Znojmo – Pětatřicetiletý počítačový technik Daniel Pospíšek je zakládajícím členem Strany svobodných občanů v Česku, dnes je místopředsedou jejího jihomoravského krajského sdružení. „ Do vstupu do Strany svobodných občanů jsem nikdy v žádné straně nebyl. Byl jsem dlouho voličem ODS, pak mě ale zklamal Topolánek“, říká o svých politických preferencích Pospíšek.

Do voleb jde jako jednička kandidátky Strany svobodných občanů ve Znojmě, má desetiletou dceru Sáru.

V tuto chvíli nemohu začít jinak: jak se díváte na úplatkářskou aféru kolem bývalého tajemníka městského úřadu Vladimíra Krejčíře?

Nemám na to silný názor, okolnosti a detaily prý moc neznají ani sami zastupitelé, natož obyčejní občané a moc nedůvěřuji tomu, že se někdy něco vyšetří. A dokud tedy orgány činné v trestním řízení vyšetřování neukončí, tak co k tomu mám já říct?

Jaké strany tedy v tuto chvíli přicházejí v úvahu pro spolupráci s vámi?

Názorově asi máme nejblíže k ODS, možná i TOP 09. Na komunální úrovni ve Znojmě jsem bral Nezvedu vždycky jako někoho, kdo je v ODS blíže Topolánkovi, než Klausovi. Tedy blíže té pragmatické nové Topolánkově ODS, než té staré konzervativní Klausově.

Naopak jak na celostátní, tak ani na regionální úrovni nejsem příznivcem levice, ani té novodobé v podobě strany Zelených. Víte, s dnešní společností, je to stále více podobné jako u lidí závislých na omamných látkách,  ti také vědí, že by brát neměli, ale přesto si ještě chtějí rychle dát, aby jim aspoň na chvíli bylo dobře a neřeší to, co bude zítra, takto by se politická strana ani volení zastupitelé města chovat neměli. Spoustu stran chce něco lidem rozdat (a tak nakrátko jim udělat dobře) a je jim do velké míry jedno, že narůstá dluh, roste korupce, bují kriminalita.

Podobně se tak ale můžeme dívat na kroky radnice pod vedením ODS, která posílala důchodce zdarma k moři a dotovala jim městskou autobusovou dopravu. To pravicové není, chtěli se zalíbit, to chápu, ale proboha ne z rozpočtu města, tudíž z peněz nás všech. V principu to spravedlivé určitě není.

Já to vidím tak: čím méně budeme od lidí vybírat na daních a různých poplatcích, či dávkách a přerozdělovat je, tím více jim samotným zůstane v kapsách k tomu, aby si oni sami s vlastní zodpovědnostní rozhodli za co a jak je investují nebo utratí či kam pojedou na dovolenou…. to je v principu spravedlivější.

Váš názor na prodej městských bytů?

Pro mě, jako pravicového člověka, je nejlepší variantou „obecně“ úplně deregulovat ceny bytů. Na druhou stranu je důležitá i rovina spravedlnosti a kontinuity: já bydlím na Fischerově ulici, kde se jeden dům s byty prodával v roce 2003. Tehdy vyšel třípokojový byt, stejný jako mám já, na zhruba sto třicet tisíc korun. Přímo náš dům se jako celek prodával v roce 2006 a to už jsem třípokojový byt kupoval za čtyři sta tisíc korun. Cena se odvíjela podle úředního odhadu a byla ponížená o opotřebení, nutné opravy a další věci. Zhruba to vycházelo na třetinu tržní ceny.

Domnívám se tedy, že pro udržení spravedlnosti by bylo dobré pokračovat tam, kde se skončilo. Tedy prodávat celé domy nájemníkům, cenu stanovit úředním odhadem a ponížit ji o opotřebení. Tedy aby to opět vyšlo tak kolem třiceti, čtyřiceti procent tržní ceny. Návrh sdružení OMMO, prodávat byty za třináct set korun za metr, považuji za laciné nakupování voličských hlasů. Malá část bytového fondu musí být ale i nadále zachována jako sociální byty.

Navíc navrhujeme vybudování několika desítek takzvaných holobytů pro nepřizpůsobivé a neplatiče nájemného. Nemyslíme si, že třeba to, co udělal Čunek ve Vsetíně, bylo tak úplně špatné. Není přeci možné, aby jeden nepřizpůsobivý člověk či rodina obtěžovala dalších padesát v domě, jak se někdy děje a všichni jsou na ně krátcí.

Stanovili jste si nějaké investiční priority, které byste chtěli v zastupitelstvu prosazovat?

