PILC: Privatizace obecních bytů

PILC: Privatizace obecních bytů

Je jednadvacet let od zhroucení socialismu už konečně ta správná doba na privatizaci obecních bytů, nebo budeme čekat na další zhroucení socialismu?

V tomto článku píšu o obci. Podobně tak vše v principu platí i v případě státu.

Z různých zdrojů (například zde , zde a zde ) se dá dočíst, že stále ještě není dokončena privatizace obecních bytů.

Obec by se vůbec neměla zabývat provozováním nájemního bydlení. Poskytování nájemního bydlení je podnikáním. Obec podnikáním deformuje tržní prostředí. Obec by se měla zaměřit na veřejné statky, tedy na obecní silnice, chodníky a zajištění pořádku a čistoty v obcích. Ještě větší problém a ještě větší nebezpečí než v deformování tržního prostředí vidím v budování moci a vlivu obce (tedy představitelů obce, ať už to jsou volení zástupci občanů nebo úředníci) na úkor svobody jednotlivce.

Pokud obec podniká, má tři možnosti, za jakou cenu nabídne své zboží (zbožím na trhu jsou výrobky a služby, v tomto případě například pronájem nemovitostí). Může nabídnout vyšší cenu, než jaká je cena na trhu. Pak o její zboží nebude mít nikdo zájem. To asi není moc pravděpodobná možnost. Může nabídnout stejnou cenu, jaká je na trhu. To taky nemá ten správný efekt, protože se trošku vytrácí smysl. Proč by obec šla do podnikání, kdyby se chovala stejně jako soukromá konkurence? Může nabídnout nižší cenu, než jaká je cena na trhu (třeba i cenu dotovanou). Vytlačuje tak z trhu konkurenci ze soukromého sektoru. Se svým podnikáním tak dosahuje nižšího zhodnocení investovaných prostředků, než jakého by dosáhl soukromý investor. Nezachází tedy s veřejnými penězi (daňových poplatníků) tak efektivně, jak by s penězi zacházel soukromý investor. Neriskuje v podnikání soukromé peníze konkrétního vlastníka, ale veřejné prostředky vybrané od daňových poplatníků.

Proč to obec dělá? Podnikáním si obec (volení představitelé nebo úředníci) buduje moc a vliv. Tím, že nabídne nižší cenu na trhu a vytlačuje tak z trhu soukromou konkurenci, vytváří záměrně privilegovanou skupinu lidí, kteří využívají těchto služeb za nižší, než tržní cenu. Tato privilegovaná skupina je zároveň skupinou na obci závislou. Je v zájmu této skupiny lidí i nadále využívat služeb obce za nižší, než tržní cenu. To je naprosto přirozené. Každý se snaží chovat tak, jak je to pro něj výhodné. Obec získává finanční prostředky z daní občanů. Pokud obec nenakládá s financemi příliš efektivně, děje se tak i s penězi vybranými na daních i od této privilegované skupiny. Pro tuto privilegovanou skupinu však převáží zisk v podobě nižší než tržní ceny za poskytované zboží.

Takovým způsobem si obec vytvoří různé privilegované, závislé skupiny v různých oblastech. Například si lze snadno vybudovat silnou sportovní lobby, které se dá z peněz daňových poplatníků nabídnout sportování na obecním sportovišti, nebo ve sportovní hale.

Jak se buduje moc a vliv? Slíbíme všechno všem. Každý vidí koncentrovaný zisk v oblasti, která ho zajímá, v oblasti, kde je dotován, ale už nevidí rozprostřenou ztrátu v jiných oblastech, které sám musí dotovat ze svých daní. Ve výsledku je z našich daní placena (dotována) spousta aktivit, které obci vůbec nepřísluší. Máme proto větší daně. Zbyde nám v peněžence méně peněz. Nemůžeme si toho tolik dovolit. Ale něco přece ano a pak jsme vděčni, že nám hodní politici a úředníci na některé naše aktivity přispívají. Zapomínáme už ale, že je to vlastně z našich peněz. Moc a vliv politiků a úředníků narůstá tím, čím víc našich peněz dostanou pod svoji kontrolu.

Škodlivost zasahování do trhu jsem popsal v článku Centrální řízení a plánování ekonomiky nefunguje . Platí obecně, ať už trh pokřivuje stát, nebo obec.

Poskytování obecního nájemního bydlení se často zdůvodňuje tím, že se jedná o sociální bydlení (tento politicky vysoce korektní termín přeložím jako bydlení pro chudé) nebo o takzvané startovací byty pro mladé. Smithova neviditelná ruka trhu však dokáže efektivně fungovat i v této oblasti stejně jako v jakékoli jiné. Pokud si někdo nemůže dovolit nájemní bydlení v nějakém bytu v určité lokalitě, bude si muset vybrat bydlení jinde. Bude muset asi zvolit menší plochu bytu, nebo bude muset hledat bydlení na horší adrese. Na trhu si můžete vybrat nemovitost dražší, na lepší adrese, nebo nemovitost levnější, na horší adrese. Je na výběr. Segment trhu levného bydlení by fungoval lépe, kdyby do něj neintervenovala obec (nebo stát). Odpůrci hospodářství volného trhu mohou trh snadno ničit dotováním nebo nějakou zákonnou regulací cen. Potom už stačí jenom říci: „Podívejte, trh nefunguje! Trh selhal! Musíme podporovat sociální bydlení.“

Jednotlivec tedy ztrácí svoji svobodu například tak, že když slíbíte všechno všem, bude to asi něco stát a budete muset vybrat víc peněz na daních. A peníze jsou ražená svoboda.

Jindřich Pilc je členem Svobodných v Ústeckém kraji.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31