Na konci minulého roku v médiích proběhla zpráva o rozhodnutí magistrátu hlavního města Prahy, kterým snížil maximální povolenou rychlost na několika místech Prahy, především na ulici 5. května na 50 km/h. To se setkalo s nesouhlasem pražských řidičů, ale i řidičů, kteří Prahou alespoň občas projíždí. Debatují o tom v soukromí, na sociálních sítích zakládají protestní skupiny. Magistrát nechal tyto úseky osadit značkou (50) s alibistickou doplňkovou tabulkou „SNÍŽENÍ HLUKU“ (jakoby říkala: My za to nemůžeme, za to může…). Celá tato iniciativa magistrátu pramení z rozhodnutí soudu z roku 2008, který se zastal obyvatel domů u magistrály a nařizuje magistrátu, aby provedl opatření na snížení hluku a emisí.

Po loňském opatření – zúžení na tři pruhy, kterým magistrát docílil, že kolony nekončí na Nuselském mostě, ale pokračují do ulice 5. května, si nyní zadal měření hluku v oblasti magistrály a došel k závěru, že snížením rychlosti ze 70 km/h na 50 km/h sníží hluk o 3dB. Jak však došli úředníci z magistrátu k tomu, že tomu tak bude, není jasné. Z vlastní zkušenosti vím, že při 70 km/h mám nižší otáčky, než při 50 km/h. Navíc snížení rychlosti naruší plynulost dopravy, takže se bude častěji stát a rozjíždět, což způsobuje vyšší hlučnost. Celé opatření také přirozeně přinese zvýšení emisí do oblasti, čili bude působit protichůdně proti druhému „problému“. I kdyby však studie magistrátu byla pravdivá a hluk se skutečně o 3dB snížil, jde o tak zanedbatelné snížení, že se člověku nabízí vysvětlení, že to magistrát dělá jen proto, aby se „soud nažral a magistrála zůstala celá“.

Nejen, že toto opatření zdržuje řidiče, nejen, že není v duchu Laissez Faire, ale je špatně z principu, od okamžiku, kdy se soud zastal obyvatel okolních domů. Proč? Domy a byty sousedící s ulicí 5. května se prodávají a pronajímají za nižší ceny, než jinde v Praze. Je tomu tak proto, že obyvatelé těchto domů musí snášet hluk a emise z rušné ulice a proto nejsou ochotni zaplatit takovou cenu, jako za byt, který leží v klidné části města. Pokud někdo utrpěl existencí dopravní tepny vedle domu, pak to byl pouze první majitel, pokud však nebyl odškodněn. Tím chci říct, že externality vznikající kolem magistrály již byly internalizovány prostřednictvím snížení cen bydlení v okolí. Každý obyvatel 5. května v minulosti stál před otázkou, zda zaplatit vyšší cenu za byt v klidné lokalitě, nebo trpět hluk a emise za nižší cenu. Proto nemají tito obyvatelé právo požadovat po magistrátu žádná opatření.

Pokud by magistrát učinil taková opatření, která by skutečně výrazně snížila hluk, pak by stoupla cena bydlení v oblasti, na čemž by vydělali stávající majitelé domů v okolí. Došlo by k sblížení cen bydlení v Praze – snížila by se cenová variabilita. To by znamenalo, že chudší lidé by hůře hledali levné bydlení. Tyto méně atraktivní oblasti Prahy, jako jsou domy u magistrály, slouží jako jakési sociální bydlení. Tento přirozený mechanismus však nabourávají nesmyslné regulace hygienickými limity stejně jako regulované nájemné, které nezohledňuje lokalitu a nenechává působit přirozené tržní mechanismy.

Radim Smetka je členem Republikového výboru Svobodných

(publikováno na www.nechtenasbyt.cz a v časopise Laissez Faire)