Kontroverzní olomoucký aquapark si i přes počáteční nedůvěru a protesty mnoha obyvatel našel své příznivce…Jestli olomoucký vodní svět za svou první letní sezónu vydělal, bude jasné až na začátku nového roku…
Těmito slovy začíná článek Lucie Bukvové na titulní stránce Olomouckém deníku ze dne 2.11.2009 a pokračuje nic neříkajícími frázemi ředitele aquaparku Dalibora Přikryla a mluvčího radnice Ivana Rošťáka. Autorka článku spolu se spolu s oslovenými pozastavuje nad tím, zda aquapark „vydělal“, zmiňuje návštěvnost, letošní počasí, zimní programovou nabídku a dokonce i něco jako „finanční model“. Kromě počtu návštěvníků za letní sezónu, zejména měsíc červenec, však žádná čísla představující jasné a srozumitelné hodnoty vyjádřené zejména v peněžních jednotkách. Tudíž je na místě nejedna otázka. Proč?
Z uvedeného článku a rozhovorů totiž čtenář dostává pocit, že dosud nejsou známy žádné relevantní údaje kromě počtu návštěvníků. Nevede snad Aquapark a.s. řádné účetnictví, jež má být přesné, kontinuální apod.? Důležitým prohlášením autorky a oslovených je však fakt, že aquapark „vydělal“. Je to pravda nebo lež? Odpověď záleží na tom, kdo si na tuto otázku odpovídá.
Laik použije jednoduchý vzorec výpočtu výsledku hospodaření tj. VH(zisk/ztráta) = výnosy – náklady a dostane poměrně jednoduchý údaj o hospodaření aquaparku za účetní období vztažené k době od zahájení provozu do dnešního dne a tato informace mu stačí. Člověk ekonomický si však položí otázku: Je to dost nebo málo? A tady přichází kámen úrazu prostého, nic neříkajícího sdělení autorky a oslovených na titulní straně Olomouckého deníku. Ale vše po pořádku.
Abstrahuji od faktu, že partnery v účelové společnosti Aquapark Olomouc a.s. jsou pouze dvě strany, a to společnost TECPROM a.s. (založená sdružením Arzwanger, Gemo, Skanska) a statutárním městem Olomouc. Společnost TECPROM a.s. nebudu vůbec zmiňovat, nehospodaří s veřejnými prostředky a zaměřím se tedy na efektivnost (neefektivnost) vydaných, záměrně nepíšu investovaných (u investic se očekává návratnost + prémie za podstoupené riziko), prostředků statutárním městem Olomouc, jakožto subjektem spravujícím veřejné prostředky obvykle získané formou přerozdělení vybraných daní a místních poplatků. Jak vysokou částkou podle dostupných zdrojů se město Olomouc podílelo, podílí a podílet bude na této „akci“? Pouze ve zkratce:
1) Financování výstavby formou vkladu do základního kapitálu (ZK) společnosti Aquapark a.s. ve výši 90 540 000,- Kč
2) Nepeněžitý vklad (pozemky) a projektová dokumentace ve výši 58 200 000,- Kč
3) Peněžitý vklad města Olomouc 32 340 000,- Kč
4) Celkový kapitálový výdaj (bez skrytých a implicitních nákladů) : 181 080 000,- Kč
Dále je nutné si uvědomit, že tato fáze projektu není jedinou, na které se bude město Olomouc veřejnými (Vašimi i mými) prostředky podílet. V průběhu následujících deseti let bude město Olomouc postupně získávat odkupem akcií od společnosti TECPROM a.s. akcie a stane se tak majoritním (100%) vlastníkem společnosti Aquapark a.s. Odkup akcií proběhne za těchto podmínek:
1) po 5 letech od podpisu smlouvy 40% akcií za 125 692 000,- Kč
2) po 7 letech od podpisu smlouvy dalších 10% akcií za 37 978 000,- Kč
3) po 10 letech od podpisu smlouvy zbytek tj. 5% akcií za 24 931 000,- Kč
4) Celkem za odkup akcií 189 600 000,- Kč
Zdá se Vám to dost? Bohužel, ale ani takto to není to poslední, co město do existence aquaparku bude v čase nalévat. Ještě je nutné přičíst tzv. „služebné“. Pod slovem služebné se skrývá každoroční příspěvek města z městského rozpočtu tj. veřejných peněz na provoz a krytí provozních nákladů společnosti Aquapark a.s. Výše ročních „příspěvků“uvádím v tab.
O co se jedná?
Kalendářní rok Výše ročního „služebného“
2007 0
2008 843 865
2009 29 900 000
2010 29 900 000
2011 29 900 000
2012 29 900 000
2013 29 900 000
2014 33 000 000
2015 33 000 000
2016 33 000 000
2017 36 000 000
2018 36 000 000
2019 38 000 000
2020 38 000 000
2021 39 000 000
2022 39 000 000
2023 39 900 000
2024 39 900 000
2025 39 900 000
2026 39 900 000
2027 39 900 000
2028 39 900 000
2029 39 900 000
2030 39 900 000
2031 39 900 000
2032 39 900 000
Celkem: 834 443 865,- Kč
Celková výše ročních příspěvků tzv. „služebného“ na provozní výdaje společnosti Aquapark a.s. tak dosáhne ze strany města v období 2007 – 2032 částky 834 443 865,- Kč. Poměrně dobrý byznys. Bohužel placený z peněz občanů, daňových poplatníků. Že se Vám už informace z článku v Olomouckém deníku jeví poněkud jinak? Ne? I to je možné, pokračuji proto dál.
