pospíšek je zakládajícím členem Strany svobodných občanů v Česku, dnes je místopředsedou jejího jihomoravského krajského sdružení. „ Do vstupu do Strany svobodných občanů jsem nikdy v žádné straně nebyl. Byl jsem dlouho voličem ODS, pak mě ale zklamal Topolánek“, říká o svých politických preferencích Pospíšek.

Do voleb jde jako jednička kandidátky Strany svobodných občanů ve Znojmě, má desetiletou dceru Sáru.

V tuto chvíli nemohu začít jinak: jak se díváte na úplatkářskou aféru kolem bývalého tajemníka městského úřadu Vladimíra Krejčíře?

Nemám na to silný názor, okolnosti a detaily prý moc neznají ani sami zastupitelé, natož obyčejní občané a moc nedůvěřuji tomu, že se někdy něco vyšetří. A dokud tedy orgány činné v trestním řízení vyšetřování neukončí, tak co k tomu mám já říct?

Jaké strany tedy v tuto chvíli přicházejí v úvahu pro spolupráci s vámi?

Názorově asi máme nejblíže k ODS, možná i TOP 09. Na komunální úrovni ve Znojmě jsem bral Nezvedu vždycky jako někoho, kdo je v ODS blíže Topolánkovi, než Klausovi. Tedy blíže té pragmatické nové Topolánkově ODS, než té staré konzervativní Klausově.

Naopak jak na celostátní, tak ani na regionální úrovni nejsem příznivcem levice, ani té novodobé v podobě strany Zelených. Víte, s dnešní společností, je to stále více podobné jako u lidí závislých na omamných látkách,  ti také vědí, že by brát neměli, ale přesto si ještě chtějí rychle dát, aby jim aspoň na chvíli bylo dobře a neřeší to, co bude zítra, takto by se politická strana ani volení zastupitelé města chovat neměli. Spoustu stran chce něco lidem rozdat (a tak nakrátko jim udělat dobře) a je jim do velké míry jedno, že narůstá dluh, roste korupce, bují kriminalita.

Podobně se tak ale můžeme dívat na kroky radnice pod vedením ODS, která posílala důchodce zdarma k moři a dotovala jim městskou autobusovou dopravu. To pravicové není, chtěli se zalíbit, to chápu, ale proboha ne z rozpočtu města, tudíž z peněz nás všech. V principu to spravedlivé určitě není.

Já to vidím tak: čím méně budeme od lidí vybírat na daních a různých poplatcích, či dávkách a přerozdělovat je, tím více jim samotným zůstane v kapsách k tomu, aby si oni sami s vlastní zodpovědnostní rozhodli za co a jak je investují nebo utratí či kam pojedou na dovolenou…. to je v principu spravedlivější.

Váš názor na prodej městských bytů?

Pro mě, jako pravicového člověka, je nejlepší variantou „obecně“ úplně deregulovat ceny bytů. Na druhou stranu je důležitá i rovina spravedlnosti a kontinuity: já bydlím na Fischerově ulici, kde se jeden dům s byty prodával v roce 2003. Tehdy vyšel třípokojový byt, stejný jako mám já, na zhruba sto třicet tisíc korun. Přímo náš dům se jako celek prodával v roce 2006 a to už jsem třípokojový byt kupoval za čtyři sta tisíc korun. Cena se odvíjela podle úředního odhadu a byla ponížená o opotřebení, nutné opravy a další věci. Zhruba to vycházelo na třetinu tržní ceny.

Domnívám se tedy, že pro udržení spravedlnosti by bylo dobré pokračovat tam, kde se skončilo. Tedy prodávat celé domy nájemníkům, cenu stanovit úředním odhadem a ponížit ji o opotřebení. Tedy aby to opět vyšlo tak kolem třiceti, čtyřiceti procent tržní ceny. Návrh sdružení OMMO, prodávat byty za třináct set korun za metr, považuji za laciné nakupování voličských hlasů. Malá část bytového fondu musí být ale i nadále zachována jako sociální byty.

Navíc navrhujeme vybudování několika desítek takzvaných holobytů pro nepřizpůsobivé a neplatiče nájemného. Nemyslíme si, že třeba to, co udělal Čunek ve Vsetíně, bylo tak úplně špatné. Není přeci možné, aby jeden nepřizpůsobivý člověk či rodina obtěžovala dalších padesát v domě, jak se někdy děje a všichni jsou na ně krátcí.

Stanovili jste si nějaké investiční priority, které byste chtěli v zastupitelstvu prosazovat?

