PILC: Privatizace obecních bytů

PILC: Privatizace obecních bytů

Je jednadvacet let od zhroucení socialismu už konečně ta správná doba na privatizaci obecních bytů, nebo budeme čekat na další zhroucení socialismu?

V tomto článku píšu o obci. Podobně tak vše v principu platí i v případě státu.

Z různých zdrojů (například zde , zde a zde ) se dá dočíst, že stále ještě není dokončena privatizace obecních bytů.

Obec by se vůbec neměla zabývat provozováním nájemního bydlení. Poskytování nájemního bydlení je podnikáním. Obec podnikáním deformuje tržní prostředí. Obec by se měla zaměřit na veřejné statky, tedy na obecní silnice, chodníky a zajištění pořádku a čistoty v obcích. Ještě větší problém a ještě větší nebezpečí než v deformování tržního prostředí vidím v budování moci a vlivu obce (tedy představitelů obce, ať už to jsou volení zástupci občanů nebo úředníci) na úkor svobody jednotlivce.

Pokud obec podniká, má tři možnosti, za jakou cenu nabídne své zboží (zbožím na trhu jsou výrobky a služby, v tomto případě například pronájem nemovitostí). Může nabídnout vyšší cenu, než jaká je cena na trhu. Pak o její zboží nebude mít nikdo zájem. To asi není moc pravděpodobná možnost. Může nabídnout stejnou cenu, jaká je na trhu. To taky nemá ten správný efekt, protože se trošku vytrácí smysl. Proč by obec šla do podnikání, kdyby se chovala stejně jako soukromá konkurence? Může nabídnout nižší cenu, než jaká je cena na trhu (třeba i cenu dotovanou). Vytlačuje tak z trhu konkurenci ze soukromého sektoru. Se svým podnikáním tak dosahuje nižšího zhodnocení investovaných prostředků, než jakého by dosáhl soukromý investor. Nezachází tedy s veřejnými penězi (daňových poplatníků) tak efektivně, jak by s penězi zacházel soukromý investor. Neriskuje v podnikání soukromé peníze konkrétního vlastníka, ale veřejné prostředky vybrané od daňových poplatníků.

Proč to obec dělá? Podnikáním si obec (volení představitelé nebo úředníci) buduje moc a vliv. Tím, že nabídne nižší cenu na trhu a vytlačuje tak z trhu soukromou konkurenci, vytváří záměrně privilegovanou skupinu lidí, kteří využívají těchto služeb za nižší, než tržní cenu. Tato privilegovaná skupina je zároveň skupinou na obci závislou. Je v zájmu této skupiny lidí i nadále využívat služeb obce za nižší, než tržní cenu. To je naprosto přirozené. Každý se snaží chovat tak, jak je to pro něj výhodné. Obec získává finanční prostředky z daní občanů. Pokud obec nenakládá s financemi příliš efektivně, děje se tak i s penězi vybranými na daních i od této privilegované skupiny. Pro tuto privilegovanou skupinu však převáží zisk v podobě nižší než tržní ceny za poskytované zboží.

Takovým způsobem si obec vytvoří různé privilegované, závislé skupiny v různých oblastech. Například si lze snadno vybudovat silnou sportovní lobby, které se dá z peněz daňových poplatníků nabídnout sportování na obecním sportovišti, nebo ve sportovní hale.

Jak se buduje moc a vliv? Slíbíme všechno všem. Každý vidí koncentrovaný zisk v oblasti, která ho zajímá, v oblasti, kde je dotován, ale už nevidí rozprostřenou ztrátu v jiných oblastech, které sám musí dotovat ze svých daní. Ve výsledku je z našich daní placena (dotována) spousta aktivit, které obci vůbec nepřísluší. Máme proto větší daně. Zbyde nám v peněžence méně peněz. Nemůžeme si toho tolik dovolit. Ale něco přece ano a pak jsme vděčni, že nám hodní politici a úředníci na některé naše aktivity přispívají. Zapomínáme už ale, že je to vlastně z našich peněz. Moc a vliv politiků a úředníků narůstá tím, čím víc našich peněz dostanou pod svoji kontrolu.

Škodlivost zasahování do trhu jsem popsal v článku Centrální řízení a plánování ekonomiky nefunguje . Platí obecně, ať už trh pokřivuje stát, nebo obec.

Poskytování obecního nájemního bydlení se často zdůvodňuje tím, že se jedná o sociální bydlení (tento politicky vysoce korektní termín přeložím jako bydlení pro chudé) nebo o takzvané startovací byty pro mladé. Smithova neviditelná ruka trhu však dokáže efektivně fungovat i v této oblasti stejně jako v jakékoli jiné. Pokud si někdo nemůže dovolit nájemní bydlení v nějakém bytu v určité lokalitě, bude si muset vybrat bydlení jinde. Bude muset asi zvolit menší plochu bytu, nebo bude muset hledat bydlení na horší adrese. Na trhu si můžete vybrat nemovitost dražší, na lepší adrese, nebo nemovitost levnější, na horší adrese. Je na výběr. Segment trhu levného bydlení by fungoval lépe, kdyby do něj neintervenovala obec (nebo stát). Odpůrci hospodářství volného trhu mohou trh snadno ničit dotováním nebo nějakou zákonnou regulací cen. Potom už stačí jenom říci: „Podívejte, trh nefunguje! Trh selhal! Musíme podporovat sociální bydlení.“

Jednotlivec tedy ztrácí svoji svobodu například tak, že když slíbíte všechno všem, bude to asi něco stát a budete muset vybrat víc peněz na daních. A peníze jsou ražená svoboda.

Jindřich Pilc je členem Svobodných v Ústeckém kraji.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31