Na realizaci olomouckého aquaparku se město Olomouc reprezentované jejím zastupitelstvem dívá pohledem investora, který realizuje investiční akci, která z definice investice v budoucnu přináší návratnost vydaných prostředků a jejich zhodnocení. Poměrně jednoduchým způsobem posouzení vhodnosti realizovat danou akci či nikoliv se zabývá každý student ekonomické fakulty oboru Finance v prvním ročníku. I když je na výběr poměrně mnoho způsobů posouzení, pak za základní je považován koncept čisté současné hodnoty (Net Present Value) NPV.
Čistá současná hodnota (NPV) představuje rozdíl současné hodnoty všech budoucích peněžních toků – Cash Flow (CF) plynoucích z projektu po dobu jeho životnosti (od zahájení činnosti do ukončení) a současné hodnoty všech kapitálových výdajů vynaložených na investiční projekt do zahájení činnosti. Tudíž zcela zákonitě musí jít o přebytek resp. od současné hodnoty sumy peněžních toků v jednotlivých letech je odečtena suma vložených kapitálových výdajů. Vztah lze zapsat takto:
Čistá současná hodnota (NPV) = PV – I
kde:
PV – současná hodnota budoucích užitků z investice: suma CFt / (1 + i)t v celkovém počtu let n
CFt – jsou finanční toky plynoucí z investice v jednotlivých letech
t – jednotlivé roky
n – počet let celkem
i – úroková (diskontní) míra
I – výše investice (suma kapitálových výdajů před zahájením)
Hodnotu kritéria NPV lze následně interpretovat jako absolutní přírůstek majetku investora (v našem případě město Olomouc) z realizace investice (projektu Aquaparku) takto:
1) NPV větší než 0… projekt, realizaci přijmout (majetek investora se zvyšuje).
2) NPV rovno 0… projekt, realizaci nepřijmout (majetek investora se nezvyšuje).
3) NPV menší než 0… projekt, realizaci nepřijmout (majetek investora se snižuje)
Z výše uvedeného pak jasně vyplývá, že čím je hodnota NPV vyšší a kladná, tím více přispívá realizace projektu k růstu hodnoty majetku a vložených prostředků investora (město Olomouc) a naopak, čím je hodnota nižší a kladná, tím roste hodnota majetku méně. Když se dosahuje záporných hodnot NPV, pak hodnota celkového majetku investora realizací projektu klesá. Jistě i výpočet NPV lze přikrášlit k obrazu svému např. odhadem hodnot CF v budoucích letech, špatně sestavenou diskontní mírou apod., ale tyto hodnoty lze upravit v případě, že znáte analýzy, které k jejich konstrukci vedly. Ty však v tomto okamžiku veřejně dostupné standardní cestou nejsou. Jakou informaci nám občanům Olomouce a daňovým poplatníkům přinesl článek v Olomouckém deníku v podobě, v jakém byl otištěn?
Naprosto žádnou. Pouze zavádějící, bezobsažné hodnocení provozního hospodaření na základě odhadu, který je vztažen k počtu návštěvníků a má tak zcela zřejmý podtext. Vylepšit obraz olomouckého zastupitelstva resp. vedení města, kritizovaného za realizaci aquaparku a nesmyslného plýtvání veřejnými prostředky, penězi daňových poplatníků. Článek sice informuje o počtu návštěvníků v určitém období a také udává jistou míru pravděpodobnosti kladného HV, ale…
O tom, zda je projekt jako celek pro město Olomouc ztrátový či nikoliv, jak vysoká je (bude) tato ztráta,už nevypovídá ani náhodou. Pro úplný obraz o výhodnosti či nevýhodnosti realizace projektu aquaparku by muselo město a zastupitelstvo prostřednictvím autorky informovat o veškerých provedených ekonomických analýzách, podkladech těchto analýz, průzkumech apod, stejně tak jako zveřejněním údajů o vedeném účetnictví. Jednoduše řečeno, musely by být zveřejněny veškeré relevantní informace. Že to nelze? Že se jedná o obchodní tajemství? A proč? Vždyť město Olomouc disponuje veřejnými prostředky, tedy penězi daňových poplatníků, které podléhají veřejné kontrole a rozhoduje o nich veřejná správa na základě veřejné moci dané jí veřejnou volbou. Tak jaké pak obchodní tajemství?
Pokud tyto informace dostupné nejsou, pak pachuť realizace aquaparku zůstává. Zejména, když si občan Olomouce, daňový poplatník a plátce různých městských poplatků, vzpomene na bez 8,- Kč maximální výši poplatku za odvoz odpadu na osobu, skokové zvýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti, stále rostoucí zadlužení města ve výši cca 700 000 000,- Kč nyní + dalších 1 500 000 000,- Kč vznikajících formou úvěru od EIB. Tudíž, hospodaří s našimi penězi zvolení zástupci v Olomouci dobře nebo špatně? Vytváří jen a pouze další dluhy či navyšují hodnotu majetku, který spravují? Jsou kompetentní k těmto činnostem? Odpovězme si každý sám…
Marek SEDLÁČEK je členem Svobodných a lídrem v Olomouckém kraji
(publikováno na http://www.mareksedlacek.net)