Zanedbaná je příprava průmyslové zóny. Kvůli tomu vzniklo několik provozů v sousedních obcích, když investoři neměli možnost získat příslušnou plochu za rozumný peníz v průmyslové zóně ve Znojmě. Vhodným prostorem by byl trojúhelník mezi trasou obchvatu, ulicí Přímětická a železniční dráhou. Další výhledový prostor je mezi silnicí do Únanova, Příměticemi, na sever od trasy obchvatu.

Již v plánu architekta Fuchse byl prostor na severovýchodě Znojma mezi nemocnicí a železnicí, takzvané Křivánky, určen pro výstavbu bytových a rodinných domů. Pro realizaci tohoto plánu se nestalo téměř nic. Pozemky nejsou vykoupeny, přeparcelovány. Jen několik jednotlivců využívá ideální polohy na jižním svahu k výstavbě rodinných domů. Navrhujeme zahájit jednání s majiteli za účelem vybudování podmiňujících inženýrských sítí a komunikací.

Jak se díváte na problematiku parkování ve městě a dopravy jako celku?

Chceme umožnit parkování všude tam, kde je to jen trochu možné, včetně náměstí Svobody, a to bezplatně. Dalším řešením jsou podzemní garáže. Když naši předkové dokázali prokopat pod městem osmačtyřicet kilometrů chodeb pomocí ručního nářadí, neměl by být pro nás problém umístit například na náměstí Svobody příslušný prostor.

Jinak celá doprava je ve Znojmě trvale zanedbávaná, ztratili jsme přímé dopravní napojení na hlavní silniční tepny. Podporujeme dobudování obchvatu města s tím, že po selhání všech jednání s majiteli parcel musí dojít k vyvlastnění. Není nadále možné, aby při přetížení průtahu umírali lidé na přechodech a střed města byl zatěžován zplodinami.

Jak velkou městskou podporu kultury a sportu byste prosazovali?

Z principu musím říct, že kultura a sport, které si nedokáží vydělat samy na sebe, nemají právo existovat.To je principielní teze, z té vycházím. Můžou tedy žádat, ale nesmějí nárokovat, v tom je veliký rozdíl, a takto, v tomto duchu bych viděl za dobré postupovat i v „rozdávání“ peněz nás všech z naší společné městské pokladny. Přeci nemusí všichni obyvatelé Znojma dotovat třeba hokej miliónovými částkami na který chodí dva tisíce diváků a přitom drtivou většinu obyvatel Znojma hokej nemusí vůbec zajímat. Neříkám však, že bychom jim nic nechtěli dát, určitě se dá vzít v potaz, že město reprezentují navenek, a navážou na sebe alespoň některé podnikatelské aktivity, nicméně v čase, kdy panují obavy, jak se bude vyvíjet ekonomická krize se musí všichni smířit s tím, že dostanou méně, někteří i razantně.

Město by se mělo v první řadě starat o chodníky, silnice a zajištění pořádku a bezpečnosti. Když spousta lidí ve Znojmě nemá práci, řeší bydlení, jak zaplatí nájem, plyn, elektriku, vodu a bojí se, co přinese zítřek tak přeci nebudeme milionovými částkami dotovat různé aktivity, které jsou z principu „bonusové“ nadstavbové a zdaleka nejsou těmi základními pilíři života v našem městě a tudíž se dají výdajově ztlumit. Ve vztahu k základním lidským potřebám by to bylo velmi neodpovědné.

Je to jako v rodině. Až zajístíme základní potřeby, tak potom můžeme utrácet za zábavu, sport nebo kulturu. Do nějaké rozumné míry je samozřejmě vhodné podpořit mládežnický sport a kroužky. Je jistě lepší, když se děti a mladí baví tímto, než když se poflakují po ulicích a třeba i fetují nebo hledají vyžití v různých pochybných aktivitách. Těžiště ale musí být doma v rodině ona jim ten základ musí umět předat, pokud ona neuspěje a selže tak to sami o sobě sportovní kluby nebo umělecké kroužky těžko doženou… Výdaje do sportu a kultury musí být prostě adekvátní tomu, jak je na tom městský rozpočet.

Podpořili byste zveřejňování dokumentů nad rámec daný zákonem?

Především v případě veřejných zakázek se obce nemohou odvolávat na obchodní tajemství, smlouvy tedy musí být veřejné. Město hospodaří s majetkem všech svých obyvatel, tak by měli mít všichni možnost do něj nahlížet. Dnes to tak bohužel není.

Jak odhadujete vaše šance ve volbách?

Domnívám se, že to bude do určité míry kopírovat volby do Parlamentu. A Znojmo na tom bylo pro nás dokonce procentně lépe než Praha, tak uvidíme .

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31