Zanedbaná je příprava průmyslové zóny. Kvůli tomu vzniklo několik provozů v sousedních obcích, když investoři neměli možnost získat příslušnou plochu za rozumný peníz v průmyslové zóně ve Znojmě. Vhodným prostorem by byl trojúhelník mezi trasou obchvatu, ulicí Přímětická a železniční dráhou. Další výhledový prostor je mezi silnicí do Únanova, Příměticemi, na sever od trasy obchvatu.

Již v plánu architekta Fuchse byl prostor na severovýchodě Znojma mezi nemocnicí a železnicí, takzvané Křivánky, určen pro výstavbu bytových a rodinných domů. Pro realizaci tohoto plánu se nestalo téměř nic. Pozemky nejsou vykoupeny, přeparcelovány. Jen několik jednotlivců využívá ideální polohy na jižním svahu k výstavbě rodinných domů. Navrhujeme zahájit jednání s majiteli za účelem vybudování podmiňujících inženýrských sítí a komunikací.

Jak se díváte na problematiku parkování ve městě a dopravy jako celku?

Chceme umožnit parkování všude tam, kde je to jen trochu možné, včetně náměstí Svobody, a to bezplatně. Dalším řešením jsou podzemní garáže. Když naši předkové dokázali prokopat pod městem osmačtyřicet kilometrů chodeb pomocí ručního nářadí, neměl by být pro nás problém umístit například na náměstí Svobody příslušný prostor.

Jinak celá doprava je ve Znojmě trvale zanedbávaná, ztratili jsme přímé dopravní napojení na hlavní silniční tepny. Podporujeme dobudování obchvatu města s tím, že po selhání všech jednání s majiteli parcel musí dojít k vyvlastnění. Není nadále možné, aby při přetížení průtahu umírali lidé na přechodech a střed města byl zatěžován zplodinami.

Jak velkou městskou podporu kultury a sportu byste prosazovali?

Z principu musím říct, že kultura a sport, které si nedokáží vydělat samy na sebe, nemají právo existovat.To je principielní teze, z té vycházím. Můžou tedy žádat, ale nesmějí nárokovat, v tom je veliký rozdíl, a takto, v tomto duchu bych viděl za dobré postupovat i v „rozdávání“ peněz nás všech z naší společné městské pokladny. Přeci nemusí všichni obyvatelé Znojma dotovat třeba hokej miliónovými částkami na který chodí dva tisíce diváků a přitom drtivou většinu obyvatel Znojma hokej nemusí vůbec zajímat. Neříkám však, že bychom jim nic nechtěli dát, určitě se dá vzít v potaz, že město reprezentují navenek, a navážou na sebe alespoň některé podnikatelské aktivity, nicméně v čase, kdy panují obavy, jak se bude vyvíjet ekonomická krize se musí všichni smířit s tím, že dostanou méně, někteří i razantně.

Město by se mělo v první řadě starat o chodníky, silnice a zajištění pořádku a bezpečnosti. Když spousta lidí ve Znojmě nemá práci, řeší bydlení, jak zaplatí nájem, plyn, elektriku, vodu a bojí se, co přinese zítřek tak přeci nebudeme milionovými částkami dotovat různé aktivity, které jsou z principu „bonusové“ nadstavbové a zdaleka nejsou těmi základními pilíři života v našem městě a tudíž se dají výdajově ztlumit. Ve vztahu k základním lidským potřebám by to bylo velmi neodpovědné.

Je to jako v rodině. Až zajístíme základní potřeby, tak potom můžeme utrácet za zábavu, sport nebo kulturu. Do nějaké rozumné míry je samozřejmě vhodné podpořit mládežnický sport a kroužky. Je jistě lepší, když se děti a mladí baví tímto, než když se poflakují po ulicích a třeba i fetují nebo hledají vyžití v různých pochybných aktivitách. Těžiště ale musí být doma v rodině ona jim ten základ musí umět předat, pokud ona neuspěje a selže tak to sami o sobě sportovní kluby nebo umělecké kroužky těžko doženou… Výdaje do sportu a kultury musí být prostě adekvátní tomu, jak je na tom městský rozpočet.

Podpořili byste zveřejňování dokumentů nad rámec daný zákonem?

Především v případě veřejných zakázek se obce nemohou odvolávat na obchodní tajemství, smlouvy tedy musí být veřejné. Město hospodaří s majetkem všech svých obyvatel, tak by měli mít všichni možnost do něj nahlížet. Dnes to tak bohužel není.

Jak odhadujete vaše šance ve volbách?

Domnívám se, že to bude do určité míry kopírovat volby do Parlamentu. A Znojmo na tom bylo pro nás dokonce procentně lépe než Praha, tak uvidíme .